Ing. Miloslav Kočí
Prevence rizik je definována v § 102 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce. Rozumějí se jí všechna opatření vyplývající z předpisů k zajištění bezpečnosti práce a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.
Jak již bylo uvedeno, je povinností zaměstnavatel vyhledávat a hodnotit rizika spojená s jím provozovanými činnostmi, rizika odstraňovat, nejdou-li rizika odstranit přijímat opatření k jejich snížení nebo omezení jejich působení tak, aby ohrožení zaměstnanců bylo minimalizováno. Viz část 4/2 této příručky. Tato povinnost se vztahuje i na provoz elektrických zařízení.
NahoruUvádění nových zařízení do provozu
Ve výčtu rizik spojených s provozem elektrických zařízení je často uváděno, že riziko bude minimální, pokud budou dodrženy příslušné předpisy. Předpokládá se, že nově zhotovené elektrické rozvody, instalace elektrického zařízení hromosvodů, elektrického zařízení pracovních strojů jsou zhotoveny podle platných předpisů. Pokud budou provedeny podle nezávazných technických norem má se za to, že byl naplněn standart a není třeba žádná další opatření k omezení rizika.
Dokladem, že dodané elektrické zařízení je bezpečné, že bylo odborně prověřeno a vyzkoušeno, je u elektrických rozvodů a instalací zpráva o výchozí revizi provedená podle ČSN 33 1500 a ČSN 33 2000-6-61. Zpráva o výchozí revizi musí specifikovat, co bylo předmětem výchozí revize a konstatovat, že elektrické zařízení je schopné bezpečného provozu. Je třeba mít na paměti u rozsáhlejších zařízení, že výchozí revize musí být provedena na všechny jeho části.
Základní požadavky na elektrické instalace
Ustanovení § 4 odst. 1 nařízení vl. č. 101/2005 Sb. požaduje, že pracoviště musí splňovat další podrobnější požadavky uvedené v příloze tohoto nařízení vlády.
NahoruProzatímní zařízení
Prozatímní instalace musí být v době mimo provoz vypnuty, pokud vypnutí neohrozí bezpečnost osob nebo provozu. Nesmějí se zřizovat v prostředí s nebezpečím výbuchu, požáru, objektech zemědělské výroby a v domácnosti. Hlavní vypínač prozatímního zařízení musí být trvale přístupný a viditelně trvale označený. Podrobnosti o prozatímním elektrickém zařízení uvádí ČSN 34 1090.
V průmyslových objektech musí dát písemný souhlas se zřízením prozatímního elektrického zařízení vedoucí organizace. Zřizuje je, podle dokumentace, osoba znalá s vyšší kvalifikací na dobu nezbytně nutnou, maximálně půl roku. Osoba znalá musí být pod pravidelným dohledem odborníka. Osoby přicházející do styku s prozatímním elektrickým zařízením musí být seznámeny se sníženou bezpečností zařízení, nutností jeho odpojení při poruše a s umístěním a ovládáním vypínače.
Na staveništi musí být prozatímní elektrické zařízení pod pravidelným dohledem osoby znalé s vyšší kvalifikací, četnost kontrol musí stanovit provozovatel. Rozvodnice musí být za provozu uzavřené, hlavní vypínač musí být přístupný všem zaměstnancům, označený a v nočním provozu osvětlený. Zásuvky nízkého napětí musí být chráněny proudovým chráničem s jmenovitým vybavovací proudem do 30 mA. Pohyblivé šňůry se nesmějí klást na povrch vozovek.
Obdobné obecné požadavky na elektrické zařízení jsou uvedeny také ve vyhlášce č. 48/1982 Sb. Obecné technické požadavky na výstavbu obsahuje vyhláška č. 268/2009 Sb., která má i část týkající se elektrických zařízení.
Základní požadavky na elektrické zařízení strojů a technologických linek
Určité riziko je spojeno s umístěním strojů a linek, jejichž součástí je elektrické zařízení. Pokud bude elektrické zařízení určené do určitých vnějších vlivů umístěno do jiných, pro zařízení i obsluhu nepříznivějších, nemůže bezpečně pracovat. Pak musí následovat vyhodnocení konkrétních nebezpečí, jejich rizika odstraněna nebo alespoň snížena na přijatelnou mez. Není-li to možné, musí být stroj přemístěn do prostor s odpovídajícími vnějšími vlivy. Kromě bezpečnostních rizik hrozí zpravidla i riziko poškození stroje, zkrácení jeho životnosti, nebo dokonce jeho destrukce. Při umisťování strojů a zařízení je třeba respektovat pokyny výrobce, které jsou uvedeny v provozní dokumentaci.
