2016/631, Nařízení Komise (EU), kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/631 ze dne 14. dubna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 (1), a zejména na čl. 6 odst. 11 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Pro zachování bezpečnosti dodávek energie, zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění toho, aby všichni spotřebitelé mohli nakupovat energii za dostupné ceny, je nezbytné rychlé dokončení plně funkčního a navzájem propojeného vnitřního trhu s energií.

(2) Nařízení (ES) č. 714/2009 stanoví nediskriminační pravidla upravující přístup do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou s cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou. Článek 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (2) navíc požaduje, aby členské státy, případně regulační orgány, stanoví-li tak členské státy, mimo jiné zajistily vypracování objektivních a nediskriminačních technických předpisů, které stanoví minimální technické konstrukční a provozní požadavky na připojení k síti. Pro případy, kdy mají tyto požadavky podobu podmínek pro připojení k vnitrostátním sítím, čl. 37 odst. 6 uvedené směrnice stanoví, že regulační orgány jsou příslušné pro stanovování nebo schvalování alespoň metodik používaných pro jejich výpočet nebo stanovení. Pro zajištění bezpečnosti provozu soustavy v propojené přenosové soustavě je nezbytné dospět k jednotnému chápání požadavků na výrobní moduly. Požadavky, jež přispívají k udržení, ochraně a obnově bezpečnosti provozu soustavy s cílem umožnit řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou v synchronně propojených oblastech a mezi těmito oblastmi a dosáhnout nákladové efektivnosti, by měly být považovány za otázky důležité z hlediska přeshraničních soustav a integrace trhu.

(3) Měla by být stanovena harmonizovaná pravidla pro připojování výrobních modulů k elektrizační soustavě, což vymezí jasný právní rámec pro připojování k soustavě, usnadní obchod s elektřinou v rámci celé Unie, zajistí bezpečnost provozu soustavy, usnadní integraci obnovitelných zdrojů elektřiny, posílí hospodářskou soutěž a umožní účinnější využívání soustavy a zdrojů, což bude prospěšné pro spotřebitele.

(4) Bezpečnost provozu soustavy zčásti závisí na technických možnostech výrobních modulů. Zásadními předpoklady jsou proto pravidelná koordinace na úrovni přenosových a distribučních sítí a odpovídající chování zařízení připojených k přenosovým a distribučním sítím s dostatečnou robustností, jež umožní čelit narušením a pomůže předcházet veškerým závažným narušením nebo usnadní obnovu soustavy po jejím kolapsu.

(5) Bezpečný provoz soustavy je možný jen tehdy, existuje-li úzká spolupráce mezi vlastníky výroben elektřiny a provozovateli soustav. Funkčnost soustavy za abnormálních provozních podmínek závisí zejména na odezvě výrobních modulů na odchylky od referenčních hodnot napětí odpovídajících 1 poměrné jednotce (p. j.) a od jmenovité frekvence. V souvislosti se zajištěním bezpečnosti provozu soustavy by soustavy a výrobní moduly měly být z hlediska systémového inženýrství považovány za jeden celek vzhledem k tomu, že tyto části jsou na sobě závislé. Jako předpoklad pro připojení k elektrizační soustavě by proto měly být pro výrobní moduly stanoveny příslušné technické požadavky.

(6) Regulační orgány by při stanovování či schvalování sazeb za přenos nebo distribuci nebo příslušných metodik jejich výpočtu nebo při schvalování podmínek pro připojení a přístup k vnitrostátním sítím podle čl. 37 odst. 1 a 6 směrnice 2009/72/ES a článku 14 nařízení (ES) č. 714/2009 měly zohlednit přiměřené náklady, jež provozovatelům soustav při provádění tohoto nařízení skutečně vznikly.

(7) Při stanovování požadavků na výrobce je třeba vzít v úvahu, že různé synchronní elektrizační soustavy v Unii mají různé charakteristiky. Je proto vhodné, aby při stanovování pravidel pro připojení k soustavě byly zohledněny regionální zvláštnosti, jak to požaduje čl. 8 odst. 6 nařízení (ES) č. 714/2009.

(8) S ohledem na potřebu zajistit regulační jistotu by se požadavky tohoto nařízení měly vztahovat na nové výrobny; neměly by se však vztahovat na již existující výrobní moduly a na výrobní moduly, které sice ještě dokončené nejsou, jsou však již v pokročilém stadiu plánování, ledaže příslušný regulační orgán nebo členský stát na základě vývoje požadavků na soustavu a kompletní analýzy nákladů a přínosů nebo v případě, že byla u těchto výroben provedena zásadní modernizace, rozhodne jinak.

(9) Při určování významnosti výrobních modulů by se mělo vycházet z jejich velikosti a z toho, do jaké míry ovlivňují celou soustavu. Synchronní stroje by měly být rozděleny do skupin podle velikosti a měly by zahrnovat všechny složky výrobny, které běžně fungují neoddělitelně, například samostatné alternátory poháněné samostatnými plynovými a parními turbínami v paroplynovém zařízení. U výrobny, která má několik takových paroplynových zařízení, by každé z nich mělo být posuzováno podle velikosti, nikoli podle kapacity celé výrobny. Nesynchronně připojené výrobní jednotky, které jsou sestaveny tak, aby tvořily hospodářskou jednotku, a které mají jen jedno místo připojení, by měly být posuzovány podle své souhrnné kapacity.

(10) Vzhledem k různým napěťovým hladinám, na nichž jsou výrobci připojeni, a k jejich maximální výrobní kapacitě by toto nařízení mělo rozlišovat mezi různými typy výrobců stanovením různých úrovní požadavků. Toto nařízení nestanoví pravidla pro určování napěťové hladiny místa připojení, k němuž bude výrobní modul připojen.

(11) Požadavky na výrobní moduly typu A by měly být stanoveny na základní úrovni nezbytné pro zajištění schopnosti výroby s omezenou automatizovanou odezvou a s minimální regulací ze strany provozovatele soustavy. Měly by zajistit, aby v provozních rozpětích soustavy nedocházelo k velkým ztrátám výroby, čímž se minimalizuje vznik kritických událostí, a měly by obsahovat požadavky nezbytné pro rozsáhlý zásah při událostech kritických z hlediska soustavy.

(12) Požadavky na výrobní moduly typu B by měly zajišťovat širší rozsah automatizované dynamické odezvy s větší odolností vůči provozním událostem, aby bylo možné zajistit využití této dynamické odezvy, vyšší úrovně řízení ze strany provozovatele soustavy a vyšší úrovně informací pro zužitkování těchto schopností. Zajišťují automatizovanou odezvu ke zmírnění dopadu událostí vznikajících v soustavě a v co nejvyšší míře zvyšují dynamickou odezvu výroby na tyto události.

(13) Požadavky na výrobní moduly typu C by měly zajišťovat přesnou, stabilní, vysoce kontrolovatelnou dynamickou odezvu v reálném čase zaměřenou na poskytování základních pomocných služeb pro zajištění bezpečnosti dodávek. Tyto požadavky by měly zahrnovat všechny stavy soustavy s následnou podrobnou specifikací interakce požadavků, funkcí, regulace a informací, což umožní těchto schopností využívat a zabezpečit odezvu soustavy v reálném čase, která je nezbytná pro předcházení událostem v soustavě, jejich zvládání a reakci na tyto události. Tyto požadavky by rovněž měly zajistit dostatečnou schopnost výrobních modulů, aby mohly reagovat jak na situace, při nichž je chod soustavy zachován, tak na ty, při nichž je narušen poruchami, a měly by zajistit informace a regulaci, které jsou nezbytné pro využití výroby v různých situacích.

(14) Požadavky na výrobní moduly typu D by se měly vztahovat specificky na výrobu připojenou k vyšším napěťovým hladinám, která má dopad na regulaci a provoz celé soustavy. Měly by též zajistit stabilní provoz propojené soustavy a zároveň umožňovat využívání pomocných služeb z výroby v celé Evropě.

(15) Požadavky by měly vycházet ze zásad nediskriminace a transparentnosti, jakož i ze zásady optimalizace mezi co nejvyšší celkovou efektivitou a co nejnižšími celkovými náklady pro všechny zúčastněné strany. Tyto požadavky by proto měly odrážet rozdílné přístupy k výrobním technologiím s různými inherentními charakteristikami a měly by zabránit zbytečným investicím v některých zeměpisných oblastech, aby se tak zohlednily regionální zvláštnosti jednotlivých oblastí. Provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav včetně provozovatelů uzavřených distribučních soustav mohou vzít tyto rozdíly v úvahu při stanovování požadavků v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, přičemž se uznává, že prahové hodnoty, které určují, zda se jedná o soustavu přenosovou, nebo distribuční, se vymezují na vnitrostátní úrovni.

(16) Vzhledem k jeho přeshraničnímu dopadu by cílem tohoto nařízení mělo být stanovení stejných požadavků souvisejících s frekvencí na všech napěťových hladinách, alespoň v rámci jednotlivých synchronně propojených oblastí. Je to nezbytné vzhledem k tomu, že v rámci synchronně propojené oblasti by změna frekvence v jednom členském státě okamžitě ovlivnila frekvenci ve všech ostatních členských státech a mohla by poškodit jejich zařízení.

(17) Pro zajištění bezpečnosti provozu soustavy by měly být výrobní moduly v každé synchronně propojené oblasti propojené soustavy schopny zůstat ve stanovených rozpětích frekvence a napětí připojeny k soustavě.

(18) Toto nařízení by mělo stanovit rozpětí parametrů, z něhož bude na vnitrostátní úrovni možné zvolit parametry k zajištění schopnosti překlenutí poruchy, aby byl zachován vyvážený přístup zohledňující různé potřeby soustav, např. úroveň obnovitelných zdrojů energie a stávající systémy ochrany soustavy, jak přenosové, tak distribuční. Vzhledem ke konfiguraci některých soustav by horní mez požadavků na schopnost překlenutí poruchy měla být stanovena na 250 milisekund. Protože je ale nejčastější doba odstranění poruch v Evropě v současnosti 150 milisekund, je ponechán prostor pro to, aby subjekt, jenž byl členským státem pověřen schvalováním požadavků tohoto nařízení, před schválením tohoto požadavku ověřil, zda je požadavek delší doby potřebný.

(19) Při stanovování podmínek před poruchou a po ní pro účely schopnosti překlenutí poruchy by příslušný provozovatel přenosové soustavy s ohledem na charakteristiky soustavy, jako je například její topologie a skladba zdrojů pro výrobu elektřiny, měl rozhodnout, zda mají prioritu provozní podmínky výrobních modulů z doby před poruchou, nebo delší doby odstranění poruchy.

(20) Pro fungování propojené soustavy je důležité zajistit řádné opětovné připojení po odpojení způsobeném poruchou v soustavě. Řádná ochrana soustavy má zásadní význam pro zachování stability a bezpečnosti soustavy, zejména v případě narušení soustavy. Systémy ochran mohou zabránit zhoršení narušení a omezit jejich následky.

(21) Nezbytným předpokladem pro to, aby provozovatelé soustav mohli udržovat stabilitu a bezpečnost soustavy, je odpovídající výměna informací mezi provozovateli soustav a vlastníky výroben elektřiny. Provozovatelé soustav musí mít neustálý přehled o stavu soustavy, což zahrnuje informace o provozních podmínkách výrobních modulů, ale i možnost komunikovat s nimi za účelem předávání provozních pokynů.

(22) V nouzových situacích, jež by mohly ohrozit stabilitu a bezpečnost soustavy, by provozovatelé soustav měli mít možnost vyžadovat takovou úpravu výkonu výrobních modulů, která jim umožní dostát jejich odpovědnosti za bezpečnost provozu soustavy.

(23) Rozsahy napětí by mezi propojenými soustavami měly být koordinovány, jelikož jsou klíčové pro bezpečnost plánování a provozu elektrizační soustavy v rámci synchronně propojené oblasti. Odpojení v důsledku poruch stability napětí má dopad na sousední soustavy. Kdyby rozsahy napětí nebyly stanoveny, mohlo by to vést k všeobecné nejistotě při plánování a provozu soustavy, pokud jde o provoz mimo běžné provozní podmínky.

(24) Potřeby v oblasti jalového výkonu závisí na řadě faktorů včetně stupně zasmyčkování soustav a poměru napájení ke spotřebě, což by při stanovování požadavků na jalový výkon mělo být zohledněno. Pokud se charakteristiky regionálních soustav v oblasti odpovědnosti provozovatele soustavy liší, mohlo by být vhodné použít více než jeden profil. Výroba jalového výkonu při nadpětí, známá též jako práce v přebuzení, a odběr jalového výkonu při podpětí, známý též jako práce v podbuzení, nemusejí být nezbytné. Požadavky na jalový výkon by mohly vést k omezením ohledně konstrukce a provozu výroben elektřiny. Proto je důležité důkladně posoudit, jaké kapacity jsou pro efektivní provoz soustavy skutečně nezbytné.

