Vyhláška o energetické náročnosti budov v roce 2024

2.2

Vyhláška o energetické náročnosti budov v roce 2024

redakce EnergetikaInfo.cz

Ve Sbírce zákonů ČR vyšla vyhláška č. 222/2024 Sb., kterou se mění vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov. Novela je účinná od 1. 9. 2024.

Vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, byla vydána k provedení ustanovení § 7 odst. 7 a § 7a odst. 6 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, přičemž od data nabytí své účinnosti, tedy od 1. 9. 2020 byl tento zákon jedenáctkrát novelizován. Ve vztahu k povinnostem ukládaným v oblasti snižování energetické náročnosti budov tak došlo zejména k opakované novelizaci ustanovení § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 406/2000 Sb., a to finálně s účinností od 1. ledna 2024 k novelizaci provedené zákonem č. 284/2021 Sb. Právě těmito ustanoveními jsou upraveny povinnosti stavebníka, vlastníka budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce, jimiž mají být realizovány požadavky na energetickou náročnost budovy "podle prováděcího právního předpisu". Tyto nové požadavky a vedle toho také mnohé další poznatky odborné veřejnosti i adresátů takto stanovovaných povinností vyvolaly potřebu předložit do legislativního procesu návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov (dále jen "návrh vyhlášky").

Novela vyhlášky je – jak je uvedeno shora – v první řadě reakcí na rozsáhlou novelizaci zákona č. 406/2000 Sb. Uvedené novelizace představují ve svém důsledku významné věcné, terminologické i procesní změny regulace provedené zákonem č. 406/2000 Sb., které je nutné promítnout také do prováděcích předpisů k tomuto zákonu, tedy také do vyhlášky č. 264/2020 Sb. Novela vyhlášky rovněž navazuje na novelu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), provedenou s účinností od 1. 1. 2024, resp. od 1. 7. 2024 zákonem č. 469/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Novela vyhlášky současně ve smyslu čl. 2 odst. 2 Legislativních pravidel vlády reaguje také na další závěry provedené analýzy právního a skutkového stavu okruhu vztahů, které jsou v současné době upravovány vyhláškou č. 264/2020 Sb. Tyto závěry ukázaly jednak některé pojmové nedostatky přímo v textu uvedené vyhlášky (např. měřitelné hodnoty energií), jednak praxe ukázala, že některé postupy nebyly vyhláškou nastaveny dostatečně účelně (např. výpočty ve stanovených časových intervalech, stanovení prostorových a plošných limitů pro výpočet).

Novela vyhlášky především reaguje na vyhláškou stanovenou povinnost provádět výpočet energetické náročnosti v budovách nebo zónách s chlazením, úpravou vlhkosti nebo s výrobou elektrické energie v intervalu nejvýše jedné hodiny, a to s cílem zavést do výpočtu hodnoty vyplývající z reálného denního průběhu venkovní teploty a intenzity slunečního záření v průběhu celého roku; tím se zpřesní a zobjektivizuje výsledek výpočtu.

Zatímco vytápění lze s dostatečnou přesností posuzovat na základě průměrných měsíčních klimatických údajů, u chlazení a úpravy vlhkosti vzduchu tomu tak není. Výpočet s měsíčním krokem je sice i pro chlazení a úpravu vlhkosti podle platných norem přípustný, ale z praktických zkušeností vyplývá, že může vést k nereálným výsledkům, které nereflektují skutečnost, kdy je opravdu technický systém využíván. Hodinový krok v případě chlazení a vlhčení a výroby elektrické energie povede k reálnějším výsledkům, a tedy i k realističtějším (účelnějším) návrhům optimalizace systémů chlazení a vlhčení. Stejně je tomu i při využití fotovoltaických panelů a elektřiny z kogenerace, kdy elektřina je vyráběna jen určitý počet hodin za den (reálná využitelnost vyrobené elektřiny). Pro naplnění této povinnosti nechalo Ministerstvo průmyslu a obchodu zpracovat hodinová data, která vstupují do výpočtu. Smyslem návrhem vyhlášky navrhovaných úprav je zohlednit při provádění výpočtu případy, ve kterých praktické zkušenosti ukázaly, že i některé další parametry budovy je nutné vztáhnout k hodinovému kroku výpočtu (např. využití stínících prvků budov).

