Práce pod napětím z pohledu legislativy

6.3.6.6

Práce pod napětím z pohledu legislativy

Ing. Vítězslav Šťastný, CSc. a kolektiv

Cílem tohoto příspěvku je podat základní informace o legislativních předpisech, technických normách a současném stavu prací pod napětím v elektroenergetické distribuční soustavě České republiky.

Význam zavedení a provádění prací pod napětím (dále jen PPN)

V souvislosti s trhem elektrické energie se zvyšují na distributory nároky na kvalitu el. energie dodávané odběrateli. Tento stav je důsledkem aplikace nových právních předpisů pro obor elektroenergetiky (zákon č. 458/2000 Sb., ve znění zákona č. 278 Sb. ze 6. 8. 2003) a vyhláškou 306/2001 Sb., Energetického regulačního úřadu ze dne 20. srpna 2001 o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice)

Energetický regulační úřad (dále jen "úřad“) stanoví podle § 98 odst. 8 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, (dále jen "zákon“) k provedení § 17 odst. 7 písm. a) zákona.

Názorně je možné vyjádřit legislativní návaznost na předpisy a normy v elektroenergetice takto:

Z hlediska hierarchie elektroenergetických předpisů týkajících se prací pod napětím je možné konstatovat, že v nejvyšší úrovni je zákon č. 458/2000 Sb. a v nejnižší úrovni pracovní postupy a technické normy. Uvedený systém předpisů je nutno chápat jako vzájemně provázaný a nelze používat jednotlivé prvky tohoto systému izolovaně.

Důraz na kvalitu dodávané elektrické energie z distribučních sítí je základním atributem a jeden ze základních parametrů kvality je nepřerušovanost dodávky el. energie. Obecný standard kvality dodávek elektřiny podle výše uvedené vyhl. ERÚ č. 306/2001 Sb. se skládá ze dvou standardů:

• Standard souhrnného přerušení dodávky elektřiny pro provozovatele DS a PS

• Standard četnosti přerušení dodávky elektřiny pro provozovatele DS a PS

Na základě plnění výše uvedených standardů se vyhodnocuje spolehlivost dodávky elektřiny zákazníkům. Výpočet obecných standardů kvality dodávek elektřiny provádí provozovatel ročně podle jednotného postupu uvedeného ve vyhl. č. 306/2001 Sb. Za přerušení dodávky elektřiny se považuje doba delší než 3 minuty. Výkaz přerušení dodávky elektřiny a četnost těchto přerušení za příslušný kalendářní rok je předáván provozovatelem DS a PS ERÚ k 30. 4. následujícího roku.

V současné době je vyhláška ERÚ č. 306/2001 Sb. v revizi a očekává se schválení novely ke konci roku 2004. Je ale skutečností, že téměř s jistotou budou zpřísněny požadavky na kvalitu dodávané elektrické energie oproti stávajícímu stavu a zavedeny sankce za neplnění nadstandardních či smluvních nadstandardních podmínek dodávky..

Výše uvedené povinnosti vyplývající pro držitele licencí na distribuci elektřiny z právních předpisů tvoří základ pro rozvoj metod PPN a přinášejí výhody pro obě strany (distributora i zákazníka): Jedinou cestou jak zkvalitnit dodávku el. energie odběrateli je zkvalitnění provádění údržby distribuční sítě jak zavedením nových technologií v rámci údržby, tak i zlepšení technologické kázně prováděné údržby. Jedním z nových technických prvků pro distributory, který může mít značný vliv ve zlepšení dodávky el. energie, je zavedení PPN v distribuční síti.

PPN se nejvíce využívají na venkovních vedeních vn a nn s holými a izolovanými vodiči, kabelových vedeních nn včetně rozváděčů a kabelových rozvodných skříní. Existuje několik desítek pracovních postupů PPN, které jsou používány u distributorů.

Základním předpokladem pro provádění PPN je vybavení osoby odpovídajícími pracovními a ochrannými prostředky a pomůckami. Dalším požadavkem je dodržení stanovených pracovních postupů a metod pro PPN. Samozřejmým a základním předpokladem je dodržování ustanovení příslušných technických norem ČSN, ČSN EN, ČSN IEC, případně norem na podnikové úrovni (PNE, PN apod.).

Pouze při respektování uvedených požadavků jsou PPN pro provozní pracovníky naprosto bezpečné.

