3.2.5.15
Nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci
redakce EnergetikaInfo.cz
Ve sbírce zákonů ČR vyšlo nařízení vlády č. 215/2023 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 298/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci a o stanovení s tím souvisejícího nejvyššího přípustného rozsahu majetkového prospěchu zákazníka, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o druhou novelu tohoto nařízení v roce 2023.
Nařízení vlády č. 298/2022 Sb. bylo vydáno na základě zákonného zmocnění v ustanoveních § 19d odst. 1, 3 a 4 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "energetický zákon"), která upravují pravomoci vlády v případě mimořádné tržní situace stanovit nařízením ceny elektřiny nebo plynu na trhu s elektřinou nebo plynem, a dále k provedení ustanovení § 19g odst. 1 energetického zákona, v tomto případě na základě generálního zmocnění vlády podle čl. 78 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky.
Nařízení vlády č. 298/2022 Sb. nejprve stanovilo maximální cenu elektřiny a plynu a cenu stálého platu za dodávku elektřiny a za dodávku plynu (pracovně nazývané jako "cenové stropy") do odběrného místa zákazníka, a to pro období dodávky elektřiny nebo plynu od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023, s cílem pomoci odběratelům elektřiny a plynu v době vysokého nárůstu cen energií na trzích a jejich vysoké volatility, neboť z důvodu bezprecedentní situace na trhu s energiemi čelí podstatná část zákazníků enormnímu nárůstu cen elektřiny a plynu.
Nařízení vlády č. 298/2022 Sb. vedle cenových stropů dále stanovilo kategorie zákazníků, na jejichž spotřebu elektřiny či plynu se úředně stanovená maximální cena elektřiny a plynu, resp. stanovená cena stálého platu má uplatňovat. Jedná se o:
-
veřejné zadavatele podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen "zákon o zadávání veřejných zakázek"), kteří jsou v registru ekonomických subjektů vedeném Českým statistickým úřadem zařazeni do klasifikace s kódem institucionálního sektoru 12100 nebo s kódem institucionálního sektoru spadajícím pod 13000;
-
zákazníky v elektroenergetice odebírající elektřinu na hladině nízkého napětí a zákazníky v plynárenství odebírající plyn jako zákazník kategorie domácnost nebo maloodběratel (na spotřebu těchto zákazníků se má vztahovat rovněž regulovaná výše stálého platu);
-
odběratele elektřiny či plynu v odběrném místě, které je připojeno k distribuční soustavě na hladině vysokého a velmi vysokého napětí, resp. zákazníky, jejichž odběrné místo je podle právního předpisu upravujícího pravidla trhu s plynem zařazeno do kategorie střední odběratel nebo velkoodběratel, pokud je zároveň splněna podmínka, že takový zákazník odebírající elektřinu nebo plyn je subjektem vykonávajícím určené činnosti nebo poskytujícím určené služby;
-
dodávky elektřiny zákazníkům pro napájení elektrické trakce (dopravní podniky provozující tramvajovou nebo trolejbusovou dopravu, provozovatel železniční dopravní cesty);
-
zákazníky, kteří jsou malými nebo středními podnikateli a jsou připojeni k distribuční soustavě na hladině vysokého nebo velmi vysokého napětí, resp. v plynárenství jsou zařazeni do kategorie střední odběratel, a to na 80 % nejvyšší měsíční hodnoty odběru elektřiny nebo plynu v jejich odběrném místě;
-
zákazníky, kteří dodávku plynu využívají na výrobu tepelné energie, kdy se úředně stanovená maximální cena plynu má uplatnit na poměrnou část této spotřeby za splnění stanovených podmínek.
Nařízení vlády č. 298/2022 Sb. bylo následně změněno nařízením vlády č. 343/2022 Sb., a to s účinností od 1. ledna 2023. Touto novelou byl především rozšířen výčet subjektů, na které se vztahuje stanovená cena elektřiny a plynu. Podle rozšířeného vymezení kategorií zákazníků se stanovená cena elektřiny nebo plynu uplatňuje pro dodávky elektřiny a plynu nejenom pro stát, územní samosprávné celky, státní příspěvkové organizace a příspěvkové organizace územních samosprávných celků, a případně další právnické osoby, jejichž provozní náklady jsou hrazeny z více než 50 % ze státního rozpočtu, ale rovněž pro další veřejné zadavatele podle zákona o zadávání veřejných zakázek, jejichž akcionářem nebo společníkem je pouze Česká republika nebo jeden nebo více územních samosprávných celků a kteří jsou v registru ekonomických subjektů zařazeni pod kódem institucionálního sektoru 11001. Kategorie zákazníků se stanovenou cenou elektřiny a plynu dále zahrnuje státní podniky, které zpravidla vykonávají činnosti za účelem plnění významných strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních nebo dalších zájmů státu, sportovní organizace podle zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, a poskytovatele veřejných kulturních služeb podle zákona č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury a o změně některých souvisejících zákonů (tedy subjekty, jejichž zřizovatelem není státní nebo územní samosprávný celek).