Novelou vyhlášky je současně doplněn výpočet energetické náročnosti budovy v těch případech, kdy výrobna elektřiny může nebo nemusí být umístěna na budově a zároveň dodává energii do více budov v rámci souboru budov (areálu), popřípadě v případech, kdy je do budovy dodávaná elektřina prostřednictvím systému sdílení elektřiny podle energetického zákona. Stanovení postupu, ve kterém je vyrobená energie při výpočtu započítávána pouze jedenkrát, má zcela zásadní význam pro stanovení opatření pro snižování energetické náročnosti budov, neboť vícenásobný zápočet vyrobené energie ovlivňuje výsledek výpočtu energetické náročnosti budovy.

V souvislosti s předložením novely vyhlášky bylo rovněž přistoupeno k revizi legislativně – technických nedostatků v přílohách k vyhlášce č. 264/2020 Sb., a to zejména v odstranění nejednotné terminologie, způsobu vyznačování nadpisů, slovním vypsání písmenných zkratek apod.

§ 2

Základní pojmy

§ 2 písm. g)

Navrhovaná právní úprava je stylistickým zpřesněním textu § 2 písm. g), když dosavadní znění jen s obtížemi umožňovalo rozlišit vztah mezi variantním postavením slov "práce nebo tepla nebo ovládání"; dosavadní úprava navíc neodpovídá požadavkům na zpracování variant podle čl. 42 odst. 1 Legislativních pravidel vlády.

§ 2 písm. j)

V § 2 písm. j) je zrušen text, který nenáleží do definice pojmu (výpočet energie), když navíc podmínky výpočtu jsou nyní jednotně stanoveny v jiném ustanovení vyhlášky č. 264/2020 Sb.

§ 2 písm. k) a l)

S přihlédnutím ke změnám provedeným v zákoně č. 406/2000 Sb. zákonem č. 469/25023 Sb. a současně s přihlédnutím k potřebě v adekvátní míře přibližovat terminologii zákona č. 406/2000 Sb. s energetickým zákonem, je navrhována nová definice pojmů "technologie zařízení" a "odpadní teplo z technologie".

S V § 2 byly vzhledem k potřebám praxe upraveny definice pojmů tak, aby umožňovaly jednoznačnou srozumitelnost dalších ustanovení vyhlášky č. 264/2020 Sb., zajišťovaly terminologickou jednotnost kromě jiného s energetickým zákonem (vzhledem k provázanosti úprav tak, jak je uvedeno v obecné části odůvodnění) a současně v potřebné míře odpovídaly obecnému významu slov užívaných v oblasti hospodaření energií, doplněny byly definice pojmů "areál", "zóna", "systémová hranice" a "výrobna elektřiny pro vlastní spotřebu".

Navrhované definice jsou jednak používány v nově navrhovaných ustanoveních, ale vyskytují se i v dosavadním znění vyhlášky č. 264/2020 Sb., což je však provázeno výkladovými problémy (nejednotný výklad) a z hlediska obsahu těchto pojmů pak souvisejícími pochybnostmi o správné aplikaci příslušných ustanovení. Z hlediska pojmů užívaných ve vyhlášce č. 264/2020 Sb. je návrhem vyhlášky dále sjednocován definiční aparát s českou technickou normou ČSN 73 0331, která má praktický dopad na úpravu prováděnou (a navrhovanou návrhem vyhlášky) vyhláškou č. 364/2020 Sb. a současná praxe prokázala, že není vždy zřejmé, zda se jedná o pojmy používané ve shodném významu.

Na základě zkušeností s aplikací vyhlášky č. 264/2020 Sb. byly do § 2 vyhlášky č. 264/2020 doplněny definice pojmů:

• "areál"; doplnění definice pojmu bylo kromě jiného nutné také vzhledem k potřebě zajištění správného a jednotného výkladu změn navrhovaných v příloze č. 5 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. a nově doplňované příloze č. 6 k citované vyhlášce,

• "zóna"; doplnění definice pojmu bylo provedeno tak, aby se jednotlivá ustanovení vyhlášky pojmově přiblížily k terminologii standardně používané v praxi a současně nabyly zcela jednoznačného významu díky provedení normativní definice slov doposud užitých s odkazem na jejich obecný význam,

