3.4
Zákon o podporovaných zdrojích energie s komentářem
redakce EnergetikaInfo.cz
Dne 30. listopadu 2016 představila Evropská komise energetický balíček s názvem Čistá energie pro všechny Evropany. Tento legislativní balíček obsahoval cekem tři nařízení týkající se trhu s elektřinou, rizikové připravenosti v oblasti elektroenergetiky a správy Energetické unie. Balíček dále obsahoval čtyři směrnice, které se zabývají obnovitelnými zdroji energie, energetickou účinností, energetickou náročností budov a trhu s elektřinou. V neposlední řadě pak byly v rámci toho legislativního balíčku publikovány materiály nelegislativní v podobě sdělení, zpráv, dopadových studií atd.
S ohledem na obnovitelné zdroje je relevantní zejména směrnice č. 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, která je přepracovaným zněním směrnice 2009/28/ES a Nařízení o správě Energetické unie č. 2018/1999, které nově zavádí Klimaticko-energetický plán, který bude obsahovat také rozvoj OZE v období 2021 až 2030 a nahradí tak současný národní akční plán pro OZE.
Návrh revidované směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (dále jen "revidovaná směrnice o podpoře OZE") mimo jiné reagoval na závěry Evropské rady z 23. října 2014, kde se vrcholní zástupci členských států shodli na klimaticko-energetických cílech pro rok 2030 v podobě snížení emisí skleníkových plynů o 40 % v porovnání s rokem 1990, zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie (dále také OZE) na hrubé konečné spotřebě na 27 %, zvýšení energetické účinnosti o 27 % v porovnání se scénářem bez dodatečných opatření a dosažení 15 % propojení (interkonektivity) elektrizačních soustav.
Jedním z klíčových cílů revidované směrnice o podpoře OZE bylo stanovení a legislativní ukotvení závazného cíle pro podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni Evropské unie, což je specificky zakotveno v třetím článku této směrnice. Dne 14. června 2018 pak bylo dosaženo shody nad konečným zněním směrnice v rámci třístranných jednání mezi Evropskou radou reprezentovanou Bulharským předsednictvím, Evropskou komisí a Evropským parlamentem. V průběhu listopadu 2018 byla po věcné stránce odsouhlasená revidovaná směrnice o podpoře OZE formálně odhlasovaná v Evropském parlamentu. V rámci těchto jednání byl odsouhlasen závazný cíl podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě pro rok 2030 na úrovni 32 % s přezkumem "dostatečnosti" výše tohoto cíle nejpozději v roce 2023. Revidovaná směrnice nabyla účinnost od 21. prosince 2018 a nabyla platnost dne 24. prosince 2018.
V této souvislosti je nutné zmínit změnu rámce pro transformaci cíle na úrovni EU na jednotlivé členské státy. Zatímco v případě cíle zvýšení podílu obnovitelných zdrojů o 20 % do roku 2020 byl cíl legislativně zakotven také v podobě závazných národních cílů pro jednotlivé členské státy, nyní národní cíle legislativně explicitně ukotveny nejsou a závazný je v rámci směrnice pouze celkový evropský cíl. Zajištění naplnění společného unijního cíle ze strany členských států je řešena prostřednictvím Nařízení o správě Energetické unie, které zavádí povinnost zpracovat klimaticko-energetický plán pro jednotlivé členské státy celkově tak, aby byl dodržen celkový cíl pro Evropskou unii (cíl představený členským státem, který je odsouhlasený Evropskou komisí, je však de facto nutné považovat za závazný) a dále prostřednictvím článku 4 zakotvuje povinnost pro členské státy informovat Evropskou komisi o příspěvku České republiky ke společnému unijnímu cíli skrze tzv. Národní klimaticko-energetické plány, článek 15 pak zakotvuje povinnost vypracování zprávy o pokroku v dosahování národního cíle, a to na dvouleté bázi, článek 27 pak uvádí postup posouzení dostatečnosti národních příspěvků pro dosažení celkového cíle na úrovni EU.
Ze schváleného závazného cíle na úrovni 32 % v rámci revidované směrnice o podpoře OZE vyplývá pro Českou republiku povinnost dalšího zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě a nastavení příslušného rámce podpory těchto zdrojů do roku 2030.
Členské státy musí dle revidované směrnice o podpoře OZE respektive nařízení o správě energetické unie do roku 2030 kolektivně zajistit dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě na úrovni 32 %. Revidovaná směrnice o podpoře OZE ani nařízení o správě energetické unie nespecifikují rozpad celkového cíle EU pro energii z OZE na jednotlivé členské státy. V porovnání se schématem planým pro plnění cílů OZE do roku 2020 tedy nejsou revidovanou směrnicí o podpoře OZE, nastavující požadavky na období 2021 až 2030, stanoveny národní cíle, ale pouze celkový cíl EU. Členské státy tedy mají možnost nastavit si "optimální" příspěvek k celkovému cíli skrze Národní klimaticko-energetické plány s přihlédnutím ke specifickým okolnostem. Dostatečnost toho příspěvku pak bude hodnocena v rámci tzv. iterativního procesu s Evropskou komisí, který je zakotven v Nařízení o správě energetické unie.
