Metodické pokyny pro revizní techniky

6.3.6.8.5

Metodické pokyny pro revizní techniky

Ing. Vítězslav Šťastný, CSc. a kolektiv

 NahoruÚvodní komentář

Systém ochrany před bleskem (LPS) – sestává z vnějšího a z vnitřního systému ochrany před bleskem, přičemž v určitých případech může systém zahrnovat jen jednu z obou uvedených částí, která se pak stane předmětem vlastní revize.

• Vnější systém ochrany před bleskem – jeho úkolem je zachytit všechny údery blesku směřující do objektu, svést je trasou od místa úderu až k povrchu země, rozptýlit je do země a to vše bez poškození chráněného objektu vlivem tepelných, mechanických nebo elektrických účinků atmosférického výboje.

• Vnitřní systém ochrany před bleskem a přepětím – úkolem je zmírnit účinky elektromagnetického pole provázejícího atmosférický výboj uvnitř chráněného objektu. Zahrnuje opatření ve vnitřním prostoru chráněného objektu, kterými jsou především soustava základního vyrovnání potenciálů, oddělení dostatečnou vzdáleností zařízení vnější ochrany od technologického vybavení stavebního objektu (elektrická izolace hromosvodu) a stínění na rozhraní mezi zónami ochrany před bleskem.

Součásti kompletního ochranného systému (například prvky vnějšího systému ochrany před bleskem, svodiče bleskových proudů a přepětí) určené k realizaci ochran před účinky bleskových proudů a ostatních druhů přechodných (transientních) přepětí podléhají řadě testů, ověřujících vhodnost jejich použití k tomuto specifickému účelu. Praktické využití předpokládá plné respektování stanovených aplikačních podmínek a montážních postupů. Tento předpoklad musí respektovat všechny fáze řešení ochranného systému od projektové dokumentace až po vlastní realizaci.

Z tohoto důvodu je nezbytné, aby aplikaci systémů ochrany před účinky blesků a jiných druhů přechodných přepětí provázela stanovená kontrolní činnost (revize) a administrativní opatření.

Revize a kontroly vnějšího systému ochrany objektů (vnější ochrany) před bleskem

Požadavky na ochranu stavebních objektů před hmotnými škodami pomocí systému ochrany před bleskem (LPS) a požadavky pro ochranu před úrazem živých bytostí dotykovým a krokovým napětím v blízkosti LPS stanovuje ČSN EN 62305-3 Ochrana před bleskem – Část 3 : Hmotné škody na stavbách a nebezpečí života (34 1390) z listopadu 2006.

 NahoruNorma platí pro:

• projektování, instalaci, revize a údržbu LPS pro stavby bez omezení s ohledem na jejich výšku;

• dosažení ochranných opatření před úrazem živých bytostí dotykovými a krokovými napětími.

Problematika revizí LPS je normou řešena v kapitole 7, v příloze E, článek E.7.

 NahoruÚčel revize:

Účelem výchozí i pravidelné revize je posoudit, zda:

• LPS odpovídá projektové dokumentaci zpracované podle ČSN EN 62305-3 ;

• všechny součásti LPS jsou v dobrém technickém stavu a mohou plnit navrhované (požadované) funkce a nejsou zkorodovány;

• všechny nově přidané inženýrské sítě a konstrukce jsou začleněny do LPS.

Revize a kontroly by měly být provedeny:

• během realizace stavby, aby bylo možno zrevidovat součásti, které budou po dokončení stavby skryty a nepřístupny – například uložení zemničů (kontrola zařízení);

• po instalaci nové LPS, případně celkové rekonstrukci (výchozí revize);

• v pravidelných termínech (intervalech) stanovených s ohledem na vlastnosti chráněného objektu a třídu LPS – viz tabulku 15 (pravidelná revize);

• po změnách nebo opravách, nebo je-li známo, že by do stavebního objektu udeřil blesk (mimořádná revize).

Lhůty pravidelných revizí zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny provedených podle ČSN 34 1390 :1969, lze odvodit z ČSN 33 1500 , tabulky 1 a informativní přílohy 2 ČSN 34 1390 Předpisy pro ochranu před bleskem. Tato norma byla zrušena k 1. 2. 2009.

Při provádění pravidelných revizí, které jsou základní podmínkou pro spolehlivou údržbu vnější části LPS, je důležité zaměřit se zejména na:

• stav (zhoršení a korozi) součástí jímací soustavy, vodičů a spojů;

• stav zemničů, hodnotu zemního odporu uzemňovací soustavy;

• stav spojů, ekvipotenciální pospojování a uchycení.

