dnes je 31.12.2024
Input:

Provozní podmínky

17.3.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer

6.3.8.3
Provozní podmínky

Ing. Vítězslav Šťastný, CSc. a kolektiv

Napětí
Rozvodná zařízení jsou dimenzována na jmenovitá napětí podle ČSN 33 0120 a ČSN 33 0121 .

Proud
Rozvodná zařízení se volí podle požadované proudové zatížitelnosti v normálním provozu. Musí odolat proudům AC (efektivní hodnoty) a DC, které jím mohou procházet v abnormálních provozních podmínkách po dobu, která je určena charakteristikami ochranných prvků.

Kmitočet
Jestliže má kmitočet vliv na rozvodné zařízení, musí jmenovitý kmitočet odpovídat kmitočtu sítě, na kterou je zařízení připojeno. Jmenovitý kmitočet rozvodných zařízení je podle ČSN 33 0128 .

Výkon
Rozvodné zařízení zvolené podle svých výkonových parametrů musí být voleno s ohledem na normální provozní a možné poruchové stavy včetně předpokládaného rozvoje sítě.

Jmenovité impulsní výdržné napětí
Rozvodné zařízení se volí tak, aby jmenovité impulsní výdržné napětí bylo nejméně rovné příslušnému přepětí v místě instalace, jak je definované v ČSN 33 2000-4-443 .

Všeobecně

Každé zařízení včetně vedení musí být uspořádáno tak, aby byl usnadněn jeho provoz, prohlídka (kontrola), údržba a přístup k jeho spojům. Tyto možnosti přístupu nesmějí být podstatně omezeny montáží zařízení do krytů nebo do komor.

Vnější vlivy

Označování vnějších vlivů je pro potřeby této kapitoly prováděno shodně s ČSN 33 2000-5-51 . Rozvodná zařízení musejí být volena a zřizována v souladu s opatřeními k ochraně z hlediska bezpečnosti s ohledem na jejich řádnou funkci s přiměřenou odolností proti předpokládaným vnějším vlivům. Musí vyhovovat příslušným normám ČSN, evropským normám a harmonizačním dokumentům zavedeným do ČSN a PNE.

A Označování

Každý stupeň vnějšího vlivu je kódován dvěma písmeny velké abecedy a číslicí.

První písmeno určuje všeobecnou kategorii vnějšího vlivu.

A = vnější činitel prostředí
B = využití
C = konstrukce budovy

Druhé písmeno označuje povahu vnějšího vlivu

A
B
C

číslice určuje třídu vnějšího vlivu

1
2
3

POZNÁMKA V textu uvedené termíny prostředí, využití a konstrukce budov jsou pro potřebu této kapitoly použity v tomto významu:

Prostředí – vlastnost okolí (prostoru nebo jeho části) vytvořené samotným okolím nebo zařízeními

v prostoru umístěnými

Využití – vlastnosti osob přicházejících do styku s rozvodným zařízením a vlastnosti látek

v daném prostoru

Konstrukce budov – vlastnost materiálů, provedení a umístění v terénu

Sledují se vnější činitelé podle čl. 3.1.1 až 3.1.18.

B Určování prostorů podle působení vnějších vlivů

Pro potřeby posouzení nebezpečí úrazu elektrickým proudem se prostory člení na základě určení vnějších vlivů na:

  • normální – prostory, ve kterých používání elektrického zařízení je bezpečné, protože působením vnějších vlivů nedochází k zvýšení nebezpečí elektrického úrazu v případě, že tato zařízení a jejich používání odpovídají ustanovením příslušných předpisů a norem.

  • nebezpečné – prostory, kde působením vnějších vlivů je přechodné nebo stálé nebezpečí elektrického úrazu

  • zvlášť nebezpečné – prostory v nichž působením vnějších vlivů (nebo jejich kombinací) trvale existuje nebezpečí elektrického úrazu.

Pozn.: Prostory se z hlediska úrazu elektrickým proudem posuzují podle nejnebezpečnějšího vlivu s tím, že je nutné vzít v úvahu vzájemné působení vyskytujících se vnějších vlivů, které by mohly zvýšit nebezpečí vzniku úrazu. U rozvodných zařízení distribuční a přenosové soustavy se zvlášť nebezpečné prostory vyskytují výjimečně.