Revidovaná směrnice o OZE přináší další úpravy - kromě nastavení celkového cíle pro energii z OZE v EU do roku 2030 stanoví revidovaná směrnice také tzv. sektorové cíle. Jedná se o cíl energie z OZE v sektoru dopravy a cíl energie z OZE v sektoru vytápění a chlazení. Uvedené cíle jsou stanoveny stejně pro každý členský stát, s tím, že cíl pro sektor dopravy je stanoven jako závazný a cíl pro sektor vytápění a chlazení je stanoven jako indikativní.
Shrnutí cílů pro energii z OZE vyplývající z revidované směrnice o podpoře využívání OZE:
A) Celkový cíl energie z OZE pro EU do roku 2030 - závazný cíl pro EU: 32 %
B) Cíle v sektoru dopravy - závazné cíle pro ČS (členské státy)
-
Celkový cíl energie z OZE v dopravě v roce 2030: 14 % energie z OZE na celkové konečné spotřebě energie v dopravě včetně zahrnutí biopaliv 1. generace biopaliv (do roku 2023 EK má možnost přezkoumat tento cíl a případně ho zvýšit)
-
cíle - 1. generace biopaliv
-
Výše příspěvku těchto biopaliv v roce 2030 = výše příspěvku těchto biopaliv jako v roce 2020 s možným zvýšením o 1 procentní bod, s maximální výší příspěvku těchto biopaliv ve výši 7 % hrubé konečné spotřeby.
-
V případě, že příspěvek 1. generace paliv v členském státě je omezen na podíl nižší než 7 %, může členský stát snížit celkový podíl energie z OZE v dopravě (snížení celkové podílu o rozdíl mezi max. 7 % a nižším příspěvkem).
-
cíle - pokročilá biopaliva a bioplynu (uvedená v části A přílohy IX):
-
0,2 % v roce 2022, 1 % v roce 2025 a 3,5 % v roce 2030 (není možné zahrnout použitý kuchyňský olej a živočišné tuky). Hodnota 3,5 % je včetně dvojnásobného multiplikátoru, tedy minimální skutečnost u těch biopaliv je 1,75 %.
-
Dvojí započítávání biopaliv a bioplynu uvedených v části A a B přílohy IX
-
Pro výpočet čitatele se příspěvek z biopaliv a bioplynu vyrobeného ze vstupních surovin uvedených v části B přílohy IX omezuje na 1,7 % energetického obsahu dopravních paliv dodaných pro spotřebu nebo použití na trhu (zahrnuje použitý kuchyňský olej a živočišné tuky). Hodnota 1,7 % je včetně dvojnásobného multiplikátoru, tedy maximální skutečnost u těchto biopaliv je 0,85 %.
-
Snížení násobitelů pro elektřinu z OZE
-
železnice: x 1,5 (dnešního hodnota násobitele x 2,5)
-
silnice: x 4 (dnešní hodnota násobitele x 5)
-
použití národního mix podílu elektřiny z OZE
C) Cíle v sektoru vytápění a chlazení - indikativní cíl pro ČS
Oblast podpory obnovitelných zdrojů energie, podpory vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a podpory druhotných zdrojů energie je v České republice stanovena v zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, prováděcích předpisů k tomuto zákonu a cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.
Zákon č. 165/2012 Sb. uvádí pravidla pro provozní podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, druhotných zdrojů energie, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a provozní a investiční podporu tepla z obnovitelných zdrojů. Zmíněný zákon byl předložen do legislativního procesu dne 10. května 2010 a byl v ČR nadstandardně časově i věcně projednáván v celém legislativním procesu a mezi širokou odbornou veřejností. Tomu odpovídala i doba jeho projednání, kdy byl zákon definitivně vyhlášen ve Sbírce zákonů až dne 30. května 2012.
Základní část zákona tvoří provozní podpora elektřiny (z obnovitelných zdrojů energie, z druhotných zdrojů energie, z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z decentrální výrobny elektřiny). Druhou zásadní část zákona tvoří podpora tepla z obnovitelných zdrojů energie. Zákon obsahoval také podporu biometanu, která byla však ze zákona č. 165/2012 Sb. novelou zákona (zákon č. 131/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony) vypuštěna.
Všechny zmíněné oblasti provozní podpory jsou rozděleny do podobné struktury a do následujících částí: specifikace podporované energie, formy podpory a výše podpory, financování podpory a práva a povinnosti subjektů na trhu s energií z podporovaných zdrojů energie.
