2.5
Návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Návrh zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, dále jen "ZOZE") zajišťuje transpozici vybraných ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652. Tato směrnice vstoupila v platnost 20. listopadu 2023. Transponována jsou některá nová ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, ve znění směrnice 2023/2413 (dále jen "směrnice RED III"), která mají za cíl urychlit využití obnovitelných zdrojů energie v členských státech EU.
Snahy o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (dále jen "OZE") se v posledních letech začaly promítat do změn některých dalších právních předpisů. Zejména novela energetického zákona a souvisejících předpisů, realizovaná zákonem č. 19/2023 Sb. a označovaná jako LEX OZE I, která nabyla účinnosti dne 24. ledna 2023, přináší následující důležité změny:
- -
Dle § 2 odst. 2 písm. a) bodu 18 energetického zákona bylo stanoveno, že elektrárny na výrobu elektřiny z OZE s celkovým instalovaným výkonem 1 MW a více jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu.
- -
V § 2 odst. 1 písm. m) bodu 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona účinného do 1. 1. 2024) došlo k úpravě definice technické infrastruktury, aby zahrnovala také výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů; obdobně také zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (který ke dni 1. 1. 2024 nahradil zákon č. 183/2006 Sb.) v § 10 odst. 1 písm. b) stanoví, že výrobny energie jsou technickou infrastrukturou).
- -
V důsledku uvedených změn se výrobny elektřiny z OZE s celkovým instalovaným výkonem 1 MW a více považují za veřejnou technickou infrastrukturu, kterou lze za podmínek stanovených v § 122 zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona povolovat v nezastavěném území, tj. pokud jsou v souladu s charakterem území a územně plánovací dokumentace (dále jen "ÚPD") je nevylučuje. To umožňuje na velké části území ČR instalaci výroben elektřiny z OZE o výkonu 1 MW a více bez nutnosti předchozí změny ÚPD.
Došlo také ke změnám v zákoně č. 183/2006 Sb. (stavební zákon účinný do 1. 1. 2024), které se týkaly instalací výroben elektřiny z OZE:
- -
Stavby výroben obnovitelných zdrojů energie s výkonem do 50 kW nevyžadují územní rozhodnutí ani souhlas bez ohledu na to, zda je zařízení umístěno na budově či pozemku.
- -
Stavby výroben elektřiny z energie slunečního záření (dále jen "FVE") na volné ploše vyžadují vymezení plochy v územním plánu obce. Nesmí jít o vodní dílo a nesmí být situovány na kulturní památce, v památkové rezervaci, zóně nebo ve zvláště chráněném území. Z důvodu obrany a bezpečnosti státu nesmí být situovány v některých vymezených území Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany.
- -
Stavební úpravy pro instalaci zařízení pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů do 50 kW na střeše budovy mohou být provedeny bez ohlášení a stavebního povolení, pokud instalace nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby, nevyžaduje se posouzení vlivů na životní prostředí a jsou splněny požadavky požární bezpečnosti. Instalace nesmí být realizována na kulturní památce.
Tyto změny se promítly také do zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (účinného od 1. 1. 2024):
- -
Stavby výroben obnovitelných zdrojů energie s výkonem do 50 kW nevyžadují povolení podle stavebního zákona.
- -
Stavby FVE na volné ploše vyžadují vymezení plochy v územním plánu obce. Nesmí jít o vodní dílo a nesmí být situovány na kulturní památce, v památkové rezervaci, zóně nebo ve zvláště chráněném území. Z důvodu obrany a bezpečnosti státu nesmí být situovány v některých vymezených územích Ministerstva vnitra a Ministerstva obrany.
- -
Stavební úpravy pro instalaci zařízení pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů do 50 kW na střeše budovy mohou být provedeny bez povolení stavebního úřadu, pokud instalace nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby, nevyžaduje se posouzení vlivů na životní prostředí a jsou splněny požadavky požární bezpečnosti. Instalace nesmí být realizována na kulturní památce.