Prostory, ve kterých jsou umístěna elektrická zařízení přenosové a distribuční soustavy, jsou členěny na:

  • I – vnitřní prostory – plně klimatizovaná místa

  • II – vnitřní prostory s trvalou regulací teploty (k zabránění vzniku extrémně suchých podmínek lze použít zvlhčování a k zabránění extrémně vlhkých podmínek lze použít vysoušení)

  • III – vnitřní prostory s regulovanou teplotou (topení nebo chlazení lze na určitou dobu vypnout, předchází se tak vzniku extrémně nízkých nebo vysokých teplot. K zabránění extrémně suchých podmínek lze použít zvlhčování)

  • IV – vnitřní prostory bez regulace teploty (konstrukce budovy poskytuje ochranu proti denním výkyvům teploty a vlhkosti v závislosti na venkovní atmosféře)

  • V – prostory pod přístřeškem (konstrukce přístřešku poskytuje jen minimální ochranu proti denním výkyvům teploty a vlhkosti v závislosti na venkovní atmosféře)

  • VI – venkovní prostory (místa přímo vystavená venkovnímu klimatu)

Vnější činitel prostředí – A

Prostředí podle této kapitoly je posuzováno dle vlastností okolí vytvořené jím samotným nebo předměty, zařízením apod., která jsou v daném prostředí umístěna.

Posuzují se tyto vnější vlivy:

  • teplota okolí

  • atmosférické podmínky v okolí

  • nadmořská výška

  • výskyt vody

  • výskyt cizích pevných těles

  • výskyt korozivních nebo znečišťujících látek

  • mechanické namáhání

  • vibrace

  • výskyt rostlinstva nebo plísní

  • výskyt živočichů

  • elektromagnetické, elektrostatické nebo ionizující záření

  • sluneční záření

  • seismické účinky

  • bouřková činnost

  • pohyb vzduchu

  • vítr

  • sněhová pokrývka

  • námraza

Teplota okolí – AA

Posuzuje se shodně s informativní přílohou ČSN 33 2000-5-51 s návazností na vyhodnocení vlivu AB.

Atmosférické podmínky v okolí AB (současné působení vlivů teploty a vlhkosti)

Pro potřeby posuzování působení tohoto vlivu na rozvodná zařízení je stanoveno:

  1. Definování extrémních hodnot teploty a vlhkosti vzduchu ve venkovním prostoru pro území ČR.

    Výchozím podkladem jsou podmínky vyskytující se v přírodě stanovené ČSN IEC 721-2-1 pro střední skupinu statisticky definovaných typů venkovního klimatu (CT – chladný, WT – mírný, WDr – teplý suchý a MDr – horký suchý).

    TABULKA 1 – Extremní hodnoty teploty a vlhkosti vzduchu venkovního klimatu

     
    Nejnižší
    teplota
    °C    		 Nejvyšší
    teplota
    °C    		 Nejvyšší teplota
    při relativní
    vlhkosti 95 %
    °C    		 Nejvyšší
    absolutní
    vlhkost
    g/m3
    Střední hodnoty
    denních průměrů    		 –29 +35 +24 22
    Střední hodnoty
    ročních průměrů    		 –33 +40 +27 25
    Absolutní hodnoty –45 +45 +31 30

    Uvedené hodnoty jsou odvozeny z měření prováděných po dobu nejméně 10 let.

    Nejnižší roční hodnota teploty se vyskytuje obvykle po dobu asi 10 h v roce, nejvyšší roční hodnota teploty se vyskytuje obvykle 5 h v roce.

    Absolutní hodnoty se vyskytují jen výjimečně a krátkodobě, proto se berou v úvahu jen ve zvláštních provozních případech. Konkrétní řešení navrhne provozovatel rozvodného zařízení.

  2. Stanovení teploty a vlhkosti okolí pro jednotlivé prostory výskytu rozvodných zařízení je odvozeno z ČSN EN 60721-3-3 a z ČSN EN 60721-3-4 .