• "systémová hranice"; doplnění definice pojmu bylo provedeno za stejným účelem, jako u pojmu "zóna", "výrobna elektřiny"; definice tohoto pojmu souvisí se stanovením výpočtu primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro případy, kdy je energie vyráběna pro více budov, ale současně je přihlédnuto také k potřebě zajistit jednoznačné a jednotné užívání pojmů v rámci právního předpisu, zejména je-li příslušný pojem užíván pro popis matematického postupu při výpočtu primární energie z neobnovitelných zdrojů energie, a

• výrobna elektřiny pro vlastní spotřebu; ustanovením § 2 odst. 2 písm. a) bodu 18 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, je pro účely tohoto zákona a pro oblast elektroenergetiky definován pojem "výrobna elektřiny", a to jako "energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení; výrobna elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více, s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, výrobna elektřiny z obnovitelných zdrojů energie o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více a nízkouhlíková výrobna elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více je zřizována a provozována ve veřejném zájmu". V daném případě nelze využít ustanovení čl. 40 odst. 1 Legislativních pravidel vlády a pro účely návrhu vyhlášky terminologicky pouze odkázat na energetický zákon, neboť definičně je nutné v návrhu vyhlášky pojem z energetického zákona významně zúžit. Proto je navrhována samostatná definice pojmu "výrobna elektřiny pro vlastní spotřebu", který odpovídá účelu navrhovaných postupů a výpočtů při snižování energetické náročnosti budov.

V § 2 byly vzhledem k potřebám praxe a nezbytnosti upravit definice pojmů tak, aby umožňovaly jednoznačnou srozumitelnost dalších ustanovení vyhlášky č. 264/2020 Sb., zajišťovaly terminologickou jednotnost kromě jiného s energetickým zákonem (vzhledem k provázanosti úprav tak, jak je uvedeno v obecné části odůvodnění) a současně v potřebné míře odpovídaly obecnému významu slov užívaných v oblasti hospodaření energií, doplněny definice pojmů "areál", "zóna", "systémová hranice", "výrobna elektřiny", "držitel licence na činnost datového centra" a "sdílená elektřina".

Navrhované definice jsou jednak používány v nově navrhovaných ustanoveních, ale vyskytují se i v dosavadním znění vyhlášky č. 264/2020 Sb., což je však provázeno výkladovými problémy (nejednotný výklad) a z hlediska obsahu těchto pojmů pak souvisejícími pochybnostmi o správné aplikaci příslušných ustanovení. Z hlediska pojmů užívaných ve vyhlášce č. 264/2020 Sb. je návrhem vyhlášky dále sjednocován definiční aparát s českou technickou normou ČSN 73 0331, která má praktický dopad na úpravu prováděnou (a navrhovanou návrhem vyhlášky) vyhláškou č. 364/2020 Sb. a současná praxe prokázala, že není vždy zřejmé, zda se jedná o pojmy používané ve shodném významu.

Výjimku v účelu pro zpracování návrhu na nový definiční pojem tvoří definice pojmu "držitel licence na činnost datového centra", neboť by se nabízelo bez dalšího využít pouze pojmu "datové centrum", a to bez další definice pro účely návrhu vyhlášky, neboť tento pojem má svou vlastní definici v § 2 odst. 2 písm. o) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Toto automatické převzetí definice pojmu "datové centrum" ze zákona, k jehož provedení je návrh vyhlášky předkládán, však pro účely návrhu vyhlášky není možné. V § 2 odst. 2 písm. o) zákona č. 406/2000 Sb. je datové centrum definováno jako "budova ve smyslu katastrálního zákona nebo její funkčně ucelená část, ve které je umístěna a provozována výpočetní technika serverového typu a další datová infrastruktura určená pro provádění informační činnosti s daty", což přesně sleduje účel normativní úprava provedené tímto zákonem. V návrhu vyhlášky je však související právní úprava oblasti energetické náročnosti budov prováděná ve vztahu k držiteli licence na činnost datového centra, tedy akciové společnosti s dualistickým systémem vnitřní struktury, která je držitelem licence na činnost datového centra a jejíž akcie smí vlastnit pouze provozovatel přenosové soustavy, provozovatelé regionálních distribučních soustav, k jejichž distribučním soustavám je připojeno nejméně 100 000 odběrných míst zákazníků, nebo Česká republika; definice zákona č. 406/2000 Sb. je tedy nevyužitelná, resp. pro daný kontext prováděné úpravy značně zkreslující. V návrhu vyhlášky je proto definován vyhovující pojem "držitel licence na činnost datového centra" s odkazem na energetický zákon (§ 27 energetického zákona) s tím, že pojem "datové centrum" ve smyslu zákona č. 406/2000 Sb. použit není.

