2016/1447, Nařízení Komise (EU), kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení vysokonapěťových stejnosměrných soustav a nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením k elektrizační soustavě

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2016/1447 ze dne 26. srpna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení vysokonapěťových stejnosměrných soustav a nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením k elektrizační soustavě

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č. 1228/2003 (1), a zejména na čl. 6 odst. 11 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Pro zachování bezpečnosti dodávek energie, zvýšení konkurenceschopnosti a zajištění toho, aby všichni spotřebitelé mohli nakupovat energii za dostupné ceny, je nezbytné rychlé dokončení plně funkčního a navzájem propojeného vnitřního trhu s energií.

(2) Nařízení (ES) č. 714/2009 stanoví nediskriminační pravidla upravující přístup do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou s cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou. Článek 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (2) navíc požaduje, aby členské státy, případně regulační orgány, stanoví-li tak členské státy, mimo jiné zajistily vypracování objektivních a nediskriminačních technických předpisů, které stanoví minimální technické konstrukční a provozní požadavky na připojení k síti. Pro případy, kdy mají tyto požadavky podobu podmínek pro připojení k vnitrostátním sítím, čl. 37 odst. 6 uvedené směrnice stanoví, že regulační orgány jsou příslušné pro stanovování nebo schvalování alespoň metodik používaných pro jejich výpočet nebo stanovení. Pro zajištění bezpečnosti provozu soustavy v propojené přenosové soustavě je nezbytné dospět k jednotnému chápání požadavků na vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením. Požadavky, jež přispívají k udržení, ochraně a obnově bezpečnosti provozu soustavy s cílem umožnit řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou v synchronně propojených oblastech a mezi těmito oblastmi a dosáhnout nákladové efektivnosti, by měly být považovány za otázky důležité z hlediska přeshraničních soustav a integrace trhu.

(3) Měla by být stanovena harmonizovaná pravidla pro připojování vysokonapěťových stejnosměrných soustav a nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením k elektrizační soustavě, což vymezí jasný právní rámec pro připojování k soustavě, usnadní obchod s elektřinou v rámci celé Unie, zajistí bezpečnost provozu soustavy, usnadní integraci obnovitelných zdrojů elektřiny, posílí hospodářskou soutěž a umožní účinnější využívání soustavy a zdrojů, což bude prospěšné pro spotřebitele.

(4) Bezpečnost provozu soustavy zčásti závisí na technických možnostech vysokonapěťových stejnosměrných soustav a nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením. Zásadními předpoklady jsou proto pravidelná koordinace na úrovni přenosových a distribučních sítí a odpovídající chování zařízení připojených k přenosovým a distribučním sítím s dostatečnou robustností, jež umožní čelit narušením a pomůže předcházet veškerým závažným narušením nebo usnadní obnovu soustavy po jejím kolapsu.

(5) Bezpečný provoz soustavy je možný jen tehdy, existuje-li úzká spolupráce mezi vlastníky vysokonapěťových stejnosměrných soustav a nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením a provozovateli soustav. Funkčnost soustavy za abnormálních provozních podmínek závisí zejména na odezvě vysokonapěťových stejnosměrných soustav a nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením na odchylky od referenčních hodnot napětí odpovídajících 1 poměrné jednotce (p. j.) a od jmenovité frekvence. V souvislosti se zajištěním bezpečnosti provozu soustavy by soustavy a vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením měly být z hlediska systémového inženýrství považovány za jeden celek vzhledem k tomu, že tyto části jsou na sobě závislé. Jako předpoklad pro připojení k elektrizační soustavě by proto měly být pro vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením stanoveny příslušné technické požadavky.

(6) Regulační orgány by při stanovování či schvalování sazeb za přenos nebo distribuci nebo příslušných metodik jejich výpočtu nebo při schvalování podmínek pro připojení a přístup k vnitrostátním sítím podle čl. 37 odst. 1 a 6 směrnice 2009/72/ES a článku 14 nařízení (ES) č. 714/2009 měly zohlednit přiměřené náklady, jež provozovatelům soustav při provádění tohoto nařízení skutečně vznikly.

(7) Při stanovování požadavků na vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením je třeba vzít v úvahu, že různé synchronní elektrizační soustavy v Unii mají různé charakteristiky. Je proto vhodné, aby při stanovování pravidel pro připojení k soustavě byly zohledněny regionální zvláštnosti, jak to požaduje čl. 8 odst. 6 nařízení (ES) č. 714/2009.

(8) S ohledem na potřebu zajistit regulační jistotu by se požadavky tohoto nařízení měly vztahovat na nové vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením; neměly by se však vztahovat na vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením, které sice ještě dokončené nejsou, ale již existují nebo jsou v pokročilém stadiu plánování, ledaže příslušný regulační orgán nebo členský stát na základě vývoje požadavků na soustavu a kompletní analýzy nákladů a přínosů nebo v případě, že byla u těchto zařízení provedena zásadní modernizace, rozhodne jinak.

(9) Vzhledem k jeho přeshraničnímu dopadu by cílem tohoto nařízení mělo být stanovení stejných požadavků souvisejících s frekvencí na všech napěťových hladinách, alespoň v rámci jednotlivých synchronně propojených oblastí. Je to nezbytné vzhledem k tomu, že v rámci synchronně propojené oblasti by změna frekvence v jednom členském státě okamžitě ovlivnila frekvenci ve všech ostatních členských státech a mohla by poškodit jejich zařízení.

(10) Pro zajištění bezpečnosti provozu soustavy by měly být vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením v každé synchronně propojené oblasti propojené soustavy schopny zůstat ve stanovených rozpětích frekvence a napětí připojeny k soustavě.

(11) Rozsahy napětí by mezi propojenými soustavami měly být koordinovány, jelikož jsou klíčové pro bezpečnost plánování a provozu elektrizační soustavy v rámci synchronně propojené oblasti. Odpojení v důsledku poruch stability napětí má dopad na sousední soustavy. Kdyby rozsahy napětí nebyly stanoveny, mohlo by to vést k všeobecné nejistotě při plánování a provozu soustavy, pokud jde o provoz mimo běžné provozní podmínky.

(12) Měly by být zavedeny vhodné a přiměřené zkoušky souladu, aby provozovatelé soustav mohli zajistit bezpečnost provozu. V souladu s čl. 37 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/72/ES je zajištění toho, aby provozovatelé soustav toto nařízení dodržovali, povinností regulačních orgánů.

(13) Regulační orgány, členské státy a provozovatelé soustav by při vypracovávání a schvalování požadavků na připojení k soustavě měli zajistit jejich co největší možnou harmonizaci, aby se dosáhlo plné integrace trhu. Při sestavování požadavků na připojení by měly být zvláště zohledněny zavedené technické standardy.

(14) V tomto nařízení by měl být stanoven proces pro udělování výjimek z pravidel, aby se zohlednily místní podmínky, za kterých by ve výjimečných případech například dodržování uvedených pravidel mohlo ohrozit stabilitu místní soustavy nebo by bezpečný provoz vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením mohl vyžadovat provozní podmínky, jež nejsou v souladu s tímto nařízením.

(15) V případě nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením by mohly nové moduly v budoucnosti tvořit součást zasmyčkované soustavy na moři připojené k více než jedné synchronně propojené oblasti. V takovém případě by měly být stanoveny určité technické požadavky, aby byla zachována bezpečnost provozu soustavy a zajištěn nákladově efektivní rozvoj budoucích zasmyčkovaných soustav. V případě některých požadavků by však měla být instalace zařízení potřebných pro bezpečnost provozu soustavy v nesynchronních výrobních modulech se stejnosměrným připojením požadována až v okamžiku, kdy to bude nezbytné.

(16) Vlastníci nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením, které jsou nebo budou paprskově připojeny k jedné synchronně propojené oblasti, by proto měli mít možnost požádat ve zrychleném řízení o výjimku z požadavků, které budou nezbytné pouze v případě, že budou nesynchronní výrobní moduly připojeny k zasmyčkované elektrizační soustavě, přičemž se zohlední okolnosti jednotlivých případů. Měli by být rovněž co nejdříve informováni, zda mají nárok na výjimku pro účely investičního rozhodování.

(17) Provozovatelům soustav by mělo být povoleno pro některé třídy vysokonapěťových stejnosměrných soustav a nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením navrhnout výjimky, které podléhají schválení příslušným regulačním orgánem, případně jiným orgánem, pokud je tak v daném členském státě stanoveno.

(18) Toto nařízení bylo přijato na základě nařízení (ES) č. 714/2009, které doplňuje a jehož je nedílnou součástí. Odkazy na nařízení (ES) č. 714/2009 v jiných právních aktech by měly být chápány tak, že odkazují i na toto nařízení.

(19) Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru uvedeného v čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 714/2009,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

 NahoruHLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

 NahoruPředmět úpravy

Toto nařízení zavádí kodex sítě, jenž stanoví požadavky na připojení vysokonapěťových stejnosměrných soustav a nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením k elektrizační soustavě. Přispívá tak k zajištění spravedlivých podmínek hospodářské soutěže na vnitřním trhu s elektřinou, k zajištění bezpečnosti provozu soustavy a integrace obnovitelných zdrojů energie do soustavy a k usnadnění obchodu s elektřinou v celé Unii.

Toto nařízení stanoví rovněž povinnosti, jež mají zajistit, aby provozovatelé soustav využívali schopností vysokonapěťových stejnosměrných soustav a nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením vhodným, transparentním a nediskriminačním způsobem za účelem zajištění rovných podmínek v celé Unii.

