Distribuční sítě velmi vysokého napětí 07: Metoda výpočtu

4.2.2.7

Distribuční sítě velmi vysokého napětí 07: Metoda výpočtu

Doc. Ing. Petr Toman, Ph.D. a kolektiv autorů

Velikost zkratového proudu v jakémkoli místě trojfázových sítí závisí především na konfiguraci sítě, generátorů či elektrárenských bloků nebo chodu motorů a na stavu sítě před poruchou. Podle normy ČSN EN 60909-0 existují dvě základní metody výpočtu počátečních rázových zkratových proudů. Jedná se o metodu superpozice a metodu používající náhradní napěťový zdroj v místě zkratu.

 NahoruMetoda ekvivalentního napěťového zdroje

Jelikož norma ČSN EN 60909 užívá metodou zavedení ekvivalentního napěťového zdroje v místě zkratu (2.46), bude při výpočtu zkratových poměrů použita tato metoda.

(kV, -, kV),

kde c je napěťový součinitel a U_n je sdružená hodnota jmenovitého napětí sítě.

Tento ekvivalentní napěťový zdroj je jediným aktivním napětím soustavy. Všechny napájecí body sítě, synchronní stroje a asynchronní motory jsou zkratované za jejich vnitřními (rázovými) reaktancemi. Všechny paralelní kapacity a admitance (zátěže) kromě kapacit a admitancí motorů se v sousledné a zpětné složce zanedbávají. Kapacity v netočivém složkovém systému se musí brát v úvahu (zanedbávají se v nn soustavách a ve vn účinně uzemněných systémech). Pro potřeby této výpočtové metody byl zaveden napěťový součinitel, který udává napěťový poměr mezi napětím ekvivalentního napěťového zdroje a jmenovitým napětím sítě U_n děleným odmocninou tří.

Výpočet se může vykonávat dvěma způsoby:

• ve skutečných hodnotách – celý výpočet probíhá ve skutečných fyzikálních hodnotách – veličiny se označují velkými písmeny,

• v poměrných hodnotách – veličiny se počítají v poměrných hodnotách. Přepočet na tyto hodnoty se provádí pomocí vztažných hodnot (U_V, S_V). Veličiny se označují malými písmeny.

Pokud je místo zkratu elektricky vzdáleno od zdrojů zkratového proudu, nebo pokud je…