6.3.3.10
Technické podmínky pro připojení měřicích zařízení v odběrných
místech napojených ze sítí nízkého napětí regionálních provozovatelů
distribučních soustav
Ing. Vítězslav Šťastný, CSc. a kolektiv
Měření spotřeby elektrické energie – obchodní
měření
Úkolem obchodního měření je získání dat o odebírané a dodávané
elektřině a poskytování těchto dat oprávněným účastníkům trhu s elektřinou.
Podle § 49 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický
zákon) zajišťuje měření, kterým se zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné
nebo jalové elektřiny a jeho časový průběh v distribuční soustavě, příslušný
provozovatel distribuční soustavy. Podrobnosti o zajišťování měření v
distribučních soustavách včetně jeho vyhodnocování a předávání výsledků měření
a dalších potřebných informací pro zúčtování elektřiny obsahuje (kromě dalšího)
vyhláška č. 82/2011 Sb. v platném
znění.
Poznámka: Zajišťováním měření elektřiny se rozumí
instalace, provozování, obsluha, kontrola a údržba měřicích zařízení, odečítání
a uchovávání údajů měření.
Měřicí zařízení sestává zejména z měřicích
transformátorů, elektroměrů a registračních stanic včetně nezbytných
spojovacích vedení, pomocných přístrojů a přístrojů určených pro komunikaci.
Výjimečné postavení z přístrojů měřicího zařízení zaujímá elektroměr a měřicí
transformátory proudu a napětí, což jsou ve smyslu zákona č . 505/1990 Sb.
(zákon o metrologii) pracovní měřidla stanovená, stanovená s ohledem na jejich
význam vyhláškou MPO č. 263/2000 Sb. k povinnému ověřování. Souhrnně a podrobně jsou všeobecné a technické požadavky na
obchodní měření, podmínky pro údržbu a odečty měřicího zařízení popsány v
Příloze 5 Pravidel provozování distribučních soustav (PPDS).
NahoruTypy měření
Pro měření množství elektřiny a vyhodnocení předávaného výkonu se
ve smyslu vyhlášky 82/2011 Sb. používají typy měření:
-
průběhové měření elektřiny s denním dálkovým přenosem údajů – měření typu A,
-
ostatní průběhové měření elektřiny – měření typu B,
-
ostatní měření elektřiny – měření typu C.
Vyhláška dále stanovuje, jakým typem měření budou vybavena
jednotlivá předávací místa mezi soustavami, předávací místa výrobců elektřiny a
odběrná místa konečných zákazníků podle charakteru
odběru.
Poznámka: Průběhové měření je takové měření, při
kterém je kontinuálně zaznamenávána hodnota energie nebo střední hodnota výkonu
v měřicím intervalu – měřicí periodě. Měřicím přístrojem může být podle
provedení měřicího zařízení buď samotný elektroměr, nebo externě připojený
registrační přístroj.
Dálkový odečet s přenosem naměřených dat zajišťuje
provozovatel distribuční soustavy.
Automatickým odečtem pomocí ručního
terminálu se rozumí sejmutí uložených hodnot energie a výkonu z paměti
elektroměru nebo registračního přístroje přes optické nebo jiné rozhraní do
ručního terminálu.
U měření typu C mohou být data odečtena ručně (vizuální
odečet) s následným využitím klávesnice ručního terminálu nebo bez terminálu
vypsáním příslušného dokladu (odečtový list). Konkrétní způsoby odečtu určuje
příslušný provozovatel distribuční soustavy. NahoruProvedení měřicích míst
Podmínky provedení měřicích míst pro instalaci měřicího zařízení
obsažené v příslušných legislativních předpisech a technických normách
upřesňují příslušní provozovatelé distribučních soustav ve svých standardech
nebo v jiných dokumentech (podnikových normách, provozních předpisech,
metodických zásadách). Jednou z forem těchto dokumentů jsou i technické
podmínky pro umístění a připojení měřicích zařízení u nových nebo celkově
rekonstruovaných odběrných míst v zásobovacím regionu konkrétního distributora,
které navazují na systém legislativy týkající se elektroenergetiky, který je
naznačen na dále uvedeném obrázku. Z hlediska současných regionálních
provozovatelů distribučních soustav (PDS) jsou zpracovány a vydány jako veřejný
dokument následující standardy:
-
PREdistribuce, a.s.
Technické podmínky připojení –
Část A: Obchodní měření – Díl I: Distribuční síť nn
(účinnost verze 4: od
1.8.2006);
-
ČEZ Distribuce, a.s.
Připojovací podmínky pro
osazení měřicích zařízení v odběrných místech napojených ze sítí nn (účinnost
od 1. 9. 2005, změna čís. 1 vydána k 1. 4. 2006);
-
E.ON Distribuce, a.s.
Požadavky na umístění,
provedení a zapojení měřicích souprav u zákazníků připojených k elektrické síti
nízkého napětí (účinnost od 1. 2. 2006).