Tabulka 15 – Lhůty pravidelných revizí vnější části LPS objektu

Třída systému ochrany před bleskem je stupeň konstrukčního řešení systému ochran před bleskem vyplývající z příslušné hladiny ochrany před bleskem (LPL). Stanovuje se na základě vyhodnocení rizika škod, pokud není pro daný typ objektu určena zvláštním předpisem. Hladina ochrany před bleskem se používá pro návrh ochranných opatření podle odpovídajícího souboru parametrů bleskového proudu (jde o číslo vztažené k souboru hodnot parametrů bleskového proudu, odpovídající pravděpodobnosti, že příslušné navržené maximální a minimální hodnoty nebudou u blesků vyskytujících se v přírodě překročeny).

Třída systému ochrany před bleskem je číslo, které uvádí zatřídění LPS podle hladiny ochrany před bleskem pro kterou je navržen. Parametry LPS jsou určeny charakteristickými vlastnostmi chráněného objektu a uvažovanou hladinou ochrany před bleskem LPL.

Lhůty (intervaly) revizí ovlivňují (určují) zejména dále uvedené skutečnosti:

• klasifikace chráněného zařízení s ohledem na následné škody;

• třída systému ochrany LPS;

• místní podmínky (působící vnější vlivy prostředí, vlastnosti zeminy způsobující korozi materiálu);

• materiál jednotlivých součástí LPS a druh povrchu, na němž jsou jednotlivé díly LPS uchyceny.

Tabulka 16 – Část tabulky převzatá z ČSN 33 1500 :1990 stanovující lhůty ve vazbě na původní ČSN 34 1390 :1969

Tabulka 17 – Část tabulky převzatá z informativní přílohy číslo 2 ČSN 33 1500 :1990. Lhůty pravidelných revizí určené podle ČSN 33 1500 :1990 s doplněním vyskytujících se vnějších vlivů podle ČSN 33 2000-3 :1995

 NahoruPostup provádění revize

Postup provádění revize musí být stanoven tak, aby prohlídkou a zkoušením byl ověřen stav vnějšího systému ochrany objektu před bleskem z hlediska požadavků, které jsou na něj souborem norem ČSN EN 62305 a zejména normou ČSN EN 62305-3 kladeny, tj. zda svým provedením zajišťuje, že osoby a majetek budou přiměřeně chráněny před nebezpečími, která mohou údery blesku do objektu způsobovat.

Celková revize zahrnuje:

• kontrolu technické dokumentace,

• vizuální prohlídku, měření a,

• vypracování zprávy o revizi.

U typů hromosvodů, které byly konstruovány a montovány podle jiných než českých norem (například aktivní hromosvody – NF C 17-102 Francie), musí být vždy uvedeno, že toto řešení je minimálně na stejné technické úrovni zabezpečení, jaké předepisují české normy.

 NahoruKontrola technické dokumentace

Projektová dokumentace musí obsahovat všechny nezbytné informace, aby bylo zajištěno správné a kompletní provedení instalace. Realizační projekt stavby by měl zahrnovat zejména následující informace, stanovené vyhláškou č. 499/2006 Sb. (viz článek 1.3), článek 3.7.3 Bleskosvody:

• zdůvodnění a popis použitého jímacího zařízení;

• popis provedení svodů včetně vodivého spojení na uzemnění;

• popis a provedení uzemnění;

• popis použitých materiálů a jejich dimenzování;

• napojení různých kovových dílů nebo konstrukcí střechy k jímací soustavě, použití náhodných svodů;

• zdůvodnění typů bleskosvodů a rozmístění jímací soustavy;

• napojení na uzemňovací soustavu a popis zvolených materiálů;

• schéma napojení jímačů na uzemňovací soustavu;

• propojení zemničů, dispoziční výkresy jímačů na střechách a návrh detailů;

• propojení kovových konstrukcí objektu;

• půdorys zastřešení s vyznačením všech podstatných součástí (jímačů, spojení, svodů, zemničů apod.) a součástí připojených na bleskosvod.

Technická dokumentace předkládaná k provedení jak výchozí, tak i pravidelné revize musí být úplná a musí odpovídat skutečnému provedení revidovaného zařízení (viz též ČSN 33 1500 články 4.1, 4.2). Součástí technické dokumentace jsou i předchozí zprávy o revizích a zprávy o provedené údržbě.

