Kodex sítě pro připojení spotřeby

3.1.7

Kodex sítě pro připojení spotřeby

Ing. Rostislav Krejcar, Ph.D., Ing. Vítězslav Šťastný

 NahoruDůvod vydání kodexu

Evropská komise vydala dne 17. srpna 2016 nařízení (EU) 2016/1388, kterým se stanoví kodex sítě pro připojení spotřeby. Je nutné zdůraznit, že tento právní předpis ve formě nařízení je právně závazný pro všechny členské státy, a to od poloviny září 2016, kdy vstoupí v platnost. Z názvu, resp. z českého překladu, tohoto nařízení by se mohlo zdát, že Evropská komise předepisuje členským státům, jakým způsobem mají postupovat při připojování všech odběrných míst. Nicméně po důkladném pročtení je důležité zdůraznit, že se v praxi jedná pouze o – zjednodušeně řečeno – stanovení technických parametrů připojení zákazníků do sítě provozovatele přenosové soustavy.

V širším kontextu jsou těmito "zákazníky" také provozovatelé distribučních soustav, kteří jsou samozřejmě připojeni na síť provozovatele přenosové soustavy. Jinými slovy se toto nařízení netýká běžných spotřebitelů připojených na hladinu vn a už vůbec nemá přímý vliv na připojení zákazníků z kategorie maloodběru. Podle mého názoru je samotný název nařízení (EU) 2016/1388 zavádějící. Nicméně i přes výše uvedené je zajímavé začlenit si toto nové nařízení do širšího kontextu evropského liberalizovaného energetického trhu.

Podstatou liberalizovaného trhu s elektřinou je nediskriminační přístup k jednotlivým účastníkům trhu, který je zakotven ve směrnici 2009/72/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Tato směrnice ve svém článku 5 (Technické předpisy) stanovuje, že členské státy musejí zajistit, aby byly vypracovány a zveřejněny technické předpisy stanovící minimální technické konstrukční a provozní požadavky na připojení k síti:

• výrobních zařízení,

• distribučních soustav,

• přímo připojených zákazníků,

• propojovacích vedení a přímých vedení.

Tyto technické předpisy mají zabezpečit interoperabilitu systémů, musejí být objektivní a nediskriminační. Podle Komise by měla být nově vydaným nařízením (EU) 2016/1388 stanovena harmonizovaná pravidla pro připojování odběrných elektrických zařízení a distribučních soustav k elektrizační soustavě, což usnadní obchod s elektřinou v rámci celé Unie, zajistí bezpečnost provozu soustavy, usnadní integraci obnovitelných zdrojů elektřiny, posílí hospodářskou soutěž a v konečném důsledku umožní účinnější využívání soustavy a zdrojů. Komise se domnívá, že bezpečnost provozu soustavy nelze zajistit nezávisle na technických možnostech všech uživatelů. Hlavním poskytovatelem technických možností byla doposud zařízení na výrobu energie. Mimo jiné i z tohoto důvodu Komise vydala dne 14. dubna 2016 nařízení Komise (EU) 2016/631, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě.

Komise však předpokládá, že z pohledu zajištění bezpečnosti provozu soustavy budou v budoucnu hrát důležitější roli odběrná elektrická zařízení než výrobní zdroje. To je velice odvážné tvrzení, nicméně obdobně jako v nařízení Komise (EU) 2016/631, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě, tak i v nařízení Komise (EU) 2016/1388, kterým se stanoví kodex sítě pro připojení spotřeby, hraje z hlediska bezpečnosti provozu soustavy důležitou roli frekvence. Odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě a distribuční soustavy musejí být schopny zůstat připojeny k soustavě a být v provozu v rozsazích frekvencí a po dobu, které jsou uvedeny v příloze nařízení Komise (EU) 2016/1388.

V níže uvedené tabulce jsou pro ukázku uvedeny minimální doby, po něž musejí být odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojené k přenosové soustavě nebo distribuční soustava schopny provozu při různých frekvencích, které se odchylují od jmenovité hodnoty bez odpojení od soustavy.

Rozsahy frekvencí a doby podle čl. 12 odst. 1 nařízení Komise (EU) 2016/1388 pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropy

Dalšími důležitými parametry z hlediska bezpečného chodu elektrizační soustavy je toleranční rozsah napětí a doby udržení zařízení v síti, podrobnosti jsou uvedeny v další příloze nařízení Komise (EU) 2016/1388.

