6.3.5.2.3
Ochranné vlastnosti různých typů svodičů přepětí
Ing. Vítězslav Šťastný, CSc. a kolektiv
NahoruHrotová jiskřiště
Hrotové jiskřiště je nejjednodušší přepěťové ochranné zařízení
sestávající ze dvou kovových elektrod s definovanou vzdušnou vzdáleností
(doskokem) a zhotovených z materiálu odolného proti zkratovým proudům.
Přeskokové napětí hrotového jiskřiště s pevně nastaveným doskokem je tím vyšší,
čím vyšší je strmost nárůstu přepětí (závislost přeskokového napětí na strmosti
přepětí se nazývá rázová charakteristika). Při velmi strmých přepětích, např.
při blízkých úderech blesku do vedení, je přeskokové napětí hrotového jiskřiště
tak velké, že může dojít k průrazu vnitřní izolace chráněného zařízení. Druhou
nevýhodou jiskřišť je, že nemají schopnost zhášení následného zkratového proudu
a ten musí být vypnut ochranou. Zapůsobení ochranného jiskřiště tedy znamená
výpadek.
NahoruBleskojistky
Bleskojistky sestávají z jiskřišť sériově řazených s bloky
nelineárních odporů SiC a paralelních hmotových odporů řídících potenciál podél
bleskojistky. Zapalovací napětí vykazuje stejně jako u hrotových jiskřišť
rázovou charakteristiku a při velmi strmých impulsech může být zapalovací
napětí až o 30 % vyšší než při standardním atmosférickém impulsu 1,2/50.
Nelineární bloky mají zhášecí funkci, tzn. že proud bleskojistkou po jejím
zapálení musí zhasnout při prvním průchodu proudu 50 Hz nulou. Pokud proud v
jiskřištích při prvním průchodu proudu nulou nezhasne, bloky SiC nevydrží další
absorpci tepelné energie a bleskojistka exploduje. Bleskojistky vzhledem ke
složité vnitřní struktuře jsou choulostivé na otřesy při přepravě. Případné
proniknutí vlhkosti způsobuje korozi jiskřišť s následným snížením zapalovacího
napětí a rizikem destrukce. Pro všechny uvedené nevýhody se bleskojistky s
bloky SiC v sítích vn postupně nahrazují bezjiskřišťovými omezovači přepětí.
Při rekonstrukcích a u nových zařízení se používají omezovače přepětí. V
případě zničení jedné bleskojistky je nutno vždy nahradit celou trojici (sadu)
omezovači přepětí.
NahoruBezjiskřišťové omezovače přepětí
Bezjiskřišťové omezovače přepětí sestávají ze sloupce bloků
nelineárních odporů ZnO. Bloky ZnO mají nelineární VA charakteristiku
zobrazenou v semilogaritmickém grafu na obrázku 1. Napětí bloku vztažené na 1
mm jeho výšky je zde znázorněno v závislosti na proudu procházejícím 1
mm2 plochy bloku v kolmém řezu. V grafu je též znázorněna též
kapacitní složka proudu, která v oblasti malých proudů převažuje.
Obrázek 1 – Porovnání VA charakteristik bloku ZnO a
SiC
Při provozním napětí jsou bloky ZnO zavřené a protéká jimi
kapacitní proud řádu 1 mA a činná složka proudu je několik desítek mA. V grafu
je znázorněna i poměrně velká závislost proudu na teplotě v oblasti malých
provozních proudů. Zvyšuje-li se napětí, začne se blok (hmotový polovodič)
otvírat a proud tekoucí omezovačem narůstá mnohem rychleji než přiložené
napětí. Ve střední části lze nelinearitu VA charakteristiky vyjádřit vztahem
mezi napětím a proudem I = AUB, kde exponent B u kvalitních bloků je
vyšší než 50, typicky B = 51. Znamená to, že zvýší-li se napětí o 20 %, proud
naroste více než o 4 řády, např. ze 100 mA na 1 kA. Při proudech nad 1 kA se
nelinearita otvírání bloků omezovače zmenšuje a proud již neroste tak rychle s
rostoucím napětím. Největší využití omezovače k ochraně proti přepětí je ve
střední části VA charakteristiky s proudy 1 A až 10 kA, kde je nelinearita
největší. Nelinearita VA charakteristik (tzn. tvar křivky) je u různých typů
bloků různá:
-
je dána zejména vlastnostmi polovodiče ZnO. Čím je blok
kvalitnější, tím větší je jeho nelinearita a tím je VA křivka plošší a blok
plní lépe funkci přepěťové ochrany (různí výrobci dosahují různé hodnoty
nelinearity).