Důležitou podmínkou vyplývající z těchto podkladů (zároveň i z
legislativních předpisů a ČSN 33 2130) je požadavek na projednání způsobu
umístění a zapojení měřicího zařízení, a to nejpozději před započetím
elektroinstalačních prací. Pokud by nebyla tato zásada dodržena a umístění
měřicího zařízení a jeho zapojení by neodpovídalo podmínkám provozovatele
příslušné distribuční soustavy, není pak tento povinen osadit měřicí zařízení a
začít s dodávkou elektřiny.
Obr. Systém legislativy v elektroenergetice (soubor
právních předpisů a technických norem na sebe navazujících
Ve smyslu předmětných připojovacích podmínek se dále uvedenými a v
textu použitými termíny rozumí:
NahoruTermíny a definice
Hlavní domovní skříň (HDS) – přípojková skříň, ve
které končí přípojka nízkého napětí, není-li dohodnuto jinak, přípojkovou
skříní je
-
hlavní domovní pojistková skříňka – je-li přípojka
provedena venkovním vedením;
-
hlavní domovní kabelová skříň – je-li přípojka provedena
kabelovým vedením.
Hlavní domovní vedení (HDV) – úsek elektrického vedení
mezi HDS a odbočkami k elektroměrům.
Odbočky k elektroměrům – úsek elektrického vedení mezi
HDV, případně HDS a měřicím místem.
Měřicí místo – je místem měření elektřiny v odběrných
místech konečných zákazníků (elektroměrový rozváděč, elektroměrová deska,
rozvodnice a elektroměrové jádro).
Odběrné místo – odběrné elektrické zařízení jednoho
odběratele, jehož odběr je měřen jedním měřicím zařízením.
Odběrné elektrické zařízení – veškeré elektrické
zařízení odběratele sloužící pro konečnou spotřebu elektřiny připojené k
distribuční soustavě.
Měřicí zařízení – zařízení sloužící k měření,
vyhodnocování zúčtování obchodu s elektřinou, jako jsou měřicí transformátory,
elektroměry a registrační stanice, včetně spojovacích vedení pro přenos
naměřených hodnot.
Měřicí transformátor proudu (MTP) – přístrojový
transformátor, u něhož je za normálních provozních podmínek sekundární proud v
podstatě úměrný primárnímu proudu; rozdíl fáze mezi vektory primárního a
sekundárního proudu se při vhodném zapojení blíží nule.
Odběratel – fyzická či právnická osoba odebírající
elektřinu.
Konečný zákazník (zákazník) – fyzická či právnická osoba
odebírající elektřinu pro vlastní užití – která elektřinu pouze
spotřebovává.
Topné elektrické spotřebiče – přímotopné elektrické
spotřebiče, akumulační elektrické spotřebiče, hybridní (smíšené) vytápění,
vytápění s tepelným čerpadlem.
Zařízení pro ovládání tarifu a zátěže (spínací prvek) –
zařízení určené pro sepnutí, rozepnutí nebo změnu obvodů ovládajících tarify
elektroměrů nebo řízení elektrických zátěží (přijímač hromadného dálkového
ovládání nebo časový spínač).
Pracovník provozovatele distribuční soustavy (pracovník
PDS) – pověřený pracovník držitele licence na provozování distribuční
soustavy ČEZ Distribuce, a.s.
Připojovací podmínky – technické podmínky pro připojení
měřicích zařízení v odběrných místech napojených ze sítí nn platné na území
držitele licence na provozování distribuční soustavy – ČEZ Distribuce,
a.s.
Provozovatel distribuční soustavy (PDS) – ČEZ
Distribuce, a.s. jako držitel licence na provozování distribuční sítě v rámci
svého licencovaného území – pověřil výkonem svého oprávnění v oblasti stanovení
a uplatňování technických podmínek pro připojení měřicích zařízení a jejich
kontroly v odběrných místech napojených ze sítí nn společnost ČEZ Měření
s.r.o.
NahoruPřipojovací podmínky PDS ČEZ Distribuce, a. s.
Připojovací podmínky pro osazení měřicích zařízení v
odběrných místech napojených ze sítí nízkého napětí provozovaných společností
ČEZ Distribuce, a.s.
V souladu s platným zněním Energetického zákona (zákon
č. 458/2000 Sb.) a pro sjednocení postupů při měření odběru elektřiny u
zákazníků připojených ze sítí nízkého napětí vydala společnost ČEZ
Distribuce, a.s. jako provozovatel distribuční sítě v rámci své působnosti připojovací podmínky pro osazení měřicích zařízení – elektroměrových
rozváděčů pro měření typu C v odběrných místech napojených ze sítí nn a to
jak nových, rekonstruovaných nebo stávajících bez platné rezervace příkonu.
Dnem vydání základního dokumentu (1. 9. 2005) byla zrušena platnost všech
dokumentů, stanovující podmínky pro připojení a provozování měřicích míst
napojených ze sítí nn vydaných předchozími provozovateli distribučních soustav
– Západočeská energetika, a.s., Severočeská energetika, a. s., Východočeská
energetika, a.. s., Středočeská energetická a.s. a Severomoravská energetika,
a.s.
