3.3.1
Vyhláška o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání
redakce EnergetikaInfo.cz
Ve Sbírce zákonů ČR byla zveřejněna vyhláška č. 38/2022 Sb., o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání. Předpis nahrazuje vyhlášku č. 194/2013 Sb., o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie, a je účinný od 1. března 2022.
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 406/2000 Sb.") implementující směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (dále jen "směrnice 2010/31/EU") stanovuje povinnost vlastníku budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správci, u provozovaného systému vytápění budovy nebo kombinovaného systému vytápění a větrání budovy se jmenovitým výkonem nad 70 kW (dále jen "systém vytápění") zajistit pravidelnou kontrolu přístupných částí tohoto systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání (dále jen "kontrola"). Dále stanovuje uvedeným osobám předložit na vyžádání zprávu o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2 zákona.
V roce 2018 došlo k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti (dále jen " směrnice 2018/844 "). Tato revize přinesla určité změny, co se týče pravidelných kontrol systémů vytápění, které jsou zapracované do zákona č. 406/2000 Sb., a rozvedené v nové vyhlášce:
-
zvýšení výkonové hranice, od které je stanovena povinnost provádět pravidelné kontroly z původních 20 kW na hodnotu 70 kW;
-
zavedení kontrol větracích systémů pro kombinované systémy pro vytápění a větrání;
-
důraz na běžné provozní podmínky systému vytápění;
-
větší význam systémů automatizace a kontroly budov a elektronických monitorovacích a řídicích systémů a požadavky na ně;
-
změna předmětu kontroly, kterým není již kotel, ale celý systém, zejména zdroj tepla;
-
vztažení kontroly i na zdroje tepla založené na Jouleovu jevu, k němuž dochází v topných tělesech systému elektrického odporového ohřevu (předmětem kontroly nejsou již jen spalovací zdroje tepla).
Některé další úpravy byly navrženy na základě praktických zkušeností z aplikace vyhlášky č. 194/2013 Sb., o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie. Jedná se zejména o následující změny:
Aby se pravidelné kontroly systémů vytápění nestaly pro vlastníky budov jen administrativní zátěží, musí být výstup z provedené kontroly kvalitní. Praxe ukázala, že zpráva z kontroly, která je výstupem z provedené kontroly systému vytápění, je pro vlastníka budovy špatně čitelná a zbytečně rozsáhlá, což zhoršuje orientaci vlastníka ve zprávě samotné a stává se pouze administrativní zátěží, místo toho, aby představovala nástroj vedoucí k úsporám energie a provozních nákladů. Cílem nové vyhlášky je zjednodušit zprávu o provedené kontrole systému vytápění a učinit ji nástrojem vedoucím k implementaci energeticky úsporných opatření, zajištění efektivního provozu systémů vytápění za účelem snížení provozních nákladů a v neposlední řade i nástrojem naplňování cílů ČR v oblasti zvyšování energetické účinnosti.
Nově je stanoven plán kontrol, jehož smyslem je, aby prováděné kontroly systému vytápění neprobíhaly v minimálním zatížení (např. na jaře/v létě), kdy systém neběží na jmenovitý výkon či neběží vůbec, a to navíc velmi často během jediné návštěvy. Smyslem je, aby energetický specialista, jenž je oprávněn provádět kontroly systémů vytápění, prováděl kontrolu v plném zatížení systému vytápění. Specialista proto podle nové úpravy nejdříve na místě zajistí potřebnou dokumentaci nezbytnou k provozu systémů vytápění (stavební dokumentace, příslušné revizní zprávy, předchozí zprávy z kontrol apod.) a vizuální kontrolu přístupných částí systému vytápění. Upozorní na nedostatky, které během své první návštěvy zjistí a následně se s vlastníkem dohodnou na další kontrole, kdy dochází ke kontrole prvotních nedostatků a provozních parametrů. Na základě těchto minimálně dvou kontrol následně energetický specialista zpracuje zprávu z kontroly systému vytápění se seznamem jím navrhnutých doporučení ke zvýšení účinnosti systému vytápění, je-li to zapotřebí (nicméně kvalitní posouzení systému vytápění umožňovalo vícečetnou návštěvu i podle současného legislativního předpisu, nejedná se tedy o zásadní změnu zatěžující vlastníky budov).