    Tabulka 2 – Hodnoty teploty a vlhkosti vzduchu pro jednotlivé prostory

    Parametr Prostor
    I II III IV V VI
    Nízká teplota 1 °C 20 15 5 –5 –25 –33
    Vysoká teplota 1 °C 25 30 40 45 2 55 40
    Nízká relativní vlhkost % 20 10 5 5 10 15
    Vysoká relativní vlhkost % 75 75 85 95 100 100
    Nízká absolutní vlhkost g/cm3 4 2 1 1 0,5 0,26
    Vysoká absolutní vlhkost g/cm3 15 22 25 29 29 25
    Rychlost změny teploty °C/min
    (průměr za 5 minut)    		 0,1 0,5 0,5 0,5 0,5 0,5

  3. Stanovení vnějšího vlivu AB podle ČSN 33 2000-5-51 pro udané prostory rozvodných zařízení je odvozeno tak, aby příslušné parametry uvedené v tabulce 2 byly zcela pokryty příslušnou třídou AB. Provedení rozvodných zařízení v prostorech třídy AB musí splňovat podmínky ČSN 33 2000-5-51.

    Tabulka 3 – Stanovení třídy AB pro jednotlivé prostory

    Prostor dle tabulky 2 I II III IV V VI
    Třída dle
    ČSN 33 2000-5-51    		 AB 5 AB 5 AB 5 AB 4
    (1)    		 AB 7
    (2)    		 AB8

Poznámky:

  1. Při teplotě vyšší než 40° C v příslušném prostoru je třeba přijmout zvláštní opatření.

  2. Pro řešení krytu je vhodné přijmout zvláštní opatření s cílem zejména snížit hodnotu vysoké teploty, tak aby elektrické zařízení pod přístřeškem mohlo být navrženo pro třídu AB8 nebo pro složenou třídu AB3 s AB5, tj. prostor nebezpečný.

Nadmořská výška – AC

Pro rozvodná zařízení na území ČR je jednotně stanovena třída AC1, to je do nadmořské výšky 2 000 m. Podle ČSN EN 60721-3-3 a ČSN EN 60721-3-4 je členění v rozmezí tlaku vzduchu od 70 kPa (cca nadmořská výška 3 000 m ve volné přírodě) do 106 kPa (tlak vzduchu 84 kPa odpovídá nadmořské výšce 1 400 m).

V souladu s ČSN 33 2000-5-51 u některých zařízení se může při nadmořské výšce nad 1000 m vyžadovat speciální úprava.

Výskyt vody – AD

Pro potřeby této kapitoly jsou třídy AD1 až AD4 uvedené v ČSN 33 2000-5-51 využity s doplňujícími definicemi

AD1 – výskyt vody zanedbatelný
AD2 – volně padající kapky (možnost příležitostně kondenzace vodních par)
AD3 – vodní tříšť (dešťové přeháňky) – prostory , které mohou být pod vlivem deště dopadajícího pod úhlem do 600 od kolmice
AD4 – stříkající voda – prostory přímo vystavené působení deště (intenzita 6 mm/min) s možností tvoření louží

Tabulka 4 – Základní přiřazení kategorie tříd AD pro jednotlivé prostory rozvodných zařízení

Prostor dle tabulky 2 I
(1)		 II
(1)		 III
(1, 2)		 IV
(2)		 V
(3)		 VI
(3)
Třída AD AD1 AD1 AD2 AD2 AD3 AD4

Poznámky:

  1. Pro větrací otvory stanic v prostorech I až III je nutno uvažovat třídu AD3.

  2. Pro prostory III a IV přiřazení třídy AD2 vyplývá z možnosti kondenzace vodních par s následným možným kapáním vody.

  3. Pro třídy AD2, AD3 a AD4 je definován prostor jako nebezpečný za podmínky provádění manipulací pouze osobami s odbornou způsobilostí (elektrotechnickou kvalifikací).

  4. Při kladení kabelových vedení do vodních toků je třeba volit speciální materiály odpovídající třídám AD7 nebo AD8 ČSN 33 2000-5-51 .