Poznámka: Odběrným místem se rozumí odběrné
elektrické zařízení jednoho odběratele včetně měřicích transformátorů, jehož
odběr je měřen jedním měřicím zařízením nebo jiným způsobem na základě
dohody. ČEZ Distribuce, a.s. jako držitel licence na provozování
distribuční sítě v rámci svého licencovaného území, pověřil výkonem svého
oprávnění v oblasti stanovení a uplatňování připojovacích podmínek pro osazení
měřicích zařízení a jejich kontroly v odběrných místech napojených ze sítí nn
společnost ČEZ Měření s.r.o. (licencovaným územím se rozumí oblasti
předchozích – výše uvedených provozovatelů regionálních distribučních
soustav).
Způsob umístění a zapojení měřicího zařízení musí být zákazníkem
nebo jeho zástupcem projednán s provozovatelem distribuční soustavy
(PDS) před započetím elektroinstalačních prací.
Pokud nebyla tato zásada dodržena a umístění, popř. zapojení
měřicích zařízení neodpovídá ustanovením předmětných připojovacích podmínek,
není povinností provozovatele distribuční soustavy osadit měřicí soupravu a
započít s dodávkou elektřiny. Jinými slovy řečeno – dodržení dále uvedených
ustanovení a požadavků připojovacích podmínek je základním předpokladem pro
bezkonfliktní zahájení dodávky elektřiny.
Požadavky na hlavní domovní skříně, hlavní domovní vedení a
odbočky k elektroměrům
Hlavní domovní skříně (HDS) slouží k jištění a odpojování
odběrného elektrického zařízení (hlavního domovního vedení nebo odboček k
elektroměru).
HDS musí být plombovatelná nebo se závěrem na klíč pro
rozvodná zařízení podle ČSN 35 9754 (je-li přípojka provedena venkovním
vedením), kabelová přípojková skříň musí mít pouze závěr na klíč pro rozvodná
zařízení .
Jištění v HDS musí být minimálně o jeden stupeň vyšší, než je
jištění před elektroměrem.
Před HDS musí být volný prostor minimálně 800 mm k bezpečnému
provádění obsluhy a prací.
NahoruUmístění HDS při venkovním připojení
Umístění HDS při venkovním připojení – HDS musí být
umístěna na objektu nebo podpěrném bodě ve výšce 2,5 – 3 m (spodní okraj
skříně) nad definitivně upraveným terénem. Tam, kde se uvažuje o přechodu z
venkovního vedení na kabelové, je možno použít jako hlavní domovní pojistkovou
skříň i skříň určenou pro kabelové připojení.
NahoruUmístění HDS při kabelovém připojení
Umístění HDS při kabelovém připojení – HDS musí být
umístěna na objektu nebo v pilíři. Spodní okraj skříně musí být 0,6 m nad definitivně upraveným terénem. S ohledem na místní klimatické podmínky může být rozhodnuto pracovníkem PDS o jiné výšce umístění.
Hlavní domovní vedení (HDV) je vedení od HDS až k odbočce k
poslednímu elektroměru. HDV jsou ve vlastnictví odběratele nebo majitele
objektu.
Systém HDV a jeho provedení se volí podle dispozice budovy. V
budovách nejvýše se třemi odběrateli, tj. obvykle v rodinných domcích, není
nutné zřizovat HDV a odbočky k elektroměrům lze provést přímo z HDS za
předpokladu osazení nezbytného počtu jistících prvků v HDS. V budovách s více
než třemi odběrateli se zřizuje od HDS jedno nebo podle potřeby více hlavních
domovních vedení, které
-
musí být provedeno v soustavě TN-C dle ČSN 33
2000-3 ;
-
musí být provedeno v souladu s ČSN 33 2130;
-
musí být vedeno co nejkratší trasou;
-
musí být umístěno a provedeno tak, aby byl ztížen neoprávněný
odběr elektřiny;
-
musí být provedeno tak, aby byla jeho výměna možná bez
stavebních zásahů;
-
vodiče musí mít stejný průřez po celé délce vedení a nesmí být
přerušeny s výjimkou odbočení k elektroměrům z kmenového hlavního domovního
vedení;
-
části instalace, vedené po budově, musí být uloženy v omítce z
vnější strany obvodového zdiva budovy;
-
části vedení procházející půdou a ty, které není možno vést ve
zdivu, musí být provedeny v pancéřových nebo ocelových trubkách s utěsněnými
spoji a bez krabic;
-
elektrorozvodná jádra, kterými prochází HDV, musí být upravena
pro zaplombování.
Průřez HDV se volí dle ČSN 33 2130 a ČSN 33 2000-4-43, s ohledem
na očekávané zatížení, minimálně však 4 x 16 mm2 Al nebo 4
x 10 mm2 Cu.
Provedení HDV v plastových vkládacích instalačních lištách není
přípustné!