Na základě zkušeností distributorů provádějících PPN v rámci oprav a údržby rozvodných zařízení distribučních sítí je možno vyjmenovat následující hlavní výhody PPN:

1. zvýšení spolehlivosti dodávky el. energie cestou snížení počtu a doby přerušení dodávky el. energie spotřebiteli,

2. snížení nákladů na údržbu,

3. snížení počtu úrazů způsobených el.energií,

4. možnost nabídky služeb PPN významným zákazníkům.

5. snížení osobních nákladů.

6. možnost úspory investičních nákladů při výstavbě jednodušších sítí (bez nutnosti budovat záložní vedení)

Abychom mohli zvážit ekonomickou výhodnost zavedení PPN do praxe distributorů, je nutné se zaměřit na celkové doby přerušení dodávky el. energie odběratelům na základě vyhl. č. 306/2001 Sb. Zde je nutné vycházet především z doby poruchových stavů, plánovaných akcí, oprav v rámci řádné preventivní údržby (ŘPÚ) zakotvených ve standardech distributorů a také výstavby nových zařízení. Pokud se všechny tyto údaje sečtou, můžeme hovořit o tzv. dostupnosti sítě. Pro lepší přehled můžeme uvést základní hodnoty evidence ukazatelů UNIPEDE za rok 2000. V tomto roce je celková souhrnná doba trvání všech výpadků evidována ve výši 539,2 [min/rok]. Z toho je plánovanou činností způsobeno 251,3 [min/rok] ve výši 46,6 % z celkové doby trvání a 277,5 [min/rok] způsobeno výpadky v rámci poruchy ve výši 51,5 % z celkové doby trvání. Dalších 9 [min/rok] trvání výpadků bylo způsobeno poruchou zařízení vvn (110, 220 a 400 kV) ve výši 1,7 % z celkové doby trvání a 1,4 [min/rok] způsobeno poruchovým jevem na zařízení provozovatele přenosové soustavy ČEPS, a.s.

 NahoruHistorie rozvoje PPN v ČR

Vývoj PPN v Československu byl zahájen v 50. letech, kdy v letech 1952 až 1960 byly v Energetickém výzkumném ústavu Brno (EGÚ) zpracovány pracovní postupy a vyrobeny pomůcky pro vn a vvn. Jejich úroveň odpovídala tehdejšímu evropskému standardu. Bohužel práce celého kolektivu pod vedením ing. Emila Dvořáčka nenašla odpovídající odezvu u rozvodných energetických podniků. Paradoxem bylo, že se v té době pod napětím pracovalo, zejména na zařízení nn, avšak způsoby často improvizovanými s použitím často nevhodných pomůcek. Došlo tak k tomu, že naše energetika ztratila krok s ostatními energetikami evropských států na celou řadu let.

K oživení problematiky PPN dochází počátkem 70. let, kdy při Rozvodném závodě Liberec vzniká specializované pracoviště Českých energetických závodů Praha, koncern (ČEZ), které řídil ing. Rudolf Tichý. Byly zpracovány první pracovní postupy, vytvořeny první interní bezpečnostní předpisy energetiky, zajištěn dovoz pracovních pomůcek (z tehdejší NDR) včetně výroby některých pomůcek v tuzemsku. Od roku 1981 se toto pracoviště mění na specializované středisko koncernu ČEZ se sídlem v Mostě, které komplexně zajišťovalo vývoj pracovních postupů pro všechna napětí i teoretickou a praktickou výuku elektromontérů jednotlivých rozvodných energetických podniků. Bylo zpracováno a v praxi podniků postupně používáno celkem 16 pracovních postupů na údržbu venkovních vedení nn s holými vodiči, na montáže přípojek odběratelů nn holými vodiči a závěsným kabelem a na údržbové práce v rozvaděčích a rozpojovacích skříních nn. Používaly se rovněž tři pracovní postupy pro provádění PPN v kobkách vn distribučních transformátorových stanic vn/ nn, týkající se především čištění zařízení pod napětím a dolévání staničních kabelových koncovek vn kabelovou hmotou.