Na základě zkušeností s aplikací vyhlášky č. 264/2020 Sb. byly do § 2 vyhlášky č. 264/2020 doplněny definice pojmů:

• "areál"; doplnění definice pojmu bylo kromě jiného nutné také vzhledem k potřebě zajištění správného a jednotného výkladu změn navrhovaných v příloze č. 5 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. a nově doplňované příloze č. 6 k citované vyhlášce,

• "zóna"; doplnění definice pojmu bylo provedeno tak, aby se jednotlivá ustanovení vyhlášky pojmově přiblížily k terminologii standardně používané v praxi a současně nebyly zcela jednoznačného významu díky provedení normativní definice slov doposud užitých s odkazem ne jejich obecný význam,

• "systémová hranice"; doplnění definice pojmu bylo provedeno za stejným účelem, jako o pojmu "zóna", "výrobna elektřiny"; definice tohoto pojmu souvisí se stanovením výpočtu primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro případy, kdy je energie vyráběna pro více budov, ale současně je přihlédnuto také k potřeba zajistit jednoznačné a jednotné užívání pojmů v rámci právního předpisu, zejména je-li příslušný pojem užíván pro popis matematického postupu při výpočtu primární energie z neobnovitelných zdrojů energie,

• "držitel licence na činnost datového centra"; k tomu viz shora ,

• sdílená elektřina; doplnění definice pojmu je provázáním vyhlášky č. 264/2020 Sb. s terminologií energetického zákona, a to vzhledem k promítnutí právní úpravy sdílení elektřiny a energetických společenství do návrhu vyhlášky. Definice pojmu jednak zajišťuje jednoznačnost a srozumitelnost normativního textu, jednak umožňuje vyhnout se opakovanému složitějšímu popisu pojmu na jednotlivých místech návrhu vyhlášky.

§ 3

Ukazatele energetické náročnosti budovy a jejich stanovení

Navrhovaná právní úprava je upřesněním dosavadního znění § 3 odst. 2, když v textu tohoto ustanovení nebylo zcela zřejmé, co se rozumí "současným stavem budovy" a praxe přitom potenciálně nabízela celou řadu v úvahu připadajících možností. Nově se tedy zcela jednoznačně stanoví, že se jedná o stav "stavebně technický" s tím, že v souladu s čl. 40 odst. 1 a 3 Legislativních pravidel vlády je využit pojem obecně používaný v souvisejících právních předpisech založený na všeobecně uznávaném významu slov, a to i přesto, že oblast stavební fyziky jako součást stavebního inženýrství v současné době užívá pojmu "stavebně fyzikální stav".

Do § 3 vyhlášky č. 264/2020 Sb. je navrženo doplnění odstavce 8, na jehož základě je vlastníkovi nebo stavebníkovi hodnocené budovy, potažmo energetickému specialistovi poskytována možnost (tedy nikoliv stanovována povinnost) ve výpočtu hodnot ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy zohlednit také elektřinu dodávanou do hodnocené budovy z výroben elektřiny umístněných v areálu, tedy nikoliv prostřednictvím distribuční soustavy, což se v současné době stává častějším způsobem zajištění energetických potřeb. Navrhovaná úprava současně umožní zohlednit elektřinu dodanou na základě systému sdílení elektřiny v rámci tzv. skupiny sdílení upravené energetickým zákonem s účinností od 1. 7. 2024 (tedy shodně, jako je navrhovaná účinnost předkládaného návrhu), a to za účelem zohlednění nového způsobu zajištění dodávek elektřiny v právním řádu.

Současně jsou pro výpočet hodnot ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy nově stanována pravidla, která jsou vzhledem k jejich matematické podstatě uvedena v nově doplňované příloze č. 6 k vyhlášce č. 264/2020 Sb.