 NahoruKomentář k vybraným ustanovením kodexu

Rozsah odborných činností specifikovaných v jednotlivých kapitolách a ve znění článků je poměrně velký, realizací zásad a povinností specifikovaných v nařízení se bude muset věnovat početný tým pracovníků odpovídající za garanci bezpečného, hospodárného provozu a provádění předepsaných zkoušek. Podle znění Kodexu jsou v tomto procesu zainteresováni nejen provozní technici přenosové soustavy a regionálních distribučních soustav, ale i uzavřených distribučních soustav (majitelé zařízení a držitelé licence na provozování lokálních distribučních sítí). Těžiště činností provozních pracovníků uzavřených distribučních soustav bude odborná spolupráce s pracovníky příslušných části přenosové soustavy, soustavy regionálních distributorů na shodných parametrech styčných zařízení a požadavků bezpečného a hospodárného provozu elektrizační soustavy jako celku.

Nařízení obsahuje podrobný seznam technických, zkušebních a provozních podmínek či opatření, promítajících se, bohužel, i do oblasti podrobné technické dokumentace zařízení, které musí zpracovat každý vlastník (i potenciální) odběrného elektrického zařízení či provozovatel (i potenciální) soustavy při předložení žádosti o připojení odběrného elektrického zařízení nebo distribuční soustavy a při procesu ověřování technické a provozní kompatibility předmětného odběrného elektrického zařízení a soustavy vyšší provozní úrovně na kterou je odběrné elektrické zařízení připojené a to včetně ekonomické rozvahy (náklady a výnosy). Vše musí být v souladu s cílem a to s dosažením co nejvyšší úrovně bezpečnosti dodávky a hospodárnosti dodávané energie odběrům.

Dosud nejvíce rozdílných názorů v diskusi o znění a aplikaci nařízení přináší v něm použitý pojem "odběrné elektrické zařízení". V naší elektroenergetické provozní praxi má tento pojem velmi jednoduchou definici, je to zatížení – odběr (zákazník, odběratel), připojený na síť elektrizační soustavy o napětí, které svojí hodnotou odpovídá výši jmenovitého napětí technologické výbavy připojovaného zařízení. Musí splňovat požadavky odběratele na hospodárnost provozu, jakost dodávané elektřiny a spolehlivost dodávky, kterou požaduje odběratel, rozhodují o způsobu připojení. Dodavatel předpokládá shodu provozních parametrů vybavení odběrného zařízení s parametry požadovanými provozovatelem soustavy. Tím je určen způsob připojení odběrného zařízení. Dodavatel elektřiny má v případě předpokládaného většího odběru jalového výkonu speciální požadavky na regulaci jalový výkon individuální kompenzaci a regulaci

Důvody specifikované úvodní částí nařízení lze rozdělit do tří základních skupin:

První skupinu tvoří legislativní dokumenty o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou (s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009, které již v té době doporučilo zpracování nediskriminačního pravidla pro řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou). Jiná Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES požaduje, aby bylo členskými státy zajištěno zpracování objektivních a nediskriminačních technických předpisů, které stanoví minimální konstrukční, technické, a provozní požadavky na připojení spotřeby k síti. Současně by měla být zajištěna co největší možná harmonizace předpisů (myslí se tím členských států) tak, aby bylo dosaženo plné integrace trhu. Při sestavování požadavků na připojení by měly být zohledněny zavedené (platné) technické standardy. Podle naznačených cílů Komise by měly dále být do běžné praxe uvedeny jednotné, přiměřené zkoušky souladu, zaručující provozovatelům soustav možnost ověřit si provozní bezpečnost zařízení a styčných prvků a tím i splnit podmínky potřebné pro udržení hospodárnosti provozu nadnárodní soustavy a spolehlivosti dodávky elektrické energie.

Obsahem bodu (2) úvodní části jsou specifikovány úkoly, jejichž zpracování je nutností pro úspěšné provozování přeshraničních soustav a pro realizaci integrovaného vnitřního trhu s elektřinou. Stanovení nediskriminačních pravidel pro připojování odběrných elektrických zařízení je zcela nezbytné. Současně jsou specifikovány pomocné a podpůrné činnosti vykonávané regulačními orgány při stanovování sazeb nebo při schvalování navržených podmínek připojení a dozorování při jejich uplatňování.