Ve 2. polovině 80. let zahájilo svou činnost středisko PPN v Břeclavi. V závěru 80. let byly značné potíže se zajištěním kvalitních pracovních a ochranných pomůcek. Po roce 1989 dochází v provádění PPN v energetických podnicích znovu k útlumu a obě střediska byla zrušena. K oživení PPN v rozvodných energetických distribučních společnostech došlo až v polovině 90. let. Postupně se rozšiřovala nabídka zahraničních renomovaných firem k dodávkám pracovních a ochranných pomůcek k provádění PPN na zařízení nn (do 1 kV). Ve 2. polovině 90. let pak došlo k aktualizaci pracovních postupů k PPN na venkovních vedeních nn s holými vodiči a tvorbě pracovních postupů k PPN na izolovaná venkovní vedení. Praktická školení osob (základní a opakovaná) pracujících metodou PPN zabezpečují školicí střediska PPN při PPN při ISŠE Sokolnice, ISŠE Přerov v Olomouci-Hodolanech a při ISŠE Varnsdorf. Významnou úlohu sehrává v poslední době středisko pro PPN na vn ZČE, a.s. v Toužimi.

 NahoruSoučasný stav používání metod PPN

Výhody a nevýhody PPN lze v současné době obtížně vyhodnotit v podmínkách distributorů ČR, protože PPN se zatím provádějí převážně na úrovni nízkého napětí, kde dosahované efekty nejsou tak výrazné jako v sítích vn (6, 10, 22 a 35 kV). Prvním distributorem, který PPN v sítích vn provádí od r. 2001 je ZČE, a.s. Plzeň (vybudováno středisko vn PPN v Toužimi a vyškoleny tři pracovní čety) postupy EDF. V nedávné době PPN na vn zahájil také SME, a.s. Ostrava za technické pomoci ZČE Plzeň, a.s.

V současné době jsou PPN na vn připravovány u dalších distributorů skupiny ČEZ (SČE, a.s. Děčín a VČE, a.s. Hradec Králové) a s PPN na vn uvažují i JME, a.s. Brno a JČE, a.s. České Budějovice. Lze tedy konstatovat, že se za poslední dva roky situace výrazně změnila ve prospěch PPN.

Při postupech PPN se využívají základní metody:

1. Práce na vzdálenost

2. Práce na potenciálu

3. Práce v dotyku

4. Práce metodou C3M

Z této krátké doby je velmi těžké určit ekonomickou bilanci provádění PPN na napěťové úrovni vn. Dle údajů a zkušeností ze zahraničí se dají ekonomické výhody provádění PPN zhodnotit v minimálním průmětu dvou až pěti let, kdy je již možnost provést přesnější kalkulaci prováděných prací PPN a jejich přínos v rámci provádění údržbářských prací. Nicméně vyhodnocení PPN u ZČE, a.s. je pravidelně prováděno a úspory jsou vyčíslovány řádově v MWh nedodané energie.

Zavedení metody PPN přináší počáteční vysoké pořizovací náklady na zavedení pracovních postupů PPN v souvislosti s pořízením potřebné techniky, pomůcek a taktéž výcvikem pracovníků určených k provádění PPN. Toto lze označit jako největší a nejvýraznější počáteční nevýhodu zavedení metody PPN. Základní výhodou PPN je reálná možnost omezit v co největší míře nedodávku el. energie ke konečnému spotřebiteli. Nejefektivnější cestou jak tohoto cíle dosáhnout je snížit počet vypnutí v distribuční síti z důvodu plánovaných údržbářských prací.

Pro porovnání výše uvedených údajů v rámci dostupnosti sítě je možno uvést údaje ZČE, která zahájila práce PPN na vn sítích v závěru roku 2000. Dle jejich zkušeností dochází na jejich distribuční soustavě k výpadkům zaviněným poruchovostí ve výši 30 % z celkové doby nedodávky, 57 % z celkové doby přerušení dodávky v rámci plánovaných akcí a 13 % je zaviněno z důvodu poruch vzniklých na zařízení vvn a nn. V ZČE se rozhodli využít k pracím PPN technologie francouzské energetiky EdF a započali práce se čtyřmi podle jejich rozhodnutí základními postupy:

• Připojení a odpojení vodiče

• Opravu vodiče

• Výměnu podpěrného izolátoru

• Výměnu konzole

V současné době je vypracováno cca 30 pracovních postupů na vn.

Pro vybudování a zavedení metod PPN u ostatních distributorů skupiny ČEZ bude nutné zabezpečit vyškolení pracovních čet na postupech PPN a v této souvislosti se uvažuje s využitím zkušeností ZČE, a.s. pro ostatní distributory.

 NahoruVývoj technických norem pro práce pod napětím

Technické normy…