Zákon dále obsahuje ustanovení zákona směřující k efektivnímu využívání podporovaných zdrojů energie. Jedná se např. o dodržování požadavků na minimální účinnosti užití energie (podle požadavku směrnice 2009/28/ES), výrobu energie pouze v zařízení využívajícím kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo výrobu energie pouze z podporovaných druhů biomasy.
Podpora je pro oblast elektřiny možná formou výkupní ceny nebo zeleného bonusu. Výkupní cena je cena, na kterou má nárok výrobce bez ohledu na aktuální výši tržní ceny. Podpora formou výkupních cen zajišťuje výrobci patnáctiletou dobu návratnosti vložených finančních prostředků při dodržení stanovených tzv. technicko-ekonomických parametrů. Zelený bonus je vyplácen za vlastní spotřebu výrobce nebo jako "příspěvek" k tržní ceně, za kterou výrobce prodal vyrobenou energii. Součet tržní ceny a zeleného bonusu by měl být vyšší než výkupní cena. V případě elektřiny je forma zeleného bonusu rozdělena dále do režimu ročního zeleného bonusu (menší výrobci) a hodinového zeleného bonusu (větší výrobci), který je více tržně orientován. V případě tepla z obnovitelných zdrojů energie a biometanu je podpora pouze formou ročního zeleného bonusu.
Hrazení podpory u elektřiny v případě formy podpory výkupní cenou je zajištěno tak, že povinně vykupující (státem stanovený obchodník s elektřinou, či do doby jeho výběru dodavatel poslední instance pro příslušné území) hradí výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie pevnou výkupní cenu a operátor trhu – společnost OTE, a. s. (státem zřízená společnost, prostřednictvím které se uskutečňují všechny finanční toky související s podporou) hradí povinně vykupujícímu rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou (tržní) cenou elektřiny. V případě podpory zeleným bonusem hradí výrobci elektřiny tržní cenu elektřiny vykupující obchodník s elektřinou a zelený bonus hradí výrobci elektřiny operátor trhu. Hrazení podpory u oblasti tepla probíhá tak, že regulovanou cenu tepla hradí výrobci tepla jeho odběratel tepla a zelený bonus hradí operátor trhu.
Financování nákladů na provozní podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je vícezdrojové, a to od spotřebitelů elektřiny v rámci regulované složky ceny elektřiny a z dotace ze státního rozpočtu. Financování nákladů na podporu tepla z obnovitelných zdrojů energie je uskutečňováno pouze z dotace ze státního rozpočtu.
Další částí zákona jsou ustanovení týkající se Národního akčního plánu ČR pro obnovitelné zdroje energie, které popisují podmínky pro jeho tvorbu a obsah, jeho schvalování, aktualizace a využití Národního akčního plánu ČR pro obnovitelné zdroje energie jako nástroje pro plánovaný rozvoj obnovitelných zdrojů energie a regulaci obnovitelných zdrojů energie. Národní akční plán ČR pro obnovitelné zdroje energie vypracovává a jeho aktualizaci provádí MPO. Národní akční plán ČR pro obnovitelné zdroje energie schvaluje vláda ČR. Národní akční plán ČR pro obnovitelné zdroje energie byl v ČR schválen dne 25. srpna 2010, v roce 2012 a v roce 2016 byla schválena jeho aktualizace. Průběžně probíhá sledování naplňování Národního akčního plánu ČR pro obnovitelné zdroje energie a každé 2 roky jeho vyhodnocování.
Poslední část zákona se zabývá zárukami původu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, které slouží k prokázání toho, že daný podíl elektřiny (množství), který byl dodán zákazníkovi odebírajícímu elektřinu, byl vyroben z obnovitelných zdrojů energie a osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů.
NahoruVysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Na základě revidované směrnice o podpoře OZE (směrnice 2018/2001, ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů), která stanoví cíle pro OZE na období 2021 až 2030, je třeba připravit nástroje a opatření, která mohou být využita při plnění a zajišťování nové cíle ČR pro energii z OZE do roku 2030 a při plnění cílů pro OZE v sektoru dopravy a sektoru vytápění a chlazení. V zákoně je třeba zavést taková opatření a nástroje v oblasti OZE, která by mohla být aplikována ihned od počátku období 2021.
V současné době, respektive za období platnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, je pro EU stanoven celkový cíl k roku 2020 pro podíl energie z OZE na celkové konečné spotřebě energie (složené ze sektoru elektřiny, tepla a dopravy) ve výši 20 % a také závazné cíle pro jednotlivé členské státy, kdy pro ČR byla stanovena hodnota cíle ve výši 13 %. Tento národní cíl ČR již překonala v roce 2013 a v roce 2018 ČR dosáhla podílu energie z OZE na celkové konečné spotřebě energie ve výši 15,15 %.