Mimo PNE 33 2000-2 pouze ČSN EN 60721-3-4 uvažuje výskyt deště s intenzitou 6 až 15 mm/min.

Porovnání definic výskytu vody dle jednotlivých norem je uvedena v tabulce 4a.

Tabulka 4a – Definice výskytu vody

       
TřídaDefinice dle
PNE
33 0000-2
(viz tab.4)		 ČSN 33 2000-5-51 ČSN EN 60721-3-3
(Prostory chráněné)		 ČSN EN 60721-3-4
(Prostory nechráněné)
AD1 AD1 ZanedbatelnýZanedbatelný
AD2 AD2 Možnost
padajících kapek		 Kapání vody –
AD3 AD3 Vodní tříšť Kropení vodou Stříkání vody
AD4 AD4 Stříkající voda Stříkání vody Stříkání vody
AD5 – Tryskající voda Tryskání vody Tryskání vody
– Vlny Stříkání vody –
AD7 – Mělké ponoření Stříkání vody –
AD8 – Hluboké ponoření – –

Výskyt cizích pevných těles – AE

Pro potřebu této kapitoly k stanovení vnějšího vlivu AE jsou použity třídy podle ČSN 33 2000-5-51 v plném rozsahu AE1 až AE6.

Tabulka 5 – Základní přiřazení kategorie tříd AE dle ČSN 33 2000-3 včetně ekvivalentu k ČSN EN 60721-3-3 (prostory chráněné proti povětrnostním vlivům) a ČSN EN 60721-3-4 (prostory nechráněné proti povětrnostním vlivům).

     
Definice dle
Třída ČSN 33 2000-5-51 ČSN EN 60721-3-3 ČSN EN 60721-3-4
písek
mg/m3		 prach
suspenze
mg/m3		 prach
sediment
mg/m2.h		 písek
mg/m3		 prach
suspenze
mg/m3		 prach
sediment
mg/m2.h
AE1 Výskyt není významný – 0,01 0,4 30 0,5 15
AE2 Výskyt těles do rozměru 2,5 mm 30 0,2 1,5 300 5 20
AE3 Výskyt těles do rozměru 1 mm 300 0,4 15 1000 15 40
AE4 Spad prachu 10 až 35 mg/m2 za den 30 0,2 1,5 300 5 20
AE5 Spad prachu 35 až 350 mg/m2 za den 300 0,4 15 1000 15 40
AE6 Spad prachu 350 až 1 000 mg/m2 za den 3000 4,0 40 4000 20 80

Poznámky:

  1. Ve vnitřních prostorech (prostory I až IV dle čl. 3.1.2) pro rozvodná zařízení se předpokládá třída vlivu AE1

  2. U tříd AE4 až AE6 se bere v úvahu výskyt nehořlavého prachu.

  3. Hodnoty spadu prachu ve vnitřních prostorách jsou srovnatelné v ČSN 33 2000-5-51 s ČSN EN 60721-3-3 .

Pro venkovní prostory je třeba provést vyhodnocení dle ČSN EN 60721-3-4 .

Výskyt korozivních nebo znečišťujících látek – AF

Pro potřeby této kapitoly jsou ke stanovení vnějšího vlivu použity třídy podle ČSN 33 2000-3 s ohledem na prostory pod přístřeškem a venkovní prostory rozšířené o definice:

AF 1 – Zanedbatelný (množství a povaha korozivních nebo znečišťujících látek nejsou významné).
Zemědělské a rekreační oblasti bez průmyslu, malá hustota dopravy.
AF 2 – Atmosférický (přítomnost korozivních znečišťujících látek atmosférického původu je významná).
Středně velká města, okraje průmyslových oblastí, střední hustota dopravy.
AF 3 – Občasný nebo příležitostný (občasné nebo příležitostné vystavení korozivním nebo znečišťujícím chemickým látkám při výrobě a užití těchto látek)
Velká města, průmyslová centra, vysoká hustota dopravy.
AF 4 – Trvalý (trvalé vystavení velkému množství korozivních nebo znečišťujících chemických látek)
Bezprostřední okolí zdrojů znečištění.
POZNÁMKA – V případě nutnosti vyhodnocení vnějšího vlivu AF s ohledem na přípustný výskyt jednotlivých korozivních nebo znečišťujících látek v mg/m3 lze podle čl. 321.6
ČSN 33 2000-5-51 a s odkazem na ČSN EN 60721-3-3 a ČSN EN 60721-3-4 použít klasifikaci chemicky aktivních látek (viz odst. A.2.3 uvedených norem).