(25) Synchronní výrobní moduly mají inherentní schopnost odolávat odchylkám frekvence nebo je zpomalovat, což je vlastnost, kterou mnohé technologie obnovitelných zdrojů energie nemají. Měla by proto být přijata protiopatření, aby nedocházelo k větším změnám frekvence při intenzivní výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Další rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie, které nepřispívají přirozeně k setrvačnosti, by mohla usnadnit umělá setrvačnost.

(26) Měly by být zavedeny vhodné a přiměřené zkoušky souladu, aby provozovatelé soustav mohli zajistit bezpečnost provozu.

(27) Regulační orgány, členské státy a provozovatelé soustav by při vypracovávání a schvalování požadavků na připojení k soustavě měli zajistit jejich co největší možnou harmonizaci, aby se dosáhlo plné integrace trhu. Při sestavování požadavků na připojení by měly být zvláště zohledněny zavedené technické standardy.

(28) V tomto nařízení by měl být stanoven proces pro udělování výjimek z pravidel, aby se zohlednily místní podmínky, za kterých by ve výjimečných případech například dodržování uvedených pravidel mohlo ohrozit stabilitu místní soustavy, nebo by bezpečný provoz výrobního modulu mohl vyžadovat provozní podmínky, jež nejsou v souladu s tímto nařízením. V případě konkrétních zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny, jež přinášejí širší prospěch z hlediska účinnosti, by uplatňování tohoto nařízení mohlo vést k nepřiměřeným nákladům a ke ztrátě těchto výhod spojených s větší účinnosti.

(29) Provozovatelům soustav by mělo být povoleno pro některé třídy výrobních modulů navrhnout výjimky, které podléhají schválení příslušným regulačním orgánem, případně jiným orgánem, pokud je tak v daném členském státě stanoveno.

(30) Toto nařízení bylo přijato na základě nařízení (ES) č. 714/2009, které doplňuje a jehož je nedílnou součástí. Odkazy na nařízení (ES) č. 714/2009 v jiných právních aktech by měly být chápány tak, že odkazují i na toto nařízení.

(31) Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 714/2009,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

 NahoruHLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

 NahoruPředmět úpravy

Toto nařízení zavádí kodex sítě, jenž stanoví požadavky na připojení výroben elektřiny, jmenovitě synchronních výrobních modulů, nesynchronních výrobních modulů a nesynchronních výrobních modulů na moři, k propojené elektrizační soustavě. Přispívá tak k zajištění spravedlivých podmínek hospodářské soutěže na vnitřním trhu s elektřinou, k zajištění bezpečnosti provozu soustavy a integrace obnovitelných zdrojů energie do soustavy a k usnadnění obchodu s elektřinou v celé Unii.

Toto nařízení stanoví rovněž povinnosti, jež mají zajistit, aby provozovatelé soustav využívali schopností výroben elektřiny vhodným, transparentním a nediskriminačním způsobem za účelem zajištění rovných podmínek v celé Unii.

Článek 2

 NahoruDefinice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (3), v článku 2 nařízení (ES) č. 714/2009, v článku 2 nařízení Komise (EU) 2015/1222 (4), v článku 2 nařízení Komise (EU) č. 543/2013 (5) a v článku 2 směrnice 2009/72/ES.

Dále se rozumí:

1. "subjektem" regulační orgán, jiný vnitrostátní orgán, provozovatel soustavy nebo jiný veřejný či soukromý subjekt určený podle vnitrostátního práva;

2. "synchronně propojenou oblastí" oblast pokrytá synchronně propojenými provozovateli přenosových soustav, např. synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa, Velká Británie, Irsko – Severní Irsko a severská a elektrizační soustavy Litvy, Lotyšska a Estonska, společně označované jako "Pobaltí", které jsou součástí širší synchronně propojené oblasti;

3. "napětím" rozdíl elektrického potenciálu mezi dvěma body měřený jako efektivní hodnota sousledné složky sdružených napětí o frekvenci základní harmonické;

4. "zdánlivým výkonem" součin napětí a proudu při frekvenci základní harmonické a v případě třífázových soustav druhé odmocniny ze tří, obvykle vyjádřený v kilovoltampérech (kVA) nebo v megavoltampérech (MVA);

5. "výrobním modulem" buď synchronní výrobní modul, nebo nesynchronní výrobní modul;

6. "výrobnou elektřiny" zařízení, které převádí primární energii na energii elektrickou a sestává z jednoho nebo více výrobních modulů připojených k soustavě v jednom nebo více místech připojení;

7. "vlastníkem výrobny elektřiny" fyzická nebo právnická osoba vlastnící výrobnu elektřiny;

8. "klíčovou výrobní technologií" jedno nebo více hlavních zařízení potřebných k přeměně primárního zdroje energie na elektřinu;

9. "synchronním výrobním modulem" nedělitelný soubor zařízení, který je schopen vyrábět elektrickou energii tak, že frekvence vyrobeného napětí, rychlost generátoru a frekvence napětí v síti jsou ve stálém poměru, a tedy v synchronismu;

10. "dokumentem výrobního modulu" dokument předložený vlastníkem výrobny elektřiny příslušnému provozovateli soustavy k výrobnímu modulu typu B nebo C, který potvrzuje, že u daného výrobního modulu byl prokázán soulad s technickými kritérii uvedenými v tomto nařízení, a který obsahuje nezbytné údaje a prohlášení včetně prohlášení o souladu;

11. "příslušným provozovatelem přenosové soustavy" provozovatel přenosové soustavy, v jehož regulační oblasti je nebo bude připojen výrobní modul, odběrné elektrické zařízení, distribuční soustava nebo vysokonapěťová stejnosměrná soustava, které jsou vyvedeny do jakékoli napěťové hladiny;

12. "soustavou" technologie a zařízení vzájemně propojené tak, aby přenášely nebo distribuovaly elektřinu;

13. "příslušným provozovatelem soustavy" provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, do jehož soustavy je nebo bude připojen výrobní modul, odběrné elektrické zařízení, distribuční soustava nebo vysokonapěťová stejnosměrná soustava;

14. "smlouvou o připojení" smlouva mezi příslušným provozovatelem soustavy a vlastníkem výrobny elektřiny, vlastníkem odběrného elektrického zařízení, provozovatelem distribuční soustavy nebo vlastníkem vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, která obsahuje umístění příslušné výrobny elektřiny, odběrného elektrického zařízení, distribuční soustavy, připojení k distribuční soustavě nebo vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a specifické technické požadavky, jež jsou na ně kladeny;

15. "místem připojení" rozhraní, v němž je výrobní modul, odběrné elektrické zařízení, distribuční soustava nebo vysokonapěťová stejnosměrná soustava připojena k přenosové soustavě, k soustavě na moři, k distribuční soustavě včetně uzavřených distribučních soustav nebo k vysokonapěťové stejnosměrné soustavě a jež je uvedeno ve smlouvě o připojení;

16. "maximální kapacitou" nebo "Pmax" maximální trvalý činný výkon stanovený ve smlouvě o připojení nebo stanovený dohodou mezi příslušným provozovatelem soustavy a vlastníkem výrobny elektřiny, který výrobní modul může vyrobit, po odečtení veškeré spotřeby, jež slouží výlučně k umožnění provozu daného výrobního modulu a není dodávána do soustavy;

17. "nesynchronním výrobním modulem" blok nebo soubor bloků vyrábějící elektřinu, který je nesynchronně připojen k soustavě nebo je připojen prostřednictvím výkonové elektroniky a který je k přenosové soustavě, k distribuční soustavě včetně uzavřené distribuční soustavy nebo k vysokonapěťové stejnosměrné soustavě připojen v jediném místě připojení;

18. "nesynchronním výrobním modulem na moři" nesynchronní výrobní modul nacházející se na moři s místem připojení na moři;

19. "kompenzačním režimem" provoz alternátoru bez pohonu, jehož účelem je dynamicky regulovat napětí výrobou nebo spotřebou jalového výkonu;

20. "činným výkonem" reálná složka zdánlivého výkonu při frekvenci základní harmonické, vyjádřená ve wattech nebo jejich násobcích, např. kilowattech (kW) nebo megawattech (MW);

21. "přečerpávací vodní elektrárnou" vodní elektrárna, v jejíž nádrži lze čerpadly zvyšovat hladinu vody a tuto vodu akumulovat pro potřeby výroby elektrické energie;

22. "frekvencí" elektrická frekvence soustavy vyjádřená v hertzech, kterou lze naměřit ve všech částech synchronně propojené oblasti, kdy se pro tuto soustavu předpokládá jednotná hodnota v časovém řádu sekund, přičemž mezi jednotlivými místy měření se mohou vyskytnout rozdíly, ovšem jen drobné. Její jmenovitá hodnota je 50 Hz;

23. "statikou" poměr změny frekvence v ustáleném stavu k výsledné změně činného výkonu na výstupu v ustáleném stavu, vyjádřený v procentech. Změna frekvence je vztažena na jmenovitou frekvenci a změna činného výkonu je vztažena na maximální kapacitu nebo skutečný činný výkon v okamžiku, kdy se dosáhne příslušné prahové hodnoty;

24. "minimální regulační úrovní" minimální hodnota činného výkonu, vymezená ve smlouvě o připojení nebo stanovená dohodou mezi příslušným provozovatelem soustavy a vlastníkem výrobny elektřiny, do níž může výrobní modul regulovat činný výkon;

25. "zadanou hodnotou" cílová hodnota daného parametru, obvykle používaná v regulačních schématech;

26. "pokynem" jakýkoli příkaz provozovatele soustavy vydaný v rámci jeho kompetence vlastníkovi výrobny elektřiny, vlastníkovi odběrného elektrického zařízení, provozovateli distribuční soustavy nebo vlastníkovi vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, aby provedl určitou akci;

27. "zajištěnou poruchou" porucha, která je úspěšně odstraněna podle plánovacích kritérií provozovatele soustavy;

28. "jalovým výkonem" imaginární složka zdánlivého výkonu při frekvenci základní harmonické, obvykle vyjadřovaná v kilovoltampérech reaktančních (kVAr) nebo megavoltampérech reaktančních (MVAr);

29. "schopností překlenutí poruchy" schopnost elektrických zařízení zůstat připojen k soustavě a v provozu během poklesu napětí v místě připojení způsobeného zajištěnými poruchami;

30. "alternátorem" zařízení, které přeměňuje mechanickou energii v energii elektrickou pomocí rotujícího magnetického pole;

31. "proudem" rychlost, jíž protéká elektrický náboj a která se měří efektivní hodnotou sousledné složky fázového proudu při frekvenci základní harmonické;

32. "statorem" část točivého stroje, která obsahuje statické magnetické součásti včetně souvisejících vinutí;

33. "setrvačností" vlastnost otáčejícího se pevného tělesa, např. rotoru alternátoru, které zachovává rovnoměrný otáčivý pohyb a moment hybnosti, pokud na ně nepůsobí vnější moment síly;

34. "umělou setrvačností" schopnost nesynchronního výrobního modulu nebo vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, která má nahradit účinek setrvačnosti synchronního výrobního modulu podle předepsané funkčnosti;

35. "regulací frekvence" schopnost výrobního modulu nebo vysokonapěťové stejnosměrné soustavy upravit svůj činný výkon na výstupu v reakci na měřenou odchylku frekvence soustavy od zadané hodnoty tak, aby byla zachována stabilní frekvence soustavy;

36. "frekvenčně závislým režimem" provozní režim výrobního modulu nebo vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, ve kterém se v reakci na změnu frekvence soustavy změní činný výkon na výstupu tak, aby přispíval k obnově na cílovou frekvenci;

37. "omezeným frekvenčně závislým režimem při nadfrekvenci" provozní režim výrobního modulu nebo vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, při němž je snížen činný výkon na výstupu v důsledku zvýšení frekvence soustavy nad určitou hodnotu;

38. "omezeným frekvenčně závislým režimem při podfrekvenci" provozní režim výrobního modulu nebo vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, při němž je zvýšen činný výkon na výstupu v důsledku snížení frekvence soustavy pod určitou hodnotu;

39. "pásmem necitlivosti frekvenční odezvy" záměrně používaný interval, ve kterém je regulace frekvence bez odezvy;

40. "necitlivostí frekvenční odezvy" vlastnost regulačního systému stanovená jako minimální velikost změny frekvence nebo vstupního signálu, která vede ke změně výstupního výkonu nebo výstupního signálu;

41. "provozním diagramem P-Q" diagram znázorňující jalový výkon výrobního modulu v závislosti na proměnném činném výkonu v místě připojení;

42. "stabilitou v ustáleném stavu" schopnost soustavy nebo synchronního výrobního modulu vrátit se po drobném narušení do stabilního provozu a udržet jej;