Druhou skupinu tvoří specifikace (soupis) cílů, které v prostředí trhu s elektřinou jsou již realizovány či jsou plánovány a řešeny formou krátkodobých nebo střednědobých procesů, např. zachování nebo zlepšování trendu bezpečnosti dodávek energie, zvyšování konkurenceschopnosti, zajištění cenové dostupnosti a urychlené dokončení plně funkčního, navzájem propojeného vnitřního trhu s energií, vytváření potřebných datových metodik, tvorba algoritmů atd.

Třetí skupinu důvodů tvoří konkrétní úkoly provozního, technického a ekonomického zaměření, obvykle obsahující detailní zadání nebo podrobný průběh řešení, s konkrétními cíli řešení a s možností realizace bezprostředně po ukončení řešení

Článek 1

Předmětem tohoto nařízení je zavedení kodexu sítě, což je dokument obsahující souhrn požadavků a zásad uplatněných při posuzování vhodnosti připojení prvků k elektrizační soustavě.

Soubor požadavků a zásad uvedený v kodexu přispívá k zajištění spravedlivých podmínek na vnitřním trhu s elektřinou, k zajištění bezpečného provozu elektrizační soustavy, integrace obnovitelných zdrojů elektřiny do soustavy a zajištění povinností provozovatelů transparentně a nediskriminovaně zabezpečovat rovné podmínky dodávky elektřiny všem odběrům v celé Unii. Nařízení stanoví rovněž povinnosti provozovatelů soustav využívat schopnost odběrných elektrických zařízení distribučních soustav vhodným, transparentním a nediskriminačním způsobem a zajišťovat tak jednotné rovné podmínky v celé unii.

Článek 2

Pro účely tohoto nařízení byly použity definice stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU, nařízení (ES) č. 714/2009, 2015/1222, 2016/631. Ty byly doplněny dalšími 22 definicemi.

Při odhadu rozsahu plošného a prvkového uplatnění zásad uvedených v nařízení je nejlépe vycházet z definicí prvků a zařízení, u kterých se bezpodmínečně vyžaduje shoda jmenovitých technických parametrů a provozních vlastností uvedených v nařízení a výsledků zkoušek.

Prokazování shody technických a provozních vlastností s požadovanými hodnotami předepsanými provozovateli a to formou specificky definovaných provozních zkoušek je v textu Nařízení Komise (EU) nejčastější u následujících síťových prvků:

• odběrným elektrickým zařízením;

• odběrným elektrickým zařízením připojeným k přenosové soustavě;

• odběrnou jednotkou;

• klíčovým odběrovým zařízením;

• uzavřenou distribuční soustavou;

• distribuční soustavou připojenou k přenosové soustavě;

Článek 3

V textu jsou specifikována zařízení, na která se ustanovení o připojení vztahují.

Ovšem příslušný provozovatel může odmítnout povolení nového odběrového zařízení, pokud to nesplňuje požadavky a podmínky tohoto nařízení a na které se nevztahují výjimky udělené regulačním nebo jiným orgánem. V bodě 2, článku 3 jsou specifikována zařízení, na která se toto nařízení nevztahuje.

Článek 4

Článek specifikuje možnosti použití zásad uvedených v kodexu při respektování různých technických a provozních situací, ve kterých se zařízení nachází. Svoje uplatnění v konečném rozhodování mají také členský stát (posoudí vztah s dalšími tendencemi modernizace ES), inteligentní sítě, zavádění obnovitelných zdrojů energie a může také být doporučeno, aby se uplatňování zásad kodexu použilo i u stávajících sítí. Za určitých vymezených podmínek může členský stát stanovit (určit), že o tom zda zařízení považovat za stávající či nové rozhodne regulační orgán. Pro tento účel se provede důkladná a transparentní analýza nákladů a přínosů v souladu s články 48 a 49. Co všechno musí být v analýze uvedeno, je specifikováno v článku 4. Zpracování analýzy provede i provozovatel přenosové soustavy a také provozovatel distribuční soustavy je-li to nezbytné. Součástí musí být i souhlas příslušného regulačního orgánu nebo příp. členského státu.

