3.2.5.23
Nařízení vlády o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci dodávaných na ztráty v distribučních soustavách
redakce EnergetikaInfo.cz
Ve Sbírce zákonů ČR vyšlo nařízení vlády č. 17/2024 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 463/2022 Sb., o stanovení cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci dodávaných na ztráty v distribučních soustavách a o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu na ztráty za stanovené ceny, ve znění nařízení vlády č. 214/2023 Sb. Novela je účinná od 2. 2. 2024.
Nařízení vlády č. 463/2022 Sb. bylo vydáno na základě ustanovení § 19d odst. 1 a 4 a § 19f odst. 8 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 287/2022 Sb. (dále jen "energetický zákon"), která umožňují vládě v případě, že nastane mimořádná tržní situace, stanovit nařízením ceny elektřiny nebo plynu a podmínky pro uplatnění stanovených cen. Nařízení vlády č. 463/2022 Sb. tak stanovilo ceny elektřiny a plynu dodávaného obchodníkem s elektřinou nebo plynem provozovateli distribuční soustavy (dále jen "PDS") na ztráty elektřiny nebo plynu v distribuční soustavě, rozsah dodávky elektřiny nebo plynu na ztráty, ve kterém se stanovené ceny elektřiny a plynu uplatní, a další podmínky uplatnění stanovených cen elektřiny a plynu na ztráty, a to pro období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2023. Dále také stanovilo postupy při výpočtu a úhradě prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku obchodníkům s elektřinou nebo plynem, kteří PDS dodávají elektřinu nebo plyn na ztráty.
Ztrátami v distribuční soustavě je třeba rozumět úbytek elektřiny/plynu způsobený jak z technických důvodů (v důsledku fyzikálních vlastností elektřiny/plynu jako např. vznik tepelné energie v důsledku průchodu elektřiny vodiči nebo netěsnosti v plynovodním potrubí), tak i z dalších důvodů (např. nezjištěné neoprávněné odběry, nepřesnosti měření v soustavě podle technických vlastností měřicích zařízení atd.). Jedná se tak o množství elektřiny či plynu, které je do distribuční soustavy dodáno nad rámec množství elektřiny nebo plynu, jež je odebráno z distribuční soustavy ze strany zákazníků, resp. účastníků trhu s elektřinou a plynem.
V oblasti plynárenství se postupy podle nařízení vlády č. 463/2022 Sb. vztahují i na technologickou vlastní spotřebu plynu PDS, protože v regulaci cen služby distribuční soustavy v plynárenství se přistupuje k této spotřebě plynu obdobně jako ke ztrátám v distribuční soustavě. Technologická vlastní spotřeba je tedy uvažována z hlediska nákladů PDS a eviduje se samostatně na virtuálním odběrném místě určeném pro technologickou vlastní spotřebu obdobně jako v případě ztrát plynu. Technologickou vlastní spotřebou plynu se rozumí např. spotřeba plynu na vyhřívání regulačních nebo kompresních stanic.
Cílem přijetí nařízení vlády č. 463/2022 Sb. bylo zachovat ceny zajišťování distribuce elektřiny a plynu na úrovni roku 2022, aby nedocházelo k negaci efektu zastropování obchodní části cen energií. Nárůst velkoobchodních cen elektřiny a plynu totiž zvyšuje náklady PDS na nákup elektřiny/plynu na ztráty v distribuční soustavě. Aby se tento nárůst cen neprojevil v růstu regulované ceny za použití sítí distribuční soustavy a ceny za distribuované množství elektřiny, resp. ceny za distribuovaný/odebraný plyn (protože s předpokladem zastropování cen elektřiny a plynu na ztráty stanovil Energetický regulační úřad – dále jen "ERÚ" – na rok 2023 ceny za zajišťování distribuce elektřiny a ceny služby distribuce plynu zhruba na úrovni roku 2022), bylo zapotřebí zastropovat nařízením vlády č. 463/2022 Sb. výši cen elektřiny a plynu na ztráty v distribučních soustavách.
Nařízení vlády č. 463/2022 Sb. bylo novelizováno nařízením vlády č. 214/2023 Sb., které nabylo účinnosti ke dni 1. července 2023, a kterým došlo zejména k úpravě stávajícího způsobu výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku z činnosti dodávky elektřiny na ztráty elektřiny v lokálních distribučních soustavách, neboť provozovatel lokální distribuční soustavy zajišťuje nákup elektřiny na ztráty v jím provozované lokální distribuční soustavě často odlišným postupem, než je tomu v případě provozovatelů regionálních distribučních soustav, kdy cena elektřiny na krytí ztrát v lokální distribuční soustavě je v určitých případech nakupována za nižší cenu, než je výše ceny elektřiny pro vyhodnocení ceny za nedodržení účiníku stanovená ERÚ pro rok 2023. Byl tedy upraven výpočet prokazatelné ztráty tak, aby výše poskytnuté kompenzace odpovídala skutečně vynaloženým nákladům. Uvedené novelizační nařízení vlády dále upravilo odlišný způsob stanovení jednotkové výše prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku z činnosti dodávky elektřiny na ztráty elektřiny v distribuční soustavě v případech, kdy provozovatel (ať už regionální nebo lokální) distribuční soustavy sjednal cenu elektřiny na ztráty elektřiny v distribuční soustavě s obchodníkem s elektřinou po 30. červnu 2023, a přineslo dílčí úpravu v oblasti stanovení lhůt pro vyřízení žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku.