43. "ostrovním provozem" nezávislý provoz celé soustavy nebo její části, která je provozována odděleně po svém odpojení od propojené soustavy a v jejímž rámci pracuje alespoň jeden výrobní modul nebo vysokonapěťová stejnosměrná soustava dodávající energii do této soustavy a regulující frekvenci a napětí;

44. "provozem na vlastní spotřebu" provoz, který zajišťuje, aby výrobna elektřiny mohla i nadále napájet své vlastní zatížení v případě poruch v soustavě, v jejichž důsledku jsou výrobní moduly odpojeny od soustavy a napájejí svá pomocná zařízení;

45. "schopností startu ze tmy" schopnost startu výrobního modulu po jeho úplné odstávce prostřednictvím vyhrazeného pomocného zdroje energie bez dodávky elektrické energie, jež nepochází přímo z výrobny elektřiny;

46. "certifikátorem" subjekt, který vydává certifikáty zařízení a dokumenty výrobních modulů a jehož akreditaci provádí vnitrostátní pobočka Evropské organizace pro spolupráci v oblasti akreditace (EA), zřízená podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (6);

47. "certifikátem zařízení" dokument vydaný certifikátorem k zařízení používanému ve výrobním modulu, v odběrné jednotce, v distribuční soustavě, v odběrném elektrickém zařízení nebo ve vysokonapěťové stejnosměrné soustavě. V certifikátu zařízení je stanoven rozsah jeho platnosti na vnitrostátní nebo jiné úrovni, na níž je z rozpětí povoleného na úrovni evropské zvolena jedna konkrétní hodnota. Za účelem nahrazení specifických částí procesu ověřování souladu může certifikát zařízení obsahovat modely, které byly ověřeny na základě výsledků reálných zkoušek;

48. "systémem regulace buzení" systém regulace se zpětnou vazbou, který zahrnuje synchronní stroj a jeho budicí soupravu;

49. "profilem U-Q/Pmax" profil znázorňující schopnost výrobního modulu nebo konvertorové stanice vysokonapěťového stejnosměrného propojení dodávat jalový výkon v závislosti na změně napětí v místě připojení;

50. "minimální stabilní provozní úrovní" minimální činný výkon, vymezený ve smlouvě o připojení nebo stanovený dohodou mezi příslušným provozovatelem soustavy a vlastníkem výrobny elektřiny, při němž lze výrobní modul provozovat stabilně po neomezenou dobu;

51. "omezovačem rotorového proudu" kontrolní zařízení v automatickém regulátoru napětí, které brání přetížení rotoru alternátoru tím, že omezuje budicí proud;

52. "hlídačem meze podbuzení" kontrolní zařízení v automatickém regulátoru napětí, které má bránit ztrátě synchronismu alternátoru v důsledku nedostatečného buzení;

53. "automatickým regulátorem napětí" nepřetržitě pracující automatické zařízení, které reguluje svorkové napětí synchronního výrobního modulu tak, že porovnává skutečné svorkové napětí s referenční hodnotou a reguluje výstup systému regulace buzení;

54. "systémovým stabilizátorem" doplňující funkce automatického regulátoru napětí synchronního výrobního modulu, jejímž účelem je tlumit výkonové oscilace (kmity);

55. "rychlým poruchovým proudem" proud dodaný nesynchronním výrobním modulem nebo vysokonapěťovou stejnosměrnou soustavou při a po odchylce napětí vzniklé v důsledku elektrické poruchy, s cílem zjistit poruchu v její počáteční fázi pomocí systémů ochran soustavy, přispět k podpoře napětí soustavy v pozdější fázi poruchy a k obnově napětí v soustavě po odstranění poruchy;

56. "účiníkem" poměr absolutní hodnoty činného výkonu k zdánlivému výkonu;

57. "strmostí" poměr změny napětí vztažené k referenčnímu napětí odpovídajícímu 1 p. j. ke změně jalového výkonu z nuly na maximum vztažené k maximálnímu jalovému výkonu;

58. "systémem připojení k soustavě na moři" kompletní propojení mezi místem připojení na moři a soustavou na pevnině až k místu propojení se soustavou na pevnině;

59. "místem propojení se soustavou na pevnině" místo, v němž je systém připojení k soustavě na moři připojen k soustavě příslušného provozovatele soustavy na pevnině;

60. "instalačním dokumentem" jednoduše strukturovaný dokument obsahující informace o výrobním modulu typu A nebo o odběrné jednotce s odezvou na straně poptávky, která je připojena k nižšímu napětí než 1 000 V, a stvrzující jejich soulad s příslušnými požadavky;

61. "prohlášením o souladu" dokument, který vlastník výrobny elektřiny, vlastník odběrného elektrického zařízení, provozovatel distribuční soustavy nebo vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy poskytuje provozovateli soustavy a v němž je uveden aktuální stav souladu s příslušnými specifikacemi a požadavky;

62. "konečným provozním oznámením" oznámení vydané příslušným provozovatelem soustavy vlastníkovi výrobny elektřiny, vlastníkovi odběrného elektrického zařízení, provozovateli distribuční soustavy nebo vlastníkovi vysokonapěťové stejnosměrné soustavy splňujícímu příslušné specifikace a požadavky, které mu povoluje provozovat odpovídající výrobní modul, odběrné elektrické zařízení, distribuční soustavu nebo vysokonapěťovou stejnosměrnou soustavu pomocí připojení k elektrizační soustavě;

63. "elektrizačním provozním oznámením" oznámení vydané příslušným provozovatelem soustavy vlastníkovi výrobny elektřiny, vlastníkovi odběrného elektrického zařízení, provozovateli distribuční soustavy nebo vlastníkovi vysokonapěťové stejnosměrné soustavy před uvedením jeho vnitřní soustavy pod napětí;

64. "dočasným provozním oznámením" oznámení vydané příslušným provozovatelem soustavy vlastníkovi výrobny elektřiny, vlastníkovi odběrného elektrického zařízení, provozovateli distribuční soustavy nebo vlastníkovi vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, které mu povoluje provozovat odpovídající výrobní modul, odběrné elektrické zařízení, distribuční soustavu nebo vysokonapěťovou stejnosměrnou soustavu pomocí připojení k elektrizační soustavě po časově omezené období a za účelem zahájení zkoušek souladu pro zajištění souladu s příslušnými specifikacemi a požadavky;

65. "omezeným provozním oznámením" oznámení vydané příslušným provozovatelem soustavy vlastníkovi výrobny elektřiny, vlastníkovi odběrného elektrického zařízení, provozovateli distribuční soustavy nebo vlastníkovi vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, kterému již dříve bylo vydáno konečné provozní oznámení, ale u kterého se dočasně projevuje významná změna nebo ztráta vlastností, jež vede k nesouladu s příslušnými specifikacemi a požadavky.

Článek 3

 NahoruOblast působnosti

1. Požadavky týkající se připojení, které stanoví toto nařízení, se vztahují na nové výrobní moduly, které jsou v souladu s článkem 5 považovány za významné, pokud není stanoveno jinak.

Příslušný provozovatel soustavy odmítne povolit připojení výrobního modulu, který není v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení a na který se nevztahuje výjimka udělená regulačním orgánem nebo jiným orgánem, pokud je tak v daném členském státě stanoveno, podle článku 60. Příslušný provozovatel soustavy prostřednictvím písemného oznámení s odůvodněním oznámí takové zamítnutí vlastníkovi výrobny elektřiny, a pokud regulační orgán nestanoví jinak, regulačnímu orgánu.

2. Toto nařízení se nevztahuje na

a) výrobní moduly připojené k přenosové soustavě a distribučním soustavám nebo k částem přenosové soustavy či distribučních soustav ostrovů členských států, jejichž soustavy nejsou provozovány synchronně s jednou ze synchronně propojených oblastí kontinentální Evropa, Velká Británie, severská, Irsko a Severní Irsko nebo Pobaltí;

b) výrobní moduly, které byly instalovány za účelem poskytování záložní elektřiny a jsou provozovány paralelně se soustavou po dobu kratší než pět minut v každém kalendářním měsíci, když je soustava v normálním stavu; Paralelní provoz daného výrobního modulu během údržby nebo zkoušek před uvedením do provozu se do pětiminutového limitu nezapočítává;

c) výrobní moduly, které nemají trvalé místo připojení a které provozovatelé soustav používají k dočasným dodávkám elektřiny v situacích, kdy běžná kapacita soustavy není vůbec nebo částečně k dispozici;

d) akumulační zařízení kromě výrobních modulů přečerpávacích vodních elektráren v souladu s čl. 6 odst. 2.

Článek 4

 NahoruPoužití na stávající výrobní moduly

1. Stávající výrobní moduly požadavkům tohoto nařízení nepodléhají s výjimkou případů, kdy:

a) výrobní modul typu C nebo D byl změněn do takové míry, že jeho smlouva o připojení musí být podstatně zrevidována v souladu s následujícím postupem:

i) vlastníci výroben elektřiny, kteří hodlají uskutečnit modernizaci technologie nebo výměnu zařízení, která ovlivňuje technické vlastnosti výrobního modulu, musí své plány předem oznámit příslušnému provozovateli soustavy;

ii) pokud příslušný provozovatel soustavy usoudí, že rozsah modernizace nebo výměny zařízení je takový, že je nezbytné uzavřít novou smlouvu o připojení, oznámí to provozovatel soustavy příslušnému regulačnímu orgánu nebo případně členskému státu a

iii) příslušný regulační orgán nebo případně členský stát rozhodne, zda musí být zrevidována stávající smlouva o připojení nebo zda je nezbytná nová smlouva o připojení a které požadavky tohoto nařízení se použijí; nebo

b) na návrh příslušného provozovatele přenosové soustavy v souladu s odstavci 3, 4 a 5 regulační orgán nebo případně členský stát rozhodne, že stávající výrobní modul podléhá všem nebo některým požadavkům tohoto nařízení.

2. Pro účely tohoto nařízení je výrobní modul považován za stávající, pokud:

a) ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost je již připojen k soustavě; nebo

b) vlastník výrobny elektřiny uzavřel do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost konečnou a závaznou kupní smlouvu na pořízení klíčové výrobní technologie. Vlastník výrobny elektřiny musí uzavření smlouvy oznámit příslušnému provozovateli soustavy a příslušnému provozovateli přenosové soustavy nejpozději do 30 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

V oznámení, které vlastník výrobny elektřiny příslušnému provozovateli soustavy a příslušnému provozovateli přenosové soustavy předkládá, se uvede přinejmenším název smlouvy, datum jejího podpisu a vstupu v platnost a specifikace klíčové výrobní technologie, která má být postavena, smontována nebo zakoupena.

Členský stát může stanovit, že za vymezených podmínek může regulační orgán určit, zda výrobní modul má být považován za stávající výrobní modul, nebo za nový výrobní modul.

3. Po veřejné konzultaci v souladu s článkem 10 a s cílem reagovat na významné faktické změny v okolnostech, např. na vývoj požadavků na soustavy včetně zavádění obnovitelných zdrojů energie, inteligentních sítí, distribuované výroby nebo odezvy na straně poptávky, může příslušný provozovatel přenosové soustavy dotčenému regulačnímu orgánu nebo případně členskému státu navrhnout, aby se uplatňování tohoto nařízení rozšířilo i na stávající výrobní moduly.

Pro tento účel se provede důkladná a transparentní kvantitativní analýza nákladů a přínosů v souladu s články 38 a 39. V analýze se uvedou:

a) náklady spojené s vyžadováním souladu s tímto nařízením týkající se stávajících výrobních modulů;

b) sociálně-ekonomický přínos vyplývající z uplatňování požadavků stanovených v tomto nařízení a

c) možnosti dosažení požadovaných výsledků pomocí jiných opatření.

4. Před provedením kvantitativní analýzy nákladů a přínosů uvedené v odstavci 3 příslušný provozovatel přenosové soustavy:

a) provede předběžné kvalitativní porovnání nákladů a přínosů;

b) získá souhlas příslušného regulačního orgánu nebo případně členského státu.

5. Příslušný regulační orgán nebo případně členský stát rozhodne o rozšíření použitelnosti tohoto nařízení na stávající výrobní moduly do šesti měsíců od přijetí zprávy a doporučení příslušného provozovatele přenosové soustavy v souladu s čl. 38 odst. 4. Rozhodnutí regulačního orgánu nebo případně členského státu se zveřejní.

6. V rámci posouzení, zda má být toto nařízení použito na stávající výrobní moduly, příslušný provozovatel přenosové soustavy zohlední legitimní očekávání vlastníků výroben elektřiny.

7. Zda mají být některá nebo veškerá ustanovení tohoto nařízení použita na stávající výrobní moduly, může příslušný provozovatel přenosové soustavy posoudit v souladu s kritérii a postupem stanovenými v odstavcích 3 až 5 každé tři roky.

Článek 5

 NahoruUrčení významnosti

1. Výrobní moduly musí splňovat požadavky stanovené na základě napěťové hladiny v místě jejich připojení a jejich maximální kapacity podle kategorií, které jsou stanoveny v odstavci 2.