Článek 2

 NahoruDefinice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 2 nařízení (ES) č. 714/2009, v článku 2 nařízení Komise (EU) 2015/1222 (3), v článku 2 nařízení Komise (EU) č. 543/2013 (4), v článku 2 nařízení Komise (EU) 2016/631 (5), v článku 2 nařízení Komise (EU) 2016/1388 (6) a v článku 2 směrnice 2009/72/ES. Dále se rozumí:

1) "vysokonapěťovou stejnosměrnou soustavou" elektrická soustava, která přenáší energii ve formě stejnosměrného proudu velmi vysokého napětí mezi dvěma nebo více střídavými sběrnicemi a zahrnuje nejméně dvě měnírny vysokonapěťové stejnosměrné soustavy se stejnosměrným přenosovým vedením nebo kabely mezi těmito měnírnami;

2) "nesynchronním výrobním modulem se stejnosměrným připojením" nesynchronní výrobní modul, který je připojen jedním nebo více body rozhraní vysokonapěťové stejnosměrné soustavy k jedné nebo více vysokonapěťovým stejnosměrným soustavám;

3) "vnořenou vysokonapěťovou stejnosměrnou soustavou" vysokonapěťová stejnosměrná soustava připojená v regulační oblasti, která v době instalace není instalována za účelem připojení nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením, ani není instalována za účelem připojení odběrného elektrického zařízení;

4) "měnírnou vysokonapěťové stejnosměrné soustavy" část vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, která je tvořena jednou nebo více jednotkami měničů vysokonapěťové stejnosměrné soustavy instalovanými na jednom místě společně s budovami, tlumivkami, filtry, zařízeními pro dodávku jalového výkonu, regulačním, monitorovacím, ochranným, měřicím a pomocným zařízením;

5) "bodem rozhraní vysokonapěťové stejnosměrné soustavy" místo, v němž je zařízení vysokonapěťové stejnosměrné soustavy připojeno ke střídavé soustavě a ve kterém mohou být předepsány technické specifikace mající vliv na chování zařízení;

6) "vlastníkem nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením" fyzická nebo právnická osoba vlastnící nesynchronní výrobní modul se stejnosměrným připojením;

7) "maximální přenosovou kapacitou činného výkonu vysokonapěťové stejnosměrné soustavy" (Pmax) maximální trvalá úroveň činného výkonu, který může vysokonapěťová stejnosměrná soustava vyměňovat se soustavou v každém místě připojení, stanovená ve smlouvě o připojení nebo dohodou mezi příslušným provozovatelem soustavy a vlastníkem vysokonapěťové stejnosměrné soustavy;

8) "minimální přenosovou kapacitou činného výkonu vysokonapěťové stejnosměrné soustavy" (Pmin) minimální trvalá úroveň činného výkonu, kterou může vysokonapěťová stejnosměrná soustava vyměňovat se soustavou v každém místě připojení, stanovená ve smlouvě o připojení nebo dohodou mezi příslušným provozovatelem soustavy a vlastníkem vysokonapěťové stejnosměrné soustavy;

9) "maximálním proudem vysokonapěťové stejnosměrné soustavy" nejvyšší úroveň fázového proudu, odpovídající pracovnímu bodu uvnitř profilu U-Q/Pmax měnírny vysokonapěťové stejnosměrné soustavy při maximální přenosové kapacitě činného výkonu vysokonapěťové stejnosměrné soustavy;

10) "jednotkou měniče vysokonapěťové stejnosměrné soustavy" jednotka obsahující jeden nebo více můstků měniče společně s jedním nebo více transformátory, tlumivkami, zařízením pro regulaci jednotky měniče, základními ochrannými a spínacími součástkami a pomocnými zařízeními používanými k přeměně, jsou-li použity.

Článek 3

 NahoruOblast působnosti

1. Požadavky tohoto nařízení platí pro:

a) vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, které vzájemně připojují synchronně propojené oblasti nebo regulační oblasti, včetně stejnosměrných spojek;

b) vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, které připojují nesynchronní výrobní moduly k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě podle odstavce 2;

c) vnořené vysokonapěťové stejnosměrné soustavy v jedné regulační oblasti, které jsou připojené k přenosové soustavě, a

d) vnořené vysokonapěťové stejnosměrné soustavy v jedné regulační oblasti, které jsou připojené k distribuční soustavě, pokud příslušný provozovatel přenosové soustavy prokáže přeshraniční dopad. Příslušný provozovatel přenosové soustavy v tomto posouzení zohlední dlouhodobý rozvoj soustavy.

2. Příslušní provozovatelé soustav v koordinaci s příslušnými provozovateli přenosových soustav navrhnou v souladu s článkem 5 příslušným regulačním orgánům, aby schválily použití tohoto nařízení na nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením mající jen jedno místo připojení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, která není součástí synchronně propojené oblasti. Všechny ostatní nesynchronní výrobní moduly, které mají střídavé sběrné vedení, ale stejnosměrné připojení k synchronně propojené oblasti, se považují za nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením a spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

3. Články 55 až 59, 69 až 74 a 84 neplatí pro vysokonapěťové stejnosměrné soustavy v jedné regulační oblasti podle odst. 1 písm. c) a d), pokud:

a) vysokonapěťová stejnosměrná soustava disponuje nejméně jednou měnírnou vysokonapěťové stejnosměrné soustavy vlastněnou příslušným provozovatelem přenosové soustavy;

b) vysokonapěťová stejnosměrná soustava je vlastněna subjektem, který vykonává kontrolu nad příslušným provozovatelem přenosové soustavy;

c) vysokonapěťová stejnosměrná soustava je vlastněna subjektem, jenž je přímo nebo nepřímo kontrolován subjektem, který vykonává rovněž kontrolu nad příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

4. Požadavky na připojení vysokonapěťových stejnosměrných soustav stanovené v hlavě II se použijí v místech střídavého připojení těchto soustav, s výjimkou požadavků stanovených v čl. 29 odst. 4 a 5 a v čl. 31 odst. 5, které lze použít v jiných místech připojení, a v čl. 19 odst. 1, které lze použít na svorkách měnírny vysokonapěťové stejnosměrné soustavy.

5. Požadavky na připojení nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením a vzdálených měníren vysokonapěťových stejnosměrných soustav stanovené v hlavě III se použijí v bodě rozhraní vysokonapěťové stejnosměrné soustavy vztahujícímu se k těmto soustavám, s výjimkou požadavků stanovených v čl. 39 odst. 1 písm. a) a čl. 47 odst. 2, které se použijí v místě připojení v synchronně propojené oblasti, které je poskytována frekvenční odezva.

6. Příslušný provozovatel soustavy odmítne povolit připojení nové vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo nového nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením, které nejsou v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení a na které se nevztahuje výjimka udělená podle hlavy VII regulačním orgánem, případně jiným orgánem, pokud je tak v daném členském státě stanoveno. Příslušný provozovatel soustavy prostřednictvím písemného oznámení s odůvodněním oznámí takové zamítnutí vlastníkovi vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením, a pokud regulační orgán nestanoví jinak, regulačnímu orgánu.

7. Toto nařízení se nevztahuje na:

a) vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, jejichž napětí v místě připojení je nižší než 110 kV, ledaže příslušný provozovatel přenosové soustavy prokáže přeshraniční dopad. Příslušný provozovatel přenosové soustavy v tomto posouzení zhodnotí dlouhodobý rozvoj sítě;

b) vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením připojené k přenosové soustavě a distribučním soustavám nebo k částem přenosové soustavy či distribučních soustav ostrovů členských států, jejichž soustavy nejsou provozovány synchronně s jednou ze synchronně propojených oblastí kontinentální Evropa, Velká Británie, severská, Irsko a Severní Irsko nebo Pobaltí.

Článek 4

 NahoruPoužití na stávající vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením

1. S výjimkou článků 26, 31, 33 a 50 se na stávající vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením požadavky tohoto nařízení nevztahují, ledaže:

a) vysokonapěťová stejnosměrná soustava nebo nesynchronní výrobní modul se stejnosměrným připojením byly změněny do takové míry, že jejich smlouva o připojení musí být podstatně zrevidována v souladu s následujícím postupem:

i) vlastníci vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením, kteří hodlají uskutečnit modernizaci technologie nebo výměnu zařízení, které ovlivňují technické vlastnosti vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením, musí své plány předem oznámit příslušnému provozovateli soustavy;

ii) pokud příslušný provozovatel soustavy usoudí, že rozsah modernizace nebo výměny zařízení je takový, že je nezbytné uzavřít novou smlouvu o připojení, oznámí to provozovatel soustavy příslušnému regulačnímu orgánu nebo případně členskému státu a

iii) příslušný regulační orgán nebo případně členský stát rozhodne, zda musí být zrevidována stávající smlouva o připojení nebo zda je nezbytná nová smlouva o připojení a které požadavky tohoto nařízení se použijí; nebo

b) na návrh příslušného provozovatele přenosové soustavy v souladu s odstavci 3, 4 a 5 regulační orgán nebo případně členský stát rozhodne, že stávající vysokonapěťová stejnosměrná soustava nebo stávající nesynchronní výrobní modul se stejnosměrným připojením podléhá všem nebo některým požadavkům tohoto nařízení.

2. Pro účely tohoto nařízení se vysokonapěťová stejnosměrná soustava nebo nesynchronní výrobní modul se stejnosměrným připojením považují za stávající, pokud:

a) ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost je již připojen(a) k soustavě; nebo

b) vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením uzavřel do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost konečnou a závaznou kupní smlouvu na pořízení klíčové výrobní technologie nebo zařízení vysokonapěťové stejnosměrné soustavy. Vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením musí uzavření smlouvy oznámit příslušnému provozovateli soustavy a příslušnému provozovateli přenosové soustavy nejpozději do 30 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost.

V oznámení, které vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením příslušnému provozovateli soustavy a příslušnému provozovateli přenosové soustavy předkládá, se uvede přinejmenším název smlouvy, datum jejího podpisu a vstupu v platnost a specifikace klíčové výrobní technologie nebo zařízení vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, které mají být postaveny, smontovány nebo zakoupeny.

