Ekonomika provozu tepelného hospodářství

8.4.8

Ekonomika provozu tepelného hospodářství

Ing. Vítězslav Šťastný, CSc. a kolektiv

 NahoruZdroje tepelné energie

Snahou každého subjektu, který obhospodařuje tepelná hospodářství, je co nejvíce minimalizovat veškeré náklady a tím i cenu tepla pro své odběratele.

Víme, jaké jsou nové možnosti v úsporách energií při využívání netradičních a obnovitelných zdrojů energií tepelná čerpadla, větrné elektrárny, solární energie apod. Přesto budeme ještě pro potřebu vytváření tepelné pohody využívat klasické zdroje na fosilní paliva. Z důvodu zvyšujících se nákladů na tepelnou energii s přihlédnutím k životnímu prostředí je naší povinností s ní umět především hospodařit. (Zákon č. 406/00 Sb., o hospodaření energií).

Umíme snižovat tepelnou náročnost na straně spotřebitele (zateplování objektů, vyregulování systémů otopných soustav a soustav TUV, měření a regulace v bytech). K této problematice bylo již také mnohé řečeno a napsáno.

Když se však zaměříme na zdroje tepelné energie,můžeme vidět mnohé rezervy. Co je platné, když máme vyregulovanou spotřebitelskou soustavu, abychom zamezili zbytečnému přetápění, a kotelna nám pracuje s nedostatečnou účinností.V mnohých případech ani nevíme, s jakou účinností zdroj tepla pracuje.

Pro ilustraci uvádíme tabulku, jaké min. účinnosti by měly dosahovat jednotlivé zdroje výroby tepla podle výkonu a druhu paliva.

Uvedené účinnosti se vztahují na jednotlivé kotle. Minimální účinnosti celých kotelen mohou být až o 2% nižší u teplovodních a horkovodních kotlů a o 4% u parních kotlů. V případě využití kondenzace o 10% vyšší.

Jak je vidět, čím větší zdroj, tím jsou dány lepší provozní podmínky a samozřejmě vyšší účinnost zařízení. Větší zdroj má také lepší možnosti k využití kombinované výroby tepla a el. energie. Ztráty v rozvodech dokážeme eliminovat moderní technologií předizolovaného potrubí.

Nejvíce nedostatků vykazují malé a střední zdroje, provozované různými institucemi, a dále jsou to domovní kotelny, kde majitelem zdroje tepla a zásobovaného objektu je tatáž osoba.

Nejčastěji se vyskytující nedostatky:

• Není vůbec známo, s jakou roční provozní účinností zdroj pracuje. Nemůžeme se spokojit jen s měřením primárního paliva. Proto je nutné nechat odbornou firmou osadit na výstupu z kotelny měření tepla, abychom mohli seriozně porovnat dosahované účinnosti. Většinou zjistíme, že dosahovaná účinnost vůbec neodpovídá předpokládaným udaným technickým parametrům.

• Kotelny nejsou vybaveny ekvitermní regulací. Regulace výstupu topné vody v závislosti na venkovní teplotě je odkázána na přístup obsluhy. Přitom dochází zpravidla k přetápění a tím samozřejmě k nehospodárnému provozu.

• Z důvodu investiční výhodnosti jsou provozovány sice nové kotle, které ale nevyhovují ekologickým požadavkům. Potom jsme vystaveni nebezpečí sankcí ze strany kontrolních orgánů, nebo jsme nuceni požadovat na orgánech ŽP výjimku.

• Není prováděno pravidelné seřizování kotlů servisní organizací na základě měření jednotlivých plynů ve spalinách.

• Nejsou dostatečně zaizolovány nejen kotle, ale ani veškeré rozvody v kotelně včetně jednotlivých armatur. Víme ze zkušeností, že zhruba 1 až 3% můžeme ušetřit kvalitním zaizolováním rozvodů v kotelně. Často se ze setrvačnosti a pohodlnosti zapomíná na izolaci jednotlivých armatur. V současné době existuje řada izolačních materiálů a přípravků, kterými lze pohodlně zaizolovat cokoliv.

• Předimenzované tepelné výkony kotlů. Zvláště pokud je použito kotlů s jednostupňovým hořákem. Ve většině případů potom výkon neodpovídá momentální potřebě ve spotřebitelské soustavě.

• Dochází k častému zapínání a vypínání kotlů, což není řešeno vhodnou nadřazenou regulací. Z důvodu zvyšování účinnosti je zapotřebí, aby chod kotle trval co nejdéle. Vhodnou nadřazenou regulací lze naprogramovat kaskádové připojování a odpojování jednotlivých kotlů, popř. jejich čas doběhu Je také vhodné při ekvitermní regulaci zvolit snímání teploty ze zpětného potrubí a tím využít určité setrvačnosti otopné soustavy.

• U vypnutého kotle v pohotovostním stavu dochází ke zbytečnému protékání topnou vodou. Tomu předejdeme, když každý okruh kotlů vybavíme oběhovými čerpadly se zpětnými klapkami a ty budou spínány v součinnosti s chodem kotlů.

• Kotle jsou ochlazovány průtokem vzduchu. V kouřovodech od jednotlivých kotlů nejsou použity spalinové klapky s el. pohonem, které, pokud je kotel v klidu, omezí průtok vzduchu. Jejich instalaci volíme převážně nad přerušovač tahu.