Mechanické namáhání – AG

Pro potřeby této kapitoly jsou ke stanovení vnějšího vlivu AG použity třídy podle ČSN 33 2000-5-51 .

AG1 – mírný (běžná provozní zařízení)
AG2 – střední (rozvodny zvn a vvn ovládané tlakovzduchem)
AG3 – silný (nepředpokládá se u elektrických zařízeních distribuční a přenosové soustavy)

V případě nutnosti empirického vyhodnocení vnějšího vlivu AG (amplituda výchylky, amplituda zrychlení, rozsah kmitočtu, špičkové zrychlení) lze podle čl. 321.7
ČSN 33 2000-5-51 a s odkazem na ČSN EN 60721-3-3 a ČSN EN 60721-3-4 použít klasifikaci mechanických podmínek (viz tab. 6 uvedených norem).

Vliv AG je třba vyhodnotit z hlediska umístění rozvodného zařízení (např. kabelová vedení v mostních konstrukcích atp.).

Vibrace – AH

Pro potřeby této kapitoly jsou ke stanovení vnějšího vlivu AH použity třídy podle ČSN 33 2000-5-51 .

AH1 – mírné (běžná provozní zařízení)
AH2 – střední (prostory kompresorových stanic, stanoviště transformátorů, prostory výroben, kabelová vedení v mostních konstrukcí, kabelová vedení v poddolovaných oblastech atp.).
AH3 – silný (nepředpokládá se u elektrických zařízeních distribuční a přenosové soustavy).

V případě nutnosti empirického vyhodnocení vnějšího vlivu se postupuje stejně jako u vlivu AG

Výskyt rostlinstva nebo plísní – AK

Pro potřeby této kapitoly jsou ke stanovení vnějšího vlivu AK použity třídy podle ČSN 33 2000-5-51 . Provedení rozvodných zařízení podle příslušných předmětových norem v provedení vnitřním i venkovním má odpovídat třídě AK1.

AK1 – bez nebezpečí
AK2 – nebezpečné (nebezpečí závisí na místních podmínkách a agresivitě rostlin a plísní)

Výskyt živočichů – AL

Pro potřeby této kapitoly jsou ke stanovení vnějšího vlivu AL použity třídy podle ČSN 33 2000-5-51 . Provedení rozvodných zařízení ve vnitřních prostorech (prostory I až IV viz čl. 3.1.2 odst. 2) má odpovídat třídě AL1.

AL1 – bez nebezpečí
AL2 – nebezpečné (nebezpečí závisí na druhu hmyzu a živočichů vzhledem k rozvodnému zařízení)

Elektromagnetická, elektrostatická nebo ionizující působení – AM

Pro potřeby této kapitoly jsou ke stanovení vnějšího vlivu AM použity třídy podle ČSN 33 2000-5-51 .