NahoruOdbočky k elektroměrům
Odbočky k elektroměrům jsou vedení, která odbočují z HDV
pro připojení jednotlivých měřicích míst, případně vychází přímo z HDS, zejména
v případech připojení odběrných zařízení rodinných domků za předpokladu osazení
nezbytného počtu jistících prvků v HDS.
Odbočky k elektroměrům jsou ve vlastnictví odběratele nebo
majitele objektu.
Odbočky k elektroměrům mohou být jednofázové nebo třífázové a musí
být provedeny v soustavě TN-C dle ČSN 33
2000-3 .
Jednofázové odbočky k elektroměrům lze provést u zařízení s
jističem před elektroměrem s maximální hodnotou 25 A (maximální soudobý
příkon do 5,5 kW u bytů stupně elektrizace A), v ostatních případech musí být
odbočky třífázové. Jednofázové odbočky mají být rovnoměrně rozděleny mezi
jednotlivé fáze tak, aby byly všechny fáze HDV pokud možno stejně
zatěžovány.
Průřezy vodičů odbočky k elektroměru musí být takové, aby dovolená
proudová zatížitelnost vodičů odpovídala alespoň výpočtovému proudu soudobého
příkonu bytu, přičemž minimální průřezy vodičů musí být alespoň 6
mm2 Cu.
Odbočky delší než 3 m musí být jištěny podle ČSN 33 2130 čl. 4.4.7
v místě odbočení z HDV. Úbytek napětí musí být v souladu s čl. 4.7.3 – ČSN 33
2130.
Odbočky od HDV k elektroměrům musí být provedeny a uloženy tak,
aby byl ztížen neoprávněný odběr nebo distribuce elektřiny a aby bylo možno
vyměnit vodiče bez stavebních zásahů (odbočky k elektroměrům lze uložit v
trubkách, kabelových kanálech v dutinách stavebních konstrukcí).
Provedení odboček k elektroměrům v plastových vkládacích
instalačních lištách není přípustné!
NahoruPožadavky na umístění měřicího zařízení
Měřicí zařízení se zásadně osazuje do elektroměrových rozváděčů
nebo do rozváděčů elektroměrových pilířů. V elektroměrových pilířích může být
zabudovaná přípojková skříň. Měřicí zařízení je nutno umístit tak, aby byl k
němu umožněn přístup oprávněnému zaměstnanci provozovatele.
V budovách, které mají charakter bytových domů, se umísťují
elektroměrové rozváděče a elektrorozvodná jádra na chodbě nebo na schodišti,
avšak nikoliv na rameni schodiště; elektroměry mohou být též v podzemním
podlaží v prostorách s normálními vlivy dle ČSN 33
2000-3 . U objektů občanské vybavenosti, ve kterých je více zákazníků (např.
obchodní střediska, domy služeb, hospodářské pavilony apod.), se doporučuje
elektroměry soustředit do jednoho místa k tomu účelu vybaveného (např.
energetické centrum, rozvodna NN apod.) a vždy volně přístupného z vnitřního
veřejného prostoru.
U rodinných domků, které nemají charakter více bytových domů, u
rekreačních chalup, chat a garáží se elektroměrové rozváděče umísťují vždy na
vnější stranu objektu nebo do pilíře, který je součástí hranice objektu.
Otevírání dvířek elektroměrového rozváděče pak musí být umožněno vždy z vnější
přístupné strany pozemku.
V chatových a zahrádkářských osadách, v řadových garážích a
podobně se umisťují elektroměry pro několik objektů (zákazníků) v jednom
elektroměrovém rozváděči, instalovaném co nejblíže k místu napojení na
distribuční síť nn. Každé odběrné místo musí být měřeno samostatným měřicím
zařízením.
Umístění elektroměrových rozváděčů pro provozovny, obchody apod. stanoví pracovníci PDS individuálně podle charakteru odběrného zařízení,
přístupnosti měření a možného vzniku škod při zásahu do zařízení nepovolanou
osobou.
Nelze-li elektroměr umístit na vnější straně objektu (např. při
odběru pro čerpadlo vody), musí být elektroměr osazen do pilíře měření co
nejblíže místa připojení k síti nn v místě veřejně přístupném a musí být
dostatečně chráněn před vlivy prostředí a mechanického poškození.
Způsob připojení a umístění měření odběru elektřiny určují
pracovníci PDS.
Elektroměry se nesmějí montovat do společných skříní nebo
výklenků s plynoměry. Výjimku tvoří skříně k tomu účelu schválené.
Před elektroměrovým rozváděčem, elektrorozvodným jádrem nebo
elektroměrovou deskou musí být volný prostor o hloubce minimálně 800 mm s rovnou podlahou nebo definitivně upraveným terénem k bezpečnému provádění
obsluhy a prací.
Střed elektroměru má být ve výšce 1500 – 1700 mm od podlahy
nebo definitivně upraveného terénu. V technicky zdůvodněných případech (např.
je-li více elektroměrů nad sebou) mohou být středy okének elektroměrů ve výši 700 – 1700 mm od podlahy. Při umístění elektroměrového rozváděče v
oplocení (pilíři) mohou být středy okének elektroměrů a sazbových spínačů níže
než 1500 mm. Spodní hrana rozváděče umístěného vně objektu musí být
minimálně 600 mm nad úrovní definitivně upraveného terénu.