V období 2021 až 2030 bude muset být v rámci příspěvku ČR k plnění celkového cíle pro energii z OZE v roce 2030 dosaženo zvýšení podílu energie z OZE na konečné spotřebě energie. Zároveň bude potřeba se při tomto zvyšování "vypořádat" také s eventuálním poklesem energie z OZE přibližně po roce 2028 u výroben elektřiny, které dnes nárokují a čerpají provozní podporu vyplývající ze zákona č. 165/2012 Sb. resp. ze zákona č. 180/2005 Sb., kdy může postupně docházet k ukončování výroby energie z OZE po skončení nároku na současnou provozní podporu u těchto výroben, jelikož bez nároku na jakoukoliv provozní podporu bude zřejmě docházet k riziku odstavování těchto výroben.
Riziko odstavování výroben a ukončování jejich provozu může do roku 2033 znamenat, že bez dalších opatření, která by udržela a motivovala k tomu, aby byly tyto výrobny udrženy v provozu (např. investiční podporou na modernizaci výrobny elektřiny, aby mohla dále pokračovat v provozu nebo provozních podpor pro udržení výrobny elektřiny v provozu jako kompenzace palivových nákladů na OZE, které převyšují palivové náklady na NEOZE nebo jako kompenzace rozdílu provozních nákladů a tržní ceny elektřiny a tepla nebo pro modernizované výrobny elektřiny), může být ze současné hodnoty podílu energie z OZE ztraceno až 8,09 % (poznámka: jedná se o teoretickou hodnotu zahrnující všechny současné zdroje čerpající provozní podpory, tedy včetně MVE, kde je podpora stanovena na 30 let).
Nejrizikovější z pohledu "výpadku" výroby energie z OZE (vyplývající ze ztráty nároku na současnou provozní podporu) jsou především palivové zdroje využívající biomasu a bioplyn. Tyto zdroje (výrobny elektřiny a výrobny tepla) zajištují v současné době hodnotu podílu energie z OZE na celkové konečné spotřebě energie ve výši 6,3 % ze současného podílu energie z OZE ve výši 14,89 %. Do uvedené hodnoty 6,3 % není započtena výroba tepla v domácnostech, která tvoří dalších 5,04 % podílu energie z OZE z hodnoty 14,89 % současného podílu energie z OZE ani využití biomasy (biopaliv) v dopravě.
Předložený zákon je částečně transpozičním předpisem směrnice Evropské parlamentu a Rady 2018/2001 o podpoře využívání energie z OZE. Na směrnici předložený návrh zákona také reaguje tak, že nastavuje opatření a nástroje, které by mohly být aplikovány již od počátku roku 2021 tak, aby se mohly zajištovat nové cíle v oblasti OZE, které jsou v řadě případů nastaveny již pro rok 2022 (sektor dopravy). Z důvodu časového trvání legislativního procesu projednávání a následného schválení předloženého zákona je nutné uvedená opatření a nástroje pro zajištění cílů v oblasti OZE na období 2021 až 2030 zavést již v rámci této novely zákona.
Bez novely zákona by nebylo možné zajistit plnění cílů v oblasti OZE v období 2021 až 2030.
NahoruNovela č. 143/2022 Sb.
Ve Sbírce zákonů ČR vyšel zákon č. 143/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 382/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, prošel výraznou novelizací, která je obsažena v zákoně č. 382/2021 Sb. Ten byl schválen dne 15. 9. 2021, platnosti nabyl dne 18. 10. 2021 a účinnosti dnem 1. 1. 2022. Tato novela mění nebo doplňuje velkou část ustanovení zákona č. 165/2012 Sb. Jednou z oblastí, které byly předmětem novely, jsou i podmínky poskytování provozní podpory pro využití energie biomasy. Mezi tyto podmínky patří rovněž nová povinnost prokazování plnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů (dále jen "kritéria udržitelnosti").
Mezi povinné subjekty, které dokládají plnění kritérií udržitelnosti, zákon uvádí výrobce biometanu (§ 47b odst. 1), výrobce elektřiny a tepla (§ 47b odst. 3) a pěstitele biomasy (§ 47b odst. 2 a 4). Tento řetězec však není úplný, ve výrobnách elektřiny a tepla se nespaluje samotná biomasa, ale z ní upravené palivo, tedy palivo z biomasy. Rovněž v případě biometanu lze jeho výrobu provádět z paliva z biomasy, primárně bioplynu. Výrobci, dovozci a dodavatelé paliv z biomasy pak musejí být doplněni jako povinné osoby pro dokládání plnění kritérií udržitelnosti, protože bez jejich dokladu nemá výrobce energie, jenž palivo z biomasy od nich používá, případně výrobce biometanu, jak plnění kritérií udržitelnosti sám doložit.