- -
Nový stavební zákon také zakotvil některé procesní a institucionální změny směřující k rychlejšímu rozvoji staveb pro výboru elektřiny z OZE. Jde zejména o zkrácení lhůt pro povolení stavby na 60 dnů s možností prodloužení v zákonem stanovených případech a dále rozdělení kompetence povolování výroben elektřiny z OZE mezi krajské stavební úřady (krajský úřad) a Dopravní a energetický stavební úřad pro velké záměry výroben od stanoveného limitu.
- -
Dne 31. prosince 2023 nabyl účinnosti také zákon č. 469/2023 Sb., tzv. LEX OZE II, který do českého právního řádu zavádí institut energetických společenství a společenství pro obnovitelné zdroje energie. Mimo jiné definuje pravidla, jakým způsobem lze řešit sdílení elektřiny vyrobené ve společenství tak, aby bylo respektováno stávající fungování trhu s elektřinou.
Dne 31. prosince 2023 nabyl účinnosti také zákon č. 469/2023 Sb., tzv. LEX OZE II, který do českého právního řádu zavádí institut energetických společenství a společenství pro obnovitelné zdroje energie. Mimo jiné definuje pravidla, jakým způsobem lze řešit sdílení elektřiny vyrobené ve společenství tak, aby bylo respektováno stávající fungování trhu s elektřinou.
Zákonem č. 465/2023 Sb. byl k 1. lednu 2024 dále novelizován také zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí tak, že došlo k omezení povinnosti posuzování podle tohoto zákona pro větrné elektrárny se stožárem ve výšce od 50 metrů výše pouze pro větrné elektrárny se 4 stožáry a více (bod 7d přílohy č. 1 zákona), nejsou-li současně splněny i další podmínky v bodech 7a-c přílohy č. 1 zákona (především vzdálenost k nejbližšímu chráněnému prostoru staveb, ad.).
V současné době probíhá legislativní proces další transpoziční novely, tzv. LEX OZE III, která obsahuje právní úpravu tří hlavních právních institutů, kterými jsou ukládání energie v elektrizační soustavě, agregace a flexibilita, tj. zaměřuje se na:
- -
právní pravidla pro ukládání elektřiny (respektive energie) v elektrizační soustavě (akumulace);
- -
nový druh obchodování založený na slučování nabídky a poptávky po elektřině od více zákazníků pro potřeby provozu elektroenergetické sítě (agregace);
- -
oprávnění menších zákazníků zapojit se do potřeb provozu (výkonové rovnováhy) elektrizační soustavy nabízením dodávky nebo odběru elektřiny (flexibilita);
- -
další změny v oblasti právní úpravy ochrany spotřebitele související s důrazem na svobodnou volbu agregátora, právo na jeho změnu, právní zakotvení nástroje pro porovnávání nabídek dodavatelů a pravidla pro sjednávání smluv včetně smluv s dynamickou cenou;
- -
v návaznosti na to novela dále doplňuje předchozí novelu energetického zákona (LEX OZE II) v oblasti aktivního zákazníka, energetických společenství a datového centra, neboť na všechny uvedené subjekty má akumulace, agregace a flexibilita přímý dopad.
ZOZE doplňuje výše uvedené změny související právní úpravy o další nezbytné změny vedoucí k urychlení využívání OZE, a to v návaznosti na požadavky směrnice RED III.
Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů nezakládá navrhovaná právní úprava s ohledem na svůj předmět žádné rozdíly.
NahoruOdůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Hlavním smyslem předkládaného návrhu zákona je transpozice požadavků směrnice RED III směřujících k urychlení využívání energie z OZE, zejména prostřednictvím vymezení oblastí pro urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (dále jen "akcelerační oblasti"). Principy nové právní úpravy vycházejí z transponované směrnice RED III, platných zákonů a také ze strategických dokumentů České republiky (dále jen "ČR"), ze kterých vyplývá nezbytnost snížit podíl využívání energie z fosilních zdrojů v co nejkratším čase. Patří mezi ně:
- -
princip "významně neškodit" (do no significant harm): je nezbytné, aby urychlení využívání OZE nemělo významné negativní vlivy na životní prostředí ani na ostatní veřejné zájmy, včetně zájmu na ochraně veřejného zdraví a soukromého vlastnictví,
- -
princip subsidiarity územního plánování: je nezbytné, aby k rozhodování o využití ploch a koridorů docházelo co možná nejblíže k těmto plochám a koridorům při zohlednění jejich místního, nadmístního nebo celostátního významu,
- -
princip dobré veřejné správy: transpozice směrnice RED III je provedena s využitím nejlepších dostupných prostorových dat a počítá se s komunikací směrem k veřejnosti a jejím zapojením do přípravy strategických koncepcí.
