Definice a rozdělení vyhrazených tlakových zařízení

21.1

Definice a rozdělení vyhrazených tlakových zařízení

Igor Lüftner – Martin Šturma

Základními předpisy pro provoz, kontroly, revize a činnosti na vyhrazených tlakových zařízeních jsou:

• Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů

• Nařízení vlády č. 192/2022 Sb., o vyhrazených technických tlakových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti

• Základní normy pro aplikaci NV č. 192/2022 Sb.

Pro tlakové nádoby stabilní:

ČSN 69 0012 Tlakové nádoby stabilní. Provozní požadavky

ČSN 69 0010 (soubor norem) Tlakové nádoby stabilní. Technická pravidla. – obsahuje požadavky na konstrukci

• Část 5.2: Výstroj tlakových nádob

• Část 7.1: Stavební a první tlaková zkouška

• Část 7.2: Pasport

Pro parní a horkovodní kotle:

ČSN 07 0710 Provoz, obsluha a údržba parních a horkovodních kotlů

Pro kovové tlakové nádoby k dopravě plynů:

ČSN 07 8305 Kovové tlakové nádoby k dopravě plynu. Technická pravidla

ČSN 07 8304 Tlakové nádoby na plyny – Provozní pravidla

Nevyhrazená tlaková zařízení

Na nevyhrazená TZ se nevztahuje NV č. 192/2022 Sb. a základní normy pro její aplikaci, proto se na nich musí provádět pouze pravidelné jednoroční kontroly podle § 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb. v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem a pokyny výrobce.

Základním a zásadním předpisem pro provoz VTZ tlakových je zákon č. 250/2021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a příslušné NV č. 192/2022 Sb. o vyhrazených technických tlakových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti.

Dle NV č. 192/2022 Sb. VTZ tlaková jsou tlakové nádoby a kotle s nejvyšším pracovním tlakem vyšším než 0,5 bar, a to:

• parní a kapalinové kotle, jejichž nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 bar a teplota pracovní tekutiny převyšuje při tomto tlaku bod varu pracovní tekutiny,

• tlakové nádoby, jejichž nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 bar a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, toxické a výbušné kapaliny skupiny 1 o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při tlaku 0,5 bar; za tlakovou nádobu jsou považovány též vyvíječe páry typu pára/pára a typu horká voda/pára a vyvíječe páry bez nebezpečí přehřátí,

(Poznámka: I vzduch je plyn, proto VTZ tlakovým je i TNS se vzduchem o přetlaku vyšším než 0,5 bar.)

• nádoby na plyny sloužící k dopravě plynů, jejichž kritická teplota je nižší než + 50 °C nebo u nichž při teplotě + 50 °C je absolutní tlak par vyšší než 3 bar od zdroje na místo spotřeby.

Toto rozdělení je zachováno i při stanovování druhu a rozsahu platnosti osvědčení pracovníků (fyzických osob) a oprávnění firem (podnikajících fyzických a právnických osob) vydávaných pověřenou organizací (pozn.: v současnosti existuje jedna pověřená organizace – Technická inspekce ČR, zkráceně TIČR).

Tlaková zařízení, která jsou součástí strojního zařízení (např. vzdušníky s objemem nad 10 litrů), se považují za vyhrazená technická zařízení tlaková.

Tlakovou nádobou stabilní (TNS) je nádoba, která neslouží k dopravě plynů,

1. neměnící své stanoviště, trvale nebo přechodně spojená se zdrojem tlaku,

2. přenosná, převozná nebo pojízdná, pokud je se zdrojem tlaku spojena trvale,

3. přenosná, převozná nebo pojízdná, pokud je se zdrojem tlaku spojena při plnění nebo vyprazdňování obsahu plynem nebo plyn slouží jako ochranná atmosféra.

TNS jsou např. vzdušníky, kompresory, expanzomaty, výparníky, podtlakové nádoby a další.

Dle NV č. 192/2022 Sb. se tekutiny dělí na dvě skupiny:

Skupina 1 zahrnuje nebezpečné tekutiny a skupina 2 zahrnuje všechny ostatní tekutiny neuvedené ve skupině 1.

