3.1.2
Návrh vyhlášky o dispečerském řízení elektrizační soustavy
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo návrh vyhlášky o dispečerském řízení elektrizační soustavy. Návrh vyhlášky je předkládán na základě zmocnění obsaženého v § 98a odst. 1 písm. b) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "energetický zákon").
Energetický zákon upravuje práva a povinnosti subjektů působících na energetickém trhu mj. v oblasti elektroenergetiky. Technický dispečink a řídicí a dohledové centrum provozovatele distribuční soustavy (dále jen "PDS") provádí podle § 26 odst. 2 energetického zákona dispečerské řízení výroben elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny a distribuce elektřiny v distribuční soustavě v souladu s § 25 odst. 1 písm. c) energetického zákona. Podle tohoto ustanovení PDS řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou. Povinnost PDS k dispečerskému řízení výroben elektřiny, zařízení pro ukládání elektřiny a distribuce elektřiny v distribuční soustavě je dána v § 26 odst. 2 energetického zákona.
Povinnost provozovatele přenosové soustavy (dále jen "PPS") k dispečerskému řízení přenosu elektřiny v přenosové soustavě je pak upravena v § 26 odst. 1 písm. a) energetického zákona.
Návrh vyhlášky reflektuje probíhající proměny energetického trhu a reaguje na novelu energetického zákona, která je v současně době projednávaná v Poslanecké sněmovně (sněmovní tisk 656), pracovně nazývaná jako tzv. LEX OZE III, která zavádí do národního právního řádu právní úpravu ukládání energie, resp. elektřiny (dále také "akumulace“), agregace flexibility a možnosti přímého poskytování flexibility účastníky trhu. Nejen tato novela energetického zákona, ale také předcházející novela energetického zákona (zákon č. 469/2023 Sb., který zavedl do českého právního řádu možnost sdílení elektřiny a upravil základní právní rámec institucionálního zabezpečení sdílení elektřiny) významně rozšiřuje zmocnění pro tuto vyhlášku. Oproti stávající dispečerské vyhlášce č. 79/2010 Sb., v platném znění, návrh vyhlášky nově upravuje:
-
termíny a rozsah údajů předávaných datovému centru pro koordinaci zpracování přípravy provozu přenosové nebo distribuční soustavy,
-
rozsah a postup provádění periodických zkoušek zařízení umožňujícího dispečerské řízení výrobny elektřiny nebo zařízení pro ukládání elektřiny a způsob a termíny oznámení započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny v těchto případech,
-
pravidla spolupráce nejen technických dispečinků, ale také řídicích a dohledových center,
-
pravidla pro provedení společného výcviku osob podílejících se na dispečerském řízení a obsahové náležitosti národního výcvikového plánu,
-
rozsah a postup při přípravě provozu, operativním řízení a hodnocení provozu řídicím a dohledovým centrem provozovatele lokální distribuční soustavy.
Vzhledem k rozsahu změn vyplývajících z rozšíření zmocnění pro danou vyhlášku bylo rozhodnuto jít cestou zpracování nové vyhlášky, nikoliv cestou její další novelizace. Výsledkem je návrh vyhlášky, která na jedné straně v maximální možné míře zachovává stávající koncepci vyhlášky o dispečerském řízení elektrizační soustavy a zároveň na straně druhé mění její dosavadní strukturu za účelem lepší přehlednosti a srozumitelnosti.
Dochází k přesunutí tematicky podobných ustanovení týkajících se PDS pod příslušná ustanovení týkající se PPS. Například příprava provozu PDS se přesouvá za přípravu provozu PPS, operativní řízení provozu PDS se přesouvá za operativní řízení provozu PPS apod.
Kromě dispečerského řízení výroben elektřiny se nově upravuje také dispečerské řízení zařízení pro ukládání elektřiny v souvislosti se zavedením akumulace (ukládání elektřiny) do energetického zákona jeho aktuální novelou (sněmovní tisk 656).