Článek 5

Uvedená nařízená se nevztahují na výrobní moduly přečerpávacích vodních elektráren, které mají jak turbínový, tak i provozní režim. Požadavkům tohoto nařízení odpovídá pouze přečerpávací elektrárna, která funguje pouze v čerpacím režimu.

V případě průmyslového objektu se musí dohodnout provozovatel soustavy průmyslového objektu (provozuje lokální soustavu na základě licence na distribuci elektřiny ), vlastník odběrného elektrického zařízení, vlastník výrobny elektřiny a příslušný provozovatel soustavy, ke které je objekt připojen, v koordinaci s provozovatelem přenosové soustavy, na podmínkách pro odpojení kritických zatížení od příslušné soustavy v případě narušení dodávky vzniklých v příslušné soustavě.

Článek 6

Obecně použitelné požadavky stanovené v intencích tohoto nařízení příslušnými provozovateli přenosových soustav, podléhají schválení subjektem určeným členským státem a musí být zveřejněny. Pokud není státem určeno jinak, je určeným subjektem regulační orgán. Pokud podle tohoto nařízení příslušní provozovatelé soustav mají stanovit požadavky na konkrétní zařízení, může členský stát požadovat schválení těchto požadavků určeným subjektem.

Při uplatňování tohoto nařízení na konkrétní případy musí členské státy, příslušné subjekty a provozovatelé soustav uplatit zásady, úkony a postupy a další požadavky specifikované v bodě 3 a 4 Článku 6. Pro zpracování jednotlivých fází návrhu obecně použitelných požadavků nebo metodiky jejich výpočtů, revizi vztahu, stížnosti a konečného rozhodnutí platí časové termíny obsažené ve znění bodů 5 až 9.

Článek 7

Nelze uplatnit v podmínkách uspořádání elektrizační soustavy ČR.

Článek 8

Náklady vzniklé provozovatelům soustav z uplatňování zásad a závazků vyplývajících z nařízení posuzují příslušné regulační orgány. Uhrazují se přiměřené a efektivní prostřednictvím síťových tarifů. Regulační orgán může požadovat do tří měsíců informace potřebné pro posouzení vzniklých nákladů

Článek 9

Příslušní provozovatelé soustav a přenosových soustav konzultují se zainteresovanými stranami (včetně příslušných orgánů každého členského státu).

Minimální doba trvání konzultací je jeden měsíc.

Před předložením ke schválení pracovní verze návrhu, regulačnímu orgánu subjektu nebo členského státu (tj. zprávy, analýzy nákladů a přínosů nebo požadavky na odběrné jednotky), zohlední příslušní provozovatelé soustav (zpracovatelé) názory zainteresovaných stran vyplývajících z konzultací a musí být zpracováno zdůvodnění, proč nebyly zohledněny názory zainteresovaných stran (v intencích Článků 28 a 29) Výsledná zpráva předložená ke schválení regulačnímu orgánu musí obsahovat zohlednění všech názorů nebo zdůvodnění proč zohledněny nebyly

Článek 10

Zapojení zainteresovaných stran zajistí Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů ve spolupráci s Evropskou sítí provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav tak, aby bylo umožněno všem provozovatelům soustav členských států zabezpečení všech aspektů technických a provozních obsažených v tomto Nařízení Komise. Zajistí i pravidelná setkání zainteresovaných stran umožňující upozornění na možnost výskytu problémů a na možnosti navrhovat případné efektivní řešení.

Článek 11

Tato povinnost se vztahuje na veškeré důvěrné informace přijaté, vyměňované nebo předané a platí pro všechny osoby, regulační orgány nebo subjekty, na které se vztahuje toto Nařízení, včetně plnění povinností uvedených v bodech 2 a 3 článku 11.

Článek 12

Odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě, distribuční zařízení připojená k přenosové soustavě a distribuční soustavy musí být schopny zůstat připojeny k soustavě a být v provozu v rozsazích frekvencí a po dobu které jsou uvedeny v Příloze I.

Vlastník odběrného elektrického zařízení nebo provozovatel distribuční soustavy se mohou s příslušným provozovatelem přenosové soustavy dohodnout na širších rozsazích frekvencí nebo delších minimálních dobách provozu (viz obsah článku 12)

Článek 13

Schopnost zachování provozu při změně parametrů napětí je definována stejnou formulací, jen se mění veličina a parametry rozsahu přípustných změn aniž by byla změna provozu. Rozsahy jsou uvedeny v Příloze II.