-
omezovače vyšší energetické třídy (s větší plochou bloků v
kolmém řezu) mají plošší křivku než omezovače nižší třídy.
Ve střední a horní části charakteristiky bloky ZnO snesou pouze
impulsní zátěž, protože na rozdíl od ochranných jiskřišť a bleskojistek
omezovače absorbují celou energii přepětí. (Na ochranných jiskřištích po
zapálení klesne napětí téměř na nulu a energie přepětí se částečně odrazí do
sítě a částečně rozptýlí do země. Na bleskojistce po zapálení napětí klesne na
hodnotu napětí bloků SiC a část energie pohltí bloky, část se odrazí do sítě a
část se rozptýlí v zemi).
Výhodou bloků ZnO je, že reagují na přepětí téměř okamžitě a
proud začne protékat v čase několik desítek ns. Pro vyšší strmosti přepětí je
na omezovači stejně jako u bleskojistky vyšší napětí, ale tento nárůst je
mnohem menší než u bleskojistky, tzn. že rázová charakteristika omezovače je
mnohem plošší a je dána víceméně indukčností sloupce bloků.
NahoruOmezovače přepětí s jiskřišti
Sestávají ze sériové kombinace jiskřiště a sloupce bloků ZnO.
Bloky ZnO se dimenzují stejně jako u bezjiskřišťového omezovače. Po překročení
určité hladiny přepětí a po sepnutí jiskřiště je funkce omezovače stejná jako
funkce bezjiskřišťového omezovače. Omezovačem s jiskřištěm při provozním napětí
neteče svodový proud a není namáhán dočasnými přepětími, tím se zvyšuje jeho
životnost. Nevýhodou je strmější rázová charakteristika než u omezovačů
bezjiskřišťových.
NahoruZásady dimenzování omezovačů přepětí
Omezovače se dimenzují podle konkrétního umístění v síti, tzn.
podle toho, zda budou chránit např. transformátor, vývod vedení nebo přechod
vedení do kabelu. V každém umístění mají omezovače specifické podmínky namáhání
přepětími a specifické požadavky na ochranu.
NahoruVolba trvalého provozního napětí Uc
NahoruVšeobecně
Trvalé provozní napětí omezovače Uc je úměrné výšce
sloupce bloků stejně jako všechny ostatní napěťové parametry a celá VA
charakteristika omezovače. Naopak volbou určité hodnoty napětí Uc (Ur) se volí všechny napěťové parametry včetně ochranné hladiny
omezovače pro impulsní přepětí, znázorňuje to obrázek 2.
Nesprávná volba napětí Uc omezovače může mít
negativní vliv na jeho funkci a tím také na spolehlivost dodávky dvojím
způsobem:
-
Pokud se zvolí nízké Uc, budou ochranná hladina
Ures a s ní i riziko poruchy chráněného zařízení příznivě nízké. Na
druhé straně ale bude vyšší riziko tepelného namáhání omezovačů dočasnými
přepětími, takže pravděpodobnost jejich poruchy bude vysoká.
Obrázek 2 – Vzájemná závislost parametrů omezovače
přepětí -
Pokud se zvolí vysoké Uc, bude riziko poruchy
omezovačů z důvodu dočasných přepětí bezvýznamné, ale vysoká ochranná hladina
Ures bude znamenat vyšší pravděpodobnost zničení chráněných
zařízení.
Správná volba trvalého provozního napětí Uc omezovačů
by měla znamenat optimální parametry ochrany, tedy vyvážené riziko ohrožení
spolehlivosti dodávky z obou příčin.