Nově jsou vyhláškou č. 38/2022 Sb. stanoveny požadavky na součinnost v případě, kdy některé části systému vytápění nejsou ve vlastnictví vlastníka budovy, u kterého probíhá pravidelná kontrola systému vytápění. V případě, že není specialistovi umožněn přístup k těmto částem systému, provede odborné posouzení, které označí ve zprávě.
NahoruKomentář k ustanovením vyhlášky (z aplikace ODok)
§ 1 Předmět úpravy
Ustanovení vymezuje rozsah vyhlášky v intencích zákonného zmocnění, kterým je ustanovení § 6a odst. 6.
§ 2 Zdroj tepla
Ustanovení § 2 vymezuje, které zdroje tepla systémů vytápění a kombinovaných systémů vytápění a větrání (dále jen "systém vytápění") jsou předmětem kontroly. Revize uvedené směrnice nově zavedla definici zdroje tepla, přičemž vyjmenovává, na které zdroje tepla se povinnost kontroly systémů vztahují.
§ 3 Způsob určení jmenovitého výkonu provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání
Ustanovení vysvětluje, jak se provádí stanovení výkonu. Kontrola systémů je vázána na výkonovou hranici 70 kW, což vyjímá menší systémy, které byly dříve předmětem kontroly. Hranice 70 kW je hranicí, kdy lze očekávat složitější systémy dodávající teplo nejen pro vytápění, ale i ohřev vody s možnou kombinací zdrojů tepla ve ventilačních systémech. Je nutné definovat, jak správně stanovit výkon systému, od kterého vzniká povinnost kontrol. Jedná se o součet jmenovitých výkonů instalovaných zdrojů tepla či přípojných míst SZT.
§ 4 Rozsah a četnost kontroly systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání
Smyslem tohoto ustanovení je určení jednotlivých částí systému vytápění, jež jsou předmětem kontroly. Nově jsou předmětem kontroly i systémy větrání, pokud jsou v kombinaci se systémem vytápění i automatizační a řídicí systém (viz obecná část). Vyjmuty jsou systémy, ve kterých je zdroj tepla využíván pouze pro technologii.
Stanovuje se, jaké části systému jsou předmětem kontroly. Ustanovení je v souladu s doporučením EK 2019/1019 o modernizaci budov o přístupné části systému vytápění.
V případě uvedení do provozu nového systému je vyhláškou stanovena povinnost první kontroly po třech letech. Oproti již provozovanému systému je u nově instalovaného systému nutné provést první kontrolu dříve než po 5 letech a ověřit tak správné nastavení systému, zda systém běží při optimálním výkonu, vzhledem k návrhu budovy a systému vytápění.
Ustanovení stanovuje četnost kontrol provozovaných systémů. Kontroly jsou stanovené v intervalu 5 let od předchozí kontroly, je-li předmětem kontroly již provozovaný systém. Je-li systém správně nastaven a nedošlo k žádným zásadním změnám, je tato četnost po diskuzi s odbornou veřejností považována za dostatečnou.
§ 5 Způsob provádění kontroly systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání
Toto ustanovení definuje, že kontrola se musí provádět za podmínek plného vytížení zdroje. V minulosti docházelo k situacím, kdy kontrola systému vytápění probíhala v době, kdy kotel neběžel při plném zatížení, ale při částečném, nebo docházelo k situacím, kdy specialista kontroloval vypnutý (studený) systém a kontrola systému tak postrádala na významu. Smyslem je, aby kontrola optimálně probíhala při jmenovitém výkonu/plném zatížení. Směrnice 2018/844 požaduje kontrolu při průměrných provozních podmínkách, a to z důvodu, aby následná navržená opatření k zefektivnění systému odrážela skutečný provoz. Nově se tedy definuje, že kontrola musí proběhnout při zatížení systému.
Ustanovení definuje, jaké parametry provozovaného systému vytápění jsou předmětem kontroly energetického specialisty. Obsahem kontroly je správné dimenzování systému a kontrola provozních parametrů systému vytápění. Provozní parametry jsou definovány v § 6 odst. 1 vyhlášky. Jedná se mj. o kontrolu účinnosti zdroje tepla systému vytápění, termohydraulické vyvážení, ověření funkčnosti jednotlivých částí systému, vizuální prohlídka přístupných částí rozvodů (dostatečná tloušťka izolace), regulačních prvků, rozvodů vzduchu aj. (viz též vzor Zprávy z kontroly v příloze č. 4).