2. Za významné jsou považovány výrobní moduly v rámci těchto kategorií:

a) napětí v místě připojení nižší než 110 kV a maximální kapacita 0,8 kW nebo vyšší (typ A);

b) napětí v místě připojení nižší než 110 kV a maximální kapacita rovná nebo vyšší než prahová hodnota, kterou navrhnou jednotliví příslušní provozovatelé přenosových soustav postupem podle odstavce 3 (typ B). Tato prahová hodnota nesmí být vyšší než limity pro výrobní moduly typu B uvedené v tabulce 1;

c) napětí v místě připojení nižší než 110 kV a maximální kapacita rovná nebo vyšší než prahová hodnota, kterou stanoví jednotliví příslušní provozovatelé přenosových soustav postupem podle odstavce 3 (typ C). Tato prahová hodnota nesmí být vyšší než limity pro výrobní moduly typu C uvedené v tabulce 1; nebo

d) napětí v místě připojení 110 kV nebo vyšší (typ D). Výrobní modul je rovněž typu D, je-li napětí v místě jeho připojení nižší než 110 kV a jeho maximální kapacita je rovna nebo vyšší než prahová hodnota stanovená podle odstavce 3. Tato prahová hodnota nesmí být vyšší než limit pro výrobní moduly typu D uvedený v tabulce 1.

Tabulka 1

Limity prahových hodnot pro výrobní moduly typu B, C a D

3. Návrhy prahových hodnot maximální kapacity pro výrobní moduly typu B, C a D podléhají schválení příslušným regulačním orgánem nebo případně členským státem. Při tvorbě návrhů příslušný provozovatel přenosové soustavy svůj postup koordinuje se sousedícími provozovateli přenosových soustav a s provozovateli distribučních soustav a provede veřejnou konzultaci v souladu s článkem 10. Návrh příslušného provozovatele přenosové soustavy na změnu prahových hodnot nesmí být předložen dříve než tři roky po předchozím návrhu.

4. Vlastníci výroben elektřiny musí tomuto procesu napomáhat a poskytnout údaje, jež si vyžádá příslušný provozovatel přenosové soustavy.

5. Pokud je v důsledku změny prahových hodnot výrobní modul zařazen do jiného typu, pak předtím, než je požadován soulad s požadavky pro tento nový typ, se použije postup podle čl. 4 odst. 3 pro stávající výrobní moduly.

Článek 6

 NahoruPoužití na výrobní moduly, výrobní moduly přečerpávacích vodních elektráren, zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny a průmyslové objekty

1. Výrobní moduly na moři, které jsou připojeny k propojené soustavě, musejí splňovat požadavky pro výrobní moduly na pevnině, ledaže byly tyto požadavky příslušným provozovatelem soustavy pro tento účel upraveny nebo ledaže jsou nesynchronní výrobní moduly připojeny pomocí vysokonapěťového stejnosměrného propojení nebo pomocí soustavy, jejíž frekvence není synchronně propojena s frekvencí hlavní propojené soustavy (například pomocí stejnosměrné spojky).

2. Výrobní moduly přečerpávacích vodních elektráren musejí splňovat veškeré příslušné požadavky jak v turbínovém, tak v čerpacím provozním režimu. Kompenzační režim výrobních modulů přečerpávacích vodních elektráren nesmí být v důsledku technické konstrukce výrobních modulů časově omezen. Výrobní moduly přečerpávacích vodních elektráren s proměnlivou rychlostí musejí splňovat požadavky na synchronní výrobní moduly a požadavky stanovené v čl. 20 odst. 2 písm. b), patří-li mezi výrobní moduly typu B, C nebo D.

3. Pokud jde o výrobní moduly začleněné do soustav průmyslových objektů, vlastníci výroben elektřiny, provozovatelé soustav průmyslových objektů a příslušní provozovatelé soustav, jejichž soustava je připojena k soustavě průmyslového objektu, mají právo dohodnout podmínky pro odpojení takových výrobních modulů spolu s kritickými zatíženími, jež zabezpečují výrobní procesy, od soustavy příslušného provozovatele soustavy. Výkon tohoto práva musí být koordinován s příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

4. S výjimkou požadavků podle čl. 13 odst. 2 a 4 nebo v případě, že je ve vnitrostátním rámci stanoveno něco jiného, se požadavky tohoto nařízení týkající se schopnosti zachovat konstantní činný výkon na výstupu nebo modulovat činný výkon na výstupu nevztahují na výrobní moduly zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny začleněné do soustav průmyslových objektů, jsou-li splněna všechna následující kritéria:

a) primárním účelem těchto zařízení je vyrábět teplo pro výrobní procesy dotčeného průmyslového objektu;

b) výroba tepla a elektřiny je neoddělitelně propojena, takže jakákoli změna výroby tepla vede současně ke změně výroby činného výkonu a naopak;

c) výrobní moduly jsou typu A, B, C nebo v případě severské synchronně propojené oblasti typu D v souladu s čl. 5 odst. 2 písm. a) až c).

5. Zařízení kombinované výroby tepla a elektřiny musí být posuzována na základě své maximální kapacity z hlediska elektřiny.

Článek 7

 NahoruRegulační aspekty

1. Obecně použitelné požadavky, které mají být podle tohoto nařízení stanoveny příslušnými provozovateli soustav nebo příslušnými provozovateli přenosových soustav, podléhají schválení subjektem, který určí členský stát, a zveřejní se. Pokud členský stát nestanoví jinak, je určeným subjektem regulační orgán.

2. Mají-li příslušní provozovatelé soustav nebo příslušní provozovatelé přenosových soustav podle tohoto nařízení stanovit požadavky pro konkrétní výrobny, mohou členské státy vyžadovat, aby tyto požadavky podléhaly schválení určeným subjektem.

3. Členské státy, příslušné subjekty a provozovatelé soustav musí při uplatňování tohoto nařízení:

a) uplatňovat zásady proporcionality a nediskriminace;

b) zajistit transparentnost;

c) uplatňovat zásadu optimalizace mezi co nejvyšší celkovou efektivitou a co nejnižšími celkovými náklady pro všechny zúčastněné strany;

d) respektovat odpovědnost svěřenou příslušnému provozovateli přenosové soustavy za účelem zajištění bezpečnosti provozu soustavy, a to včetně toho, co vyžadují vnitrostátní právní předpisy;

e) konzultovat s příslušnými provozovateli distribučních soustav a brát v úvahu možné dopady na jejich soustavu;

f) přihlédnout k dohodnutým evropským normám a technickým specifikacím.

4. Příslušný provozovatel soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy předloží návrh obecně použitelných požadavků, nebo metodiky použité k jejich výpočtu nebo stanovení příslušnému subjektu ke schválení do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost.

5. Vyžaduje-li toto nařízení dohodu mezi příslušným provozovatelem soustavy, příslušným provozovatelem přenosové soustavy, vlastníkem výrobny elektřiny a/nebo provozovatelem distribuční soustavy, musí usilovat o to, aby jí dosáhli do šesti měsíců od doby, kdy jedna strana předložila ostatním stranám první návrh. Pokud se v této lhůtě nepodaří dohody dosáhnout, může každá strana ve lhůtě šesti měsíců požádat příslušný regulační orgán o vydání rozhodnutí.

6. Příslušné subjekty rozhodnou o návrzích požadavků nebo metodik do šesti měsíců po jejich obdržení.

7. Má-li příslušný provozovatel soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy za to, že je nezbytné požadavky nebo metodiky stanovené a schválené podle odstavců 1 a 2 změnit, použijí se na navrženou změnu požadavky stanovené v odstavcích 3 až 8. Provozovatelé soustav a provozovatelé přenosových soustav, kteří změnu navrhují, vezmou v úvahu případná legitimní očekávání vlastníků výroben elektřiny, výrobců vybavení a dalších zainteresovaných stran, která jsou založena na původně stanovených nebo dohodnutých požadavcích nebo metodikách.

8. Každá osoba, která je nespokojena s příslušným provozovatelem soustavy nebo provozovatelem přenosové soustavy v souvislosti s povinnostmi daného provozovatele podle tohoto nařízení, může podat stížnost regulačnímu orgánu, který jako orgán pro řešení sporů vydá rozhodnutí do dvou měsíců po obdržení stížnosti. Tuto lhůtu je možné prodloužit o dva měsíce, pokud regulační orgán požaduje dodatečné informace. Tuto prodlouženou lhůtu je možné dále prodloužit po dohodě se stěžovatelem. Rozhodnutí regulačního orgánu má závazný účinek, pokud není zrušeno v rámci odvolání.

9. Má-li požadavky podle tohoto nařízení stanovit příslušný provozovatel soustavy, který není provozovatelem přenosové soustavy, mohou členské státy určit, aby byl místo něj za stanovení daných požadavků odpovědný provozovatel přenosové soustavy.

Článek 8

 NahoruVíce provozovatelů přenosových soustav

1. Působí-li v daném členském státě více než jeden provozovatel přenosové soustavy, vztahuje se toto nařízení na všechny tyto provozovatele.

2. Členské státy mohou v rámci svého vnitrostátního regulačního režimu stanovit, že odpovědnost provozovatele přenosové soustavy za plnění jedné nebo několika nebo všech povinností podle tohoto nařízení je svěřena jednomu nebo více konkrétním provozovatelům přenosových soustav.

Článek 9

 NahoruÚhrada nákladů

1. Náklady, jež vznikly provozovatelům soustav podléhajícím regulaci síťových tarifů a které vyplývají ze závazků stanovených v tomto nařízení, posuzují příslušné regulační orgány. Náklady, jež budou posouzeny jako přiměřené a efektivní, jsou uhrazovány, a to prostřednictvím síťových tarifů nebo jiných vhodných mechanismů.

2. Na žádost příslušných regulačních orgánů jsou provozovatelé soustav podle odstavce 1 ve lhůtě tří měsíců od podání žádosti povinni předložit informace potřebné pro účely posouzení vzniklých nákladů.

Článek 10

 NahoruVeřejná konzultace

1. Příslušní provozovatelé soustav a příslušní provozovatelé přenosových soustav konzultují návrhy na rozšíření použitelnosti tohoto nařízení na stávající výrobní moduly v souladu s čl. 4 odst. 3, návrhy prahových hodnot v souladu s čl. 5 odst. 3, zprávu vypracovanou v souladu s čl. 38 odst. 3 a analýzu nákladů a přínosů provedenou v souladu s čl. 63 odst. 2 se zainteresovanými stranami, včetně příslušných orgánů každého členského státu. Konzultace musí trvat nejméně jeden měsíc.

2. Než příslušní provozovatelé soustav nebo příslušní provozovatelé přenosových soustav předloží pracovní verzi návrhu prahových hodnot, zprávu nebo analýzu nákladů a přínosů ke schválení regulačnímu orgánu nebo případně členskému státu, zohlední náležitě názory zainteresovaných stran vzešlé z konzultací. Ve všech případech musí být vypracováno řádné odůvodnění, proč názory zainteresovaných stran byly či nebyly zohledněny; toto odůvodnění se včas zveřejní před zveřejněním návrhu nebo současně s ním.

Článek 11

 NahoruZapojení zainteresovaných stran

Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen "agentura") v úzké spolupráci s Evropskou sítí provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (dále jen "síť ENTSO pro elektřinu") zajistí zapojení zainteresovaných stran, pokud jde o požadavky na připojení výroben elektřiny k elektrizační soustavě a další aspekty provádění tohoto nařízení. Zajistí mimo jiné pravidelná setkání se zainteresovanými stranami, aby bylo možné poukázat na problémy a navrhnout zlepšení, zejména pokud jde o požadavky na připojení výroben elektřiny k elektrizační soustavě.

Článek 12

 NahoruPovinnost mlčenlivosti

1. Na veškeré důvěrné informace přijaté, vyměňované nebo předané podle tohoto nařízení se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle odstavců 2, 3 a 4.

2. Povinnost mlčenlivosti platí pro všechny osoby, regulační orgány nebo subjekty, na které se vztahuje toto nařízení.

3. Žádné důvěrné informace, které osoby, regulační orgány nebo subjekty uvedené v odstavci 2 získaly při plnění svých povinností, nesmí být poskytnuty jiné osobě ani orgánu, aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahuje vnitrostátní právo, jiná ustanovení tohoto nařízení nebo jiné příslušné právní předpisy Unie.

4. Aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahuje vnitrostátní právo nebo právo Unie, mohou regulační orgány, subjekty nebo osoby, které přijímají důvěrné informace podle tohoto nařízení, použít tyto informace pouze pro účely plnění svých úkolů podle tohoto nařízení.