 NahoruVizuální kontrola

Dalším krokem revize systému ochrany před účinky bleskových proudů by měla být vždy svědomitě provedená celková vizuální prohlídka. Jejím úkolem je zjistit, zda ochranné zařízení vyhovuje požadavkům souvisejících norem, resp. dalších předpisů, a není poškozeno do té míry, že by mohla být snížena jeho účinnost nebo dokonce ohrožena jeho funkčnost. Již během prohlídky lze totiž odhalit velmi závažné nedostatky. Prohlídka vnějšího systému ochrany objektu před účinky bleskových proudů by měla ověřit minimálně následující skutečnosti – zda:

• instalace systému odpovídá normě, dle které byla navržena;

• provedené vyrovnání potenciálu bleskového proudu (ekvipotenciální pospojování proti blesku) je vyhovující a úplné;

• nejsou žádné uvolněné spoje a žádné přerušení vodičů systému a spojů;

• použitý materiál a průřezy vodičů odpovídají požadavkům technických norem;

• žádná část systému není poškozena korozí, zejména na úrovni terénu;

• všechny viditelné části uzemňovacích přívodů nejsou poškozeny – jsou funkční;

• všechny viditelné vodiče a systémové součásti jsou upevněny na montážní plochy a součásti poskytující mechanickou ochranu jsou osazeny na stanovených místech;

• nebyly provedeny žádné změny užití nebo dodatečné přístavby chráněného objektu, které by vyžadovaly dodatečné provedení systému ochrany;

• nebylo zaznamenáno poškození stávajících částí ochranného systému;

• nebylo zaznamenáno poškození přepěťových ochranných zařízení (SPD), nebo vybavení pojistek, které SPD chrání;

• zda byly dodrženy dostatečné vzdálenosti proti nebezpečnému jiskření;

• nedošlo v okolí svodů mimo objekt (při průchodu bleskového proudu) ke zranění osob nebo zvířat způsobených nebezpečným dotykovým nebo krokovým napětím.

 NahoruMěření

V případech, kdy není vizuální kontrola dostačující nebo je nutno respektovat další požadavky technických předpisů, provádí se měření. Jeho účelem je zjistit zejména následující skutečnosti:

• celistvost jímací soustavy;

• celistvost svodů;

• odpor jednotlivých zemničů i celé uzemňovací soustavy;

• spojitost (kvalitu připojení vodičů pospojování) vyrovnání potenciálů bleskového proudu pro vnější vodivé části a vedení připojená k objektu (stavbě);

• průchodnost všech neviditelných spojů ochranného systému.

 NahoruMěření uzemňovací soustavy

Uzemňovací soustava je část vnějšího systému ochrany objektu před bleskem určená ke svedení bleskového proudu do země a tam k jeho rozptýlení. Měření zemního odporu uzemňovací soustavy se v praxi často podceňuje. Připojením PEN vodiče k uzemňovací soustavě lze totiž naměřit zpravidla velmi malý odpor, který ale ve skutečnosti neodpovídá realitě. V dosti případech není v silách revizního technika oddělit uzemnění od PEN vodiče. Nikdy ovšem nelze zcela vyloučit možnost poškození silového přívodu pro objekt a tím ani přerušení vodiče PEN ^*. Pak má dostatečně kvalitní uzemňovací soustava svou nezastupitelnou funkci, kterou plní z hlediska funkce systému vnější ochrany před bleskem – hromosvodu.

Kontrolu provedené uzemňovací soustavy (bez připojeného vodiče PEN nebo PE) je účelné provádět měřením zemního odporu každého jednotlivého strojeného zemniče (vodorovného nebo svislého zemniče – uspořádání uzemňovací soustavy typu A, základového nebo obvodového zemniče – uspořádání uzemňovací soustavy typu B) a měřením zemního odporu celé uzemňovací soustavy. Každý jednotlivý zemnič (zemnič – vodivá část uzemňovací soustavy vytvářející přímý elektrický styk se zemí pro rozptýlení bleskového proudu do země) by měl být měřen samostatně u zkušební svorky mezi svodem a zemničem v rozpojené poloze (jednotlivá měření při rozpojených měřících místech).

Z hlediska ochrany objektu před bleskem se upřednostňuje jedna integrovaná soustava uzemnění objektu, která je vhodná jak pro ochranu před bleskem tak pro silnoproudé a telekomunikační systémy. Zemní odpor uzemňovací soustavy objektu je v ČSN EN 62305-3 doporučen do 10 Ω. Překračuje-li celkový zemní odpor uzemňovací soustavy uvedenou hodnotu, je účelné posoudit, zda provedení zemničů tvořících uzemňovací soustavu odpovídá požadavkům ČSN EN 62305-3, článek 5.4.2. Vlastní měření a nároky na měřicí přístroje jsou popsány v ČSN EN 61557-5 (ČSN EN 61557-5 ed. 2) a následně jsou upřesněny v ČSN 33 2000-6 ;2007.