Nadále se však stropování cen elektřiny a plynu nedotýkalo zbývající části odběratelského spektra, a to zákazníků nespadajících do kategorie malých nebo středních podniků ve smyslu práva EU (až na výjimky, protože v případě tzv. preferovaných odběrů elektřiny nebo plynu podle § 4 odst. 1 písm. b) bodů 5 až 9 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. pro elektroenergetiku a obdobně podle § 4 odst. 3 písm. b) bodů 5 až 9 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. pro plynárenství se neuplatní test malého nebo středního podniku) a dále zákazníků, kteří nejsou připojení k přenosové nebo distribuční soustavě, ale odebírají elektřinu přímo z výrobny elektřiny prostřednictvím přímého vedení.
Dne 9. listopadu 2022 bylo vyhlášeno aktualizované sdělení Komise s názvem Dočasný krizový rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (2022/C 426/01) (dále jen "DKR"), které v důsledku přetrvávajících vysokých cen energií na velkoobchodních trzích rozšířilo možnosti členských států zavést dočasná podpůrná opatření státní podpory na ochranu zasažených podniků a domácností. DKR tedy upravilo, jaké možnosti mají členské státy podle pravidel EU pro státní podporu k zajištění likvidity a přístupu k financování pro podniky, které ve stávající krizi čelí ekonomickým problémům, a jaké mají možnosti pobídek ke snížení spotřeby energie, a to nehledě na velikost podniků (tj. nehledě na to, zda se jedná o malé, střední nebo velké podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků).
Za účelem umožnění ex post ověření přípustnosti výše podpory ve smyslu bodu 68 DKR a splnění dalších podmínek podle DKR byla zákonem č. 365/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, nově zavedena pravomoc vlády vedle stanovení cen elektřiny a plynu stanovit rovněž nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu, který může účastník trhu s elektřinou nebo plynem, který není spotřebitelem, získat dodávkou nebo odběrem elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu, a mechanismus odvodu případného vyššího než přípustného prospěchu, který by zákazník odběrem elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu získal.
Přijetím této novely energetického zákona byl zakotven právní rámec, který umožňuje stropování cen za dodávku elektřiny nebo plynu v režimu DKR zákazníkům, na které se nevztahuje možnost stanovení cen elektřiny a plynu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (přepracované znění) (dále jen "směrnice (EU) 2019/944"), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES, v platném znění (dále jen "směrnice 2009/73/ES") a nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie (dále jen "intervenční nařízení").
Na základě novely nařízení vlády č. 298/2022 Sb. provedené nařízením vlády č. 442/2022 Sb. došlo v návaznosti na DKR a při respektování principů stanovených DKR k rozšíření kategorií zákazníků se stanovenou cenou elektřiny a plynu o ostatní subjekty, které nejsou malými nebo středními podniky ani nespadaly do jiných kategorií zákazníků se stanovenou cenou podle dosavadního znění nařízení vlády č. 298/2022 Sb. Za splnění podmínek DKR lze předpokládat, že Evropská komise vydá v této věci pozitivní rozhodnutí a bude považovat státní podporu formou zastropování cen energií pro velké podniky za slučitelnou s vnitřním trhem na základě čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen "SFEU").