Dotčené subjekty, mezi které patří výrobce elektřiny, výrobce tepla a výrobce biometanu využívající paliva z biomasy a výrobce, dovozce nebo prodejce vstupní suroviny určené pro výrobu paliv z biomasy, mohou prokazovat plnění kritérií udržitelnosti prostřednictvím dokladu vydaného v souladu s rozhodnutím podle čl. 30 odst. 5 směrnice 2018/2001/EU. Výrobce elektřiny, výrobce tepla a výrobce biometanu využívající paliva z biomasy jsou pak na základě bodu 18 přechodných ustanovení oprávnění využít do 30. června 2022 možnost prokazování plnění kritérií udržitelnosti prostřednictvím čestného prohlášení. Tuto možnost však nemají výrobci, dovozci a prodejci vstupní suroviny určené pro výrobu paliv z biomasy. Vzhledem k naprostému nedostatku času připravit se na tuto novou povinnost je však nutné umožnit na přechodné období plnění kritérií udržitelnosti tímto náhradním způsobem i jim. Po doplnění povinných osob pro dokládání kritérií udržitelnosti na výrobce, dovozce a dodavatele paliva z biomasy je pak nutné rozšířit přechodné ustanovení i na ně.
Důležité je také to, že stávající výjimka na polovinu roku 2022 pro využití čestného prohlášení je naprosto nedostatečná. V současnosti není stanoven národní systém a neexistuje ucelená nabídka ze strany poskytovatelů certifikačních systémů v důsledku chybějících prováděcích aktů Evropské komise upravujících podrobnosti prokazování plnění kritérií udržitelnosti. Na trhu dostupné subjekty, které mohou službu certifikace poskytovat, nemají v současnosti v důsledku chybějících prováděcích aktů doplněnu svou akreditaci o tyto standardy, a tudíž certifikaci nemohou provádět. Jednotlivé články řetězce výroby, zpracování a dodávek biomasy, případně paliva z biomasy s certifikací tudíž nemohly začít. Bez nutného dostatečného přechodného období fakticky hrozí kolaps dodávek biomasy, která by naplňovala kritéria udržitelnosti, a tím i výroby energií z biomasy, což bude mít za následek neplnění závazného národního a evropského cíle v této oblasti. Všechny nezbytné prováděcí akty Evropské komise v současné době nejsou vydány a není vůbec jisté, kdy vydány budou.
Vzhledem ke všem uvedeným důvodům předložený návrh zákona navrhuje jednak rozšíření okruhu subjektů, které mohou využít možnost plnění povinnosti prokazovat plnění kritérií udržitelnosti prostřednictvím čestného prohlášení po přechodnou dobu na všechny osoby s povinností dokládat splnění kritérií udržitelnosti podle § 47b. Dále návrh obsahuje prodloužení této přechodné doby na období do konce roku 2022. Tato doba umožní, aby všechny dotčené subjekty včetně kontrolních orgánů měly možnost připravit fungující systém prokazování kritérií udržitelnosti. Pokud by však nebyly prováděcí akty přijaty včas, nelze vyloučit, že bude nezbytné prodloužit i navrhované přechodné období za horizont roku 2022.
Z legislativně-technického hlediska je nezbytné novelizovat jak zákon č. 165/2012 Sb., kde dochází k úpravě § 47b z hlediska doplnění povinných osob dokládajících plnění kritérií udržitelnosti a upřesňuje se celkově znění dotčeného ustanovení, tak zákon č. 382/2021 Sb., který je sám novelizačním předpisem. Přechodná ustanovení k zákonu č. 382/2021 Sb. patří pouze k němu a nestávají se součástí zákona č. 165/2012 Sb.
NahoruKomentář k ustanovením zákona
§ 1 Předmět, účel úpravy a společná pravidla podpory
V souvislosti se zavedením prověření přiměřenosti podpory na základě usnesení vlády č. 613 ze dne 4. září 2017, kterým vláda vzala na vědomí materiál "Závazky na zavedení mechanismu kontroly přiměřenosti podpory elektřiny z podporovaných zdrojů energie", kterým uložila úkol Ministerstvu průmyslu a obchodu připravit podle uvedeného materiálu novelu zákona č. 165/2012 Sb. a rozšířit tímto uvedený zákon.
V souvislosti se zavedením podpory biometanu, která je nástrojem k plnění nového cíle v sektoru dopravy v oblasti závazného cíle na pokročilá biopaliva a bioplyn, se provádí nutná úprava předmětného ustanovení.
Doplňuje se ustanovení § 1 odst. 1 písm. b), kterým je upraven rozsah úpravy zákona související s novým způsobem regulace podporovaných zdrojů. O využití (aktivaci) konkrétních nástrojů zaváděných v novele zákona bude rozhodovat vždy vláda svým nařízením vydávaným každý rok, podle aktuální situace plnění a možnostech ČR a podle naplňování cílů v oblasti energie z OZE uvedených ve vnitrostátním plánu v oblasti energetiky a klimatu.