 NahoruHLAVA II
POŽADAVKY

Článek 13

 NahoruObecné požadavky na výrobní moduly typu A

1. Výrobní moduly typu A musí splňovat tyto požadavky týkající se frekvenční stability:

a) pokud jde o rozsahy frekvencí:

i) výrobní modul musí být schopen zůstat připojený k soustavě a pracovat v rozsazích frekvencí a po dobu, jak je uvedeno v tabulce 2;

ii) příslušný provozovatel soustavy, v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy, a vlastník výrobny elektřiny se mohou dohodnout na širších rozsazích frekvencí, delších minimálních dobách provozu nebo na specifických požadavcích na kombinované odchylky frekvence a napětí, aby mohly být co nejlépe využívány technické charakteristiky výrobního modulu, je-li to nezbytné pro zachování nebo obnovu bezpečnosti provozu soustavy;

iii) vlastník výrobny elektřiny nesmí neodůvodněně odepřít souhlas s uplatněním širších rozsahů frekvencí nebo delších minimálních dob provozu, při zohlednění jejich ekonomické a technické proveditelnosti.

b) S ohledem na schopnost zdroje zůstat připojen k síti při dané rychlosti změny frekvence (ROCOF) musí být výrobní modul schopen zůstat připojen k soustavě a pracovat při rychlostech změny frekvence až po hodnotu stanovenou příslušným provozovatelem přenosové soustavy, pokud odepnutí od sítě nebylo vyvoláno ochranou při odpojení sítě (LOM – loss of mains), která působila v důsledku rychlosti změny frekvence. Příslušný provozovatel soustavy, v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy, tuto ochranu při odpojení sítě, která působí v důsledku rychlosti změny frekvence, stanoví.

Tabulka 2

Minimální doby, po které výrobní modul musí být schopen provozu při různých frekvencích, které se odchylují od jmenovité hodnoty, bez odpojení od soustavy.

2. Pokud jde o omezený frekvenčně závislý režim při nadfrekvenci, platí níže uvedené, jak pro svou regulační oblast určí příslušný provozovatel přenosové soustavy v koordinaci s provozovateli přenosových soustav téže synchronně propojené oblasti, aby byl zajištěn minimální dopad na sousední oblasti:

a) výrobní modul musí být schopen aktivovat poskytování frekvenční odezvy činného výkonu podle schématu č. 1 při prahové hodnotě frekvence a při nastavení statiky, jež stanoví příslušný provozovatel přenosové soustavy;

b) namísto schopnosti uvedené v písmeni a) se může příslušný provozovatel přenosové soustavy rozhodnout, že ve své regulační oblasti povolí automatické odpojování a opětovné připojování výrobních modulů typu A při náhodně rozdělených frekvencích, v ideálním případě rovnoměrně distribuovaných, nad prahovou hodnotou frekvence, jak určí příslušný provozovatel přenosové soustavy, je-li ve spolupráci s vlastníky výroben elektřiny schopen příslušnému regulačnímu orgánu prokázat, že má toto rozhodnutí omezený přeshraniční dopad a ve všech stavech soustavy zůstává zachována stejná úroveň bezpečnosti provozu;

c) prahová hodnota frekvence musí být mezi 50,2 Hz a 50,5 Hz včetně;

d) nastavení statiky musí být mezi 2 % a 12 %;

e) výrobní modul musí být schopen aktivovat frekvenční odezvu činného výkonu s co nejkratší možnou počáteční prodlevou. Je-li tato prodleva delší než dvě sekundy, vlastník výrobny elektřiny musí tuto prodlevu zdůvodnit a příslušnému provozovateli přenosové soustavy poskytnout technické důkazy;

f) příslušný provozovatel přenosové soustavy může požádat, aby po dosažení minimální regulační úrovně byl výrobní modul schopen buď

i) pokračovat v provozu na této úrovni, nebo

ii) dále snižovat činný výkon na výstupu;

g) výrobní modul musí být v omezeném frekvenčně závislém režimu při nadfrekvenci schopen stabilního provozu. Je-li omezený frekvenčně závislý režim při nadfrekvenci aktivní, zadaná hodnota omezeného frekvenčně závislého režimu při nadfrekvenci bude mít přednost před všemi ostatními zadanými hodnotami činného výkonu.

Schéma č. 1

Schopnost frekvenční odezvy činného výkonu u výrobních modulů v omezeném frekvenčně závislém režimu při nadfrekvenci.

P_ref je referenční činný výkon, ke kterému je vztažena ΔΡ; pro synchronní výrobní moduly a pro nesynchronní výrobní moduly může být stanoven různě. ΔΡ je změna činného výkonu na výstupu z výrobního modulu. fn je jmenovitá frekvence (50 Hz) v soustavě a Δf je odchylka frekvence v soustavě. Při nadfrekvencích, kdy Δf je vyšší než Δf1, musí být výrobní modul schopen snížit činný výkon na výstupu v souladu se statikou S2.

3. Výrobní modul musí být schopen udržovat konstantní výkon na své cílové hodnotě činného výkonu bez ohledu na změny frekvence, kromě případů, kdy je výkon nutné upravit v důsledku změn stanovených v kontextu odstavců 2 a 4 tohoto článku nebo případně čl. 15 odst. 2 písm. c) a d).

4. Příslušný provozovatel přenosové soustavy stanoví ve své regulační oblasti přípustné snížení činného výkonu z maximálního výkonu s klesající frekvencí jakožto míru snižování nacházející se v mezích, jež jsou na schématu č. 2 znázorněny plnými čarami:

a) pod 49 Hz klesá o 2 % maximální kapacity při 50 Hz na každý pokles frekvence o 1 Hz;

b) pod 49,5 Hz klesá o 10 % maximální kapacity při 50 Hz na každý pokles frekvence o 1 Hz.

5. Při stanovování přípustného snížení činného výkonu z maximálního výkonu musí být:

a) jasně stanoveny použitelné podmínky okolního prostředí;

b) zohledněny technické charakteristiky výrobních modulů.

Schéma č. 2

Snižování maximálního výkonu s klesající frekvencí.

Na diagramu jsou znázorněny meze, v nichž může být tento výkon stanoven příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

6. Výrobní modul musí být vybaven logickým rozhraním (vstupním portem), aby do pěti sekund od obdržení pokynu na vstupním portu bylo možné přerušit dodávku činného výkonu na výstupu. Příslušný provozovatel soustavy má právo stanovit požadavky na vybavení umožňující dálkové ovládání tohoto zařízení.

7. Příslušný provozovatel přenosové soustavy stanoví podmínky, za nichž je výrobní modul schopen připojovat se k soustavě automaticky. Mezi tyto podmínky patří:

a) rozsahy frekvencí, ve kterých je automatické připojení přípustné, a odpovídající dobu prodlevy a

b) maximální přípustný gradient růstu činného výkonu na výstupu.

Automatické připojení je povoleno, pokud příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy nestanoví jinak.

Článek 14

 NahoruObecné požadavky na výrobní moduly typu B

1. Výrobní moduly typu B musí splňovat požadavky stanovené v článku 13 s výjimkou čl. 13 odst. 2 písm. b).

2. Výrobní moduly typu B musí splňovat tyto požadavky týkající se frekvenční stability:

a) aby bylo možné regulovat činný výkon na výstupu, musí být výrobní modul vybaven rozhraním (vstupním portem), aby na pokyn obdržený na vstupním portu mohl snížit činný výkon na výstupu, a

b) příslušný provozovatel soustavy je oprávněn stanovit požadavky na další vybavení pro dálkové ovládání činného výkonu na výstupu.

3. Výrobní moduly typu B musí splňovat tyto požadavky týkající se robustnosti:

a) pokud jde o schopnost výrobních modulů překlenout poruchu:

i) každý provozovatel přenosové soustavy stanoví časový průběh napětí podle schématu č. 3 v místě připojení během poruchy, jenž popisuje podmínky, za kterých je výrobní modul schopen zůstat připojen k soustavě a pokračovat ve stabilním provozu poté, co byla elektrizační soustava narušena v důsledku zajištěných poruch v přenosové soustavě;

ii) časový průběh napětí musí vyjadřovat dolní limit skutečného průběhu sdružených napětí před poruchou, během poruchy a po poruše na napěťové hladině soustavy v místě připojení během symetrické poruchy jako funkci času;

iii) dolní limit uvedený v bodě ii) stanoví příslušný provozovatel přenosové soustavy pomocí parametrů stanovených ve schématu č. 3 a v rámci rozpětí stanovených v tabulkách 3.1 a 3.2;

iv) každý provozovatel přenosové soustavy stanoví a zveřejní následující podrobnosti týkající se podmínek před poruchou a po poruše pro účely schopnosti překlenutí poruchy:

• výpočet minimální velikosti zkratového výkonu před poruchou v místě připojení,

• pracovní bod činného a jalového výkonu výrobního modulu v místě připojení a napětí v místě připojení před poruchou a

• výpočet minimální velikosti zkratového výkonu po poruše v místě připojení;

v) na žádost vlastníka výrobny elektřiny dá příslušný provozovatel soustavy k dispozici podmínky před poruchou a po poruše, které mají být vzaty v úvahu pro účely schopnosti překlenutí poruchy, jakožto výsledek výpočtů v místě připojení podle bodu iv), pokud jde o:

• minimální velikost zkratového výkonu před poruchou v každém místě připojení, vyjádřená v MVA,

• pracovní bod výrobního modulu před poruchou, vyjádřený dodávaným činným a jalovým výkonem v místě připojení a napětím v místě připojení, a

• minimální velikost zkratového výkonu po poruše v každém místě připojení, vyjádřená v MVA.

Případně může příslušný provozovatel soustavy poskytnout generické hodnoty odvozené z typických případů;

Schéma č. 3

Profil schopnosti výrobního modulu překlenout poruchu.

Na diagramu je znázorněn dolní limit časového průběhu napětí v místě připojení před poruchou, během poruchy a po poruše, vyjádřený jako poměr jeho skutečné hodnoty k jeho referenční hodnotě odpovídající 1 p. j. U_ret je zůstatkové napětí v místě připojení během poruchy, t_clear je okamžik, kdy byla porucha odstraněna. U_rec1, U_rec2, t_rec1, t_rec2 a t_rec3 vyjadřují určité body dolního limitu obnovení napětí po odstranění poruchy.

Tabulka 3.1

Parametry ke schématu č. 3 pro schopnost synchronních výrobních modulů překlenout poruchu.

vi) výrobní modul musí být schopen zůstat připojen k soustavě a nadále stabilně pracovat, jestliže skutečný průběh sdružených napětí na napěťové hladině soustavy v místě připojení během symetrické poruchy, při daných podmínkách před poruchou a po poruše uvedených v odst. 3 písm. a) bodě iv) a v), zůstává nad dolním limitem stanoveným v odst. 3 písm. a) bodě ii), pokud systém ochrany proti vnitřním elektrickým poruchám nevyžaduje odpojení výrobního modulu od soustavy. Systém a nastavení ochran pro případ vnitřní elektrické poruchy nesmí ohrozit schopnost překlenutí poruchy;

vii) aniž je dotčeno ustanovení odst. 3 písm. a) bodu vi), ochranu proti podpětí (schopnost překlenutí poruchy nebo stanovené minimální napětí v místě připojení) stanoví vlastník výrobny elektřiny v co nejširším rozpětí, jež umožňují technické schopnosti výrobního modulu, pokud příslušný provozovatel soustavy v souladu s odst. 5 písm. b) nestanoví užší nastavení. Tato nastavení musí vlastník výrobny elektřiny v souladu s touto zásadou odůvodnit;

b) schopnost překlenutí poruchy v případě nesymetrických poruch stanoví jednotliví provozovatelé přenosových soustav.

