3.2.5.25
Vyhláška o měření energie v roce 2024
redakce EnergetikaInfo.cz
Práva a povinnosti subjektů působících na energetickém trhu v oblasti elektroenergetiky upravuje zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu stání správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákonem č. 469/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byla do zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) (dále jen "EZ") zavedena komunitní energetika a sdílení elektřiny.
Ve Sbírce zákonů ČR vyšla vyhláška č. 138/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, ve znění vyhlášky č. 375/2023 Sb.
Novela vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen "vyhláška"), obsahuje věcné změny v návaznosti na výše uvedenou novelu energetického zákona, tzv. LEX OZE II, která nabyla účinnosti od 1. ledna 2024.
Podstatou komunitní energetiky je samovýroba elektřiny a její sdílení mezi členy energetického společenství nebo aktivními zákazníky. Technickým předpokladem komunitní energetiky je výroba z obnovitelných zdrojů. Výstavba výroben z obnovitelných zdrojů energie byla usnadněna předcházející novelou energetického zákona, tzv. LEX OZE I, neboť u nich došlo ke změně maximálního instalovaného výkonu z 10 kW na 50 kW bez nutnosti licence od ERÚ, což vede k postupnému nárůstu počtu menších výroben elektřiny z OZE a s tím související potřeby sdílet jimi vyrobenou elektřinu. Předpokladem pro měření sdílené elektřiny je instalace průběhového měření, na které mají nárok účastníci sdílení elektřiny a které má být pořízeno na náklady provozovatele distribuční soustavy (dále jen "PDS").
Změna energetického trhu a zejména vznik energetických společenství a definice role aktivního zákazníka vyvolává potřebu denního zpracování naměřených dat z průběhových měřidel namísto dosavadního měsíčního zpracování dat. Tuto změnu bylo potřeba následně promítnout do vyhlášky.
Zavedení úpravy sdílení elektřiny v EZ zasahuje i do způsobu stanovení náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu a do způsobu stanovení náhrady za neoprávněně distribuovanou elektřinu, který vyhláška o měření v obou případech upravuje.
V souladu s novým cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu se změní způsob tarifikace za využití přenosové soustavy a distribuční soustavy na napěťových hladinách vvn a vn stanovený Energetickým regulačním úřadem. Dosud uplatňovaná platba za rezervovanou kapacitu (dále jen "Rk") bude nahrazena platbou za rezervovaný příkon (dále jen "Rp") předávacího místa a platbou za maximální odebraný výkon (dále jen "Pmax"). Stávající znění vyhlášky stanovuje, že do výpočtu náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu u napěťových hladin vvn a vn vstupuje cena za Rk. Předkládanou novelou vyhlášky se proto mění úprava tak, aby do výpočtu náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu u napěťových hladin vvn a vn vstupovala cena za Rp předávacího místa a cena za Pmax.
Další legislativní změna souvisí se vznikem datového centra, které bude vyhodnocovat výrobu a spotřebu v daném okamžiku a následné sdílení elektřiny. Z tohoto důvodu bylo třeba upravit ve vyhlášce rozsah a termíny předávání údajů provozovatelem distribuční soustavy datovému centru.
V důsledku rapidního rozšiřování decentrální výroby elektřiny na hladině nn a postupného ukončování provozu hromadného dálkového ovládání (HDO) bylo navrženo rozšíření roll-outu inteligentního měření na odběrná místa s více tarify. Nová úprava umožní PDS provádět instalaci inteligentního měření od 1. 7. 2024 u odběrných míst s vícetarifním měřením s odběrem elektřiny z distribuční soustavy na napěťové hladině do 1 kV s přímým měřením s ohledem na využitelnost, efektivitu a technické a kapacitní možnosti PDS.
Během přípravy novely vyhlášky proběhla řada jednání, při nichž bylo dosaženo shody mimo jiné na tom, aby metodika pro stanovení náhradních údajů z inteligentního měření byla pro všechny dotčené účastníky trhu jednotná. V případě, že nebudou dostupné údaje z měření, např. z důvodu výpadku komunikace mezi měřidlem a odečtovou centrálou PDS, budou údaje z měření nahrazeny náhradními údaji. Je proto žádoucí, aby byl pro PDS popsán jednotný způsob stanovení náhradních hodnot z inteligentního měření. Součástí novely vyhlášky je nová příloha, jejímž obsahem je jednotná metodika stanovení náhradních údajů u měření typu C kategorie C1, C2 a C3.