Členský stát může stanovit, že za vymezených podmínek může regulační orgán určit, zda mají být vysokonapěťová stejnosměrná soustava nebo nesynchronní výrobní modul se stejnosměrným připojením považovány za stávající, nebo za nové.

3. Po veřejné konzultaci v souladu s článkem 8 a s cílem reagovat na významné faktické změny v okolnostech, např. na vývoj požadavků na soustavy včetně zavádění obnovitelných zdrojů energie, inteligentních sítí, distribuované výroby nebo odezvy na straně poptávky, může příslušný provozovatel přenosové soustavy dotčenému regulačnímu orgánu nebo případně členskému státu navrhnout, aby se uplatňování tohoto nařízení rozšířilo i na stávající vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením.

Pro tento účel se provede důkladná a transparentní kvantitativní analýza nákladů a přínosů v souladu s články 65 a 66. V analýze se uvedou:

a) náklady spojené s vyžadováním souladu s tímto nařízením týkající se stávajících vysokonapěťových stejnosměrných soustav a nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením;

b) sociálně-ekonomický přínos vyplývající z uplatňování požadavků stanovených v tomto nařízení a

c) možnosti dosažení požadovaných výsledků pomocí jiných opatření.

4. Před provedením kvantitativní analýzy nákladů a přínosů uvedené v odstavci 3 příslušný provozovatel přenosové soustavy:

a) provede předběžné kvalitativní porovnání nákladů a přínosů;

b) získá souhlas příslušného regulačního orgánu nebo případně členského státu.

5. Příslušný regulační orgán nebo případně členský stát rozhodne o rozšíření použitelnosti tohoto nařízení na stávající vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením do šesti měsíců od přijetí zprávy a doporučení příslušného provozovatele přenosové soustavy v souladu s čl. 65 odst. 4. Rozhodnutí regulačního orgánu nebo případně členského státu se zveřejní.

6. V rámci posouzení, zda má být toto nařízení použito na stávající vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením, příslušný provozovatel přenosové soustavy zohlední legitimní očekávání jejich vlastníků.

7. Zda mají být některá nebo veškerá ustanovení tohoto nařízení použita na stávající vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením, může příslušný provozovatel přenosové soustavy posoudit v souladu s kritérii a postupem stanovenými v odstavcích 3 až 5 každé tři roky.

Článek 5

 NahoruRegulační aspekty

1. Obecně použitelné požadavky, které mají být podle tohoto nařízení stanoveny příslušnými provozovateli soustav nebo příslušnými provozovateli přenosových soustav, podléhají schválení subjektem, který určí členský stát, a zveřejní se. Pokud členský stát nestanoví jinak, je určeným subjektem regulační orgán.

2. Mají-li příslušní provozovatelé soustav nebo příslušní provozovatelé přenosových soustav podle tohoto nařízení stanovit požadavky pro konkrétní zařízení, mohou členské státy vyžadovat, aby tyto požadavky podléhaly schválení určeným subjektem.

3. Při uplatňování tohoto nařízení členské státy, příslušné subjekty a provozovatelé soustav musí:

a) uplatňovat zásady proporcionality a nediskriminace;

b) zajistit transparentnost;

c) uplatňovat zásadu optimalizace mezi co nejvyšší celkovou efektivitou a co nejnižšími celkovými náklady pro všechny zúčastněné strany;

d) respektovat odpovědnost svěřenou příslušnému provozovateli přenosové soustavy za účelem zajištění bezpečnosti provozu soustavy, a to včetně toho, co vyžadují vnitrostátní právní předpisy;

e) konzultovat s příslušnými provozovateli distribučních soustav a brát v úvahu možné dopady na jejich soustavu;

f) přihlédnout k dohodnutým evropským normám a technickým specifikacím.

4. Příslušný provozovatel soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy předloží návrh obecně použitelných požadavků, nebo metodiky použité k jejich výpočtu nebo stanovení, ke schválení příslušnému subjektu do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost.

5. Vyžaduje-li toto nařízení dohodu mezi příslušným provozovatelem soustavy, příslušným provozovatelem přenosové soustavy, vlastníkem vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, vlastníkem nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením nebo provozovatelem distribuční soustavy, musí usilovat o to, aby jí dosáhli do šesti měsíců od doby, kdy jedna strana předložila ostatním stranám první návrh. Pokud se v této lhůtě nepodaří dohody dosáhnout, může každá strana ve lhůtě šesti měsíců požádat příslušný regulační orgán o vydání rozhodnutí.

6. Příslušné subjekty rozhodnou o návrzích požadavků nebo metodik do šesti měsíců po jejich obdržení.

7. Má-li příslušný provozovatel soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy za to, že je nezbytné požadavky nebo metodiky stanovené a schválené podle odstavce 1 a 2 změnit, použijí se na navrženou změnu požadavky stanovené v odstavcích 3 až 8. Provozovatelé soustav a provozovatelé přenosových soustav, kteří změnu navrhují, vezmou v úvahu případná legitimní očekávání vlastníků vysokonapěťových stejnosměrných soustav a nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením, výrobců vybavení a dalších zainteresovaných stran, která jsou založena na původně stanovených nebo dohodnutých požadavcích nebo metodikách.

8. Každá osoba, která je nespokojena s příslušným provozovatelem soustavy nebo provozovatelem přenosové soustavy v souvislosti s povinnostmi daného provozovatele podle tohoto nařízení, může podat stížnost regulačnímu orgánu, který jako orgán pro řešení sporů vydá rozhodnutí do dvou měsíců po obdržení stížnosti. Tuto lhůtu je možné prodloužit o dva měsíce, pokud regulační orgán požaduje dodatečné informace. Tuto prodlouženou lhůtu je možné dále prodloužit po dohodě se stěžovatelem. Rozhodnutí regulačního orgánu má závazný účinek, pokud není zrušeno v rámci odvolání.

9. Má-li požadavky podle tohoto nařízení stanovit příslušný provozovatel soustavy, který není provozovatelem přenosové soustavy, mohou členské státy určit, aby byl místo něj za stanovení daných požadavků odpovědný provozovatel přenosové soustavy.

Článek 6

 NahoruVíce provozovatelů přenosových soustav

1. Působí-li v daném členském státě více než jeden provozovatel přenosové soustavy, vztahuje se toto nařízení na všechny tyto provozovatele.

2. Členské státy mohou v rámci svého vnitrostátního regulačního režimu stanovit, že odpovědnost provozovatele přenosové soustavy za plnění jedné nebo několika nebo všech povinností podle tohoto nařízení je svěřena jednomu nebo více konkrétním provozovatelům přenosových soustav.

Článek 7

 NahoruÚhrada nákladů

1. Náklady, jež vznikly provozovatelům soustav podléhajícím regulaci síťových tarifů a které vyplývají ze závazků stanovených v tomto nařízení, posuzují příslušné regulační orgány. Náklady, jež budou posouzeny jako přiměřené a efektivní, jsou uhrazovány, a to prostřednictvím síťových tarifů nebo jiných vhodných mechanismů.

2. Na žádost příslušných regulačních orgánů jsou provozovatelé soustav podle odstavce 1 ve lhůtě tří měsíců od podání žádosti povinni předložit informace potřebné pro účely posouzení vzniklých nákladů.

Článek 8

 NahoruVeřejná konzultace

1. Příslušní provozovatelé soustav a příslušní provozovatelé přenosových soustav konzultují návrhy na rozšíření použitelnosti tohoto nařízení na stávající vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením podle čl. 4 odst. 3, zprávu vypracovanou podle čl. 65 odst. 3 a analýzu nákladů a přínosů podle čl. 80 odst. 2 se zainteresovanými stranami, včetně příslušných orgánů každého členského státu. Konzultace musí trvat nejméně jeden měsíc.

2. Než příslušní provozovatelé soustav nebo příslušní provozovatelé přenosových soustav předloží pracovní verzi návrhu prahových hodnot, zprávu nebo analýzu nákladů a přínosů ke schválení regulačnímu orgánu nebo případně členskému státu, zohlední náležitě názory zainteresovaných stran vzešlé z konzultací. Ve všech případech musí být vypracováno řádné odůvodnění, proč názory zainteresovaných stran byly či nebyly zohledněny; toto odůvodnění se včas zveřejní před zveřejněním návrhu nebo současně s ním.

Článek 9

 NahoruZapojení zainteresovaných stran

Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen "agentura") v úzké spolupráci s Evropskou sítí provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (dále jen "síť ENTSO pro elektřinu") zajistí zapojení zainteresovaných stran, pokud jde o požadavky na připojení vysokonapěťových stejnosměrných soustav a nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením k elektrizační soustavě a další aspekty provádění tohoto nařízení. Zajistí mimo jiné pravidelná setkání se zainteresovanými stranami, aby bylo možné poukázat na problémy a navrhnout zlepšení, zejména pokud jde o požadavky na připojení vysokonapěťových stejnosměrných soustav a nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením k elektrizační soustavě.

Článek 10

 NahoruPovinnost mlčenlivosti

1. Na veškeré důvěrné informace přijaté, vyměňované nebo předané podle tohoto nařízení se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle odstavců 2, 3 a 4.

2. Povinnost mlčenlivosti platí pro všechny osoby, regulační orgány nebo subjekty, na které se vztahuje toto nařízení.

3. Žádné důvěrné informace, které osoby, regulační orgány nebo subjekty podle odstavce 2 získaly při plnění svých povinností, nesmí být poskytnuty jiné osobě ani orgánu, aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahuje vnitrostátní právo, jiná ustanovení tohoto nařízení nebo jiné příslušné právní předpisy Unie.

4. Aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahuje vnitrostátní právo nebo právo Unie, mohou regulační orgány, subjekty nebo osoby, které přijímají důvěrné informace podle tohoto nařízení, použít tyto informace pouze pro účely plnění svých úkolů podle tohoto nařízení.