V pořadí třetí novelou nařízení vlády č. 298/2022 Sb., provedenou nařízením vlády č. 28/2023 Sb., byl potom režim stropování cen elektřiny a plynu pro zákazníky doplněn o stanovení nejvýše přípustného majetkového prospěchu, který zákazník, který je velkým podnikatelem (tj. zákazníkem, jehož odběrné místo je připojeno k distribuční soustavě na hladině vysokého nebo velmi vysokého napětí a který není malým nebo středním podnikatelem ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků), bude moci získat odběrem energií za zastropované ceny. V souladu s DKR byla stanovena různá intenzita podpory formou odběru energie za stanovené (tj. zastropované) ceny pro velké podnikatele, kteří jsou energeticky náročnými zákazníky, resp. energeticky náročnými zákazníky působícími ve vybraných odvětvích. Intenzita podpory se vedle toho liší i s ohledem na výši způsobilých nákladů, které pokrývá, a míru snížení výsledku hospodaření před zdaněním navýšeného o odpisy a nákladové úroky (dále jen "EBITDA") oproti roku 2021. Pro případ, že je velký podnikatel součástí seskupení osob, byla výše podpory formou odběru energií v odběrných místech na území ČR za stanovené ceny omezena rovněž na úrovni této skupiny. Dále byla stanovena pravidla pro vyhodnocování majetkového prospěchu získaného odběrem energií za zastropované ceny.
Dne 9. března 2023 bylo přijato nové sdělení Komise – Dočasný krizový a transformační rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství po agresi Ruska vůči Ukrajině (2023/C 101/03) (dále jen "DKTR"), jež s účinností od 9. března 2023 nahradilo DKR. Oddíl 2.4 DKTR, jehož podmínky jsou pro předmět relevantní, však zůstal ve stejném znění jako v DKR, a oddíl 2.1 DKTR byl nově upraven v tom smyslu, že vztahuje limity podpory na podnik a členský stát, s čímž už však bylo počítáno při přípravě v pořadí třetí novely nařízení vlády č. 298/2022 Sb.
V pořadí čtvrtou novelu nařízení vlády č. 298/2022 Sb., provedenou nařízením vlády č. 77/2023 Sb. byl režim stropování cen pro velké podnikatele doplněn o stanovení elektronické podoby zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu za účelem digitalizace a snížení byrokratické zátěže velkých podnikatelů i Ministerstva průmyslu a obchodu. Věcnou změnou oproti dosavadnímu znění nařízení vlády č. 298/2022 Sb. byla dále úprava jedné z podmínek pro uplatnění rozsahu majetkového prospěchu kategorie C, D a E, a sice tak, že je vždy nutné splnit podmínku, že výsledná hodnota EBITDA za rok 2023 se započtením majetkového prospěchu získaného odběrem elektřiny a plynu za stanovenou cenu nepřesáhne hodnotu 70 % EBITDA za rok 2021. Dosavadní úprava této problematiky v nařízení vlády č. 298/2022 Sb. byla vyhodnocena jako nepřesná s ohledem na smysl příslušných ustanovení DKTR (i předchozího DKR). Cílem dalších úprav bylo vyjasnění některých ustanovení, jejichž výklad činil v praxi problémy.
Novelou nařízení vlády dochází k úpravě některých ustanovení, u nichž se při jejich aplikaci v praxi ukázalo, že jejichž výklad není jednoznačný nebo že nenaplňují sledovaný cíl. Jedná se mj. o úpravu stávajícího § 8d odst. 8 nařízení vlády č. 298/2022 Sb., podle kterého doposud platí, že pokud velký podnikatel podá zprávu o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu po lhůtě stanovené v § 8d odst. 7, tj. po uplynutí kalendářního měsíce, ve kterém nejpozději provádí posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu (konec kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí za období od 1. ledna 2023 do konce uplynulého kalendářního čtvrtletí, resp. konec dubna 2024 v případě posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu po uplynutí období, pro které jsou nařízením vlády č. 298/2022 Sb. stanoveny ceny elektřiny nebo plynu), pak se k takové zprávě nepřihlíží. Ve smyslu § 6 odst. 5, resp. 7 odst. 4 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. je pak prohlášení o podání zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu vymezeno jako jedna z věcných podmínek pro uplatnění zastropované ceny elektřiny nebo plynu, neboť je součástí prohlášení zákazníka podle přílohy č. 10, resp. podle přílohy č. 11 k nařízení vlády č. 298/2022 Sb. o tom, že je velkým podnikatelem nebo požaduje dodávku elektřiny nebo plynu za podmínek stanovených pro velkého podnikatele a nepřekračuje nejvyšší přípustný majetkový prospěch. Stanoví-li nařízení vlády č. 298/2022 Sb. v § 8d odst. 8, že k opožděně podané zprávě o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu se nepřihlíží, znamená to fakticky, že v případě následného či dodatečného podání této zprávy se na takovou zprávu pohlíží, jako by vůbec nebyla podána a neexistovala. Jinými slovy velký podnikatel nesplní jednu z věcných podmínek pro uplatnění stropované ceny elektřiny či plynu s důsledkem nemožnosti žádat o zastropovanou cenu elektřiny či plynu nejen pro následující kalendářní měsíc, ale fakticky pro celé kalendářní čtvrtletí, resp. do následujícího termínu pro podání zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu. Tento stav novela mění, když zrušuje část ustanovení § 8d odst. 8 nařízení vlády č. 298/2022 Sb., která stanoví, že ke zprávě o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu podané po stanovené lhůtě se nepřihlíží. Nově tedy bude moci velký podnikatel žádat o uplatnění stanovené ceny elektřiny nebo plynu i v případě podání zprávy o posouzení vzniku nadměrného majetkového prospěchu po lhůtě stanovené v § 8d odst. 2 nařízení vlády č. 298/2022 Sb.