Dokladem pro uživatele, že zařízení není rizikové je prohlášení o shodě, nebo ujištění, že prohlášení o shodě bylo vydáno (zákon č. 22/1997 Sb.). Prohlášení (ujištění) o shodě se nemusí, u rozsáhlejších zařízení sestávajících z více částí, vztahovat na jejich elektrické propojení a v žádné případě se nevztahuje na elektrické připojení. Na tyto části musí být provedena výchozí revize.
Základní požadavky na bezpečnost elektrické zařízení nízkého napětí obsahuje nařízení vlády č. 17/2003 Sb., (k provádění zákona č. 22/1997 Sb.).
Základní požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, zařízení a technologických linek obsahuje ustanovení § 3 a § 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb.
NahoruProvoz elektrického zařízení
Každé elektrické zařízení v provozu musí být provozováno tak aby bylo bezpečné pro obsluhu a aby neohrožovalo okolí. Elektrické zařízení, stejně tak jako ostatní technická zařízení, musí být pravidelně a řádně udržováno, kontrolováno a revidováno.Tuto povinnost musí zajistit zaměstnavatel podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb. Jen systematicky prováděnou údržbou a kontrolami lze zajistit bezpečný a spolehlivý provoz elektrického zařízení, bez zbytečných poruch.
Pro zajištění kontrol, zkoušek, revizí a údržby je zaměstnavatel podle ustanovení § 3 odst. 4 písm. a) nařízení vlády č. 101/2005 Sb., povinen stanovit jejich termíny, lhůty a rozsah s ohledem na provedení zařízení, doporučení výrobce, způsob používání, případně s ohledem na výsledky předchozích kontrol a revizí. Obdobný požadavek obsahuje ustanovení § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., pro stroje. Toto ustanovení rovněž požaduje následnou kontrolu nejméně jednou za 12 měsíců.
Nestačí pouze stanovit termíny. Je rovněž nutné zajistit dodržování stanovených termínů a určit osobu respektive osoby, jejíchž povinností je zajistit provádění kontrol, zkoušek, revizí a údržby (§ 3 odst. 4 písm. b) nařízení vlády č. 101/2005 Sb.).
Podle ustanovení § 3 odst. 4 písm. c) nařízení vlády č. 101/2005 Sb., pro instalace, i podle § 4 odst. 3 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., pro stroje, musí zaměstnavatel záznamy o stanovených termínech, lhůtách a rozsahu údržby, kontrol a revizí a jejich výsledcích uchovávat v písemné nebo elektronické podobě tak, aby byly k dispozici osobám vykonávajícím na zařízeních pracovní činnost a dozorovým a kontrolním orgánům.
Samozřejmostí je, že pokud provozní dokumentace zařízení vyžaduje od provozovatele určité kontrolní úkony, musí se tyto provádět. Musí být tedy prováděny např. denní kontroly obsluhou, týdenní kontroly údržbou apod. Pravidelnými kontrolami lze předejít situací, kdy kumulací závad dojde k selhání zařízení, často s fatálními následky.
NahoruVnější vlivy
Rozhodující vliv na provoz elektrického zařízení a na jeho správné provedení má prostředí, ve kterém se elektrické zařízení nachází. Aby k těmto vnějším vlivům na elektrické zařízení mohlo být přihlédnuto při stavbě nových zařízení i provozu stávajících zařízení, musí být jednoznačně stanoveno. U nových zařízení stanovuje vnější vlivy projektant, u zařízení v provozu komise provozovatele. Podkladem pro stanovení vnějších vlivů na elektrické zařízení je ČSN 33 2000-3. Pokud bylo dle dříve platné ČSN 33 0300 stanoveno komisionálně prostředí, není třeba ho přehodnocovat, pokud se na elektrickém zařízení i prostředí nic nezměnilo.
Doklady o stanovení vnějších vlivů (případně prostředí) jsou součástí provozní dokumentace elektrického zařízení, elektrické instalace, které musí být trvale k zařízení k dispozici. Je podkladem pro další posuzování elektrického zařízení v rámci revizí.
NahoruRevize elektrických zařízení a hromosvodů
Při stanovení lhůt revizí elektrického zařízení je možné vycházet z nezávazné ČSN 33 1500, kde jsou stanoveny termíny revizí. Tyto termíny mohou být za určitých podmínek prodlužovány, podrobnosti obsahuje uvedená norma. Termíny revizí jsou podle umístění v druzích objektů uvedeny v tab. 6.
Tab. 6 Lhůty revizí elektrického…