Výše uvedené změny byly promítnuty do vyhlášky takovým způsobem, aby odpovídaly novele energetického zákona, tzv. LEX OZE II, a novele vyhlášky č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, v platném znění.
Stávající vyhláška zachovává principy měření v distribuční soustavě vysokého a velmi vysokého napětí (měření typu A, B) v zájmu zachování co největší stability právního prostředí.
Stávající vyhláškou již bylo umožněno instalovat v distribuční soustavě nízkého napětí (NN) inteligentní měření spotřeby elektřiny. Jedná se o měření typu C, které je průběhové, s dálkovým přenosem údajů a vybavené standardizovaným komunikačním rozhraním pro poskytnutí dat zákazníkovi. Byl zaveden inteligentní měřicí systém v souladu s požadavky legislativy EU a spolehlivého a bezpečného provozování elektroenergetického systému ČR.
Právní úpravou obsaženou ve stávající vyhlášce již byly podrobně definovány požadavky na technické vlastnosti elektroměrů, technické podmínky měření a předávání výsledků měření a jejich uchování.
Neméně významnou částí předpisu je způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru elektřiny, při neoprávněné distribuci elektřiny nebo při neoprávněné dodávce elektřiny.
Odběr elektřiny z distribuční soustavy NN je podle platných předpisů měřen elektroměry s odečtovou periodou 12 měsíců. Zákazník, dodavatel elektřiny i provozovatel distribuční soustavy mají proto k dispozici přesné údaje o celkovém odběru elektřiny zákazníka, ale nikoliv o jeho průběhu v čase. Elektroenergetický systém v Evropě se v důsledku energetické politiky EU v posledních letech výrazně mění – narůstá objem výroby elektřiny z decentralizovaných, zejména obnovitelných zdrojů energie, a zákazníci jsou na trhu s energií stále aktivnější. Značný vliv na chování propojeného elektroenergetického systému, jehož součástí je i elektrizační soustava ČR, má podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v sousedním Německu a dalších státech EU. Jednou z podmínek zachování spolehlivé a bezpečné dodávky elektřiny je v této situaci zvyšování flexibility propojeného systému. Zvýšení nebo snížení velikosti spotřeby elektřiny (tj. flexibility na straně konečných zákazníků) k dosažení rovnováhy mezi aktuální výrobou a spotřebou by nebylo možné bez inteligentního měření. Podpora využití flexibility spotřeby v distribuční soustavě NN vyžaduje poskytnout zákazníkům podrobné informace o jejich spotřebě. Informace, které má v současné době provozovatel distribuční soustavy k dispozici z ročního odečtu elektroměru a předává je zákazníkovi, jsou z tohoto hlediska naprosto nedostačující. Z toho důvodu bylo nutné zkrátit odečtovou periodu, změnit způsob měření, zpracování údajů z elektroměrů a jejich poskytnutí zákazníkům i dodavatelům elektřiny. Proto bylo nutné zavést inteligentní elektroměry a specifikovat v legislativě podrobně kategorie inteligentních elektroměrů, minimální funkční a technické požadavky na inteligentní elektroměry a požadavky na způsob měření.
VYHLÁŠKA
ze dne 2024,
kterou se mění vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, ve znění vyhlášky č. 375/2023 Sb.
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 98a odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 362/2021 Sb. a zákona č. 469/2023 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, ve znění vyhlášky č. 375/2023 Sb., se mění takto:
§ 1 Předmět úpravy
Novelou č. 469/2023 Sb., tzv. "LEX OZE II", energetického zákona č. 458/2000 Sb., došlo s účinností od 1. ledna 2024 k úpravě zmocňovacího ustanovení § 98a odst. 1 písm. a). Z toho důvodu bylo třeba uvést předmět úpravy v této vyhlášce do souladu s aktuálním zněním zákonného zmocnění.
§ 4 Měření typu B
Změna energetického trhu a zejména vznik energetických společenství a definice role aktivního zákazníka vyvolává potřebu denního zpracování naměřených dat z průběhových měřidel namísto dosavadního měsíčního zpracování dat. Z tohoto důvodu bylo třeba upravit ve vyhlášce interval pro přenos údajů z měření z měsíčního na denní.