 NahoruMěření přechodových odporů spojů vodičů

Při použití vzájemně spojeného ocelového armování u staveb ze železobetonu jako náhodných svodů by neměl být přechodový odpor armování větší než 0,2 V – měřeno mezi nejvyšším a nejnižším dílem (horním a spodním dílem) armování. Není-li tato dodržena hodnota, je doporučeno instalovat vnější svody.

 NahoruZpráva o revizi

Jako podklady pro vypracování související písemné zprávy o revizi slouží především projektová dokumentace ochranného systému a protokol, kterým realizační firma předává provedení všech prací. Zpráva by přitom měla zahrnovat jak systém vnější, tak i vnitřní systém ochrany před účinky blesků a přepětí a mělo by z ní být možno vyčíst především následující informace:

• kdo, kdy, v jakém rozsahu a za jakým účelem zprávu o revizi vypracoval;

• soulad dokumentace se souborem norem ČSN EN 62305;

• výčet předpisů použitých při posuzování ochranného systému a především skutečnost, zda byla revize provedena podle nového souboru norem ČSN EN 62305, dosud platné ČSN 34 1390 nebo jiného specifického předpisu;

• popis revidovaného systému ochrany před bleskem (vnější případně i vnitřní systém dle rozsahu revize);

• výsledek vizuální prohlídky ochranného systému, při níž se posuzuje především shoda s projektem, celistvost, stupeň koroze a stav protikorozních opatření;

• provedení celého ochranného systému z hlediska požární ochrany;

• hodnoty naměřených veličin a způsob jejich získání; měřen by měl být především zemní odpor uzemňovací soustavy, celistvost vedení potenciálového vyrovnání v ochraně před bleskem a velikost přechodových odporů spojů;

• upozornění na zjištěné nedostatky s uvedením stupně jejich závažnosti a návrhů opatření k jejich odstranění.

Nedílnou součástí zprávy o revizi by měl být vždy odkaz na projektovou dokumentaci skutečného provedení, která by měla být archivována společně s výchozí revizí ochranného systému po celou dobu existence objektu, zprávami o pravidelných revizích a kontrolách (údržbě) – viz též ČSN 33 1500 článek 6.4.

Revize a kontroly vnitřního systému ochrany objektu (vnitřní ochrany) před bleskem a přepětím

Požadavky na ochranná opatření elektrických a elektronických systémů uvnitř staveb (objektů) před elektromagnetickými účinky bleskového proudu stanovuje ČSN EN 62305-4 Ochrana před bleskem – Část 4: Elektrické a elektronické systémy ve stavbách ( ČSN 34 1390 ) z listopadu 2006.

Norma:

• obsahuje informace pro návrh, instalaci, revizi, zkoušení a údržbu ochranných opatření, která jsou schopna snížit riziko stálých poruch způsobených elektromagnetickým impulsem blesku;

• poskytuje metodické pokyny pro spolupráci mezi projektantem elektrického a elektronického systému a projektantem ochranných opatření, s cílem dosáhnout optimální efektivní ochrany.

Problematika revizí je normou řešena v kapitole 8.2.

Podmínky použití přepěťových ochran SPD typu 1 v části odběrného elektrického zařízení do AC 1 000 V, kterým prochází neměřená elektřina, stanovuje podniková norma energetiky PNE 33 0000-5 ed. 2 Umístění přepěťového ochranného zařízení SPD typu 1 (třídy požadavků B) v elektrických instalacích odběrných zařízení platná od 1. 1. 2008.

Pro upřesnění následného textu jsou z ČSN EN 62305-4 vybrány používané termíny:

• LEMP ≈ elektromagnetické účinky bleskového proudu;

• LPMS ≈ kompletní systém ochranných opatření pro vnitřní systém ochrany (uvnitř budovy) před LEMP;

• SPD ≈ zařízení určené k omezení přechodných přepětí a ke svedení impulsních proudů; obsahuje alespoň jeden nelineární prvek;

• LPZ ≈ zóna, ve které je definováno určité elektromagnetické pole;

• vnější zóny ochrany před bleskem ≈ LPZ 0, LPZ 0_A, LPZ 0_B…