AM-1 Harmonické, meziharmonické
AM-1-1 Kontrolovaná úroveň
AM-1-2 Normální

AM-2 Signální napětí
AM-2-1 Kontrolovaná úroveň

M-3 Změny amplitudy napětí
AM-3-1 Kontrolovaná úroveň

AM-7 Stejnosměrný proud v obvodech střídavého proudu

AM-8 Vyzařovaná magnetická pole
AM-8-1 Střední úroveň

AM-9 Elektrická pole
AM-9-1 Zanedbatelná úroveň
AM-9-2 Střední úroveň

AM-31 Elektrostatické výboje
AM-31-1 Nízká úroveň
AM-31-2 Střední úroveň

V ČSN 33 2000-5-51 jsou třídy AM-8-1 a AM-9-1 přiřazeny do prostorů normálních. Opatření k omezení škodlivých účinků je uvedeno v ČSN 33 2000-5-51, ve které je tento vnější vliv rozveden do 15 položek. Ve změně A2 ČSN 60721-1 v tab. 1 v položce 7 je uvedená specifikace jednotlivých položek v technických parametrech. Pro potřeby této kapitoly považuje vnější vliv AM za variabilní v prostorách II až VI. Pro prostor I se požaduje provedení ve třídě vlivu AM-1-1 a AM-2-1. V elektrických stanicích zvn, vvn se předpokládá působení vlivu AM-8 magnetické pole a AM-9 (elektrická pole). U venkovních vedení vvn a zvn se předpokládá vliv AM-8, AM-9 a AM-31.

Sluneční záření – AN

Pro potřeby této kapitoly jsou ke stanovení vnějšího vlivu AN použity třídy podle ČSN 33 2000-5-51 . V návaznosti na ČSN EN 60721-3-3 a ČSN EN 60721-3-4 jsou pro jednotlivé prostory (viz čl. 3.2.1 odst. 2) přípustné následující třídy vlivu AN:

Prostor (viz čl. 3.1.2) I II III IV V VI
Intenzita slunečního záření
(W/m2)		 500 700 700 700 1120 1120
Třída AN1 AN2 AN2 AN2 AN3 AN3

POZNÁMKA – Při navrhování venkovních rozvoden podle ČSN 33 3220 se počítá s intenzitou slunečního záření 800 W/m2.

Seismické účinky – AP

Pro potřeby této kapitoly jsou ke stanovení vnějšího vlivu AP použity třídy podle ČSN 33 2000-5-51 . Vzhledem ke geografické poloze ČR se doporučuje volit třídu AP1, což odpovídá klasifikaci (fenoménu) zemětřesení podle Richterovy stupnice 3 nebo podle Mercalliho stupnice třídě III, tj. vibrace jako od běžné dopravy pociťované pouze některými osobami.

Pro elektrické stanice zvn se doporučuje vyhodnotit údaje Českého hydrometeorologického ústavu s ohledem na příslušné podloží stavby.

Bouřková činnost – AQ

Pro potřeby této kapitoly jsou ke stanovení vnějšího vlivu AQ použity třídy podle ČSN 33 2000-5-51 . Vyhodnocení četnosti bouřkových dní v dané lokalitě se má provádět podle keraunické mapy zpracované Českým hydrometeorologickým ústavem. Pro venkovní rozvodná zařízení se doporučuje volit třídu AQ3.

Pohyb vzduchu – AR

Pro potřeby této kapitoly jsou ke stanovení vnějšího vlivu AR použity třídy podle ČSN 33 2000-5-51 . Vyhodnocení tohoto vlivu se provádí jen pro vnitřní prostory a jejich provedení se požaduje ve třídě AR1, tj. pomalý pohyb vzduchu do 1 m/s.

Vítr – AS

Pro potřeby této kapitoly jsou ke stanovení vnějšího vlivu AS použity třídy podle ČSN 33 2000-5-51. Vyhodnocení tohoto vlivu se provádí jen pro prostory pod přístřeškem a venkovní prostory.

Sněhová pokrývka – AT

Jedná se o nově zavedený vliv pro potřeby distribuční a přenosové soustavy, který není řešen v ČSN 33 2000-5-51. Výška vrstvy sněhu je důležitá u všech venkovních zařízení při ochraně polohou a pro minimální vzdálenost živá část-zem. Vliv AT je podstatný zejména pro horské oblasti ČR z hlediska umístění rozvodných zařízení (např. kabelových skříní apod.) v rozsahu:

AT1 – zanedbatelný vliv (výskyt sněhové pokrývky z hlediska četnosti trvání a množství není významný)
AT2 – mírný vliv (výskyt sněhové pokrývky do výše 40 cm)
AT3 – významný vliv (výskyt sněhové pokrývky nad 40 cm)

Námraza – AU

Jedná se o nově zavedený vliv pro potřeby distribuční a přenosové soustavy, který není řešen v ČSN 33 2000-5-51 v rozsahu:

AU1 – lehká námrazová oblast

AU2 – střední námrazová oblast

AU3 – těžká námrazová oblast

AU4 – kritická námrazová oblast

POZNÁMKA – Pro oblasti bez námrazy se použijí hodnoty AU1.