4. Výrobní moduly typu B musí splňovat tyto požadavky týkající se obnovy provozu soustavy:

a) příslušný provozovatel přenosové soustavy stanoví podmínky, při kterých se výrobní modul může znovu připojit k soustavě po odpojení způsobeném poruchou v soustavě, a

b) instalace systémů automatického opětovného připojení podléhá předchozímu schválení příslušným provozovatelem soustavy a podmínkám opětovného připojení stanoveným příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

5. Výrobní moduly typu B musí splňovat tyto požadavky na obecné řízení soustavy:

a) pokud jde o regulační schémata a nastavení:

i) režimy a nastavení jednotlivých kontrolních zařízení výrobního modulu, které jsou nezbytné pro stabilitu přenosové soustavy a pro přijetí nouzových opatření, musí být koordinovány a dohodnuty mezi příslušným provozovatelem přenosové soustavy, příslušným provozovatelem soustavy a vlastníkem výrobny elektřiny;

ii) jakékoli změny režimů a nastavení jednotlivých kontrolních zařízení výrobního modulu uvedené v bodě i) musí být koordinovány a dohodnuty mezi příslušným provozovatelem přenosové soustavy, příslušným provozovatelem soustavy a vlastníkem výrobny elektřiny, zejména pokud se použijí za okolností uvedených v odst. 5 písm. a) bodě i);

b) pokud jde o systémy a nastavení elektrických ochran:

i) příslušný provozovatel soustavy stanoví systémy a nastavení nezbytné pro ochranu soustavy s ohledem na charakteristiky výrobního modulu. Systémy ochran potřebné pro výrobní modul a soustavu, jakož i nastavení relevantní pro daný výrobní modul musí být koordinovány a dohodnuty mezi příslušným provozovatelem soustavy a vlastníkem výrobny elektřiny. Systémy a nastavení ochran pro případ vnitřních elektrických poruch nesmí ohrozit chování výrobního modulu v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení;

ii) elektrická ochrana výrobního modulu musí mít přednost před provozní regulací, přičemž se zohlední bezpečnost soustavy a zdraví a bezpečnost zaměstnanců a veřejnosti a zmírňuje jakékoli poškození výrobního modulu;

iii) systémy ochran mohou zahrnovat tyto prvky:

• vnější a vnitřní zkrat,

• nesymetrické zatížení (zpětná složka napětí),

• přetížení statoru a rotoru,

• přebuzení/podbuzení,

• přepětí/podpětí v místě připojení,

• přepětí/podpětí na svorkách alternátoru,

• systémové kyvy,

• zapínací proud,

• asynchronní provoz (prokluz pólů),

• ochrana proti nepřípustným torzím hřídele (např. subsynchronní rezonance),

• ochrana vedení výrobního modulu (blokového vedení),

• ochrana odbočkových transformátorů,

• záloha pro případ nefunkčnosti ochrany a spínacích zařízení,

• přesycení (U/f),

• zpětný výkon (motorický chod),

• rychlost změny frekvence a

• napětí nulového bodu.

iv) změny systémů ochran potřebných pro výrobní modul a soustavu a změny nastavení relevantních pro daný výrobní modul musí být dohodnuty mezi provozovatelem soustavy a vlastníkem výrobny elektřiny a této dohody musí být dosaženo před provedením jakýchkoli změn;

c) vlastník výrobny elektřiny musí zorganizovat své ochrany a regulační zařízení podle následující hierarchie priorit (od nejvyšší k nejnižší):

i) ochrana soustavy a výrobního modulu;

ii) případná umělá setrvačnost;

iii) regulace frekvence (přizpůsobení činného výkonu);

iv) omezení výkonu a

v) omezení gradientu výkonu.

d) pokud jde o výměnu informací:

i) výrobny elektřiny musí být schopny vyměňovat si informace s příslušným provozovatelem soustavy nebo příslušným provozovatelem přenosové soustavy v reálném čase nebo pravidelně s časovým razítkem, jak stanoví příslušný provozovatel soustavy nebo příslušný provozovatel přenosové soustavy;

ii) příslušný provozovatel soustavy, v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy, stanoví obsah výměny informací včetně přesného seznamu údajů, které má výrobna elektřiny poskytovat.

Článek 15

 NahoruObecné požadavky na výrobní moduly typu C

1. Výrobní moduly typu C musí splňovat požadavky stanovené v článcích 13 a 14 s výjimkou čl. 13 odst. 2 písm. b) a odst. 6 a čl. 14 odst. 2.

2. Výrobní moduly typu C musí splňovat tyto požadavky týkající se frekvenční stability:

a) pokud jde o regulovatelnost činného výkonu a regulační rozsah, musí být regulační systém výrobního modulu schopen upravovat zadanou hodnotu činného výkonu v souladu s pokyny, které vlastníkovi výrobny elektřiny vydá příslušný provozovatel soustavy nebo příslušný provozovatel přenosové soustavy.

Příslušný provozovatel soustavy nebo příslušný provozovatel přenosové soustavy stanoví dobu, během níž musí být zadaná hodnota činného výkonu dosažena. Příslušný provozovatel přenosové soustavy stanoví přípustnou odchylku (podle dostupnosti primárního zdroje energie) od této nové zadané hodnoty a dobu, během níž jí musí být dosaženo;

b) v případech, kdy zařízení pro automatické dálkové ovládání jsou mimo provoz, jsou povolena ruční, místní opatření.

Příslušný provozovatel soustavy nebo příslušný provozovatel přenosové soustavy oznámí dobu potřebnou pro dosažení zadané hodnoty a rovněž přípustnou odchylku činného výkonu regulačnímu orgánu;

c) vedle čl. 13 odst. 2 platí navíc pro výrobní moduly typu C následující požadavky, pokud jde o omezený frekvenčně závislý režim při podfrekvenci:

i) výrobní modul musí být schopen aktivovat poskytování frekvenční odezvy činného výkonu při prahové hodnotě frekvence a při nastavení statiky, jež stanoví příslušný provozovatel přenosové soustavy v koordinaci s provozovateli přenosových soustav téže synchronně propojené oblasti, takto:

• prahová hodnota frekvence stanovená provozovatelem přenosové soustavy musí být mezi 49,8 Hz a 49,5 Hz včetně,

• nastavení statiky stanovené provozovatelem přenosové soustavy musí být v rozpětí 2–12 %.

Grafické znázornění poskytuje schéma č. 4;

ii) při skutečném poskytování frekvenční odezvy činného výkonu v omezeném frekvenčně závislém režimu při podfrekvenci se zohlední:

• podmínky okolního prostředí v době, kdy má být odezva vyvolána,

• provozní podmínky výrobního modulu, zejména omezení provozu při výkonech blízkých maximální kapacitě při nízkých frekvencích a příslušný dopad okolních podmínek podle čl. 13 odst. 4 a 5, a

• dostupnost primárních zdrojů energie;

iii) aktivace frekvenční odezvy činného výkonu výrobním modulem nesmí být nepřiměřeně zpožděná. V případě jakékoli prodlevy delší než dvě sekundy musí vlastník výrobny elektřiny tuto skutečnost odůvodnit příslušnému provozovateli přenosové soustavy;

iv) v omezeném frekvenčně závislém režimu při podfrekvenci musí výrobní modul být schopen zajistit zvýšení výkonu až do své maximální kapacity;

v) během provozu v omezeném frekvenčně závislém režimu při podfrekvenci musí být zajištěn stabilní provoz výrobního modulu;

Schéma č. 4

Schopnost frekvenční odezvy činného výkonu u výrobních modulů v omezeném frekvenčně závislém režimu při podfrekvenci.

P_ref je referenční činný výkon, ke kterému je vztažena ΔΡ; pro synchronní výrobní moduly a pro nesynchronní výrobní moduly může být stanoven různě. ΔΡ je změna činného výkonu na výstupu z výrobního modulu. fn je jmenovitá frekvence (50 Hz) v soustavě a Δf je odchylka frekvence v soustavě. Při podfrekvencích, kdy Δf je nižší než Δf1, musí výrobní modul poskytovat kladnou změnu činného výkonu na výstupu v souladu se statikou S2.

d) při provozu ve frekvenčně závislém režimu platí vedle ustanovení odst. 2 písm. c) navíc kumulativně toto:

i) výrobní modul musí být schopen poskytovat frekvenční odezvu činného výkonu v souladu s parametry, jež každý příslušný provozovatel přenosové soustavy stanoví v rámci rozpětí uvedených v tabulce 4. Při stanovování těchto parametrů příslušný provozovatel přenosové soustavy zohlední tyto skutečnosti:

• v případě nadfrekvence je frekvenční odezva činného výkonu omezena minimální regulační úrovní,

• v případě podfrekvence je frekvenční odezva činného výkonu omezena maximální kapacitou,

• skutečné poskytování frekvenční odezvy činného výkonu závisí na provozních podmínkách výrobního modulu a na příslušných podmínkách okolního prostředí v době, kdy je tato odezva vyvolána, zejména na omezeních provozu při výkonu blízkém maximální kapacitě při nízkých frekvencích podle čl. 13 odst. 4 a 5 a na dostupných primárních zdrojích energie;

Tabulka 4

Parametry pro frekvenční odezvu činného výkonu ve frekvenčně závislém režimu (vysvětlení ke schématu č. 5)

Schéma č. 5

Schopnost frekvenční odezvy činného výkonu u výrobních modulů ve frekvenčně závislém režimu ilustrující případ bez pásma necitlivosti a bez necitlivosti.

P_ref je referenční činný výkon, ke kterému je vztažena ΔΡ. ΔΡ je změna činného výkonu na výstupu z výrobního modulu. fn je jmenovitá frekvence (50 Hz) v soustavě a Δf je odchylka frekvence v soustavě.

ii) opakovaně musí být možné znovu nastavit pásmo necitlivosti frekvenční odezvy na odchylku frekvence a statiku;

iii) v případě skokové změny frekvence musí výrobní modul být schopen aktivovat plnou frekvenční odezvu činného výkonu na plné linii zobrazené ve schématu č. 6 nebo nad touto linií v souladu s parametry, jež stanoví jednotliví provozovatelé přenosových soustav v rámci rozpětí uvedených v tabulce 5 (přičemž se snaží zamezit oscilacím činného výkonu výrobního modulu). Kombinace volby parametrů stanovených provozovatelem přenosové soustavy musí brát v úvahu možná technologicky podmíněná omezení;

iv) počáteční aktivace požadované frekvenční odezvy činného výkonu nesmí být nepřiměřeně zpožděná.

Pokud prodleva při počáteční aktivaci frekvenční odezvy činného výkonu je delší než dvě sekundy, vlastník výrobny elektřiny musí předložit technické důkazy prokazující, proč je potřebná delší doba.

U výrobních modulů bez setrvačnosti může příslušný provozovatel přenosové soustavy stanovit kratší dobu než dvě sekundy. Pokud vlastník výrobny elektřiny nemůže tento požadavek splnit, musí předložit technické důkazy potvrzující, proč je pro počáteční aktivaci frekvenční odezvy činného výkonu potřebná delší doba;

Schéma č. 6

Schopnost frekvenční odezvy činného výkonu.

P_max je maximální kapacita, k níž je vztažena ΔΡ. ΔΡ je změna činného výkonu na výstupu z výrobního modulu. Výrobní modul musí poskytovat činný výkon na výstupu ΔΡ až do bodu ΔΡ₁ v časech t₁ a t₂, přičemž hodnoty ΔΡ1, t₁ a t₂ jsou stanoveny příslušným provozovatelem přenosové soustavy podle tabulky 5. t₁ je počáteční prodleva. t₂ je čas dosažení plné aktivace.

v) výrobní modul musí být schopen poskytovat plnou frekvenční odezvu činného výkonu po dobu 15 až 30 minut stanovenou příslušným provozovatelem přenosové soustavy. Při stanovení této doby provozovatel přenosové soustavy zohlední rezervu činného výkonu a primární zdroj energie výrobního modulu;

vi) v rámci lhůt stanovených v odst. 2 písm. d) bodě v) nesmí regulace činného výkonu mít nepříznivý dopad na frekvenční odezvu činného výkonu výrobních modulů;

vii) parametry stanovené příslušným provozovatelem přenosové soustavy v souladu s body i), ii), iii) a v) musí být oznámeny příslušnému regulačnímu orgánu. Podmínky tohoto oznámení se stanoví v souladu s platným vnitrostátním regulačním rámcem.

Tabulka 5

Parametry pro plnou aktivaci frekvenční odezvy činného výkonu následkem skokové změny frekvence (vysvětlení ke schématu č. 6).

e) pokud jde o regulaci s cílem obnovení frekvence, výrobní modul musí zajišťovat funkce v souladu se specifikacemi stanovenými příslušným provozovatelem přenosové soustavy, jejichž cílem je obnova frekvence na jmenovitou hodnotu nebo udržení toku výkonu mezi regulačními oblastmi v jejich plánovaných hodnotách;

f) pokud jde o odpojení v důsledku podfrekvence, výrobny elektřiny, které mohou působit jako zatížení, včetně výroben elektřiny s přečerpávací vodní elektrárnou, musí být schopny v případě podfrekvence své zatížení odpojit. Požadavek uvedený v tomto bodě se nevztahuje na napájení vlastní spotřeby;

g) pokud jde o sledování frekvenčně závislého režimu v reálném čase:

i) aby bylo možné sledovat provoz frekvenční odezvy činného výkonu, musí být – na žádost příslušného provozovatele soustavy nebo příslušného provozovatele přenosové soustavy – komunikační rozhraní schopno zajišťovat zabezpečený přenos alespoň těchto signálů v reálném čase od výrobny elektřiny do dispečerského pracoviště příslušného provozovatele soustavy nebo příslušného provozovatele přenosové soustavy:

• stavový signál frekvenčně závislého režimu (zapnuto/vypnuto),

• plánovaný činný výkon na výstupu,

• skutečná hodnota činného výkonu na výstupu,

• aktuální nastavení parametrů pro frekvenční odezvu činného výkonu,

• statika a pásmo necitlivosti;

ii) příslušný provozovatel soustavy a příslušný provozovatel přenosové soustavy stanoví další signály, jež má výrobna elektřiny poskytovat prostřednictvím zařízení ke sledování a pořizování záznamů, aby bylo možné ověřovat kvalitu poskytování frekvenční odezvy činného výkonu zúčastněných výrobních modulů.