V souvislosti se zavedením podpory biometanu, která je nástrojem k plnění nového cíle v sektoru dopravy v oblasti závazného cíle na pokročilá biopaliva a bioplyn, se provádí nutná úprava předmětného ustanovení.
Ustanovení § 1 odst. 2 se upravily tak, že upřesňují nastavení cílů pro energii z OZE z pohledu nových požadavků EU do roku 2030.
S ohledem na povinnost členského státu vyčkat rozhodnutí EK ve věci nově zaváděných programů podpory (tzv. stand-still clause), k níž se poskytovatel zavazuje i v rámci notifikačního řízení, bylo doplněno předmětné ustanovení. V této souvislosti je na místě upozornit, že "poskytnutím podpory" se rozumí okamžik, kdy právní akt zakládající její poskytnutí nabude právní moci či účinnosti.
§ 2 Základní pojmy
Zpřesnění definice bioplynu, kdy dochází k rozlišení na jednotlivé segmenty bioplynu. Jelikož je nutné směřování některých segmentů bioplynu do jednotlivých forem podpory.
Zpřesnění definice zeleného bonusu na teplo analogicky jako v ostatních ustanoveních zákona.
V souvislosti se zaváděnou podporou na biometan se zavádí definice zeleného bonusu na biometan, výrobny biometanu a výrobce biometanu.
Byla upravena definice účinné soustavy zásobování tepelnou energií tak, že byl používaný pojem druhotných zdrojů nahrazen vhodnějším pojmem, kterým je odpadní teplo.
Do zákona se zavádí definice odpadního tepla, která je následně využita v dalších částech zákona včetně definic.
Doplněny byly definice, které bylo nutné zavést pro ověření přiměřenosti podpory a jsou využívány v nových a upravených formách podpory. Jedná se o zdroj elektřiny, nepalivový zdroj elektřiny a palivový zdroj elektřiny. Dále jsou z důvodu zavádění nových forem podpory nebo upravených forem podpory do zákona zaváděny nové definice, konkrétně se jedná o modernizaci výrobny elektřiny, dále se jedná o definici referenční výkupní ceny a aukčního bonusu, který se vztahuje k formě podpory zaváděné do zákona v důsledku Podmínek poskytování státní podpory v oblasti životního prostředí a energetiky a rozhodnutích Evropské komise o slučitelnosti podpor s vnitřním trhem EU. Také se zavádí definice paliva z biomasy a energetického výkonu, který se váže k nové podpoře pro biometan.
§ 3
§ 3a
Novela zcela mění současnou formu regulace podporovaných zdrojů energie (PZE) uvedenou v § 3, a to v kontextu revidované směrnice o podpoře OZE a současný § 3 je rozdělen do ustanoveních § 3 a § 3a. V ustanovení § 3 je stanovena nová forma regulace podporovaných zdrojů energie rozdělena do několika kroků, které jsou popsány v obecné části důvodové zprávy. Na základě ustanovení § 3 odst. 4 vláda vydá nařízení, které minimálně na 3 roky dopředu stanoví:
a) druhy podpor, které budou využity pro podporu,
b) formy podpory podle § 8, které budou využity pro podporu výroben elektřiny, které byly uvedeny do provozu od 1. ledna 2021, a pro výrobny elektřiny, u kterých byla provedena modernizace výrobny elektřiny od 1. ledna 2021,
c) druhy podporovaných zdrojů a velikost elektrického instalovaného výkonu výroben elektřiny, tepelného výkonu výroben tepla a energetického výkonu výroben biometanu podle § 4 odst. 2, § 5 odst. 2, § 6 odst. 2, § 6a, § 6c, § 24 odst. 2, § 25a odst. 1 a § 27a odst. 1, které budou předmětem podpory,
d) množství tepla z obnovitelného zdroje dodaného do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií v případě společného spalování obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje podle § 25a odst. 3, které budou předmětem podpory,
e) maximální výši finanční jistoty v případě aukce,
f) vymezení druhů podporovaných zdrojů energie podle tohoto zákona, pro které bude platit
1. povolení stavby výrobny elektřiny jako podmínka pro účast v aukci,
2. společná aukce pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2021 a pro modernizované výrobny elektřiny,
g) vymezení, pro který druh podporovaného zdroje energie podle tohoto zákona bude podpora zvlášť pro zdroj elektřiny a zvlášť pro výrobnu elektřiny,
h) dobu trvání udržovací podpory elektřiny a dobu trvání udržovací podpory tepla. Odstavcem 5 je zajištěno, že výše uvedené v písm. a) až h) bude každoročně doplňováno nařízením vlády o vymezení pro kalendářní roky, pro které nebylo stanoveno, tak aby byly podmínky a hodnoty (vymezení) stanoveno vždy na období minimálně 3 let. Prakticky tak nařízení vlády v dalších letech může stanovit hodnoty pouze pro jeden následující kalendářní rok.