Podle předchozí úpravy bylo možné provést pouze jednu kontrolu. Navíc pokud byla provedena např. na studeném zdroji tepla, celá kontrola postrádala na významu. Stanovuje se, že kontrola bude probíhat ve více návštěvách. Při první návštěvě dojde k formulaci tzv. plánu kontroly, který vychází z vizuální kontroly daného systému a kontroly dostupné dokumentace. Smyslem je, aby při další kontrole byla dostupná kompletní dokumentace pro provoz a doplněna další nezbytná opatření pro efektivní zhodnocení systému. Při následné návštěvě dochází ke kontrole samotným energetickým specialistou podle odst. 1 a návrhu doporučení pro zefektivnění provozu systému, je-li to zapotřebí.
Stanovuje se, že energetický specialista má povinnost vyžádat si veškerou dokumentaci nezbytnou pro provedení komplexní kontroly systému. Bez dokumentace není možné provést efektivní kontrolu. Soupis předložené dokumentace je následně součástí závěrečné zprávy z kontroly (viz příloha č. 4). Jedním z opatření může být i dodání potřebných dokumentů, které nejsou pro kontrolu k dispozici.
V odst. 4 je stanovena povinnost energetickému specialistovi vyžádat si pro provedení kontroly potřebnou dokumentaci. Na základě této dokumentace a vizuální prohlídky musí být v případě chybějící dokumentace v plánu kontroly obsažen její soupis a doporučení pro následnou kontrolu, a dále další technická či provozní doporučení pro efektivní kontrolu, které budou ze strany objednatele kontroly mezi jednotlivými kontrolami doplněny.
§ 6 Způsob hodnocení dimenzování
Stanovuje se obecný rámec zhodnocení nadimenzování systému vytápění. K ověření dimenzování se využije projektová dokumentace, je-li k dispozici. Projektová dokumentace již obsahuje popis řešení systému vytápění a ohřevu teplé užitkové vody a jejich regulace, bilance potřeb tepla a paliva, výpočet tepelných ztrát (vstupní a výsledné hodnoty). Je-li k dispozici aktuální dokumentace, nedochází k dalším nadbytečným výpočtům, které by prodražovaly cenu kontroly. Není-li z určitých důvodů k dispozici, musí se ověření dimenzování provést výpočtem. Postup výpočtu je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky.
Směrnice 2018/844 dle článku 1 odst. 7 umožňuje při posuzování dimenzování zdroje zohlednit schopnost soustavy optimalizovat výkon v typických či průměrných provozních podmínkách. Většina moderních spalovacích zdrojů má schopnost plynule regulovat svůj výkon v rozsahu 30 - 100 % jmenovitého výkonu. U kondenzačních kotlů se snižujícím se výkonem zvyšuje jejich účinnost, také moderní kotle na pevná paliva jsou díky požadavkům na ekodesign konstruovány tak, aby jejich účinnost byla nejvyšší při snížených výkonech. Kotle na pevná paliva musí být plynule regulovatelné v rozsahu 30 - 100 % jmenovitého výkonu již od roku 2000 (dle EN 303-5 Kotle pro ústřední vytápění - Část 5: Kotle pro ústřední vytápění na pevná paliva, s ruční nebo samočinnou dodávkou, o jmenovitém tepelném výkonu nejvýše 300 kW - Terminologie, požadavky, zkoušení a značení), v současnosti to musí plnit také dle Nařízení Komise (EU) 2015/1189, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign kotlů na tuhá paliva. Pro plynové kotle a kotle pro kapalná paliva kotle tuto povinnost zavádí již směrnice Rady 92/42/EHS účinné a bezpečné teplovodní kotle a od roku 2015 také nařízení 813/2013 kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů.
Pokud je spalovací zdroj tepla, který má plynule regulovatelný výkon v rozmezí minimálně 30–100 % jmenovitého výkonu, napojen na automatizační a řídicí systém, a je řádně seřízen a udržován, je schopen dlouhodobě…
