8.4.4.2
Plynová kogenerace
Ing. Vítězslav Šťastný, CSc. a kolektiv
Stupeň konverze energie obsažené v primárním palivu na elektřinu
je podstatně vyšší než u parní kogenerace, tabulka 2. V obrázku 8 je:
-
jednoduchý plynový oběh
-
plynový oběh s výměníkem tepla a rozdělenou turbínou,
v obrázku 9 kogenerační zapojení plynové turbíny.
Obrázek 8 – Plynová turbína
Obrázek 9 – Zapojení plynové turbíny v kogeneraci
K – kotel na odpadní teplo
NahoruParoplynová kogenerace
Spojením plynové a parní turbíny (paroplynový oběh) je dosaženo
vyššího stupně konverze chemické energie paliva na energii elektrickou než při
aplikacích jen kogeneračních jednotek s plynovou nebo parní turbínou. Spojením
obou typů oběhů se eliminují jejich nevýhody a využijí výhody: vysoká teplota
přívodu tepla a nízká odvodu tepla, takže lze dosáhnout vyšší termické
účinnosti než u samostatných oběhů. Paroplynový oběh je zjednodušeně znázorněn
v obrázku 10.
Obrázek 10 – Paroplynová kogenerace s parní turbínou
Paroplynovou kogeneraci je možné též zajistit tzv. Chengovým
oběhem (oběh bez parní turbíny), kde vyrobená pára ve spalinovém kotli je
přiváděna do spalovací komory plynové turbíny, obrázek 11. Vstřikem páry se
zvyšuje výkon turbíny a tepelná účinnost, snižuje spalovací teplota a produkce
NOx. V případě průmyslové teplárny je dodávka tepla a elektřiny na
sobě méně závislá.
Obrázek 11 – Paroplynová kogenerace s Chengovým oběhem
kde je mpv – přívod paliva,
SK – spalovací komora,
G – generátor,
PT – plynová turbína,
V – kompresor,
B – buben kotle,
PV – přídavné vytápění,
CHÚV – chemická úprava napájecí vody
Paroplynová kogenerace z důvodů vyšší složitosti zařízení a
pořizovacích nákladů se obvykle uplatňuje až od vyšších elektrických výkonů
(asi nad 10 MW).
Výčet zařízení pro KVET není zde úplný, jsou možné další kombinace
základních systémů, nové poznatky z rozsáhlého výzkumu v této oblasti, které by
svým rozsahem vybočovaly ze záměrů této příručky (např. KVET realizovaná
Dieselovými motory s parní turbínou, pokročilý…