Energetické plánování

Energetické plánování

RNDr. Tomáš Chudoba

 NahoruEnergetické plánování

Energetické plánování je komplexní proces. Zahrnuje činnosti popsané pod těmito dalšími pojmy:

• Právní a další požadavky,

• Přezkoumání spotřeby energie,

• Výchozí stav spotřeby energie,

• Ukazatele energetické náročnosti,

• Energetické cíle,

• Energetické cílové hodnoty,

• a akční plány.

V dalším textu však pojednáme o energetickém plánování v užším slova smyslu: Jak naplánovat spotřebu energií na příští období (zpravidla rok), a to na základě znalostí o spotřebě za období uplynulé a dalších okolností, které s užitím energií souvisejí.

I když předmětem normy ISO 50001 Systémy managementu hospodaření s energií je efektivnější hospodaření s energií, tedy snižování její spotřeby, dobrý hospodář se musí zaměřit i na snižování nákladů za energie. Energetické plánování s cílem naplánovat náklady na energie na příští období se tak rozpadá minimálně do dvou, možná i tří nebo více oblastí:

1. Plánování spotřeby energie, tedy vlastní silové složky. Nemusí jít vždy jen o silovou složku energie elektrické v energetických jednotkách (MWh) nebo tepla (GJ), ale i o množství energie vyjádřené v jednotkách objemových (zemní plyn – m³, pohonné hmoty - litry), hmotnostních (tuhá paliva - tuny).
2. Plánování/sjednávání (jednotkové) ceny energie, což platí zejména pro nákup potřebného objemu zemního plynu nebo elektřiny. Děje se tak často na burze nebo srovnáváním cen různých obchodníků s energiemi. Může jít pochopitelně i o jednotkovou cenu tuhých paliv (uhlí, dřeva) nebo pohonných hmot.
3. Plánování/optimalizace technických podmínek dodávek, tedy nastavení tarifů, čtvrthodinových maxim, sjednaných instalovaných příkonů, způsobů dopravy (tuhá paliva) a mnoha dalších podmínek, specifických pro tu či onu formu energie a způsob její distribuce.
4. Plánování/optimalizace způsobu provozu vlastního energetického hospodářství, zejména v případě, že součástí energetického hospodářství jsou i zdroje nebo akumulátory energie (fotovoltaická elektrárna, kogenerační stanice, akumulační nádrže chladicí vody nebo bioplynu, malá vodní elektrárna a jistě mnohé další).

V tomto stručném naučném textu nemůžeme postihnout všechny možné relevantní proměnné, které mají vliv na konečné náklady na spotřebovanou energii. Taková analýza musí být opakovaně prováděna jako součást energetického přezkoumání.

K bodu 1: Plánování spotřeby silové složky

Předpokládáme, že:

1. existují relevantní historické hodnoty spotřeby. Nejde tedy o nové energetické hospodářství bez historických dat. Jsou k dispozici alespoň data z příloh faktur za energie.
2. tyto hodnoty byly podrobeny kritickému zkoumání a byly odhaleny a zdůvodněny odchylky od dříve plánované spotřeby. Například:
   1. se zvýšila výroba a v důsledku toho se zvýšila spotřeba elektřiny,
   2. o víkendu byl ve školní tělocvičně turnaj – větší spotřeba teplé vody,
   3. byla zbořena budova skladu, snížila se spotřeba tepla na vytápění.

Toto lze analyzovat i zpětně. Udělejte to.

1. jsou známy alespoň nejvýznamnější relevantní proměnné (někdy tzv. energetické faktory), tedy okolnosti, které spotřebu energie ovlivňují:
   1. kvalita zateplení budovy,
   2. množství jednotek vyrobených produktů,
   3. průběh vnějších teplot,
   4. počet připravených obědů v kuchyni.

Toto lze alespoň částečně provést i zpětně. Udělejte to.

1. jsou definovány ukazatele energetické náročnosti, jsou průběžně vyhodnocovány a jejich hodnoty podrobovány kritickému zkoumání. Např.
   1. spotřeba nákladního auta stoupla z 15,5 na 16,2 l/100 km v důsledku zvýšeného podílu krátkých cest,
   2. pračky prádla byly vybaveny rekuperací tepla z odpadní vody, v důsledku čehož poklesla spotřeba plynu,
   3. ve třídách byly instalovány nové světelné zdroje na bázi LED, v důsledku čehož se snížila spotřeba elektřiny.

Pokud plníte i tuto podmínku, máte již plánování spotřeby energie zvládnuté.

1. existuje matematický (= tabulkový v excelu) model energetického hospodářství, který umožňuje modelovat dopady do spotřeby energie jako následky změn relevantních proměnných.

Model se zpravidla daří sestavit pouze pro budovy s jednoduchým vnitřním energetickým hospodářstvím (bytové domy, školy, možná nemocnice). Nezoufejte, pokud jej nemáte. Není to obvyklé.

Pokud splňujete alespoň podmínku pod písmenem b), je plánování budoucí spotřeby energie výrazně jednodušší. Pokud některý z předchozích bodů chybí, bude potřeba:

• v budoucnu tuto absenci napravit,

• řešit absenci informací odborným odhadem.

Vlastní plánování budoucí spotřeby silové složky energie se po předchozí bojové přípravě zúží na odborný odhad toho, jak velký vliv na spotřebu budou mít změny v energetickém hospodářství, které plánujeme nebo které se dají očekávat. Pokud máte sestavený počítačový model (spíše ho bude mít pro vás k dispozici váš dvorní energetický auditor), stačí…