Obecné podmínky pro montáž měřicích zařízení v měřicích
místech
Veškerá měřicí místa definovaná v předmětných technických
podmínkách musí být provedena v soustavě napětí TN-C (přívod), TN-C případně
TN-C-S (vývod) dle ČSN 33
2000-3 . Třífázové elektroměry musí být zapojeny na správný sled fází (L1,
L2, L3).
Provedení elektroměrových rozváděčů se doporučuje z plastu nebo
plechu povrchově upraveného. Pro připojení odběrného místa ze sítí PDS smí být
použit jen elektroměrový rozváděč, který je ve shodě s příslušnými normami, je
vybaven dokumentací dle zákona č. 102/2001 Sb. a musí být k němu vydáno
prohlášení o shodě dle zákona č. 22/1997 Sb.
Elektroměrové desky z lisovaných plastických hmot podle ČSN 35
7020 se povolují v provedení pro jednofázový elektroměr (rozměr 225 x 300 mm)
nebo třífázový elektroměr (rozměr 450 x 450 mm), elektroměr pouze pro odběry s
hlavním jističem před elektroměrem do 63 A, za předpokladu dodržení
stupně ochrany krytem (krytí) stanovené pro elektroměrové rozváděče.
V elektroměrových rozváděčích, v části určené pro osazení měřicího
zařízení, je povolena instalace pouze následujících zařízení:
-
jistič před elektroměrem;
-
jistič v obvodu spínacího prvku max. 6 A;
-
elektroměr;
-
spínací prvek;
-
svorkovnice nebo přípojnice PEN, případně svorkovnice nebo
přípojnice PE a N.
NahoruMěřicí transformátory proudu
V rozváděčích pro měřicí zařízení v zapojení s měřícími
transformátory proudu (MTP) je nutno instalovat navíc:
Montáž elektroměrů a spínacích prvků musí být umožněna včetně
krytů svorkovnic.
Všechna tato zařízení musí být upravena k zaplombování, respektive
musí být upraven k zaplombování kryt části rozváděče s těmito přístroji, který
odděluje živé neměřené části rozvodu od části měřeného rozvodu.
Přepěťové ochrany nelze umístit do společného prostoru s
elektroměrem a spínacím prvkem.Lze však umístit přepěťové ochrany typu B do ostatních neměřených částí odběrného místa a to pouze po předchozím
odsouhlasení s pracovníkem PDS dle těchto zásad pro umístění:
-
umístit přepěťovou ochranu do neměřených částí odběrného
elektrického zařízení je možné pouze v souladu s PNE 330000-5;
-
lze používat pouze svodiče přepětí, skříně a elektroměrové
rozváděče pro tento účel schválené a vyhovující zákonu č. 22/1997 Sb. a
souvisejícím předpisům;
-
místo instalace přepěťové ochrany v neměřené části musí být
vždy zabezpečené proti neoprávněnému odběru elektřiny plombováním.
Přístroje pro instalační rozvod za elektroměry a podružné
elektroměry se osazují v samostatném rozváděči.
Rozváděče a měřicí místa s elektroměrovou deskou musí být v
provedení, které vyhovuje vnějším vlivům dle ČSN 33
2000-3 , působící v daném prostoru. Rozváděče a elektrorozvodná jádra s
dveřmi, po jejichž otevření nejsou přístupné živé části, musí mít po uzavření
dveří stupeň ochrany krytem (krytí) alespoň IP 30 v normálních a IP
43 ve venkovních prostorách, po otevření dveří krytí alespoň IP 20 v
normálních i venkovních prostorách. U měřicích míst, umístěných u okraje
komunikace, je nutno dodržet stupeň ochrany krytem IP 44 pro uzavřený
rozváděč.
Před elektroměr se musí osadit hlavní jistič se stejným počtem
pólů, jako má elektroměr fází. Hlavní jistič před elektroměrem je jisticí
zařízení odběratele, které svou funkcí omezuje výši rezervovaného příkonu v
odběrném místě a jeho proudová hodnota je vždy součástí sjednané sazby.
Proudovou hodnotu jističe před elektroměrem je nutno dimenzovat podle soudobého
příkonu odběrného místa v době připojení. U nových odběrných míst a před změnou
hodnoty hlavního jističe na stávajících odběrných místech je nutno nechat
předem odsouhlasit pracovníkem PDS velikost proudové hodnoty hlavního
jističe před elektroměrem.
Jističe před elektroměrem musí být s vypínací charakteristickou
B. Charakteristika C nebo D je přípustná pouze po projednání a
odsouhlasení pracovníkem PDS. Řídícím dokumentem je platné Cenové
rozhodnutí ERÚ. Jističe musí být v souladu s ČSN EN 60898-1 (35 4170) ve
jmenovité řadě 6, 10, 13, 16, 20, 25, 32, 40, 50, 63, 80, 100, 125 A nebo dle ČSN EN
60947-2 ed.2 (35 4101) v řadě 160, 200, 250, 315, 400, 500, 630
A.