 NahoruHLAVA II
VŠEOBECNÉ POŽADAVKY NA PŘIPOJENÍ VYSOKONAPĚŤOVÝCH STEJNOSMĚRNÝCH SOUSTAV

Článek 11

 NahoruRozsahy frekvence

1. Vysokonapěťová stejnosměrná soustava musí být schopna zůstat připojena k soustavě a nepřetržitě pracovat v rozsazích frekvencí a po dobu, které jsou uvedeny v tabulce 1 v příloze I pro rozsah zkratového výkonu stanovený v čl. 32 odst. 2.

2. Příslušný provozovatel přenosové soustavy a vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy se mohou dohodnout na širších rozsazích frekvence nebo delších minimálních dobách provozu, je-li to nezbytné pro zachování nebo obnovení bezpečnosti provozu soustavy. Jsou-li širší rozsahy frekvence nebo delší minimální doby provozu ekonomicky a technicky proveditelné, nesmí vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy souhlas neodůvodněně odepřít.

3. Aniž je dotčen odstavec 1, musí být vysokonapěťová stejnosměrná soustava schopna se automaticky odpojit při frekvencích stanovených příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

4. Příslušný provozovatel přenosové soustavy může stanovit maximální přípustné snížení činného výkonu na výstupu z jejího pracovního bodu, pokud frekvence soustavy klesne pod 49 Hz.

Článek 12

 NahoruOdolnost vůči rychlosti změny frekvence

Vysokonapěťová stejnosměrná soustava musí být schopna zůstat připojena k soustavě a pracovat, pokud se frekvence v soustavě mění rychlostí od – 2,5 do + 2,5 Hz/s (měřeno v jakémkoli okamžiku jako průměr rychlosti změny frekvence za předchozí 1 s).

Článek 13

 NahoruRegulovatelnost, regulační rozsah a gradient činného výkonu

1. S ohledem na schopnost regulace přenášeného činného výkonu:

a) vysokonapěťová stejnosměrná soustava musí být schopna na pokyn příslušného provozovatele přenosové soustavy upravit přenášený činný výkon v každém směru až na maximální přenosovou kapacitu činného výkonu vysokonapěťové stejnosměrné soustavy.

Příslušný provozovatel přenosové soustavy:

i) může pro úpravu přenášeného činného výkonu stanovit maximální a minimální velikost kroku výkonu;

ii) může pro každý směr stanovit minimální přenosovou kapacitu činného výkonu vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, pod jejíž úrovní schopnost přenášet činný výkon není požadována, a

iii) stanoví maximální prodlevu, během které musí být vysokonapěťová stejnosměrná soustava schopna po obdržení žádosti od příslušného provozovatele přenosové soustavy přenášený činný výkon upravit;

b) příslušný provozovatel přenosové soustavy stanoví, jakým způsobem musí být vysokonapěťová stejnosměrná soustava schopna změnit v případě poruch přenášený činný výkon dodávaný do jedné nebo více střídavých soustav, k nimž je připojena. Je-li počáteční prodleva před začátkem změny větší než 10 milisekund od přijetí spouštěcího signálu vyslaného příslušným provozovatelem přenosové soustavy, vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy tuto skutečnost příslušnému provozovateli přenosové soustavy přiměřeně odůvodní;

c) příslušný provozovatel přenosové soustavy může požadovat, aby vysokonapěťová stejnosměrná soustava byla schopna rychlého obrácení toku činného výkonu. Změna směru toku výkonu z maximální přenosové kapacity činného výkonu v jednom směru na maximální přenosovou kapacitu činného výkonu v druhém směru musí být možná nejvyšší rychlostí, která je technicky dosažitelná, a vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy příslušnému provozovateli přenosové soustavy přiměřeně odůvodní, je-li delší než 2 sekundy;

d) v případě vysokonapěťových stejnosměrných soustav spojujících různé regulační nebo synchronně propojené oblasti musí být vysokonapěťová stejnosměrná soustava vybavena regulačními funkcemi, které příslušným provozovatelům přenosových soustav umožňují změnit přenášený činný výkon pro účely přeshraničního vyrovnávání.

2. Vysokonapěťová stejnosměrná soustava musí být schopna upravit gradient změn činného výkonu v rámci svých technických možností podle pokynů vydaných příslušnými provozovateli přenosových soustav. V případě změny činného výkonu podle odst. 1 písm. b) a c) se gradient neupravuje.

3. Pokud tak stanoví příslušný provozovatel přenosové soustavy v koordinaci se sousedícími provozovateli přenosových soustav, musí být regulační funkce vysokonapěťové stejnosměrné soustavy schopny provádět automatická nápravná opatření, mimo jiné včetně zastavení změn činného výkonu a blokování frekvenčně závislého režimu, omezeného frekvenčně závislého režimu při nadfrekvenci, omezeného frekvenčně závislého režimu při podfrekvenci a regulace frekvence. Kritéria spuštění a blokování stanoví příslušný provozovatel přenosové soustavy a podléhají oznamování regulačnímu orgánu. Podmínky tohoto oznámení se stanoví v souladu s platným vnitrostátním regulačním rámcem.

Článek 14

 NahoruUmělá setrvačnost

1. Stanoví-li tak příslušný provozovatel přenosové soustavy, musí být vysokonapěťová stejnosměrná soustava schopna zajišťovat v reakci na změny frekvence umělou setrvačnost, která se aktivuje v režimech podfrekvence a/nebo nadfrekvence rychlým přizpůsobením činného výkonu dodávaného do střídavé soustavy nebo z ní odebíraného, aby se omezila rychlost změny frekvence. Tento požadavek musí přinejmenším zohlednit výsledky studií provedených provozovateli přenosových soustav, které zjišťují, zda je potřeba stanovit minimální setrvačnost.

2. Na zásadách tohoto regulačního systému a příslušných parametrech se dohodnou příslušný provozovatel přenosové soustavy a vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy.

Článek 15

 NahoruPožadavky na frekvenčně závislý režim, omezený frekvenčně závislý režim při nadfrekvenci a omezený frekvenčně závislý režim při podfrekvenci

Požadavky na frekvenčně závislý režim, omezený frekvenčně závislý režim při nadfrekvenci a omezený frekvenčně závislý režim při podfrekvenci jsou stanoveny v příloze II.

Článek 16

 NahoruRegulace frekvence

1. Stanoví-li tak příslušný provozovatel přenosové soustavy, musí být vysokonapěťová stejnosměrná soustava vybavena nezávislým režimem regulace pro modulaci činného výkonu měnírny vysokonapěťové stejnosměrné soustavy na výstupu v závislosti na frekvencích ve všech místech připojení vysokonapěťové stejnosměrné soustavy za účelem udržování stabilních frekvencí soustavy.

2. Funkční princip, související parametry a kritéria pro aktivaci regulace frekvence podle odstavce 1 stanoví příslušný provozovatel přenosové soustavy.

Článek 17

 NahoruMaximální ztráta činného výkonu

1. Vysokonapěťová stejnosměrná soustava musí být konfigurována tak, aby její ztráta dodávaného činného výkonu v synchronně propojené oblasti byla omezena na hodnotu stanovenou příslušnými provozovateli přenosových soustav pro jejich příslušnou oblast řízení výkonové rovnováhy a frekvence (LFC) na základě vlivu vysokonapěťové stejnosměrné soustavy na elektrizační soustavu.

2. Je-li vysokonapěťová stejnosměrná soustava připojena ke dvěma nebo více regulačním oblastem, příslušní provozovatelé přenosových soustav ve vzájemné konzultaci stanoví koordinovanou hodnotu maximální ztráty dodávaného činného výkonu podle odstavce 1, přičemž zohlední běžné poruchy režimu.

 NahoruKAPITOLA 2
Požadavky na regulaci jalového výkonu a podporu napětí

Článek 18

 NahoruRozsahy napětí

1. Aniž je dotčen článek 25, měnírna vysokonapěťové stejnosměrné soustavy musí být schopna zůstat připojena k soustavě a pracovat při maximálním proudu vysokonapěťové stejnosměrné soustavy v rámci rozsahů napětí soustavy v místě připojení, vyjádřených napětím v místě připojení vztaženým k referenční hodnotě napětí odpovídající 1 p. j., a po dobu, které jsou stanovené v tabulkách 4 a 5 v příloze III. Referenční hodnota napětí odpovídající 1 p. j. se stanoví v koordinaci se sousedícími příslušnými provozovateli soustav.

2. Vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a příslušný provozovatel soustavy, v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy, se mohou dohodnout na širších rozsazích napětí nebo delších minimálních dobách provozu, než jsou uvedeny v odstavci 1, aby bylo zaručeno optimální využití technických možností vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, je-li to nezbytné pro zachování nebo obnovení bezpečnosti provozu soustavy. Jsou-li širší rozsahy napětí nebo delší minimální doby provozu ekonomicky a technicky proveditelné, nesmí vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy souhlas neodůvodněně odepřít.

3. Měnírna vysokonapěťové stejnosměrné soustavy musí být schopna se automaticky odpojit při napětích v místech připojení stanovených příslušným provozovatelem soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy. Podmínky a nastavení pro automatické odpojení se dohodnou mezi sebou příslušný provozovatel soustavy, v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy, a vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy.

4. Pro místa připojení, jejichž referenční hodnoty střídavého napětí odpovídající 1 p. j. se nenacházejí v rozsahu uvedeném v příloze III, příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy stanoví příslušné požadavky v místech připojení.

5. Bez ohledu na ustanovení odstavce 1 mohou příslušní provozovatelé přenosových soustav v synchronně propojené oblasti Pobaltí po konzultaci s příslušnými sousedními provozovateli přenosových soustav požadovat, aby měnírny vysokonapěťových stejnosměrných soustav zůstaly připojeny k soustavě 400 kV v rozsazích napětí a po dobu, které platí pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa.