Předkládané nařízení vlády dále upravuje dosavadní ustanovení § 8a odst. 7, pokud jde o promítnutí výše jiné podpory, která byla velkým podnikatelem v rozhodném období čerpána, do hodnoty nejvyššího přípustného majetkového prospěchu. Nově § 8a odst. 7 upravuje samostatně způsob zohlednění jiné podpory, kterou velký podnikatel čerpal již od roku 2022 (resp. v období od 1. února 2022 do konce roku 2023), a podpory, kterou velký podnikatel čerpal až v roce 2023, a to na úhradu nákladů na nákup elektřiny, plynu nebo tepelné energie. V případě jiné podpory poskytnuté velkému podnikateli na úhradu nákladů na energie za období od 1. února 2022 do konce roku 2023 se o výši této podpory snižuje hodnota rozsahu majetkového prospěchu uvedená v EUR. Výše podpory, kterou velký podnikatel obdržel na úhradu nákladů na energie za rok 2023, se odečítá od hodnoty rozsahu majetkového prospěchu určené poměrnou hodnotou způsobilých nákladů.
Předmětem úpravy je rovněž zpřesnění vymezení pojmu EBITDA (pro který nařízení vlády č. 298/2022 Sb. používá legislativní zkratku "upravený výsledek hospodaření") tak, aby zcela odpovídalo znění DKTR, a ustanovení § 8b odst. 1 nařízení vlády č. 298/2022 Sb., kdy se na základě nejednoznačného výkladu a problematické aplikace v praxi nově explicitně stanoví, že stanovení nejvyššího přípustného majetkového prospěchu pro seskupení osob může ovlivnit pouze taková osoba v seskupení osob, která sama získala majetkový prospěch odběrem elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu. Jinými slovy nejvyšší přípustný majetkový prospěch seskupení osob nemůže ovlivnit osoba, která je sice členem seskupení osob, ale žádný majetkový prospěch odběrem elektřiny nebo plynu za státem stanovenou cenu nezískala.
NahoruKomentář k novelizovaným ustanovením
§ 2 Ceny elektřiny a plynu
V ustanovení § 2 odst. 4 nařízení vlády č. 298/2022 Sb. se upřesňuje, že stanovená cena elektřiny se vztahuje pouze na dodávky elektřiny prostřednictvím přímého vedení z výrobny elektřiny (tedy nikoliv na dodávky elektřiny, kterou výrobce elektřiny nakoupí na trhu a následně ji dodá prostřednictvím přímého vedení), a to pouze bez použití přenosové nebo distribuční soustavy. Jedná se tedy o místa spotřeby, která nejsou odběrnými místy podle energetického zákona a do kterých je možné dodávat elektřinu pouze prostřednictvím přímého vedení z výrobny elektřiny (nikoliv tedy zajišťovat část spotřeby nákupem elektřiny z distribuční nebo přenosové soustavy), nebo případně odběrná místa, do kterých dodává elektřinu výrobce elektřiny, vždy však prostřednictvím přímého vedení. Právní úprava stropování cen tak nedopadá na případy výrobny elektřiny instalované v odběrném místě, kdy je výrobna elektřiny přímo připojená k odběrnému elektrickému zařízení (např. fotovoltaická elektrárna nebo kogenerační jednotka, z níž je elektřina dodávána do elektrických spotřebičů v odběrném místě domovní instalací).
Pokud výrobce elektřiny dodává přímým vedením elektřinu nakoupenou na trhu, tj. odebranou ze soustavy do předávacího místa výrobce elektřiny, vystupuje v pozici zákazníka a na takto odebranou elektřinu se za podmínek stanovených nařízením vlády č. 298/2022 Sb. vztahuje stanovená cena elektřiny. Podle ustanovení § 28 odst. 1…