Při kontrole splnění podmínek obecných požadavků na napětí, musí být dohodnuty a splněny dojednané podmínky provozní a ochranné (viz body č. 3 až 7).

Článek 14

Provozovatel příslušné přenosové soustavy stanoví na základě jmenovité zkratové odolnosti svých prvků přenosové soustavy maximální zkratový výkon v místě připojení odběrného místa a tím je dána hladina zkratu, kterému musí odolat odběrové zařízení. Povinnosti provozovatele soustavy vůči odběrateli jsou specifikovány v bodech 3 až 9 článku 14.

Článek 15

Odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě a distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě, musí být schopna v ustáleném provozním stavu v místě připojení udržovat provoz spotřebou a dodávkou jalového výkonu v tolerancích stanovených příslušným provozovatelem přenosové soustavy a to v souladu s podmínkami specifikovanými v článku 15  v bodech 1.a), 1.b) (maximální skutečný rozsah jalového výkonu stanovený provozovatelem přenosové soustavy), v bodě 2. Jsou uvedeny skutečné rozsahy v případě připojené distribuční soustavy k přenosové soustavě. Lze tedy konstatovat, že článek 15 obsahuje dostatek praktických příkladů tolerance hodnot účiníku, charakteristických pro různé provozní situace, provozovatelé mohou požadavky na jalový výkon posuzovat variantně.

Na optimálním řešení výměny jalového výkonu mezi příslušnými soustavami přenosovou a distribuční (k soustavě přenosové připojené) se jejich provozovatelé dohodnou na základě uskutečněné analýzy zabývající se možnými řešeními této problematiky. Společně se stanoví rozsah analýzy a domluví se zohlednění zvláštních vlastností soustav. V rámci textu bodů 1.c), 1.d), 1.e), 1.f) jsou uvedeny zásady, které je třeba respektovat v rámci řešení problematiky požadavků na jalový výkon. V textu bodů 2., 3., 4., článku 15 jsou obsaženy informace o možnostech uplatňování změn nebo doplnění informací uvedených v předchozích bodech článku 15

Článek 16

Příslušný provozovatel přenosové soustavy stanoví zařízení a nastavení ochrany potřebná pro ochranu přenosové sítě a to v souladu s provozními vlastnostmi odběrného zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě připojené k přenosové soustavě. Musí však být uskutečněna dohoda s vlastníkem odběrného zařízení. Provozní elektrická ochrana musí mít přednost před provozní regulací, musí však být zachována bezpečnost provozu soustavy bezpečnost zaměstnanců a veřejnosti. V bodě 3. článku 16 je uveden seznam prvků, které mohou být zahrnuty do zařízení systému ochran.

Příslušný provozovatel přenosové soustavy a vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě se dohodnou na všech změnách v systému ochran relevantních pro odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě nebo distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě.

Článek 17

Příslušný provozovatel přenosové soustavy a vlastník odběrového elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě, se dohodnou na systému a nastavení jednotlivých regulačních zařízení a jejich nastavení u odběrových zařízení, které mají vliv na bezpečnost soustavy.

Nařízení zněním odstavce č. 2. a u těch, které mají význam pro bezpečnost provozu soustavy (bod 3). Dále dohoda musí zahrnovat i určení hierarchii priorit ochrany a regulace v intencích specifikace uvedené jako součást znění bodu 4

Článek 18

Odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě musí být vybavena (v souladu se standardy stanovenými provozovatelem přenosové soustavy) zařízením na výměnu informací mezi příslušnými provozovateli se stanoveným časovým razítkem. Příslušný provozovatel přenosové soustavy stanovené standardy zveřejní. Dále provozovatel přenosové soustavy zveřejní přesný seznam požadovaných údajů.

Článek 19

Všechna odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě a distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě musí splňovat požadavky vyplývající z funkce frekvenčního odlehčování v rozsahu požadavků specifikovaných bodem 1.a) až 2.f) podfrekvenční, frekvenční automatické, podpěťové.

Pokud jde o blokování odboček transformátoru pod zatížením, musí být splněny požadavky specifikované v bodech 3 a), 3 b) článku 19.

Pokud jde o schopnost opětného připojení po odpojení, musí instalace systému pro opětovné připojení odběrného elektrického zařízení podléhat předchozímu schválení příslušného provozovatele přenosové soustavy (viz text bodu 4, odst. a), b), c)).