Další nová úprava se týká řídicího a dohledového centra provozovatelů lokálních distribučních soustav (dále jen "LDS"), které aktuální novela energetického zákona (sněmovní tisk 656) zavádí do § 26.
Změny na energetickém trhu vyvolávají potřebu monitorovat a řídit toky elektrické energie u všech PDS. Stávající znění energetického zákona a jeho prováděcích vyhlášek, pravidla provozování distribučních soustav a síťové kodexy podrobně popisují připojování nových zdrojů, řízení a ovládání zdrojů, předávání pokynů a požadavků mezi nadřazenou a podřazenou soustavou a další požadavky na oblast monitoringu, dispečerského řízení a vyhodnocení na úrovni provozu LDS. Dle energetického zákona je PDS povinen zajistit zřízení technického dispečinku v případě, že provozuje zařízení s napětím 110 kV a odpovídá za jeho činnost. Provozovatelé LDS na napěťové hladině vysokého napětí (dále jen "vn") dispečerské řízení nemají zřízené a čekají na specifikaci požadavků na dispečerské řízení v energetickém zákoně a rozpracování podmínek a provozu dispečerského řízení ve stávající vyhlášce o dispečerském řízení elektrizační soustavy.
Pro dispečerské řízení na napěťové úrovni vn se výše uvedenou novelou energetického zákona zavádí pro LDS nový pojem "řídicí a dohledové centrum". Řídicí a dohledové centrum provozovatele LDS umožní monitorovat energetické toky v lokalitách LDS a umožní efektivní řízení lokálních výroben a zařízení pro ukládání elektřiny. Jedná se funkčně o obdobu technických dispečinků PDS, protože ve vztahu k jimi řízené LDS mají řídicí a dohledové centrum stejné povinnosti a odpovědnosti jako technický dispečink PDS, proto se většina požadavků a činností kladených návrhem vyhlášky na technické dispečinky uplatní i ve vztahu k řídicím a dohledovým centrům provozovatelů LDS.
Konkrétně to znamená, že řídicí a dohledové centrum bude, stejně jako technický dispečink PDS, provádět dispečerské řízení – zpracovávat přípravu a hodnocení provozu a vydávat dispečerské pokyny (provozní instrukce nebo operativní pokyny). Ve stejném rozsahu jako technický dispečink PDS bude řídicí a dohledové centrum vykonávat i operativní řízení provozu soustavy, tedy bude řešit všechny požadavky provozu a mimořádné situace ve vymezeném území provozovatele LDS, přičemž řídicí a dohledové centrum bude trvale v kontaktu se spolupracujícími technickými dispečinky i ostatními řídicími a dohledovými centry. Technický dispečink provádí standardně řízení z dispečerských pracovišť a mimořádně využívá dispečerská pracoviště se vzdáleným přístupem. Řídicí a dohledové centrum naproti tomu bude ve větší míře používat dispečerská pracoviště se vzdáleným přístupem (z domova v mimopracovní době) a bude využívat i automatizovaný dohled na vyhodnocení toků elektřiny a všech stanovených energetických veličin. Další odlišnosti mezi technickým dispečinkem a řídicím a dohledovým centrem spočívají zejména v rozsahu přípravy provozu a hodnocení provozu. Návrh vyhlášky stanoví na základě rozšířeného zmocnění detaily dispečerského řízení prováděné řídicím a dohledovým centrem a dále požadavky na přípravu provozu a hodnocení provozu. Řídicí a dohledové centrum bude shromažďovat nezbytné podklady pro zpracování předpokládaného rozvoje s výhledem na 10 let a předávat je technickým dispečinkům soustav, se kterými je LDS propojena.
Zavedení řídicích a dohledových center zajistí pro provozovatele LDS stejný přístup a podmínky k připojeným subjektům jako v případě provozovatelů regionálních distribučních soustav a sjednotí úroveň obsluhy a provozu v rámci…