V § 3a jsou stanovena ustanovení pro účinnou regulaci a kontrolu dosahování predikovaných a cílových hodnot energie z PZE a zastavení podpory při překročení příslušných hodnot a podrobnosti k tomu jsou uvedeny v obecné části důvodové zprávy. Speciální regulace je potom nastavena pro společné spalování OZE a NEOZE.
Odstavec 5 upravuje zveřejňování předpokládané výše finančních prostředků na investiční a provozní podporu na následující tři roky s rozlišením na podporu elektřiny, tepla a biometanu, které bude provádět MPO.
§ 4 Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů
Úprava souvisí se změnou systému podpor na období 2021 až 2030, kdy podle revidované směrnice o podpoře OZE mají členské státy povinnost směřovat k indikativnímu cíli OZE v sektoru vytápění a chlazení. Podrobněji k tomuto je uvedeno v obecné části této důvodové zprávy. Z tohoto důvodu je navrhováno přesunutí podpory elektřiny pocházející z OZE v případě společného spalování OZE a druhotného zdroje (DEZ) nebo neobnovitelného zdroje (NEOZE) do podpory tepla.
Bylo vhodné všechny druhy OZE, které vyrábějí teplo z OZE (což jsou palivové zdroje využívající biomasu a bioplyn) přesunout do podpory tepla, aby byla zavedena motivace pro výrobu většího množství tepla z OZE. Podpora elektřiny z OZE by tedy pro nové výrobny elektřiny byla zaměřena pouze na nepalivové zdroje, které neprodukují žádné teplo z OZE (výrobny elektřiny využívající energii vody, ve výrobnách elektřiny do instalovaného výkonu 10 MW, větru, skládkového a kalového plynu).
Bylo vhodné všechny druhy OZE, které vyrábějí teplo z OZE (což jsou palivové zdroje využívající biomasu a bioplyn) přesunout do podpory tepla, aby byla zavedena větší motivace pro výrobu většího množství tepla z OZE a také větší energetické efektivity využití primárních zdrojů. Podpora elektřiny z OZE by tedy pro nové výrobny elektřiny byla zaměřena pouze na nepalivové zdroje, které neprodukují žádné teplo z OZE. Podmínky uvedené v původním odstavci 5 se vztahují na palivové zdroje, případně na nepalivové zdroje, které již nebudou provozně podporovány (sluneční elektrárny). Současně se odkaz na původní odstavec 5 v ustanovení § 4 se tak již pro nové výrobny elektřiny stává bezpředmětný.
Upravené ustanovení odstavce 6 má za cíl řešit problematiku používaného jiného paliva v případě výroby elektřiny z bioplynu a biomasy, kdy výrobci používají z technologických důvodů pro výrobu elektřiny z bioplynu nebo biomasy i jiné palivo, než je bioplyn nebo biomasa. Podpora není na neobnovitelný zdroj energie, přičemž se nejedná o startovací palivo použité jednou na začátku procesu.
§ 5 Podpora elektřiny z druhotných zdrojů
Úprava souvisí se změnou regulace systému podpor na období 2021 až 2030, kdy podle revidované směrnice mají členské státy povinnost směřovat k indikativnímu cíli OZE v sektoru vytápění a chlazení. Z tohoto důvodu je vhodné všechny druhy OZE, které vyrábějí teplo z OZE i DEZ (jelikož indikativní cíl OZE v sektoru vytápění a chlazení z revidované směrnice o podpoře OZE se vztahuje také na odpadní teplo, které spadá do druhotných zdrojů) přesunout do podpory tepla, aby byla zavedena větší motivace pro výrobu většího množství tepla z DEZ, a to formou investiční podpory. Podpora elektřiny z DEZ by tedy pro nové výrobny elektřiny byla zaměřena pouze důlní plyny, které jsou ve většině případů situované tak, že nemají možnost uplatňovat vyrobené teplo.
Zpřísňuje se ustanovení § 5 odst. 3, kdy podpora elektřiny z druhotných zdrojů se vztahuje na elektřinu vyrobenou ve výrobnách elektřiny využívajících druhotné zdroje, které splňují minimální účinnost užití energie.
Ve smyslu aktuálních rozhodnutí Evropské komise k podpoře na zařízení využívající komunální odpad a nenotifikaci provozní podpory pro tyto zařízení ve vydaných rozhodnutích Evropské komise o slučitelnosti podpory s vnitřním trhem EU se podpora pro nová zařízení na energetické využívání komunálního odpadu u podpory elektřiny z druhotných zdrojů nezavádí.