Článek 20

Vlastníci elektrických odběrných zařízení připojených k přenosové soustavě a provozovatelé distribučních soustav připojených k přenosové soustavě zajistí, aby připojení jejich zařízení nezpůsobilo deformaci nebo kolísání napájecího napětí v místě připojení. Hodnotu přípustné úrovně stanoví provozovatel příslušné přenosové soustavy a koordinuje ji s požadavky provozovatelů sousedních.

Článek 21

Každý provozovatel přenosové soustavy může požadovat po majiteli odběrného elektrického zařízení simulační modely nebo ekvivalentní informace, které popisují chování tohoto zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě připojené k přenosové soustavě, v ustáleném stavu a jejich dynamické chování. Obsah a formát uvedených simulačních modelů nebo ekvivalentních informací musí splňovat požadavky stanovené v odstavcích 3. a 4., článku 21.

Každý příslušný provozovatel soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy stanoví:

• obsah a formát těchto simulačních modelů nebo ekvivalentních informací. Specifikace informací uvedených ve složkách obsah a formát simulačních modelů je obsahem bodu 3. a 4. článku21.

• každý příslušný provozovatel soustavy nebo přenosové soustavy stanoví požadavky na záznamy o odběrných elektrických zařízeních, aby bylo možné srovnávat odezvu modelu s těmito záznamy.

Článek 22

Každý vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatel distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě (pro které platí jedno nebo více požadavků specifikovaných v článcích 12 až 21) musí příslušnému provozovateli přenosové soustavy prokázat, že splnil požadavky specifikované v uvedených článcích tím, že úspěšně dokončil postup pro vydání provozního oznámení pro připojení každého odběrného elektrického zařízení k přenosové soustavě, každého distribučního zařízení připojeného k přenosové soustavě a každé distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě.

Provozovatel příslušné přenosové soustavy stanoví a zveřejní další podrobnosti týkajícím postupu pro vydání provozního oznámení.

Článek 23

Opravňuje vlastníka odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě nebo provozovatele distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě připojit svoji soustavu (včetně pomocných zařízení) k elektrizační soustavě a tím ji uvést pod napětí. Elektrizační provozní oznámení vydá příslušný provozovatel přenosové soustavy po skončení příprav, včetně dohody o nastavení ochran a regulátorů, uzavřené mezi příslušným provozovatelem přenosové soustavy a vlastníkem odběrného elektrického zařízení.

Článek 24

Tento druh provozního oznámení opravňuje vlastníka elektrického odběrového zařízení být připojen k přenosové soustavě, nebo prostřednictvím distribuční soustavy k přenosové síti po omezenou dobu. Dočasné provozní oznámení vydá příslušný provozovatel přenosové soustavy po dokončení procesu přezkoumání údajů a studií, které je oprávněn si vyžádat oprávněný provozovatel od vlastníka odběrného elektrického zařízení. Počet a druh údajů a specifických studií je specifikován seznamem uvedeným v čl. 24 a to v bodech 3, 4. Doba, po kterou je vlastník odběrového elektrického zařízení na základě dočasného provozního oznámení připojen k přenosové síti je max. 24 měsíců, příslušný provozovatel přenosové soustavy je oprávněn stanovit u dočasného provozního oznámení kratší dobu platnosti. Prodloužení platnosti dočasného provozního opatření musí být pouze v případě, že vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě učinil výrazný pokrok. Další možnosti prodloužení dočasnosti provozního oznámení, musí však být splněny podmínky uvedené v článku 24.

Článek 25

Konečné provozní oznámení opravňuje vlastníka odběrného elektrického zařízení k přenosové soustavě, nebo provozovatele distribuční soustavy připojeného k přenosové soustavě pomocí připojení k elektrizační soustavě. Vydá ho příslušný provozovatel přenosové soustavy po odstranění všech neslučitelností zjištěných po vydání dočasného provozního oznámení.

Článek 26

Pokud se u odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě nebo u provozovatelů distribučních soustav, jímž bylo uděleno konečné provozní oznámení:

• dočasně projevuje významná změna nebo ztráta vlastností

• u zařízení dojde k poruše, jež vede k nesouladu s některými příslušnými požadavky,

musí vlastníci…