V § 4 nařízení vlády č. 219/2016 Sb. jsou uvedeny charakteristiky tekutin skupiny 1 a 2:

a) skupinu 1, která zahrnuje látky a směsi obsažené v tlakových zařízeních s nejvyšší dovolenou teplotou, která přesahuje bod vzplanutí tekutiny; tato skupina sestává z látek a směsí, jejichž definice jsou stanoveny v čl. 2 bodech 7 a 8 nařízení (ES) č. 1272/2008, a které jsou klasifikovány jako nebezpečné podle následujících tříd fyzikální nebezpečnosti nebo nebezpečnosti pro zdraví stanovenými v částech 2 a 3 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008:

1. nestabilní výbušniny nebo výbušniny podtřídy 1.1, 1.2, 1.3, 1.4 a 1.5,

2. hořlavé plyny kategorie 1 a 2,

3. oxidující plyny kategorie 1,

4. hořlavé kapaliny kategorie 1 a 2,

5. hořlavé kapaliny kategorie 3, je-li nejvyšší dovolená teplota vyšší než bod vzplanutí,

6. hořlavé tuhé látky kategorie 1 a 2,

7. samovolně reagující látky a směsi typů A až F,

8. samozápalné kapaliny kategorie 1,

9. samozápalné tuhé látky kategorie 1,

10. látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny, kategorie 1, 2 a 3,

11. oxidující kapaliny kategorie 1, 2 a 3,

12. oxidující tuhé látky kategorie 1, 2 a 3,

13. organické peroxidy typů A až F,

14. akutní orální toxicita kategorie 1 a 2,

15. akutní dermální toxicita kategorie 1 a 2,

16. akutní inhalační toxicita kategorie 1, 2 a 3 a

17. toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice kategorie 1 a

b) skupinu 2 sestávající z látek a směsí, které nejsou uvedeny v písmenu a).

Jestliže se nádoba skládá z několika tlakových prostorů, je klasifikována podle nejvyšší kategorie příslušné pro jednotlivé tlakové prostory. Obsahuje-li tlakový prostor několik tekutin, klasifikace se provede podle tekutiny, která vyžaduje nejvyšší kategorii.

Vzduch a voda spadají pod tekutiny skupiny 2.

 NahoruZařazení vyhrazených tlakových zařízení do tříd dle NV č. 192/2022 Sb.

Podle míry rizika, které svým provozem vyvolávají, se vyhrazená technická zařízení se zařazují do tříd. Vyhrazená technická zařízení s nejvyšší mírou rizika se zařazují do I. třídy.

Tlakové nádoby stabilní se člení do tříd podle nejvyššího pracovního tlaku (PS) v barech a podle bezpečnostního součinu nejvyššího pracovního tlaku (PS) v barech a objemu (V) v litrech, a to na

a) tlakové nádoby zařazené do I. třídy s nejvyšším pracovním tlakem přesahujícím 100 bar a zároveň s objemem větším než 1000 litrů,

b) tlakové nádoby zařazené do II. třídy s nejvyšším pracovním tlakem přesahujícím 0,5 bar, objemem větším než 10 litrů nebo s bezpečnostním součinem nejvyššího pracovního tlaku (PS) v barech a objemu (V) v litrech přesahujícím 100, s výjimkou třídy I. podle písmene a).

Parní a kapalinové kotle s objemem větším než 10 litrů nebo bezpečnostním součinem nejvyššího pracovního tlaku v označení (PS) v barech a objemu v označení (V) v litrech přesahující 100, se zařazují do čtyř tříd na

a) parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 115 t/h, které jsou zařazeny do I. třídy,

b) parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 50 t/h do 115 t/h včetně nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 35 MW, které jsou zařazeny do II. třídy,

c) parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry nad 8 t/h do 50 t/h včetně nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem nad 5,8 MW do 35 MW včetně, které jsou zařazeny do III. třídy,

d) parní kotle s jmenovitým množstvím vyráběné páry do 8 t/h včetně nebo horkovodní kotle s tepelným výkonem do 5,8 MW včetně a všechny ostatní kotle kapalinové, které jsou zařazeny do IV. třídy.

Součástí vyhrazených tlakových zařízení je jejich bezpečnostní a tlaková výstroj. Minimálně musí být na tlakovém zařízení pojistný ventil a tlakoměr. Pokud na TZ (zejména na expanzomatech) chybí pojistný ventil a tlakoměr, musí je provozovatel nechat na potrubí nainstalovat, neboť bez nich rovněž nelze provádět kontroly a revize. Zda jsou pojistné ventily a tlakoměry naistalovány, je nutné zkontrolovat zejména již…