Článek 19

 NahoruZkratový příspěvek během poruch

1. Stanoví-li tak příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy, musí být vysokonapěťová stejnosměrná soustava schopna poskytovat rychlý poruchový proud v místě připojení v případě symetrických (třífázových) poruch.

2. Musí-li mít vysokonapěťová stejnosměrná soustava schopnost podle odstavce 1, příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy stanoví:

a) jak a kdy má být zjištěna odchylka napětí a její konec;

b) charakteristiky rychlého poruchového proudu;

c) načasování a přesnost dodávek rychlého poruchového proudu, což může zahrnovat několik fází.

3. Příslušný provozovatel soustavy může v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy stanovit požadavek na nesymetrickou dodávku proudu v případě nesymetrických (jednofázových nebo dvoufázových) poruch.

Článek 20

 NahoruSchopnost dodávat jalový výkon

1. Příslušný provozovatel soustavy stanoví v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy požadavky týkající se schopnosti dodávat jalový výkon v místech připojení při různém napětí. Návrh těchto požadavků musí obsahovat profil U-Q/Pmax, v jehož mezích musí být měnírna vysokonapěťové stejnosměrné soustavy schopna dodávat jalový výkon při své maximální přenosové kapacitě činného výkonu vysokonapěťové stejnosměrné soustavy.

2. Profil U-Q/Pmax podle odstavce 1 musí odpovídat těmto zásadám:

a) profil U-Q/Pmax nesmí přesahovat obalovou křivku profilu U-Q/Pmax, kterou znázorňuje vnitřní obalová křivka na obrázku v příloze IV, a nemusí mít pravoúhlý tvar;

b) rozměry obalové křivky profilu U-Q/Pmax musí respektovat hodnoty stanovené pro každou synchronně propojenou oblast v tabulce v příloze IV a

c) obalová křivka profilu U-Q/Pmax se musí nacházet v rámci limitů pevné vnější obalové křivky na obrázku v příloze IV.

3. Vysokonapěťová stejnosměrná soustava musí být ve lhůtách, které stanoví příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy, schopna přejít do kteréhokoli pracovního bodu v rámci svého profilu U-Q/Pmax.

4. Při provozu s činným výkonem na výstupu nižším než maximální přenosová kapacita činného výkonu vysokonapěťové stejnosměrné soustavy (P < Pmax) musí být měnírna vysokonapěťové stejnosměrné soustavy schopna provozu na kterémkoli možném pracovním bodu, který stanoví příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy, přičemž se zohlední schopnost dodávat jalový výkon daná profilem U-Q/Pmax podle odstavců 1 až 3.

Článek 21

 NahoruVýměna jalového výkonu se soustavou

1. Vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy zajistí, aby jalový výkon jeho měnírny vysokonapěťové stejnosměrné soustavy vyměňovaný se soustavou v místě připojení byl omezen na hodnoty stanovené příslušným provozovatelem soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

2. Změna jalového výkonu způsobená provozem měnírny vysokonapěťové stejnosměrné soustavy v režimu regulace jalového výkonu podle čl. 22 odst. 1 nesmí mít za následek skokovou změnu napětí, která překračuje povolenou hodnotu v místě připojení. Tuto maximální přípustnou hodnotu skokové změny napětí stanoví příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

Článek 22

 NahoruRežim regulace jalového výkonu

1. Měnírna vysokonapěťové stejnosměrné soustavy musí být schopna pracovat v jednom nebo několika ze tří následujících režimů regulace, jak stanoví příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy:

a) režim regulace napětí;

b) režim regulace jalového výkonu;

c) režim regulace účiníku.

2. Měnírna vysokonapěťové stejnosměrné soustavy musí být schopna pracovat v dalších režimech regulace stanovených příslušným provozovatelem soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

3. Pro účely režimu regulace napětí musí být každá měnírna vysokonapěťové stejnosměrné soustavy schopna přispívat k regulaci napětí v místě připojení využitím svých možností a při dodržení článků 20 a 21 v souladu s následujícími charakteristikami regulace:

a) příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy stanoví zadanou hodnotu napětí v místě připojení tak, aby pokrývala určitý provozní rozsah buď kontinuálně, nebo v krocích;

b) regulace napětí může být provozována s pásmem necitlivosti nebo bez tohoto pásma kolem zadané hodnoty, které se zvolí v rozsahu od 0 do +/– 5 % referenční hodnoty napětí soustavy odpovídající 1 p. j. Pásmo necitlivosti musí být nastavitelné v krocích, které stanoví příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy;

c) po skokové změně napětí musí být měnírna vysokonapěťové stejnosměrné soustavy schopna:

i) dosáhnout 90 % změny jalového výkonu na výstupu do doby t1 stanovené příslušným provozovatelem soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy. Doba t1 musí být v rozsahu 0,1–10 sekund; a

ii) ustálit se na hodnotě stanovené pomocí provozní strmosti do doby t2 stanovené příslušným provozovatelem soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy. Doba t2 musí být v rozsahu 1–60 sekund s přípustnou odchylkou jalového výkonu v ustáleném stavu udávanou v % maximálního jalového výkonu;

d) režim regulace napětí musí zahrnovat schopnost změnit jalový výkon na výstupu na základě kombinace změněné zadané hodnoty napětí a dodatečné stanovené složky jalového výkonu. Strmost je určena rozsahem a krokem, které stanoví příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

4. S ohledem na režim regulace jalového výkonu příslušný provozovatel soustavy stanoví rozsah jalového výkonu v MVAr nebo v % maximálního jalového výkonu a rovněž jeho příslušnou přesnost v místě připojení, přičemž se využijí možnosti vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a dodrží články 20 a 21.

5. Pro účely režimu regulace účiníku musí být měnírna vysokonapěťové stejnosměrné soustavy schopna regulovat účiník na cílovou hodnotu v místě připojení při dodržení článků 20 a 21. Zadané hodnoty musí být k dispozici v krocích, které nejsou větší než maximální povolený krok stanovený příslušným provozovatelem soustavy.

6. Příslušný provozovatel soustavy stanoví v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy všechna zařízení potřebná pro dálkový výběr režimů regulace a příslušných zadaných hodnot.

Článek 23

 NahoruPriorita příspěvků činného nebo jalového výkonu

S přihlédnutím k možnostem vysokonapěťové stejnosměrné soustavy stanoveným v souladu s tímto nařízením určí příslušný provozovatel přenosové soustavy, zda má mít během provozu při podpětí nebo přepětí a během poruch, pro něž je vyžadována schopnost překlenutí poruchy, prioritu příspěvek činného výkonu nebo příspěvek jalového výkonu. Je-li upřednostněn příspěvek činného výkonu, musí být poskytnut v takové lhůtě od vzniku poruchy, kterou stanoví příslušný provozovatel přenosové soustavy.

Článek 24

 NahoruKvalita výkonu

Vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy zajistí, aby připojení jeho vysokonapěťové stejnosměrné soustavy k soustavě nemělo za následek takovou míru narušení nebo kolísání napájecího napětí v soustavě v místě připojení, která by přesáhla úroveň stanovenou příslušným provozovatelem soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy. Postup pro provedení potřebných studií a předložení příslušných údajů všemi dotčenými uživateli sítě a stanovená a prováděná zmírňující opatření musí být v souladu s postupem v článku 29.

 NahoruKAPITOLA 3
Požadavky na schopnost překlenutí poruchy

Článek 25

 NahoruSchopnost překlenutí poruchy

1. Příslušný provozovatel přenosové soustavy při dodržení článku 18 stanoví časový průběh napětí podle přílohy V a v souladu s časovým průběhem napětí stanoveným pro nesynchronní výrobní moduly podle nařízení Komise (EU) 2016/631. Tento průběh platí v místech připojení za podmínek poruchy, při nichž musí být měnírna vysokonapěťové stejnosměrné soustavy schopna zůstat připojena k soustavě a pokračovat ve stabilním provozu poté, co se provoz elektrizační soustavy po odstranění poruchy obnovil. Časový průběh napětí musí vyjadřovat dolní limit skutečného průběhu sdružených napětí před poruchou, během poruchy a po poruše na napěťové hladině soustavy v místě připojení během symetrické poruchy jako funkci času. Dobu schopnosti překlenutí poruchy delší než trec2 stanoví příslušný provozovatel přenosové soustavy v souladu s článkem 18.

2. Na žádost vlastníka vysokonapěťové stejnosměrné soustavy dá příslušný provozovatel soustavy k dispozici podmínky před poruchou a po poruše podle článku 32, pokud jde o:

a) minimální velikost zkratového výkonu před poruchou v každém místě připojení, vyjádřenou v MVA;

b) pracovní bod měnírny vysokonapěťové stejnosměrné soustavy před poruchou, vyjádřený dodávaným činným a jalovým výkonem v místě připojení a napětím v místě připojení, a

c) minimální velikost zkratového výkonu po poruše v každém místě připojení, vyjádřenou v MVA.

Alternativně může příslušný provozovatel soustavy pro tyto podmínky poskytnout generické hodnoty odvozené z typických případů.

3. Měnírna vysokonapěťové stejnosměrné soustavy musí být schopna zůstat připojená k soustavě a pokračovat ve stabilním provozu, jestliže skutečný průběh sdružených napětí na napěťové hladině soustavy v místě připojení během symetrické poruchy, při daných podmínkách před poruchou a po poruše uvedených v článku 32, zůstává nad dolním limitem stanoveným na obrázku v příloze V, pokud systém ochrany proti vnitřním poruchám nevyžaduje odpojení měnírny vysokonapěťové stejnosměrné soustavy od soustavy. Systém a nastavení ochran pro případ vnitřní poruchy musí být navrženy tak, aby neohrozily schopnost překlenutí poruchy.

4. Příslušný provozovatel přenosové soustavy může stanovit napětí (Ublock) v místech připojení za určitých podmínek soustavy, při nichž smí vysokonapěťová stejnosměrná soustava provádět blokování. Blokování znamená, že přetrvává připojení k soustavě bez příspěvku činného a jalového výkonu v časovém rámci, který musí být podle technických možností co nejkratší a který je dohodnut mezi příslušnými provozovateli přenosových soustav a vlastníkem vysokonapěťové stejnosměrné soustavy.