Pro jednofázové odběry je maximální přípustná hodnota jističe 25 A. U třífázových jističů nesmí být možné samostatné ovládání
jednotlivých fází (nesmí být rozebíratelná propojka mezi jednotlivými póly
jističe).
V případě použití jističů s nastavitelnou tepelnou spouští musí
být tyto konstrukčně upraveny tak, aby bylo možné nastavení spouště řádně
zaplombovat a aby byla v poloze nastavení výrobcem jasně definovaná hodnota
nastaveného proudu. Při nedodržení těchto požadavků bude pro stanovení sazby
uvažována maximální nastavitelná hodnota jističe.
Jistící prvek musí být opatřen nezáměnným označením jmenovité
hodnoty proudu (např. zvláštní barva ovládací páčky nebo originální štítek s
popisem parametrů od výrobce) a jeho vypínací charakteristiky.
V elektroměrových rozváděčích musí být upraveny k zaplombování
tyto části měřicího zařízení:
-
kryt svorkovnice elektroměru;
-
kryt hlavního jističe před elektroměrem;
-
kryt svorkovnice spínacího prvku;
-
kryt a páčka jističe spínacího prvku v zapnuté poloze;
-
svorkovnice nebo přípojnice PEN, případně svorkovnice nebo
přípojnice PE a N;
-
kryt ve skříňovém rozváděči (kryt elektrorozvodného jádra)
nebo další části rozváděče, které jsou odnímatelné a kryjí neměřenou část
odběrného zařízení.
U měřicích zařízení v zapojení s MTP se navíc zajišťuje:
-
kryt zkušební svorkovnice;
-
kryt a páčka pojistkového odpínače v zapnuté poloze;
-
kryt svorek měřicích transformátorů proudu;
-
případně přívodní pole nn rozváděče.
Pokud jsou všechny části měřicího zařízení umístěny pod
plombovatelným krytem, musí být vždy umožněno zaplombování alespoň svorkovnic
elektroměrů a spínacích prvků.
Uspořádání vnitřního zařízení elektroměrových
rozvaděčů
Vnitřní zařízení elektroměrových rozváděčů (elektrorozvodných
jader) musí být uspořádáno tak, aby byly živé části měřeného rozvodu řádně
odděleny od prostoru pro elektroměry a spínací prvky. Měřicí zařízení umístěné
na panelu nebo roštu musí být po otevření dveří volně přístupné. Dveře
rozváděčů musí být vybaveny typizovanými rozváděčovými zámky, přednostně se
doporučuje zámek na trnový klíč 6 x 6 mm.
Veškeré odnímatelné kryty musí mít úchytné rukojeti, musí být
uzpůsobeny obsluze jedním pracovníkem a musí umožňovat řádné zaplombování.
Upevnění elektroměrů a spínacích prvků musí umožňovat snadnou
montáž a demontáž přístrojů.
Pro upevnění elektroměrů musí být elektroměrové desky a rozváděče
opatřeny posuvnými upevňovacími šrouby s vhodnou protikorozní ochranou,
zajištěnými proti otáčení a vypadnutí.
Elektroměrové rozváděče musí být z hlediska bezpečnosti připraveny
pro montáž měřidel v provedení třídy ochrany I, spínací prvky jsou v provedení
třídy ochrany II. V případě montáže měřidel v provedení třídy ochrany II se
ochranný vodič nepřipojí.
Spojovací vedení užité v zapojení rozváděče měření musí být
provedena vodiči s plnými jádry o celistvých délkách. Ve výjimečných případech
(zvláštní konstrukce elektroměrového rozváděče) je možné po předchoz í m odsouhlasení s pracovníkem PDS použít i lankových vodičů ukončených
lisovací dutinkou.
NahoruZnačení vodičů v elektroměrovém rozvaděči
Značení vodičů barvami v elektroměrovém rozváděči musí být v
souladu s ČSN EN
60446 (33 0165) a musí odpovídat barvám uvedeným ve schématech v příloze
těchto podmínek.
Níže uvedené vodiče použité v zapojení rozváděče musí být zřetelně
označeny (např.návlečkami s popisem) pro zapojení spínacího prvku takto:
Pro montáž elektroměrů a spínacích prvků musí být zabezpečeno
místo v rozváděči minimálně dle rozměrů uvedených v tabulce.:
Uvedené rozměry nesmí být omezeny konstrukcí rozváděče. V případě,
že bude v elektroměrovém rozváděči osazen pouze jeden přístroj, je nutné
výšku a šířku dle této tabulky zvětšit o 50 mm.
Jsou-li na jednom místě soustředěny elektroměry pro dva nebo více
zákazníků, musí být každé místo pro elektroměr, příslušný hlavní jistič,
spínací prvek a bytová svorkovnice opatřeny trvanlivým označovacím štítkem s
uvedením čísla bytu.