V souladu s požadavky směrnice RED III mají být v členských státech EU zmapovány tzv. nezbytné oblasti a v jejich rámci pak vymezeny akcelerační oblasti (čl. 15b a 15c). Nezbytné oblasti mají být zmapovány nejpozději do 21. května 2025. Akcelerační oblasti mají být vymezeny do 21. února 2026 v rozsahu, který je významný z hlediska plnění cílů stanovených ve směrnici RED III, resp. ve Vnitrostátním plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu (dále jen "NKEP"). Není vyloučeno vymezování dalších akceleračních oblastí i po tomto termínu.
Mapování nezbytných oblastí (tj. oblasti, které mají potenciál pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů energie v rozsahu významném pro splnění vnitrostátních příspěvků České republiky k celkovému cíli EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie): Nezbytné oblasti budou vymezeny jako specifické oblasti v Politice územního rozvoje ČR (dále jen "PÚR ČR"). Příslušná mimořádná aktualizace PÚR ČR proběhne na základě úkolu uloženého MMR usnesením vlády č. 272, přijatého 24. dubna 2024.
Vymezování akceleračních oblastí: Jednotlivé akcelerační oblasti budou vymezovány v souladu se schválenou aktualizací PÚR ČR pro záměry OZE, pro které byly vymezeny nezbytné oblasti, jejich přímé napojení na distribuční či přenosovou soustavu, včetně případného zařízení pro ukládání energie v místě zdroje. Akcelerační oblasti budou vymezeny v rámci nezbytných oblastí, a to jen na základě důkladného koordinovaného mapování území. Nařízení vlády stanoví seznam "červených" limitů, které brání vymezení akcelerační oblasti na daném území (tj. při střetu s některým z vyjmenovaných limitů nebude možné na daném místě oblast vymezit, což se promítne buď do příslušného mapového podkladu pro vymezení v území, nebo – v případě limitů bodového a liniového charakteru – to bude slovně popsáno v rámci vymezené akcelerační zóny).
Současně ZOZE stanovuje zásadu, podle které je (s ohledem na podrobnost ÚPD, limity využití území a na druh OZE, pro který má být dotyčná oblast vymezena) nezbytné upřednostňovat umělé a zastavěné plochy (tj. transpozice požadavků stanovených v článku 15c odst. 1 písm. a) bod i) směrnice RED III).
Akcelerační oblasti budou vymezovány na třech úrovních za pomoci nástrojů územního plánování tak, aby byla zajištěna koordinace všech veřejných zájmů v území pro jejich vymezení: (1) oblasti místního významu budou vymezeny územními plány, (2) oblasti nadmístního významu budou vymezeny zásadami územního rozvoje, (3) oblasti celostátního významu budou vymezeny územním rozvojovým plánem. ÚPD vymezí především hranice oblasti a typ technologie, pro který je oblast vymezena.
Současně s ÚPD příslušné úrovně bude pro každou akcelerační oblast přijato také územní opatření, ve kterém budou stanoveny podrobné a specifické podmínky pro danou oblast – tj. pravidla a zmírňující opatření odpovídající požadavkům podle článku 15c odst. 1 písm. b) směrnice RED III. Územní opatření bude pracovat s výkresem na podkladě katastrální mapy, přičemž jeho podrobnost bude na všech třech úrovních ÚPD stejná. Územní opatření je vydáváno ve formě opatření obecné povahy, stejně jako ÚPD. Proces pořízení (resp. zpravidla změny) ÚPD bude spojen s procesem pořízení jednotlivých územních opatření.
Současně ZOZE…