§ 5 odst. 1 písm. d)
Úprava tohoto bodu byla vyvolána potřebou reagovat na aktuálně platné znění EZ, kde novelou EZ, tzv. LEX OZE II, bylo zavedeno právo zákazníka uzavírat smlouvy s dynamickým určením ceny elektřiny pro dodávky elektřiny do odběrného místa, je-li vybaveno průběhovým měřením. Dle stávající úpravy ve vyhlášce by mohlo být každé takové odběrné místo vybavené měřením kategorie C4 považováno za průběhové. Proto bylo třeba definici měření kategorie C4 upřesnit.
§ 5 odst. 2
V souvislosti se sdílením elektřiny, které zavádí novela energetického zákona, tzv. LEX OZE II, je třeba rozšířit výčet odběrných míst, u kterých je vyžadováno alespoň měření typu C kategorie C1 nebo C2, také o ta odběrná místa, která budou zapojena do sdílení elektřiny.
Smyslem úpravy (§ 5 odst. 2 písm. e) je rozšířit instalaci inteligentních měření (měření kategorie C1 nebo C2) na odběrná místa s vícetarifním měřením s účinností od 1. 7. 2032. Totéž platí i pro odběrná místa s odběrem elektřiny z distribuční soustavy na napěťové hladině do 1 kV s přímým měřením, kde dochází k instalaci nového či výměně stávajícího elektroměru (§ 5 odst. 2 písm. f).
§ 5 odst. 3
Pro měření elektřiny v případech uvedených v odstavci 2 písm. b), c) nebo d) je vyžadováno měření kategorie C1 nebo C2, které měření průběžného záznamu střední hodnoty jalového výkonu nevyžaduje. Na kategorie C1 a C2 jsou ovšem kladeny vysoké nároky na kybernetické zabezpečení dané přílohou č. 4 této vyhlášky. Do plné implementace kybernetického zabezpečení, které závisí nejen na vlastnostech měřicích zařízení, ale také na implementaci nadřazených systémů, jsou provozovatelé distribučních sítí nuceni podle stávajícího znění vyhlášky osazovat měřicí zařízení splňující podmínky měření typu B včetně ověření měření jalového výkonu, tj. de facto průmyslové elektroměry. Stávající řešení se jeví jako neekonomické, a navíc nemusí přinést zákazníkovi benefity inteligentního měření (měřicí zařízení splňující podmínky měření typu B nemusí být vybaveno např. rozhraním na zákazníka).
Toto ustanovení umožňuje měřit elektřinu u odběrných míst s vícetarifovým měřením a u odběrných míst s odběrem elektřiny z distribuční soustavy na napěťové hladině do 1 kV s přímým měřením, kde dochází k instalaci nového či výměně stávajícího elektroměru, alespoň měřením kategorie C3 nebo C4, pokud by vyšší typ měření byl ekonomicky neúnosný nebo z technického hlediska nemožný.
§ 5 odst. 4 písm. b)
Toto doplnění reflektuje novelu energetického zákona, tzv. LEX OZE II, která zavedla sdílení elektřiny. V předmětném ustanovení je tedy třeba pamatovat také na typ odběrných míst přiřazených do skupiny sdílení.
§ 5 odst. 6
V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou tato novela ustanovením v Čl. I bod 9 (§ 5 odst. 2 písm. e)) rozšiřuje instalaci inteligentních měření (měření kategorie C1 nebo C2) i na odběrná místa s vícetarifovým měřením s odběrem elektřiny z distribuční soustavy na napěťové hladině do 1 kV s přímým měřením s účinností od 1. 7. 2032.
Ustanovení v § 5 odst. 6 bude provozovatelům DS jednak dávat možnost při zahájení "roll-out" inteligentního měření provádět instalaci tohoto měření od 1. 7. 2024 s ohledem na využitelnost, efektivitu, disponibilitu inteligentního měření, technické a kapacitní možnosti PDS, ale také s tímto ustanovením PDS současně vzniká právo na zohlednění oprávněných nákladů na instalaci a provoz inteligentních měření v rámci povolených výnosů ve vazbě na činnosti držitele licence na distribuci stanovené energetickým zákonem.
Zrušení výše uvedeného ustanovení (§ 5 odst. 6) souvisí se změnou účinnosti. Ustanovení v bodě 14 má být účinné od 1. července 2024 do 30. června…