5. V souladu s článkem 34 využije vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy při nastavení ochrany proti podpětí co nejširších technických možností měnírny vysokonapěťové stejnosměrné soustavy. Příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy může podle článku 34 pro nastavení stanovit užší meze.

6. Schopnost překlenutí poruchy v případě nesymetrických poruch stanoví příslušný provozovatel přenosové soustavy.

Článek 26

 NahoruObnova činného výkonu po poruše

Příslušný provozovatel přenosové soustavy stanoví velikost a časový průběh obnovy činného výkonu, které musí být vysokonapěťová stejnosměrná soustava schopna v souladu s článkem 25 zajistit.

Článek 27

 NahoruRychlá obnova chodu po stejnosměrných poruchách

Vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, včetně stejnosměrných nadzemních vedení, musí být schopny rychlé obnovy chodu po přechodných poruchách v rámci vysokonapěťové stejnosměrné soustavy. Podrobnosti k této schopnosti jsou předmětem koordinace a dohod o systémech a nastavení ochran podle článku 34.

 NahoruKAPITOLA 4
Požadavky na regulaci

Článek 28

 NahoruUvedení měníren vysokonapěťové stejnosměrné soustavy pod napětí a jejich přifázování

Nestanoví-li příslušný provozovatel soustavy jinak, musí měnírna vysokonapěťové stejnosměrné soustavy během svého uvedení pod napětí nebo svého přifázování ke střídavé soustavě nebo během svého připojování pod napětím k vysokonapěťové stejnosměrné soustavě mít schopnost omezovat změny napětí na ustálenou úroveň stanovenou příslušným provozovatelem soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy. Stanovená úroveň nesmí přesáhnout 5 procent napětí před přifázováním. Příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy stanoví maximální velikost, trvání a interval měření napěťových přechodných jevů.

Článek 29

 NahoruInterakce mezi vysokonapěťovými stejnosměrnými soustavami nebo jinými provozy a zařízením

1. Nachází-li se několik měníren vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo jiných provozů a zařízení ve velké elektrické blízkosti, může příslušný provozovatel přenosové soustavy stanovit, že je třeba provést studii, a určit její náplň a rozsah, aby bylo prokázáno, že nebude docházet k negativní interakci. Je-li zjištěna negativní interakce, určí studie možná zmírňující opatření, která zajistí dodržování požadavků tohoto nařízení.

2. Studie provádí vlastník připojovací vysokonapěťové stejnosměrné soustavy za účasti všech dalších stran, které provozovatelé přenosových soustav vyhodnotí jako příslušné pro každé místo připojení. Členské státy mohou stanovit, že za provedení studií podle tohoto článku odpovídá provozovatel přenosové soustavy. O výsledku studií se vyrozumí všechny strany.

3. Všechny strany, které příslušný provozovatel přenosové soustavy vyhodnotí jako příslušné pro každé místo připojení, včetně příslušného provozovatele přenosové soustavy, ke studiím přispívají a poskytnou veškeré relevantní údaje a modely, které jsou pro splnění cílů studií odůvodněně požadovány. Příslušný provozovatel přenosové soustavy tyto příspěvky shromažďuje a v příslušných případech je předává subjektu odpovědnému za provedení studií v souladu s článkem 10.

4. Příslušný provozovatel přenosové soustavy posoudí výsledek studií na základě jejich náplně a rozsahu stanovených v souladu s odstavcem 1. Je-li to pro posouzení nezbytné, může příslušný provozovatel přenosové soustavy požadovat, aby vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy provedl další studie v souladu s náplní a rozsahem stanovenými podle odstavce 1.

5. Příslušný provozovatel přenosové soustavy může některé nebo všechny studie přezkoumat nebo opakovat. Vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy poskytne příslušnému provozovateli přenosové soustavy všechny příslušné údaje a modely, které provedení této studie umožňují.

6. Při připojování nové měnírny vysokonapěťové stejnosměrné soustavy provede vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy všechna potřebná zmírňující opatření určená ve studiích provedených v souladu s odstavci 2 až 5 a přezkoumaná příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

7. Příslušný provozovatel přenosové soustavy může stanovit přechodné úrovně chování související s událostmi buď pro individuální vysokonapěťovou stejnosměrnou soustavu, nebo kolektivně všem společně dotčeným vysokonapěťovým stejnosměrným soustavám. K tomuto stanovení může dojít, aby byla chráněna integrita zařízení provozovatele přenosové soustavy i zařízení uživatelů sítě způsobem, který odpovídá vnitrostátnímu kodexu.

Článek 30

 NahoruSchopnost tlumení výkonových oscilací

Vysokonapěťová stejnosměrná soustava musí být schopna přispívat k tlumení výkonových oscilací v připojených střídavých soustavách. Regulační systém vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nesmí tlumení výkonových oscilací omezovat. Příslušný provozovatel přenosové soustavy stanoví frekvenční rozsah oscilací, které musí regulační systém pozitivně tlumit, a podmínky soustavy, když k tomu dojde, přinejmenším s ohledem na všechny studie posuzující dynamickou stabilitu prováděné provozovateli přenosových soustav, které mají určit limity a potenciální problémy stability v jejich přenosových soustavách. Na výběru nastavení regulačních parametrů se mezi sebou dohodnou příslušný provozovatel přenosové soustavy a vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy.

Článek 31

 NahoruSchopnost tlumení subsynchronních torzních interakcí

1. S ohledem na regulaci tlumení subsynchronních torzních interakcí (subsynchronous torsional interaction, SSTI) musí být vysokonapěťová stejnosměrná soustava schopna přispívat k elektrickému tlumení torzních frekvencí.

2. Příslušný provozovatel přenosové soustavy stanoví potřebný rozsah studií subsynchronních torzních interakcí a v dostupném rozsahu poskytne vstupní parametry ve vztahu k zařízení a příslušným systémovým podmínkám ve své soustavě. Studie subsynchronních torzních interakcí poskytne vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy. Ve studiích se stanoví podmínky, za kterých by se mohly subsynchronní torzní interakce vyskytovat, a navrhnou všechny potřebné zmírňující postupy. Členské státy mohou stanovit, že za provedení studií podle tohoto článku odpovídá provozovatel přenosové soustavy. O výsledku studií se vyrozumí všechny strany.

3. Všechny strany, které příslušný provozovatel přenosové soustavy vyhodnotí jako příslušné pro každé místo připojení, včetně příslušného provozovatele přenosové soustavy, ke studiím přispívají a poskytnou veškeré relevantní údaje a modely, které jsou pro splnění cílů studií odůvodněně požadovány. Příslušný provozovatel přenosové soustavy tyto příspěvky shromažďuje a v příslušných případech je předává subjektu odpovědnému za provedení studií v souladu s článkem 10.

4. Příslušný provozovatel přenosové soustavy výsledek studií subsynchronních torzních interakcí posoudí. Je-li to pro posouzení nezbytné, může příslušný provozovatel přenosové soustavy požadovat, aby vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy provedl další studie subsynchronních torzních interakcí se stejnou náplní a rozsahem.

5. Příslušný provozovatel přenosové soustavy může studii přezkoumat nebo opakovat. Vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy poskytne příslušnému provozovateli přenosové soustavy všechny příslušné údaje a modely, které provedení této studie umožňují.

6. Při připojování nové měnírny vysokonapěťové stejnosměrné soustavy provede vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy všechna potřebná zmírňující opatření určená ve studiích provedených v souladu s odstavci 2 nebo 4 a přezkoumaná příslušnými provozovateli přenosových soustav.

Článek 32

 NahoruCharakteristiky soustavy

1. Příslušný provozovatel soustavy stanoví a zpřístupní metodiku a podmínky před poruchou a po poruše přinejmenším pro výpočet minimálního a maximálního zkratového výkonu v místech připojení.

2. Vysokonapěťová stejnosměrná soustava musí být schopna pracovat v rozsahu zkratového výkonu a charakteristik soustavy daných příslušným provozovatelem soustavy.

3. Každý příslušný provozovatel soustavy poskytne vlastníkovi vysokonapěťové stejnosměrné soustavy ekvivalenty soustavy, které popisují chování soustavy v místě připojení, a umožní tak vlastníkům vysokonapěťových stejnosměrných soustav navrhnout jejich vlastní soustavu, mimo jiné přinejmenším s ohledem na harmonické a dynamickou stabilitu po dobu životnosti vysokonapěťové stejnosměrné soustavy.

Článek 33

 NahoruRobustnost vysokonapěťové stejnosměrné soustavy

1. Vysokonapěťová stejnosměrná soustava musí být schopna přejít do stabilních pracovních bodů s minimální změnou průběhu činného výkonu a napěťové hladiny během jakékoli plánované nebo neplánované změny i po takové změně ve vysokonapěťové stejnosměrné soustavě nebo ve střídavé soustavě, k níž je připojena. Příslušný provozovatel přenosové soustavy stanoví změny podmínek soustavy, při nichž musí vysokonapěťové stejnosměrné soustavy zůstat ve stabilním provozu.

2. Vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy zajistí, aby vypnutí nebo rozpojení měnírny vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, která je součástí víceterminálové nebo vnořené vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, neměl za následek přechodové jevy v místě připojení nad meze stanovené příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

3. Vysokonapěťová stejnosměrná soustava musí odolat přechodným poruchám na vysokonapěťovém střídavém vedení v soustavě, které s vysokonapěťovou stejnosměrnou soustavou sousedí nebo je k ní blízké, a nesmí při automatickém opětném zapnutí vedení v soustavě způsobit odpojení žádného zařízení ve vysokonapěťové stejnosměrné soustavě od soustavy.

4. Vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy poskytne příslušnému provozovateli soustavy informace o odolnosti vysokonapěťové stejnosměrné soustavy vůči poruchám střídavé soustavy.

 NahoruKAPITOLA 5
Požadavky na zařízení ochran a jejich nastavení

Článek 34

 NahoruSystémy a nastavení elektrických ochran

1. Příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy stanoví systémy a nastavení nezbytné pro ochranu soustavy s ohledem na charakteristiky vysokonapěťové stejnosměrné soustavy. Systémy ochran relevantní pro vysokonapěťovou stejnosměrnou soustavu a pro soustavu a nastavení relevantní pro vysokonapěťovou stejnosměrnou soustavu musí být koordinovány a dohodnuty mezi příslušným provozovatelem soustavy, příslušným provozovatelem přenosové soustavy a vlastníkem vysokonapěťové stejnosměrné soustavy. Systémy a nastavení ochrany proti vnitřním elektrickým poruchám musí být navrženy tak, aby neohrožovaly chování vysokonapěťové stejnosměrné soustavy v souladu s tímto nařízením.

2. Elektrická ochrana vysokonapěťové stejnosměrné soustavy musí mít přednost před provozní regulací, přičemž se zohlední bezpečnost provozu soustavy, zdraví a bezpečnost zaměstnanců a veřejnosti a zmírňování poškození vysokonapěťové stejnosměrné soustavy.

3. Na každé změně systémů ochran nebo jejich nastavení relevantní pro vysokonapěťovou stejnosměrnou soustavu a pro soustavu se musí mezi sebou dohodnout příslušný provozovatel soustavy, příslušný provozovatel přenosové soustavy a vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, dříve než ji vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy realizuje.

Článek 35

 NahoruHierarchie priorit ochrany a regulace

1. Příslušný provozovatel přenosové soustavy, příslušný provozovatel soustavy a vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy mezi sebou koordinují a dohodnou regulační systém stanovený vlastníkem vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a tvořený různými režimy regulace, včetně nastavení konkrétních parametrů.

2. S ohledem na hierarchii priorit ochrany a regulace musí vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy zorganizovat své ochrany a regulační zařízení podle následující hierarchie priorit uvedené v sestupném pořadí důležitosti, pokud příslušní provozovatelé přenosových soustav v koordinaci s příslušným provozovatelem soustavy nestanoví jinak:

a) ochrana soustavy a vysokonapěťové stejnosměrné soustavy;

b) regulace činného výkonu pro pomoc v nouzových situacích;

c) případná umělá setrvačnost;

d) automatická nápravná opatření podle čl. 13 odst. 3;

e) omezený frekvenčně závislý režim (LFSM);

f) frekvenčně závislý režim a regulace frekvence a

g) omezení gradientu výkonu.

Článek 36

 NahoruZměny systémů a nastavení ochran a regulátorů

1. V měnírně vysokonapěťové stejnosměrné soustavy musí být možné v souladu s odstavcem 3 změnit parametry různých regulačních režimů a nastavení ochran vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, vyžaduje-li to příslušný provozovatel soustavy nebo příslušný provozovatel přenosové soustavy.

2. Každá změna systémů nebo nastavení parametrů různých regulačních režimů a ochran vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, včetně postupu, musí být koordinována a dohodnuta mezi příslušným provozovatelem soustavy, příslušným provozovatelem přenosové soustavy a vlastníkem vysokonapěťové stejnosměrné soustavy.

3. Regulační režimy a související zadané hodnoty vysokonapěťové stejnosměrné soustavy musí být možno měnit dálkově, jak stanoví příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

 NahoruKAPITOLA 6
Požadavky na obnovu provozu elektrizační soustavy

Článek 37

 NahoruStart ze tmy

1. Příslušný provozovatel přenosové soustavy může od vlastníka vysokonapěťové stejnosměrné soustavy obdržet cenovou nabídku na schopnost startu ze tmy.

2. Vysokonapěťová stejnosměrná soustava se schopností startu ze tmy musí být v případě, že je jedna měnírna uvedena pod napětí, schopna uvést pod napětí přípojnici rozvodny střídavého proudu, k níž je připojena další měnírna, v časovém rozpětí od odstávky vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, které stanoví příslušný provozovatel přenosové soustavy. Vysokonapěťová stejnosměrná soustava musí být schopna fázování v rámci frekvenčních limitů stanovených v článku 11 a napěťových limitů stanovených příslušným provozovatelem přenosové soustavy nebo případně podle článku 18. Je-li to nezbytné pro obnovení bezpečnosti provozu soustavy, může příslušný provozovatel přenosové soustavy stanovit širší rozsahy frekvence a napětí.

3. Příslušný provozovatel přenosové soustavy a vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy se dohodnou na kapacitě a dostupnosti schopnosti startu ze tmy a na provozním postupu.

 NahoruHLAVA III
POŽADAVKY NA NESYNCHRONNÍ VÝROBNÍ MODULY SE STEJNOSMĚRNÝM PŘIPOJENÍM A VZDÁLENÉ MĚNÍRNY VYSOKONAPĚŤOVÝCH STEJNOSMĚRNÝCH SOUSTAV

Článek 38

 NahoruOblast působnosti

Na nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením se vztahují požadavky platné pro nesynchronní výrobní moduly na moři podle článků 13 až 22 nařízení (EU) 2016/631, s výhradou zvláštních požadavků stanovených v článcích 41 až 45 tohoto nařízení. Tyto požadavky platí v bodech rozhraní vysokonapěťových stejnosměrných soustav vztahujících se k nesynchronním výrobním modulům se stejnosměrným připojením a soustavám vysokonapěťového stejnosměrného připojení. Nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením se dělí do kategorií podle článku 5 nařízení (EU) 2016/631.

Článek 39

 NahoruPožadavky na stabilitu frekvence

1. Pokud jde o frekvenční odezvy:

a) nesynchronní výrobní modul se stejnosměrným připojením musí být schopen přijímat rychlý signál z místa připojení v synchronně propojené oblasti, které je poskytována frekvenční odezva, a musí být schopen tento signál zpracovat do 0,1 sekundy od vyslání do ukončení zpracování signálu pro aktivaci odezvy. Frekvence se měří v místě připojení v synchronně propojené oblasti, které je frekvenční odezva poskytována;

b) nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením připojené prostřednictvím vysokonapěťových stejnosměrných soustav, které jsou připojeny k více než jedné regulační oblasti, musí být schopny poskytovat koordinovanou regulaci frekvence, jak stanoví příslušný provozovatel přenosové soustavy.

2. Pokud jde o frekvenční rozsahy a odezvy:

a) nesynchronní výrobní modul se stejnosměrným připojením musí být schopen zůstat připojen k soustavě vzdálené měnírny vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a pracovat v rozsazích frekvencí a po dobu, které jsou uvedeny v příloze VI pro soustavu se jmenovitou frekvencí 50 Hz. Je-li na základě dohody s příslušným provozovatelem přenosové soustavy používána jmenovitá frekvence jiná než 50 Hz nebo frekvence variabilní, příslušné rozsahy frekvence a doby stanoví příslušný provozovatel přenosové soustavy s ohledem na specifika soustavy a požadavky stanovené v příloze VI;

b) příslušný provozovatel přenosové soustavy a vlastník nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením se mohou dohodnout na širších rozsazích frekvence nebo delších minimálních dobách provozu, aby bylo zaručeno optimální využití technických možností nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením, je-li to nezbytné pro zachování nebo obnovení bezpečnosti provozu soustavy. Jsou-li širší rozsahy frekvence nebo delší minimální doby provozu ekonomicky a technicky proveditelné, nesmí vlastník nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením souhlas neodůvodněně odepřít;

c) aniž je dotčen odst. 2 písm. a), musí být nesynchronní výrobní modul se stejnosměrným připojením schopen automatického odpojení při stanovených frekvencích, stanoví-li tak příslušný provozovatel přenosové soustavy. Podmínky a nastavení pro automatické odpojení dohodnou mezi sebou příslušný provozovatel přenosové soustavy a vlastník nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením.

3. Pokud jde o odolnost proti rychlosti změny frekvence, musí být nesynchronní výrobní modul se stejnosměrným připojením schopen zůstat připojen k soustavě vzdálené měnírny vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a pracovat, pokud v případě soustavy se jmenovitou frekvencí 50 Hz rychlost změny frekvence soustavy nepřekročí +/– 2 Hz/s (měřeno v jakémkoli okamžiku jako průměr rychlosti změny frekvence za předchozí 1 s) v bodě rozhraní vysokonapěťové stejnosměrné soustavy vztahujícím se k nesynchronnímu výrobnímu modulu se stejnosměrným připojením ve vzdálené měnírně vysokonapěťové stejnosměrné soustavy.

4. Nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením musí mít v případě soustavy se jmenovitou frekvencí 50 Hz schopnost omezeného frekvenčně závislého režimu při nadfrekvenci v souladu s čl. 13 odst. 2 nařízení (EU) 2016/631, s výhradou rychlé signálové odezvy stanovené v odstavci 1.

5. Schopnost nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením udržovat konstantní výkon se v případě soustavy se jmenovitou frekvencí 50 Hz stanoví v souladu s čl. 13 odst. 3 nařízení (EU) 2016/631.

6. Schopnost regulovatelnosti činného výkonu nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením se v případě soustavy se jmenovitou frekvencí 50 Hz stanoví v souladu s čl. 15 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) 2016/631. Ruční regulace je možná v případech, kdy jsou zařízení pro automatické dálkové ovládání mimo provoz.

7. Schopnost omezeného frekvenčně závislého režimu při podfrekvenci pro nesynchronní výrobní modul se stejnosměrným připojením se v případě soustavy se jmenovitou frekvencí 50 Hz stanoví v souladu s čl. 15 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2016/631, s výhradou rychlé signálové odezvy stanovené v odstavci 1.