§ 6 Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla
Podpora z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla se nevztahuje na elektřinu vyrobenou z odpadů. Jedná se o naplnění závazku České republiky uvedeného v rozhodnutích Evropské komise o slučitelnosti podpory s vnitřním trhem EU (viz rozhodnutí EK v případu SA.45768 (2016/N) – Česká republika - Podpora výroby elektřiny ve vysokoúčinných zařízeních na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla uvedených do provozu po 1. lednu 2016, nebo rozhodnutí EK v případu SA.38701 (2014/NN) – Česká republika - Podpora výroby elektřiny ve vysokoúčinných zařízeních na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a tepla z obnovitelných zdrojů energie). Doposud Česká republika naplňovala tento závazek úpravou podmínek v cenových rozhodnutích, kterými se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie.
§ 6a Udržovací podpora elektřiny
§ 6b Úprava zařízení výrobny elektřiny
§ 6c Modernizace výrobny elektřiny
Zavádějí se opatření a formy podpory, které umožní zachovat v provozu energeticky efektivní výrobny. Jedná se o podporu elektřiny pro zachování výrobny elektřiny v provozu a podporu elektřiny vyrobené v modernizované výrobě elektřiny. Doplňují se pravidla pro úpravu zařízení výrobny elektřiny, které mají a nemají vliv na dosavadní právo na podporu a podmínky poskytnutí podpory.
§ 7 Práva a povinnosti subjektů na trhu s elektřinou z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla
Vypouští se současnou úpravu, týkající se doby trvání právě na podporu, které je omezeno pouze na OZE. V důsledku nového nastavení systému podporu, který reaguje také na vydané rozhodnutí Evropské komise o slučitelnosti podpor zavedených v tomto zákoně, s vnitřním trhem EU, je potřeba zavést a jednoznačně určit také dobu podpory pro ostatní podporované druhy energie zavedené v tomto zákoně (viz rozhodnutí EK v případu SA.45768 (2016/N) – Česká republika - Podpora výroby elektřiny ve vysokoúčinných zařízeních na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla uvedených do provozu po 1. lednu 2016, nebo rozhodnutí EK v případu SA.38701 (2014/NN) – Česká republika - Podpora výroby elektřiny ve vysokoúčinných zařízeních na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a tepla z obnovitelných zdrojů energie). Z důvodu zjednodušení a zpřehlednění celého textu zákona bylo uvedené ustanovení zavedené v § 7 odstavci 3 (a analogická ustanovení v části podpory tepla) vypuštěno a vloženo do jednotného § 40, společného pro podporu elektřiny, podporu tepla i podporu biometanu.
Novela zákona v důsledku zavádění nových podpory (např. podpory biometanu) uváděla totožná ustanovení na informační povinnosti výrobců jak v části podpory elektřiny, tak v části podpory tepla a nově by také zaváděla tyto podobná ustanovení také v části podpory biometanu. Z důvodu zjednodušení a zpřehlednění celého textu zákona byly uvedené informační povinnosti zavedené v původním § 7 odstavci 4, 5 a 6 (a analogická ustanovení v části podpory tepla) vypuštěna a vložena do jednotného § 39, společného pro podporu elektřiny, podporu tepla i podporu biometanu.
Do zákona je zaveden požadavek maximálního stáří výrobních technologických celků, které bude uplatňováno pro nové výrobny elektřiny uváděné do provozu a pro modernizované výrobny elektřiny. Uvedené ustanovení je v současné době uvedeno v cenovém rozhodnutí ERÚ a je vhodné tento věcný požadavek uvést přímo v zákoně.
§ 8 Formy podpory elektřiny
S ohledem na nové formy podpory se do § 8 odst. 1 k formám podpory doplňuje také forma aukčního bonusu. Upravený systém poskytování podpor na období od roku 2021 má za cíl poskytovat provozní podpory, které jsou co nejvíce přiblížení tržnímu prostředí a efektivní pro subjekty, které hradí financování provozní podpory. Z uvedeného důvodu již pro zdroje, které zahájí čerpání podpory od 1. ledna 2021 se již nebude uplatňovat podpora formou výkupních cen.
S ohledem na nové formy podpory, které budou uplatňované na výrobny elektřiny uváděné do provozu po nabytí účinnosti tohoto zákona (a pro výrobny elektřiny, kde bude provedena modernizace po nabytí účinnosti tohoto zákona) v souladu s pravidly poskytování státní podpory EU se vypouští odstavec 2, jelikož na výrobny elektřiny uváděné do provozu po nabytí účinnosti tohoto zákona (a pro výrobny elektřiny, kde bude provedena modernizace po nabytí účinnosti tohoto zákona) bude možné čerpat pouze podporu formou zeleným bonusem (zeleným bonusem na elektřinu nebo aukčním bonusem). Podpora formou výkupních cen pro uvedené výrobny elektřiny již nebude aplikována.
Vypouští se odstavec 3 v § 8, uvádějící také podporu formou výkupních cen. Současné ustanovení umožňovalo souběh podpor, toto ustanovení v odstavci 4 se ruší, jelikož podmínky pro souběh podpor jsou uvedeny v rámci této novely zákona…