3. Pokud jde o stabilitu napětí, výrobní moduly typu C musí být schopny se automaticky odpojit v případech, kdy napětí v místě připojení dosáhne úrovní stanovených příslušným provozovatelem soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

Podmínky a nastavení pro skutečné automatické odpojení výrobních modulů stanoví příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

4. Výrobní moduly typu C musí splňovat tyto požadavky týkající se robustnosti:

a) v případě výkonových oscilací výrobní moduly musí udržet stabilitu provozu v ustáleném stavu v jakémkoli pracovním bodě provozního diagramu P-Q;

b) aniž jsou dotčena ustanovení čl. 13 odst. 4 a 5, musí být výrobní moduly schopny zůstat připojeny k soustavě a pracovat bez snížení výkonu, pokud napětí a frekvence zůstanou v mezích stanovených podle tohoto nařízení;

c) výrobní moduly musí být schopny zůstat připojeny k soustavě během jednofázových nebo třífázových automatických opětných zapnutí na vedeních zasmyčkovaných soustav, je-li to v soustavě, k níž jsou připojeny, použitelné. Podrobnosti k této schopnosti jsou předmětem koordinace a dohod o systémech a nastavení ochran, jak je uvedeno v čl. 14 odst. 5 písm. b).

5. Výrobní moduly typu C musí splňovat tyto požadavky týkající se obnovy provozu soustavy:

a) pokud jde o schopnost startu ze tmy:

i) schopnost startu ze tmy není povinná, aniž by byla dotčena práva členského státu zavést povinná pravidla za účelem zajištění bezpečnosti provozu soustavy;

ii) vlastníci výroben elektřiny na žádost příslušného provozovatele přenosové soustavy poskytnou cenovou nabídku na zajišťování schopnosti startu ze tmy. Příslušný provozovatel přenosové soustavy může takový požadavek učinit, pokud usoudí, že bezpečnost provozu soustavy je ohrožena v důsledku nedostatečné schopnosti startu za tmy v jeho regulační oblasti;

iii) výrobní modul se schopností startu ze tmy musí být schopen zahájit provoz po odstávce bez jakékoli vnější dodávky elektrické energie ve lhůtě stanovené příslušným provozovatelem soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy;

iv) výrobní modul se schopností startu ze tmy musí být schopen se přifázovat k síti v rámci frekvenčních limitů stanovených v čl. 13 odst. 1 písm. a) a případně napěťových limitů stanovených příslušným provozovatelem soustavy nebo v čl. 16 odst. 2;

v) výrobní modul se schopností startu ze tmy musí být schopen automaticky regulovat poklesy napětí způsobené připojováním spotřeby;

vi) výrobní modul se schopností startu ze tmy musí:

• být schopen regulovat zátěž při skokové změně zatížení,

• být schopen provozu v omezeném frekvenčně závislém režimu při nadfrekvenci a v omezeném frekvenčně závislém režimu při podfrekvenci podle odst. 2 písm. c) a čl. 13 odst. 2,

• regulovat frekvenci v případě nadfrekvence nebo podfrekvence v celém rozpětí činného výkonu na výstupu mezi minimální regulační úrovní a maximální kapacitou, jakož i na úrovni vlastní spotřeby,

• být schopen paralelního provozu několika výrobních modulů v rámci jednoho ostrovního provozu a

• automaticky regulovat napětí během fáze obnovy provozu soustavy;

b) pokud jde o schopnost podílet se na ostrovním provozu:

i) výrobní modul musí být schopen podílet se na ostrovním provozu, vyžádá-li si to příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy, a

• frekvenční limity pro ostrovní provoz musí být stejné jako limity zavedené v souladu s čl. 13 odst. 1 písm. a),

• napěťové limity pro ostrovní provoz musí být stejné jako limity zavedené v souladu s čl. 15 odst. 3 nebo případně v souladu s čl. 16 odst. 2;

ii) výrobní moduly musí být schopny pracovat během ostrovního provozu ve frekvenčně závislém režimu podle odst. 2 písm. d).

V případě přebytku výkonu musí být výrobní moduly schopny snížit činný výkon na výstupu z předchozího pracovního bodu na jakýkoli nový pracovní bod v rámci provozního diagramu P-Q. V souvislosti s tím musí výrobní modul být schopen snížit činný výkon na výstupu v takovém rozsahu, nakolik je to technicky možné, avšak alespoň na 55 % své maximální kapacity;

iii) způsob detekce přechodu z provozu v propojené soustavě na ostrovní provoz musí být dohodnut mezi vlastníkem výrobny elektřiny a příslušným provozovatelem soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy. Dohodnutý způsob detekce nesmí být založen pouze na stavových signálech spínacích zařízení provozovatele soustavy;

iv) výrobní moduly musí být schopny pracovat během ostrovního provozu v omezeném frekvenčně závislém režimu při nadfrekvenci a v omezeném frekvenčně závislém režimu při podfrekvenci podle odst. 2 písm. c) a čl. 13 odst. 2;

c) pokud jde o schopnost rychlého opětovného přifázování:

i) v případě odpojení výrobního modulu od soustavy musí být výrobní modul schopen rychlého opětovného přifázování v souladu se strategií ochrany, která byla dohodnuta mezi příslušným provozovatelem soustavy, v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy, a výrobnou elektřiny;

ii) výrobní modul s minimální dobou opětovného přifázování delší než 15 minut po odpojení od veškerých vnějších dodávek výkonu musí být navržen tak, aby se z každého pracovního bodu ve svém provozním diagramu P-Q mohl vypnout do provozu na vlastní spotřebu. Identifikace provozu na vlastní spotřebu v tomto případě nesmí být založena pouze na stavových signálech spínacích zařízení provozovatele soustavy;

iii) po vypnutí do provozu na vlastní spotřebu musí být výrobní moduly schopny pokračovat v provozu bez ohledu na jakékoli pomocné připojení k vnější soustavě. Minimální provozní dobu stanovuje příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy s ohledem na specifické vlastnosti primárního zdroje energie.

6. Výrobní moduly typu C musí splňovat tyto požadavky na obecné řízení soustavy:

a) pokud jde o ztrátu úhlové stability nebo ztrátu regulace, musí výrobní modul být schopen se automaticky odpojit od soustavy, aby pomohl k zachování bezpečnosti provozu soustavy nebo zabránil svému poškození. Vlastník výrobny elektřiny a příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy dohodnou kritéria pro detekci ztráty úhlové stability nebo ztráty regulace;

b) pokud jde o přístrojové vybavení:

i) výrobní moduly musí být vybaveny zařízením pro zaznamenávání poruch a sledování dynamického chování soustavy. Toto zařízení musí zaznamenávat následující parametry:

• napětí,

• činný výkon,

• jalový výkon a

• frekvence.

Příslušný provozovatel soustavy je oprávněn stanovit parametry kvality dodávek, jež musí být dodržovány, ovšem pod podmínkou, že jsou oznámeny v přiměřeném předstihu;

ii) nastavení zařízení pro zaznamenávání poruch, včetně kritérií pro jeho spuštění a vzorkovací rychlost, je předmětem dohody mezi vlastníkem výrobny elektřiny a příslušným provozovatelem soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy;

iii) zařízení pro sledování dynamického chování soustavy musí zahrnovat spouštění záznamu od oscilací, jehož parametry specifikuje příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy za účelem zjišťování nedostatečně tlumených výkonových oscilací;

iv) zařízení pro sledování kvality dodávek a dynamické sledování chování soustavy musí zahrnovat opatření pro zajištění přístupu vlastníka výrobny elektřiny, příslušného provozovatele soustavy a příslušného provozovatele přenosové soustavy k informacím. Komunikační protokoly pro předávání zaznamenaných údajů musí být dohodnuty mezi vlastníkem výrobny elektřiny, příslušným provozovatelem soustavy a příslušným provozovatelem přenosové soustavy;

c) pokud jde o simulační modely:

i) na žádost příslušného provozovatele soustavy nebo příslušného provozovatele přenosové soustavy musí vlastník výrobny elektřiny poskytnout simulační modely, které adekvátně odrážejí chování výrobního modulu při simulacích v ustáleném stavu i během přechodných jevů (složka 50 Hz) nebo při simulacích elektromagnetických přechodových dějů.

Vlastník výrobny elektřiny musí zajistit, aby poskytnuté modely byly ověřeny porovnáním s výsledky zkoušek souladu uvedených v hlavě IV kapitolách 2, 3 a 4, a výsledky ověření musí oznámit příslušnému provozovateli soustavy nebo příslušnému provozovateli přenosové soustavy. Členské státy mohou vyžadovat, aby takové ověření provedl certifikátor;

ii) modely poskytnuté vlastníkem výrobny elektřiny musí v závislosti na existenci jednotlivých komponentů obsahovat následující dílčí modely:

• alternátor a jeho pohon,

• regulace otáček a výkonu,

• regulace napětí, případně včetně funkce systémového stabilizátoru a systému regulace buzení,

• modely ochran výrobního modulu podle dohody mezi příslušným provozovatelem soustavy a vlastníkem výrobny elektřiny a

• modely měničů u nesynchronních výrobních modulů;

iii) žádost příslušného provozovatele soustavy uvedená v bodě i) musí být koordinována s příslušným provozovatelem přenosové soustavy. Žádost zahrnuje:

• formát, ve kterém mají být modely poskytnuty,

• poskytnutí dokumentace o strukturních a blokových diagramech modelu,

• odhad minimální a maximální velikosti zkratového výkonu v místě připojení, vyjádřený v MVA, jakožto ekvivalent soustavy;

iv) vlastník výrobny elektřiny, je-li o to požádán, musí příslušnému provozovateli soustavy nebo příslušnému provozovateli přenosové soustavy poskytnout záznamy chování výrobního modulu. Příslušný provozovatel soustavy nebo příslušný provozovatel přenosové soustavy může takovou žádost podat proto, aby mohl porovnat odezvu modelů s těmito záznamy;

d) pokud jde o instalaci zařízení pro zajištění provozu soustavy a zařízení pro zajištění bezpečnosti provozu soustavy, v případě, že příslušný provozovatel soustavy nebo příslušný provozovatel přenosové soustavy usoudí, že je nezbytné instalovat do výrobny elektřiny doplňková zařízení, aby bylo možné zachovat či obnovit provoz soustavy nebo její bezpečnost, musí příslušný provozovatel soustavy nebo příslušný provozovatel přenosové soustavy a vlastník výrobny elektřiny tuto záležitost prozkoumat a dohodnout se na vhodném řešení;

e) příslušný provozovatel soustavy stanoví pro výrobní modul v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy minimální a maximální limity rychlosti změn činného výkonu na výstupu (omezení gradientu výkonu) ve směru jeho zvýšení i snížení, přičemž zohlední specifické vlastnosti primárního zdroje energie;

f) uspořádání uzemnění nulového bodu na straně soustavy u blokových transformátorů musí splňovat specifikace stanovené příslušným provozovatelem soustavy.

Článek 16

 NahoruObecné požadavky na výrobní moduly typu D

1. Kromě požadavků uvedených v článku 13 s výjimkou čl. 13 odst. 2 písm. b), odst. 6 a 7, v článku 14 s výjimkou čl. 14 odst. 2 a v článku 15 s výjimkou čl. 15 odst. 3 musí výrobní moduly typu D navíc splňovat požadavky stanovené v tomto článku.

2. Výrobní moduly typu D musí splňovat tyto požadavky týkající se stability napětí:

a) pokud jde o rozsahy napětí:

i) aniž jsou dotčena ustanovení čl. 14 odst. 3 písm. a) a ustanovení odst. 3 písm. a) níže, musí být výrobní modul schopen zůstat připojen k soustavě a pracovat v rámci rozsahů napětí soustavy v místě připojení vyjádřených napětím v místě připojení vztaženým k referenčnímu napětí odpovídajícímu 1 p. j. a po dobu, které jsou stanovené v tabulkách 6.1 a 6.2;

ii) příslušný provozovatel přenosové soustavy může stanovit kratší doby, během nichž musí být výrobní moduly schopny zůstat připojeny k soustavě v případě současného přepětí a podfrekvence nebo současného podpětí a nadfrekvence;

iii) bez ohledu na ustanovení bodu i) může příslušný provozovatel přenosové soustavy ve Španělsku požadovat, aby výrobní moduly byly schopny zůstat připojeny k soustavě v rozsahu napětí mezi 1,05 p. j. a 1,0875 p. j. po neomezenou dobu;

iv) v případě napěťové hladiny 400 kV (též označované jako hladina 380 kV) 1 p. j. odpovídá hodnotě 400 kV, v případě jiných napěťových hladin se referenční jednotka napětí 1 p. j. může u jednotlivých provozovatelů soustav v téže synchronně propojené oblasti lišit;

v) bez ohledu na ustanovení bodu i) mohou příslušní provozovatelé přenosových soustav v synchronně propojené oblasti Pobaltí požadovat, aby výrobní moduly zůstaly připojeny k soustavě 400 kV v rozsazích napětí a po dobu, které platí pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa;

Tabulka 6.1

V tabulce jsou uvedeny minimální doby, po které musí výrobní modul být schopen provozu při napětích odchylujících se od referenční hodnoty odpovídající 1 p. j. v místě připojení bez odpojení od soustavy, přičemž báze napětí pro stanovení hodnot p. j. je od 110 kV do 300 kV.