§ 4

Výpočet dodané energie

Navrhovaná právní úprava především terminologicky sjednocuje znění jednotlivých ustanovení vyhlášky č. 264/2020 Sb. tam, kde se jedná o výpočty hodnot energie (viz čl. 40 odst.1 Legislativních pravidel vlády); vyhláška č. 264/2020 Sb. v dosavadním znění někde správně používá v uvedených případech slov "hodnota energie" (např. § 5 odst. 3, příloha č. 5), zpravidla však pouze slovo "energie", což je pro případy výpočtu nedostatečné.

V bodu 7 je navíc nahrazena dosavadní výpočtová metoda využívající "interval" metodou využívající "časový interval", a to současně se zavedením legislativní zkratky pro tuto metodu "(dále jen "krok výpočtu")".

§ 4 odst. 2

V § 4 se navrhuje nové znění odstavce 2, která jednak dosavadní úpravu terminologicky upřesňuje, jednak doplňuje "vzorec" výpočtu celkové hodnoty dodané energie o pravidlo zápočtu dodané energie v členění po jednotlivých energonositelích.

Navrhovaná úprava upřesňuje dosavadní znění § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky tak, aby bylo jednoznačně zřejmé, k čemu se ve výpočtu dodané energie váže slovo "část".

12. V poznámce pod čarou č. 8 se slova ", část B" zrušují.

Jakkoliv se poznámky pod čarou zpravidla nenovelizují, v daném případě je nutné v poznámce pod čarou č. 8, která zní "8) ČSN 730331, část B.", zrušit slova ", část B".

Důvodem této úpravy je, že poznámka pod čarou je součástí normativního odkazu užitého v § 4 odst. 9 písm. f), kde pro účely stanovení hodnot typického užívání zón s nespecifikovaným funkčním využitím je normativně využito existující úpravy v české technické normě upravující energetickou náročnost budov ("v zónách s nespecifikovaným funkčním využitím, kde se o instalaci jednoho nebo více systémů vytápění, chlazení, nuceného větrání, úpravy vlhkosti vzduchu, přípravy teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy rozhoduje po dokončení stavby, se použijí hodnoty typického užívání podle české technické normy upravující energetickou náročnost budov8) pro předpokládaný způsob využití těchto prostor. ..."), přičemž je odkázáno na "ČSN 730331, část B". Vzhledem k úpravám provedeným v této české technické normě by však aktuálně odkaz na její část B byl již pro účely vyhlášky č. 264/2020 Sb. nefunkční, a tedy by v podstatě vyvolal neproveditelnost ustanovení § 4 odst. 9 písm. f) vyhlášky č. 264/2020 Sb. Poznámku pod čarou č. 8 je tedy nutné aktualizovat.

§ 5 Výpočet primární energie z neobnovitelných zdrojů energie

Dosavadní znění § 5 je nahrazováno zněním novým, jímž dochází k upřesnění započitatelnosti výroby energie do primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro hodnocenou budovu. Energii lze započítat pouze v případech, kdy je vyrobena technickým systémem, který se nachází v/na budově, na přilehlých pozemcích, pomocných objektech, popřípadě nachází-li se v areálu podle nové definice.

K odstavci 1:

Navrhovaná úprava nově stanoví způsob výpočtu primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro hodnocenou budovu s tím, že hodnoty dodané energie musí být využity v rozdělení po jednotlivých energonositelích.

K odstavci 2:

Pro účely výpočtu primární energie z neobnovitelných zdrojů energie pro hodnocenou budovu jsou v odstavci 2 stanoveny skutečnosti (včetně druhů dodané energie) započítávané do výsledné hodnoty této energie. Oproti dosavadní právní úpravě je úprava započítání energie provedena v rámci jednoho ustanovení, což je systematicky přehledné a pro uživatele normy jistě vstřícnější, než dosavadní roztříštěná úprava v rámci několika ustanovení.

S ohledem na zavedení hodinového kroku výpočtu byl odstraněn limit započítání energie z fotovoltaických systémů. Stanoveno je i vymezení využití vyrobené energie za účelem jejího započítání; pro účely zápočtu lze zohlednit energii využitou v budově, která je předmětem hodnocení energetické náročnosti, nebo dodání vyrobené energie elektrizační soustavy podle energetického zákona. Uvedený zápočet by při volnějším výkladu normativního textu bylo možné de facto…