Novelou nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 463/2022 Sb., ve znění nařízení vlády č. 214/2023 Sb., se upravuje konkrétní nejzazší možný termín pro podání žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku operátorovi trhu tak, aby celý proces podávávání a navazujícího vyřizování žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku byl určitým způsobem ohraničen v čase a bylo postaveno na jisto, že bude po uplynutí určité předem jasně stanovené lhůty ukončen.
Novela nařízení vlády tedy stanoví jednak nejzazší možný termín pro podání "řádné" (nikoli nové žádosti – viz níže) žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. Tuto žádost lze ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 stávajícího nařízení vlády podat za uplynulý kalendářní měsíc do čtrnáctého pracovního dne po skončení kalendářního měsíce, přičemž podle § 9 odst. 2 stávajícího nařízení vlády platí, že podá-li obchodník s elektřinou či plynem žádost po tomto termínu, vyřizuje se taková žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku jako žádost podaná v následujícím měsíci. Což fakticky znamená, že obchodník s elektřinou je oprávněn podat žádost za daný kalendářní měsíc kdykoli později. Stanoví se tedy konečný termín pro podání žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, a to pevným datem, kterým je 20. únor 2024. Tento termín se stanoví obdobně, jako je tomu v případě nařízení vlády č. 5/2023 Sb., o kompenzacích poskytovaných na dodávku elektřiny a plynu za stanovené ceny, ve znění pozdějších předpisů, které v ustanovení § 10 odst. 10 obdobně stanoví termín pro podání žádosti o úhradu měsíční kompenzace za dodávku elektřiny nebo plynu v období roku 2023, a to nejpozději do 20. února 2024. Tento termín představuje měsíční rezervu oproti předpokládané standardní žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v lednu 2024 za prosinec 2023, avšak zároveň s cílem časově možnost podávání těchto žádostí nepřiměřeně neprodlužovat.
Novela nařízení vlády byla dále předložena rovněž s ohledem na skutečnost, že obchodník s elektřinou či plynem je oprávněn podat novou žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku ve smyslu ustanovení § 19f odst. 5, a to v návaznosti na dvě energetickým zákonem předvídané situace.
V prvním případě je tak obchodník s elektřinou či plynem oprávněn učinit, tj. podat novou žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, v případě, že ERÚ sdělil operátorovi trhu pochybnost o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku v předchozí žádosti obchodníka s elektřinou či plynem podle § 19f odst. 5 věty první energetického zákona. Operátor trhu v takovém případě vyzve obchodníka s elektřinou či plynem k úpravě výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo k prokázání správnosti výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a neprodleně předá ERÚ novou žádost obchodníka s elektřinou či plynem. Jedná se o tzv. opravnou novou žádost (§ 19f odst. 5 věta třetí energetického zákona).
Ve druhém případě je obchodník s elektřinou či plynem oprávněn podat novou žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku ve smyslu § 19f odst. 5 věty poslední energetického zákona. Jedná se o novou žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podávanou v případě, že ERÚ v důsledku přetrvávajících pohybností rozhodnutím poskytnutí požadované úhrady prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku zcela nebo zčásti zakáže.
Z uvedeného je zřejmé, že je potřebné nařízením vlády upravit rovněž konečný termín pro podávání nové žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, ať se již jedná o tzv. opravnou novou žádost ve smyslu § 19f odst. 5 věty třetí energetického zákona, nebo novou žádost ve smyslu § 19f odst. 5 věty poslední energetického zákona. V opačném případě by mohlo ad absurdum docházet k řetězení nových žádostí o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku bez potřebného omezení v čase.
Doplňuje se tedy ustanovení, které stanoví nejzazší termín pro podání opravné nové žádosti v případě, že ERÚ sdělil pochybnosti o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle § 19f odst. 5 věty první energetického zákona. V takovém případě by byl obchodník s elektřinou nebo plynem oprávněn podat opravnou novou žádost o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nejpozději do 20. března 2024. Novelizované ustanovení doplňuje právní úpravu podle § 9 odst. 2 a § 10 odst. 2 stávajícího nařízení vlády č. 463/2022 Sb., ve znění nařízení vlády č. 214/2023 Sb., když stanoví konečné datum, do kterého lze opravnou novou žádost podat.
Dále se doplňuje ustanovení, které stanoví nejzazší termín pro podání nové žádosti podle § 19f odst. 5 věty poslední energetického zákona v případě, že ERÚ…