Přesné definice tříd AU1 až AU4 jsou odvozeny od parametrů námrazových oblastí pro elektrické stanice podle ČSN 33 3220 , pro venkovní vedení do 52 kV podle PNE 33 3301) a pro venkovní vedení vvn a zvn podle ČSN EN 50341-1 (33 3300) .

Lze také postupovat podle zpracovaných námrazových map mezooblastí (zpracovatel EGÚ Brno, as.).

Vnější činitel využití – B

Vnější činitel využití je definován vlastnostmi osob přicházejících do styku s rozvodným zařízením a vlastnostmi látek v daném prostoru.

Posuzují se tyto vnější vlivy:

  • schopnost osob,

  • odpor lidského těla,

  • dotyk se zemí,

  • možnost úniku,

  • látky v objektu.

Schopnost osob – BA

Pro potřeby této kapitoly jsou využity třídy dle ČSN 33 2000-5-51 v rozsahu:

BA1 – přístup laiků (pro rozvodná zařízení umístěná na veřejně přístupných místech, např. stožáry venkovního vedení, rozváděče distribučních transformoven, kabelové skříně apod.).
BA4 – osoby poučené (např. pro přístup k odečtům měřících zařízení)
BA5 – osoby znalé (pro všechna ostatní rozvodná zařízení)

Elektrický odpor lidského těla – BB

Vliv BB není řešen ČSN 33 2000-3 a ani ČSN 33 2000-5-51 , jeho řešení se připravuje.

Pro potřeby této kapitoly jsou zavedeny tyto třídy:

BB1 – vysoký odpor (suché podmínky)

BB2 – normální odpor (obvyklé standardní podmínky)

BB3 – nízký odpor (vlhké podmínky)

Pro jednotlivé prostory (podle čl. 3.1.2 odst. 2) se doporučuje volit následující třídy:

Prostor I II III IV V VI
Třída BB1 BB1 BB2 BB2 BB2 BB2
POZNÁMKA – Pro prostory V (pod přístřeškem) a VI (venkovní) lze připustit třídu BB3 s podmínkou zavedení místních provozních podmínek.

Dotyk osob s potenciálem země – BC

Pro potřebu této kapitoly jsou ke stanovení vnějšího vlivu BC použity třídy podle ČSN 33 2000-5-51 v rozsahu:

BC2 – výjimečný dotyk (osoby se obvykle nedotýkají cizích neživých částí a ani nestojí na vodivém podkladu). Pro rozvodné zařízení přístupné laikům (např. stožáry venkovních vedení, rozváděče distribučních transformoven, kabelové skříně apod.), kdy se nepředpokládá dotyk laiků s těmito neživými částmi rozvodného zařízení.
BC3 – častý dotyk (standardně požadovaná třída pro všechna ostatní rozvodná zařízení přístupná jen osobám znalým).

Podmínky úniku v případě nebezpečí – BD

Pro potřeby rozvodných zařízení distribuční soustavy je zásadně požadována třída BD1 podle ČSN 33 2000-5-51 , tj. možnost snadného úniku v případě nebezpečí.

Povaha zpracovaných nebo skladovaných látek – BE

Pro potřeby této kapitoly jsou ke stanovení vnějšího vlivu BE použity třídy podle ČSN 33 2000-5-51 v rozsahu:

BE1 – bez významného nebezpečí ve všech prostorách rozvodného zařízení mimo prostorů stanovišť transformátoru tlumivek a olejových vypínačů a mimo prostorů s tlakových zařízením (ovládání vypínačů, zařízení s SF6 atp.).
BE2N3 – nebezpečí požáru hořlavých kapalin v prostoru stanovišť transformátorů tlumivek a olejových vypínačů
…
Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
                      Nahrávám...