• Výkon kotelny není přizpůsoben novým podmínkám spotřeby. Při navrhování výkonu se ve většině případů vycházelo z původních technických parametrů, které počítaly s určitou rezervou, což se prokazuje při zavedení měření. Postupem času byla provedena určitá úsporná opatření na straně spotřeby (zateplení, seřízení soustavy, MaR apod.) a tím se zdroje stávají stále více předimenzovanými. Tím ztrácíme efekt jak provozní, tak i investiční.

• Nejsou instalovány moderní kotle z hlediska regulovatelnosti výkonu. Je třeba používat kotle, které jsou vybaveny dvoustupňovým hořákem nebo dokonce hořákem s plynulou regulací.

• Nepoužívá se v systému upravená voda. Samozřejmě, pokud používáme upravenou vodu, prodlužujeme tím životnost veškerého zařízení kotly počínaje a radiátory konče.

• Prostor kotelny se ochlazuje nadměrným větráním. Mnohonásobnou výměnou vzduchu v kotelně snižujeme teplotu prostoru, což samozřejmě zvyšuje tepelné ztráty. V současné době lze používat kvalitní analyzátory plynů a větrání omezit.

• Kondenzační a nízkoteplotní kotle jsou provozovány tak, že není možné využít jejich plnou účinnost. Dokonce jsou zapojovány tradičním způsobem, jak jsme byli zvyklí na zapojování kotlů při ochraně proti nízkoteplotní korozi (směšovací armatury, spojky apod.).

 NahoruRozvodné a spotřebitelské soustavy

Ekonomiku provozu zásobování teplem ovlivňují všechny činnosti počínaje spalováním ve zdroji tepla, přes jeho distribuci až po konečného spotřebitele. Každá část svým podílem a úrovní podle rozsahu a obsahu její náplně a to bez ohledu na majitele či provozovatele. Vše se pak projeví v konečné ceně tepla, kterou konečný spotřebitel za teplo zaplatí. Ekonomiku tedy ovlivňují všechny nákladové položky, které obsahují zásady věcně usměrňované ceny tepla, všechny části kalkulace ceny jednotky tepla. U výrobců tepelné energie vstupuje do ceny hodnota paliva, u distributorů hodnota nakoupené tepelné energie. U vlastníků provozovaného zařízení jsou součástí nákladů odpisy, u nájemců pak nájemné provozovaného zařízení. Konečný spotřebitel neovlivňuje cenu jednotky tepla, ale platbu za teplo jeho odebraným množstvím a to zvláště řízením spotřeby tepla a tepelně-technickými vlastnostmi vytápěného objektu a konstrukčním řešením topného systému a systému rozvodu teplé užitkové vody.

Několik poznámek k jednotlivým položkám kalkulace ceny tepla:

 NahoruNáklady na palivo

U pevných a kapalných paliv, kde je možné předzásobení na topnou sezónu, je vhodné využít sezónních slev. I zde je však nutno vážit nižší cenu nakupovaného paliva proti nákladům na skladování. Do těchto nákladů musíme počítat mimo nákladů na pořízení vlastní skládky také hodnotu peněz v uloženém palivu i možnost jeho částečného znehodnocení dlouhodobým skladováním.

U plynných paliv je nově výraznou složkou ceny u velkoodběru tzv. konstantní platba, která závisí na výši denního maxima spotřeby plynu. Zde se může projevit odborná zdatnost provozovatelů při využití akumulace v rozvodech a řízení současnosti dodávek pro vytápění, ohřev teplé užitkové vody a případnou technologii, nebo využití jiných pomocných zdrojů energie.

Množství spáleného paliva je odvislé také od účinnosti spalování. Jeho kontrola prostřednictvím servisních prohlídek a měření by měla být samozřejmostí a termíny by měly být zakotveny v místních provozních předpisech.

 NahoruOdpisy hmotného investičního majetku

Zatřídění do jednotlivých odpisových skupin je dáno příslušnou metodikou a zde je spíše nutné dodržovat tuto metodiku a nevystavovat se nebezpečí sankcí kontrolních orgánů. Nutné je včas vyřadit nepotřebný majetek a případně pozastavit odpisování dočasně neprovozovaného majetku.

 NahoruNájemné tepelného zařízení

Nastává v případě, kdy majitel a provozovatel jsou různé subjekty. Dříve bývalo pravidlo, že nájemné musí být ve výši odpisů. Nájemné by mělo zahrnovat odpisy, ale i podíl režií a případného zisku, který by majitel měl, kdyby zařízení sám provozoval. Tato položka může být do budoucna předmětem mnoha sporů.

 NahoruNáklady na udržování a opravy

Nákladová položka, kterou může provozovatel nejvíce ovlivnit. Za dobu platnosti zásad věcně usměrňované ceny tepla měli provozovatelé tepelných zařízení dost času odstranit fyzickou zanedbanost provozovaných zařízení. Pokud tak neučinili v dobách dotované ceny tepla, budou mít nyní vyšší náklady. Celková výše ceny jednotky tepla je však limitována, a tak budou muset ušetřit jinde. Je nutno dobře zvažovat, kdy vkládat prostředky do oprav a kdy investovat do rekonstrukcí a modernizací provozovaných zařízení. Kdy volit levnější variantu s kratší životností a vyššími provozními náklady. Výsledná cena každé opravy pak může být samozřejmě ovlivněna i výběrem dodavatele např. i prostřednictvím výběrového řízení. Tak jako u bodu 2) je nutno správně rozlišovat opravy a investice a nevystavovat se tak nebezpečí finančních postihů.

 NahoruOstatní přímé náklady

Tj.el. energie, voda atd. Zde se většinou nedá příliš smlouvat o ceně a jejich snižování lze tedy korigovat pouze úrovní…