Tabulka 6.2

V tabulce jsou uvedeny minimální doby, po které musí výrobní modul být schopen provozu při napětích odchylujících se od referenční hodnoty odpovídající 1 p. j. v místě připojení bez odpojení od soustavy, přičemž báze napětí pro stanovení hodnot p. j. je od 300 kV do 400 kV.

b) dohodou mezi příslušným provozovatelem soustavy a vlastníkem výrobny elektřiny v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy mohou být stanoveny širší rozsahy napětí nebo delší minimální doby provozu. Jsou-li širší rozsahy napětí nebo delší minimální doby provozu ekonomicky a technicky proveditelné, nesmí vlastník výrobny elektřiny dohodu neodůvodněně odepřít;

c) aniž je dotčeno ustanovení písmene a), příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy je oprávněn stanovit napětí v místě připojení, při kterém je výrobní modul schopen se automaticky odpojit. Podmínky a nastavení pro automatické odpojení dohodnou mezi sebou příslušný provozovatel soustavy a vlastník výrobny elektřiny.

3. Výrobní moduly typu D musí splňovat tyto požadavky týkající se robustnosti:

a) pokud jde o schopnost překlenutí poruchy:

i) výrobní moduly musí být schopny zůstat připojeny k soustavě a pokračovat ve stabilním provozu poté, co byla elektrizační soustava narušena v důsledku zajištěných poruch. Tato schopnost musí být v souladu s časovým průběhem napětí v místě připojení za podmínek poruchy stanovených příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

Časový průběh napětí musí vyjadřovat dolní limit skutečného průběhu sdružených napětí před poruchou, během poruchy a po poruše na napěťové hladině soustavy v místě připojení během symetrické poruchy jako funkci času.

Tento dolní limit pro výrobní moduly typu D připojené na napěťové hladině 110 kV nebo vyšší stanoví příslušný provozovatel přenosové soustavy pomocí parametrů stanovených v schématu č. 3 a v rozsazích stanovených v tabulkách 7.1 a 7.2.

Také pro výrobní moduly typu D připojené na napěťové hladině nižší než 110 kV stanoví dolní limit příslušný provozovatel přenosové soustavy, a to pomocí parametrů stanovených v schématu č. 3 a v rozsazích stanovených v tabulkách 3.1 a 3.2;

ii) každý provozovatel přenosové soustavy stanoví podmínky před poruchou a po poruše pro účely schopnosti překlenutí poruchy uvedené v čl. 14 odst. 3 písm. a) bodě iv). Stanovené podmínky před poruchou a po poruše pro účely schopnosti překlenutí poruchy se zveřejní;

Tabulka 7.1

Parametry ke schématu č. 3 pro schopnost synchronních výrobních modulů překlenout poruchu.

Tabulka 7.2

Parametry ke schématu č. 3 pro schopnost nesynchronních výrobních modulů překlenout poruchu.

b) na žádost vlastníka výrobny elektřiny dá příslušný provozovatel soustavy k dispozici podmínky před poruchou a po poruše, které mají být vzaty v úvahu pro účely schopnosti překlenutí poruchy, jakožto výsledek výpočtů v místě připojení podle čl. 14 odst. 3 písm. a) bodu iv), pokud jde o:

i) minimální velikost zkratového výkonu před poruchou v každém místě připojení, vyjádřená v MVA;

ii) pracovní bod výrobního modulu před poruchou, vyjádřený činným výkonem na výstupu a jalovým výkonem na výstupu v místě připojení a napětím v místě připojení, a

iii) minimální velikost zkratového výkonu po poruše v každém místě připojení, vyjádřená v MVA.

c) schopnost překlenutí poruchy v případě nesymetrických poruch stanoví jednotliví provozovatelé přenosových soustav.

4. Výrobní moduly typu D musí splňovat tyto požadavky na obecné řízení soustavy:

a) pokud jde o fázování, při startu výrobního modulu smí vlastník výrobny elektřiny provést přifázování až po schválení příslušným provozovatelem soustavy;

b) výrobní modul musí být vybaven nezbytným zařízením pro fázování;

c) fázování výrobních modulů musí být možné při frekvencích v rámci rozsahů stanovených v tabulce 2;

d) příslušný provozovatel soustavy a vlastník výrobny elektřiny se před zahájením provozu výrobního modulu dohodnou na nastavení synchronizačních zařízení. Tato dohoda musí zahrnovat:

i) napětí;

ii) frekvenci;

iii) rozsah fázového rozdílu;

iv) sled fází;

v) odchylku napětí a odchylku frekvence.

 NahoruKAPITOLA 2
Požadavky na synchronní výrobní moduly

Článek 17

 NahoruPožadavky na synchronní výrobní moduly typu B

1. Synchronní výrobní moduly typu B musí splňovat požadavky stanovené v článku 13 s výjimkou čl. 13 odst. 2 písm. b) a v článku 14.

2. Synchronní výrobní moduly typu B musí splňovat tyto další požadavky týkající se stability napětí:

a) pokud jde o schopnost dodávat jalový výkon, příslušný provozovatel soustavy je oprávněn stanovit schopnost synchronního výrobního modulu dodávat jalový výkon;

b) pokud jde o systém regulace napětí, synchronní výrobní modul musí být vybaven nepřetržitě pracujícím automatickým systémem regulace buzení, který může zajistit konstantní napětí na svorkách alternátoru ve volitelné zadané hodnotě, přičemž v celém provozním rozsahu synchronního výrobního modulu nesmí dojít k nestabilitě.

3. Pokud jde o robustnost, synchronní výrobní moduly typu B musí být schopny obnovit činný výkon po poruše. Příslušný provozovatel přenosové soustavy stanoví velikost a dobu obnovení činného výkonu.

Článek 18

 NahoruPožadavky na synchronní výrobní moduly typu C

1. Synchronní výrobní moduly typu C musí splňovat požadavky stanovené v článcích 13, 14, 15 a 17 s výjimkou čl. 13 odst. 2 písm. b) a odst. 6, čl. 14 odst. 2 a čl. 17 odst. 2 písm. a).

2. Synchronní výrobní moduly typu C musí splňovat tyto další požadavky týkající se stability napětí:

a) pokud jde o schopnost dodávat jalový výkon, příslušný provozovatel soustavy může stanovit dodatečný jalový výkon, který má být dodán v případě, že se místo připojení synchronního výrobního modulu nenachází ani v místě vysokonapěťových svorek blokového transformátoru na napěťovou hladinu v místě připojení, ani na svorkách alternátoru, pokud blokový transformátor neexistuje. Tento dodatečný jalový výkon kompenzuje nabíjecí výkon vedení nebo kabelu vysokého napětí mezi vysokonapěťovými svorkami blokového transformátoru synchronního výrobního modulu nebo svorkami jeho alternátoru, pokud blokový transformátor neexistuje, a místem připojení a je dodáván odpovědným vlastníkem tohoto vedení nebo kabelu;

b) pokud jde o schopnost dodávat jalový výkon při maximální kapacitě:

i) příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy stanoví požadavky týkající se schopnosti dodávat jalový výkon při různém napětí. Za tímto účelem příslušný provozovatel soustavy stanoví profil U-Q/P_max v mezích, ve kterých synchronní výrobní modul musí být schopen dodávat jalový výkon při své maximální kapacitě. Stanovený profil U-Q/P_max může mít jakýkoli tvar, přičemž se zohlední potenciální náklady na zabezpečení schopnosti zajišťovat výrobu jalového výkonu při nadpětí a odběr jalového výkonu při podpětí;

ii) profil U-Q/P_max stanoví příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy v souladu s těmito zásadami:

• profil U-Q/P_max nesmí přesahovat obalovou křivku profilu U-Q/P_max, kterou znázorňuje vnitřní obalová křivka ve schématu č. 7,

• rozměry obalové křivky profilu U-Q/P_max (rozsah Q/P_max a rozsah napětí) musí být v rámci rozsahu stanoveného pro každou synchronně propojenou oblast v tabulce 8, a

• obalová křivka profilu U-Q/P_max se musí nacházet v rámci limitů pevné vnější obalové křivky ve schématu č. 7;

Schéma č. 7

Profil U-Q/P_max synchronního výrobního modulu.

Na diagramu jsou znázorněny meze profilu U-Q/P_max vymezené napětím v místě připojení, které je vyjádřeno jako poměr jeho skutečné hodnoty k referenční hodnotě odpovídající 1 p. j., oproti poměru činného výkonu (Q) k maximální kapacitě (P_max). Poloha, velikost a tvar vnitřní obalové křivky jsou orientační.

Tabulka 8

Parametry vnitřní obalové křivky ve schématu č. 7

iv) synchronní výrobní modul musí být schopen přejít v přiměřených lhůtách do kteréhokoli pracovního bodu v rámci svého profilu U-Q/P_max, aby dosáhl cílových hodnot požadovaných příslušným provozovatelem soustavy;

c) pokud jde o schopnost dodávat jalový výkon při nižší než maximální kapacitě, v případech, kdy jsou synchronní výrobní moduly provozovány při činném výkonu na výstupu, který je nižší než maximální kapacita (P < P_max), musí být schopny provozu na kterémkoli možném pracovním bodu v provozním diagramu P-Q alternátoru tohoto synchronního výrobního modulu, přinejmenším do dosažení minimální úrovně stabilního provozu. I při sníženém činném výkonu na výstupu musí dodávka jalového výkonu v místě připojení plně odpovídat provoznímu diagramu P-Q alternátoru tohoto synchronního výrobního modulu, případně se zohledněním napájení vlastní spotřeby a ztrát činného a jalového výkonu na blokovém transformátoru.

Článek 19

 NahoruPožadavky na synchronní výrobní moduly typu D

1. Synchronní výrobní moduly typu D musí splňovat požadavky stanovené v článku 13 s výjimkou čl. 13 odst. 2 písm. b) a odst. 6 a 7, v článku 14 s výjimkou čl. 14 odst. 2, v článku 15 s výjimkou čl. 15 odst. 3, v článku 16, v článku 17 s výjimkou čl. 17 odst. 2 a v článku 18.

2. Synchronní výrobní moduly typu D musí splňovat tyto další požadavky týkající se stability napětí:

a) parametry a nastavení komponentů systému regulace napětí mezi sebou dohodnou vlastník výrobny elektřiny a příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy;

b) dohoda uvedená v písmeni a) musí zahrnovat specifikace a chování automatického regulátoru napětí při regulaci napětí v ustáleném stavu a během přechodných jevů a specifikace a chování systému regulace buzení. Tyto specifikace a chování systému regulace buzení zahrnují:

i) omezení šířky pásma výstupního signálu k zajištění toho, aby nejvyšší frekvence odezvy nemohla vyvolat torzní oscilace u jiných výrobních modulů připojených k soustavě;

ii) hlídač meze podbuzení, aby se zabránilo tomu, že automatický regulátor napětí omezí buzení alternátoru na úroveň, jež by ohrozila jeho stabilitu;

iii) omezovač rotorového proudu k zajištění toho, aby buzení alternátoru nebylo omezeno na nižší hodnotu než na maximální dosažitelnou hodnotu, přičemž je zapotřebí zajistit, aby synchronní výrobní modul byl provozován v rámci svých konstrukčních mezí;

iv) omezovač statorového proudu a

v) funkci systémového stabilizátoru (PSS) ke zmírňování výkonových oscilací, pokud velikost výrobního modulu přesahuje hodnotu maximální kapacity stanovenou příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

3. Příslušný provozovatel přenosové soustavy a vlastník výrobny elektřiny musí uzavřít dohodu o technických možnostech výrobního modulu, které budou přispívat k zachování úhlové stability během poruchy.

 NahoruKAPITOLA 3
Požadavky na nesynchronní výrobní moduly

Článek 20

 NahoruPožadavky na nesynchronní výrobní moduly typu B

1. Nesynchronní výrobní moduly typu B musí splňovat požadavky stanovené v článku 13 s výjimkou čl. 13 odst. 2 písm. b) a v článku 14.

2. Nesynchronní výrobní moduly typu B musí splňovat tyto další požadavky týkající se stability napětí:

a) pokud jde o schopnost dodávat jalový výkon, příslušný provozovatel soustavy je oprávněn stanovit schopnost nesynchronního výrobního modulu dodávat jalový výkon;

b) příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy je oprávněn stanovit, že nesynchronní výrobní modul…