Zasklená okénka v odnímatelných krytech nebo dveřích určená pro
čtení údajů ze štítku elektroměru nebo spínacího prvku musí mít alespoň dále
uvedené rozměry (šířka x výška):
-
pro jednofázové elektroměry, časové spínače a přijímače
HDO
100 x 100 mm – spodek okénka 30 mm nad vodorovnou osou upevňovacích
otvorů přístroje;
-
pro třífázové elektroměry
120 x 160 mm – spodek okénka 50
mm nad vodorovnou osou upevňovacích otvorů přístroje.
Zapojení základních druhů měřicích zařízení musí odpovídat
schématům, která jsou součástí těchto podmínek – přehled schémat je uveden
dále.
Technické podmínky pro montáž měřicích zařízení v přímém
zapojení
Elektroměry pro přímé měření se osazují pouze do 80 A
(včetně).
Pro přívody a vývody elektroměrů s přímým měřením musí být použity
vodiče stejného průřezu odpovídající předpokládanému proudovému zatížení.
Minimální průřez 6 mm2 Cu a maximální průřez 16
mm2 Cu s výjimkou vodičů pro ovládání tarifu.
Ovládací vodiče cívky tarifu, stykače a spínacího prvku musí mít
průřez 1 až 1,5 mm2 Cu. Propojovací pracovní vodič mezi
elektroměrem a svorkovnicí PEN případně N nebo přípojnicí PEN (N) musí mít
minimální průřez 6 mm2 Cu. Ochranné propojení elektroměrů se
svorkovnicí (přípojnicí) PEN případně PE se provede vodičem s minimálním
průřezem 4 mm2 Cu a max. délkou 2 m.
Odvod vodiče PEN (PE) k bytové rozvodnici se zapojí přímo ze
svorkovnice (přípojnice) PEN (PE) s tím, že:
-
u oceloplechových rozváděčů je vodič PEN (zelený/žlutý)
přiveden zásadně nejdříve na ochrannou přípojnici nebo svorkovnici spojenou s
ochrannou svorkou rozváděče;
-
přívod vodiče PEN na elektroměrových deskách se zapojuje
nejdříve na plombovatelnou ochrannou svorkovnici PEN (PE).
Připojení středního vodiče N (světle modré barvy) do elektroměru
bude provedeno z plombovatelné ochranné svorkovnice PEN případně svorkovnice N
nebo přípojnice PEN (N).
V odběrných místech s instalovaným elektrickým vytápěním musí být
sazba a ovládání blokování spotřebičů u každé měřicí soupravy zásadně řízena samostatným spínacím prvkem. Jednotlivé přepínací systémy spínacího
prvku pak samostatně ovládají tarifní zařízení příslušných elektroměrů a
stykače příslušných blokovaných spotřebičů bez použití dalších pomocných
prvků.
V odběrných místech s akumulačním ohřevem teplé užitkové vody
(bojlerem) je přípustné po předchozím odsouhlasení pracovníkem PDS realizovat skupinové ovládání tří elektroměrů pomocí jednoho vícesystémového
spínacího prvku.
Ovládání sazby elektroměru a stykače spínacím prvkem, který je v
jiném rozváděči než elektroměr, je nepřípustné.
Technické podmínky pro montáž měřicích zařízení v
zapojení s měřicími transformátory proudu (MTP)
Pro měření nad 80 A je nutno použít MTP s jmenovitým
převodem XXX/5 A, které musí mít jmenovitou zátěž 10 VA, třídu
přesnosti minimálně 0,5 po případě 0,5 S a musí mít čitelné výrobní
štítky. Lze použít pouze typy MTP schválené k používání na území České
republiky a úředně ověřené autorizovaným metrologickým střediskem. Pro nová
nebo rekonstruovaná odběrná místa a při náhradách vadných MTP jsou vyžadována
osvědčení ověření.
Jmenovitá hodnota primárního proudu MTP musí z důvodu přesnosti
měření odpovídat proudové hodnotě hlavního jističe (viz tabulka). Jmenovité
hodnoty primárního proudu MTP musí být ve všech fázích shodné a musí odpovídat
hodnotám 100, 125, 150, 200, 250, 300, 400, 500, 600, 750 A dle ČSN EN
60044-1 (35 1358) . Každá změna hodnoty hlavního jističe či primárního
proudu MTP musí být předem odsouhlasena pracovníkem PDS.
Přiřazení MTP k hodnotě hlavního jističe odběrného místa vyplývá z
tabulky:
Elektroměry musí být připojeny přes schválenou zkušební
svorkovnici, která musí být instalována tak, aby delší strana svorkovnice byla
ve vodorovné poloze a aby napěťové propojky po uvolnění šroubů vlastní vahou
rozpojily napěťové obvody.