Parametry ochrany lze zlepšit:
-
výběrem omezovačů s plošší VA charakteristikou (kvalitnější
bloky, vyšší třída),
-
připojováním omezovačů co nejblíže k chráněnému zařízené co
nejkratšími propojovacími vodiči.
Při volbě trvalého provozního napětí omezovače Uc a
odpovídajícího jmenovitého napětí Ur je určující tepelné namáhání
omezovače při dočasných přepětích vyskytujících se během provozu a v
mimořádných provozních stavech. Obecně se postupuje tak, že se nejprve vyšetří,
jaká dočasná přepětí s jakou velikostí a po jakou dobu budou tepelně namáhat
omezovače přepětí v daném místě sítě a zapojení. Určí se nejhorší kombinace
dočasných přepětí, která se mohou vyskytnout současně nebo v krátkém časovém
intervalu. Pro každou složku se určí velikost napětí a doba jeho působení na
omezovač.
Tepelné účinky dočasných přepětí jsou úměrné součinu napětí,
proudu procházejícího omezovačem a času. Jak bylo uvedeno, proud tekoucí
omezovačem je úměrný přibližně 51. mocnině napětí. Proto tepelné účinky jsou
též úměrné této mocnině. Pro každou složku dočasného přepětí se vypočte její
tepelný účinek, tepelné účinky jednotlivých složek se sečtou a pro součtový
tepelný účinek se vypočte takové napětí, které by tento tepelný účinek
způsobilo za dobu 10 sekund (tzv. desetisekundové napětí U10s).
Výrobce udává v technické dokumentaci omezovače buď číselně přípustné
U10s pro daný omezovač, nebo graf závislosti přípustného dočasného
přepětí (jako násobku Uc nebo násobku Ur) na době jeho
působení, ve kterém lze tuto hodnotu nalézt. V těchto grafech jsou zakresleny
zpravidla dvě závislosti: a – přípustné přepětí bez předchozí absorpce
energie impulsu a b – s předcházející absorpcí energie impulsu. Příklad
takového grafu je na obrázku 3. Z hlediska dočasných přepětí musí omezovač
vyhovět podle závislosti b, protože dočasná přepětí mohou nastat právě
po úderu blesku, jehož energii omezovač absorboval.
Obrázek 3 – Velikost přípustného dočasného přepětí
Ud v závislosti na době jeho trvání t.
V distribučních sítích dochází k největšímu tepelnému namáhání
omezovačů při nepřerušovaném jednofázovém zemním spojení, ale především při
přerušovaném zemním spojení (PZS).
Nepřerušované zemní spojení
Nepřerušované zemní spojení znamená trvalé propojení fázového
vodiče se zemí v místě poruchy (někdy označované také jako kovové spojení).
Napětí na zdravých fázích dosahuje hodnoty maximálního sdruženého napětí sítě
Um.
Přerušované zemní spojení (PZS)
Při přerušovaném zemním spojení dochází k zemnímu spojení,
následnému částečnému obnovování izolace a jejímu opětovnému prorážení. Zemní
spojení nastává opakovaně a v krátkých časových intervalech. Při PZS vznikají
přechodné napěťové složky vyšší než sdružené napětí, které namáhají tepelně
omezovače po dobu trvání přerušovaného zemního spojení. Je-li přitom překročena
jejich tepelná kapacita, může dojít k poruše omezovačů.
Z hlediska tepelného namáhání je velmi důležitá doba působení
přerušovaného zemního spojení. Ta může být několik sekund u rychle vypínaných
sítí, ale může být i několik hodin. Když není určeno jinak, omezovače se
dimenzují pro nejhorší variantu jejich namáhání dočasnými přepětími, tj. pro
dlouhodobě působící přerušované zemní spojení.
Ferorezonance
Ferorezonance je oscilace LC obvodu, při níž dochází k
přesycování jádra magnetického obvodu indukčnosti L. V distribučních sítích s
neúčinně uzemněným středem se za určitých podmínek vyskytují například
ferorezonance přístrojových transformátorů napětí s kapacitou fázových vodičů
proti zemi.
Při ferorezonanci…