Propojovací vedení mezi MTP, zkušební svorkovnicí a elektroměrem
musí být provedeno bez přerušení vodiči 2,5 mm2 Cu (do 5 m
délky) nebo 4 mm2 Cu (do 20 m délky) pro proudové okruhy a 1,5 mm2 Cu (do 5 m délky) nebo 2,5 mm2 Cu (do 20 m délky) pro napěťové okruhy. Napěťové okruhy se propojí se zkušební
svorkovnicí přes plombovatelný (v zapnutém stavu) pojistkový odpínač s jištěním 2 A.
Délka propojovacího vedení mezi MTP a elektroměrem může být
maximálně 20 m (tj. celá smyčka 40 m).
Na MTP , sloužící pro obchodní měření, nesmí být napojeno žádné jiné měřicí nebo kontrolní zařízení. MTP jsou vždy v majetku
zákazníka.
NahoruTechnické podmínky pro připojení neměřených odběrů
Neměřený odběr je možno povolit jen v případech, kde není
technicko-ekonomicky možné odběr řádně měřit měřicím zařízením PDS a celkový
instalovaný příkon v odběrném místě nepřesáhne 1000 W, např. hlásiče
policie, poplachové sirény, jízdenkové automaty, společné antény a podobná
zařízení, kde odběr elektřiny je nepatrný a provoz výjimečný.
Místo a způsob připojení neměřeného odběru určí pracovníci
PDS.
Hlavní jistič neměřeného odběru smí mít jmenovitou hodnotu
maximálně 6A, odpovídající technické normě ČSN EN 60898-1 (35 4170) a
musí být s vypínací charakteristikou B. Charakteristika C nebo D je přípustná pouze po projednání a odsouhlasení pracovníkem PDS. Řídícím
dokumentem je platné Cenové rozhodnutí ERÚ.
V budovách, které mají charakter bytových domů, kde je již
instalováno měření v elektroměrových rozváděčích, nebo v budovách občanské
vybavenosti, kde jsou stávající elektroměry soustředěny do jednoho místa (např.
energetické centrum, rozvodna nn apod.), se napojení neměřeného odběru
přednostně provede z neměřených míst těchto elektroměrových rozváděčů, které
musí být uzpůsobeny pro zaplombování. Omezující prvek (jistič) neměřeného
odběru musí být umístěn ve společném prostoru s hlavními jističi stávajících
elektroměrů.
Tam, kde není možné provést napojení ze stávajícího
elektroměrového rozváděče, se provede napojení neměřeného odběru z přípojkové
skříně jednotlivých odběrných míst v souladu s příslušnými ČSN. Omezující prvek
(jistič) se v těchto případech umísťuje v samostatné skříni k tomuto účelu
připravené, uzamknuté typizovaným klíčem a řádně uzpůsobené k zaplombování.
Umístění této skříně musí být co nejblíže přípojkové skříně, z níž je předmětná
skříň napojená.
Omezující prvek (jistič) a vývody z přípojkové skříně musí být
označeny štítkem s nápisem "Neměřený odběr“ a typem tohoto odběru (např.
hlásič policie, poplachová siréna, jízdenkový automat, společná anténa
atd.).
Technické podmínky pro montáž prozatímních
zařízení
Připojení prozatímního odběrného místa musí být provedeno
technicky odpovídajícím elektroměrovým rozváděčem, který bude přístupný
pracovníkům PDS i v době nepřítomnosti zákazníka, přístupné musí být trvale i
vlastní měřicí zařízení.
Místo připojení na distribuční soustavu určuje pracovník
PDS. Elektroměrový rozváděč musí být umístěn co nejblíže k místu připojení,
v kabelové síti obvykle do vzdálenosti 3 m, u venkovních vedení do vzdálenosti
10 m od tohoto místa. V odůvodněných případech lze dle místních podmínek
připustit delší připojovací vedení. Za bezpečný stav prozatímního zařízení
od jeho vzniku do demontáže zodpovídá provozovatel.
Přívodní vedení musí být v souladu s ČSN 34 1090 vhodně chráněno
proti mechanickému poškození. Průřez přívodního vedení musí odpovídat proudové
hodnotě hlavního jističe před elektroměrem.
Prozatímní elektroměrový rozváděč musí být proveden v souladu s
příslušnými ČSN. Stupeň ochrany krytem (krytí) prozatímního rozváděče musí
odpovídat charakteru místa, kde je zařízení momentálně umístěno.
NahoruSchémata zapojení měřicích zařízení
Na textovou část "Připojovacích podmínek pro osazení měřicích
zařízení v odběrných místech napojených ze sítí nn“ navazují dále vyjmenovaná
schémata zapojení měřicích zařízení, uvedená na internetových stránkách ČEZ
Distribuce, a. s. – www.cez-distribuce.cz .
Zapojení jednofázových měřicích zařízení v měřicích místech musí
být provedena odvozením z třífázových zapojení ve schématech znázorněných.
Přehled stanovených zapojení měřicích zařízení:
-
Zapojení třífázového jednotarifního elektroměru – soustava
TN-C.
-
Zapojení třífázového dvoutarifního elektroměru s
jednopovelovým spínacím prvkem – soustava TN-C bez blokování spotřebičů.
-
Zapojení třífázového…