8. Schopnost frekvenčně závislého režimu pro nesynchronní výrobní modul se stejnosměrným připojením se v případě soustavy se jmenovitou frekvencí 50 Hz stanoví v souladu s čl. 15 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) 2016/631, s výhradou rychlé signálové odezvy stanovené v odstavci 1.

9. Schopnost obnovy frekvence pro nesynchronní výrobní modul se stejnosměrným připojením se v případě soustavy se jmenovitou frekvencí 50 Hz stanoví v souladu s čl. 15 odst. 2 písm. e) nařízení (EU) 2016/631.

10. Je-li na základě dohody s příslušným provozovatelem přenosové soustavy používána konstantní jmenovitá frekvence jiná než 50 Hz, frekvence variabilní nebo napětí stejnosměrné soustavy, schopnosti uvedené v odstavcích 3 až 9 a parametry související s těmito schopnostmi stanoví příslušný provozovatel přenosové soustavy.

Článek 40

 NahoruPožadavky na jalový výkon a napětí

1. Pokud jde o rozsahy napětí:

a) nesynchronní výrobní modul se stejnosměrným připojením musí být schopen zůstat připojen k soustavě vzdálené měnírny vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a pracovat v rozsazích napětí (v poměrných jednotkách) a po dobu, které jsou stanovené v tabulkách 9 a 10 v příloze VII. Příslušný stanovený rozsah napětí a doby se volí na základě referenční hodnoty napětí odpovídající 1 p. j.;

b) příslušný provozovatel soustavy, příslušný provozovatel přenosové soustavy a vlastník nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením se mohou dohodnout na širších rozsazích napětí nebo delších minimálních dobách provozu, aby bylo zaručeno optimální využití technických možností nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením, je-li to nezbytné pro zachování nebo obnovení bezpečnosti provozu soustavy. Jsou-li širší rozsahy napětí nebo delší minimální doby provozu ekonomicky a technicky proveditelné, nesmí vlastník nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením souhlas neodůvodněně odepřít;

c) pro nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením, které mají bod rozhraní vysokonapěťové stejnosměrné soustavy se soustavou vzdálené měnírny vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, může příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy stanovit napětí v bodě rozhraní vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, při kterých musí být nesynchronní výrobní modul se stejnosměrným připojením schopen automatického odpojení. Podmínky a nastavení pro automatické odpojení dohodnou mezi sebou příslušný provozovatel soustavy, příslušný provozovatel přenosové soustavy a vlastník nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením;

d) pro body rozhraní vysokonapěťové stejnosměrné soustavy se střídavým napětím, které nejsou zahrnuty do oblasti působnosti přílohy VII, příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy stanoví příslušné požadavky platné v místě připojení;

e) používají-li se na základě dohody s příslušným provozovatelem přenosové soustavy jiné jmenovité frekvence než 50 Hz, musí rozsahy napětí a doby stanovené příslušným provozovatelem soustavy, v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy, poměrně odpovídat hodnotám uvedeným v tabulkách 9 a 10 v příloze VII.

2. Pokud jde o schopnost nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením dodávat jalový výkon:

a) může-li vlastník nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením dosáhnout dvoustranné dohody s vlastníky vysokonapěťových stejnosměrných soustav připojujících nesynchronní výrobní modul se stejnosměrným připojením k jednomu místu připojení ve střídavé soustavě, musí vlastník tohoto modulu splňovat všechny následující požadavky:

i) s přídavným provozem nebo zařízením a/nebo softwarem musí být schopen plnit dodávky jalového výkonu předepsané příslušným provozovatelem soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy podle písm. b) a buď:

— musí mít kapacity pro dodávky jalového výkonu pro některé nebo veškeré své zařízení v souladu s písm. b) již instalované v rámci připojení nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením ke střídavé soustavě v okamžiku prvotního připojení a uvedení do provozu, nebo

— příslušnému provozovateli soustavy a příslušnému provozovateli přenosové soustavy doloží, jak budou dodávky jalového výkonu zajišťovány, bude-li nesynchronní výrobní modul se stejnosměrným připojením připojen k více než jednomu místu připojení ve střídavé soustavě, nebo bude-li mít střídavá soustava v soustavě vzdálené měnírny vysokonapěťové stejnosměrné soustavy připojen buď jiný nesynchronní výrobní modul se stejnosměrným připojením, nebo vysokonapěťovou stejnosměrnou soustavu s jiným vlastníkem; následně s nimi v této věci dosáhne dohody. Tato dohoda musí obsahovat závazek vlastníka nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením (nebo jakéhokoli následného vlastníka), že pro své nesynchronní výrobní moduly bude financovat a nainstaluje kapacity pro dodávky jalového výkonu požadované podle tohoto článku v okamžiku, který stanoví příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy. Příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy informuje vlastníka nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením o navrhovaném datu dokončení veškeré závazně přislíbené výstavby, která bude vyžadovat, aby vlastník nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením instaloval kapacitu pro dodávky jalového výkonu v plném rozsahu;

ii) příslušný provozovatel soustavy, v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy, zohlední při stanovování okamžiku, do kterého se tato instalace dodatečné kapacity pro dodávky jalového výkonu musí uskutečnit, časový rozvrh instalace dodatečné kapacity pro dodávky jalového výkonu v nesynchronním výrobním modulu se stejnosměrným připojením. Časový rozvrh předloží vlastník nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením v okamžiku připojení ke střídavé soustavě;

b) nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením musí buď v okamžiku připojení, nebo k pozdějšímu datu podle dohody v písm. a) splňovat následující požadavky na stabilitu napětí:

i) pokud jde o schopnost dodávat jalový výkon při maximální přenosové kapacitě činného výkonu vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, musí nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením splnit požadavky na schopnost dodávat jalový výkon stanovené příslušným provozovatelem soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy v závislosti na změně napětí. Příslušný provozovatel soustavy stanoví profil U-Q/Pmax, který může mít jakýkoli tvar s rozsahy podle tabulky 11 v příloze VII a v jehož mezích musí být nesynchronní výrobní modul se stejnosměrným připojením schopen dodávat jalový výkon při své maximální přenosové kapacitě činného výkonu vysokonapěťové stejnosměrné soustavy. Při stanovení těchto rozsahů příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy zohlední dlouhodobý rozvoj soustavy a potenciální náklady, které by mohly nesynchronním výrobním modulům vzniknout v souvislosti se zabezpečením schopnosti zajišťovat výrobu jalového výkonu při nadpětí a odběr jalového výkonu při podpětí.

Pokud desetiletý plán rozvoje sítě vytvořený podle článku 8 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo národní plán vytvořený a schválený podle článku 22 směrnice 2009/72/ES stanoví, že nesynchronní výrobní modul se stejnosměrným připojením bude v budoucnu střídavě připojen k synchronně propojené oblasti, může příslušný provozovatel přenosové soustavy stanovit, že buď:

— nesynchronní výrobní modul se stejnosměrným připojením musí mít kapacity předepsané v čl. 25 odst. 4 nařízení (EU) 2016/631 pro danou synchronně propojenou oblast instalované již v okamžiku prvotního připojení nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením ke střídavé soustavě a jeho uvedení do provozu, nebo

— vlastník nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením doloží příslušnému provozovateli soustavy a příslušnému provozovateli přenosové soustavy, jak budou dodávky jalového výkonu předepsané v čl. 25 odst. 4 nařízení (EU) 2016/631 pro tuto synchronně propojenou oblast zajišťovány, bude-li nesynchronní výrobní modul se stejnosměrným připojením střídavě připojen k synchronně propojené oblasti; následně s nimi v této věci dosáhne dohody;

ii) pokud jde o schopnost dodávat jalový výkon, příslušný provozovatel soustavy může určit, jaký dodatečný jalový výkon má být dodáván, pokud se místo připojení nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením nenachází ani na vysokonapěťových svorkách blokového transformátoru na napěťovou hladinu v místě připojení ani na svorkách alternátoru, jestliže blokový transformátor neexistuje. Tento dodatečný jalový výkon má kompenzovat výměnu jalového výkonu vedení nebo kabelu velmi vysokého napětí mezi vysokonapěťovými svorkami blokového transformátoru nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením nebo svorkami jeho alternátoru, jestliže blokový transformátor neexistuje, a místem připojení a dodává jej odpovědný vlastník tohoto vedení nebo kabelu.

3. Pokud jde o prioritu příspěvků činného nebo jalového výkonu pro nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením, příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy stanoví, zda při poruchách, při nichž je vyžadována schopnost překlenutí poruchy, je prioritou příspěvek činného výkonu nebo příspěvek jalového výkonu. Je-li upřednostněn příspěvek činného výkonu, musí být poskytnut v takové lhůtě od vzniku poruchy, kterou stanoví příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

Článek 41

 NahoruRegulační požadavky

1. Během přifázování nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením ke střídavé sběrné soustavě musí mít nesynchronní výrobní modul se stejnosměrným připojením schopnost omezovat změny napětí na ustálenou úroveň stanovenou příslušným provozovatelem soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy. Stanovená úroveň nesmí přesáhnout 5 procent napětí před přifázováním. Příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy stanoví maximální velikost, trvání a interval měření napěťových přechodných jevů.

2. Vlastník nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením poskytne výstupní signály stanovené příslušným provozovatelem soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

Článek 42

 NahoruCharakteristiky soustavy

Pokud jde o charakteristiky soustavy, platí pro nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením následující:

a) každý příslušný provozovatel soustavy stanoví a veřejně zpřístupní metodiku a podmínky před poruchou a po poruše pro výpočet minimálního a maximálního zkratového výkonu v bodě rozhraní vysokonapěťové stejnosměrné soustavy;

b) nesynchronní výrobní modul se stejnosměrným připojením musí být schopen stabilního provozu v rozsahu mezi minimálním a maximálním zkratovým výkonem a při charakteristikách soustavy v bodě rozhraní vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, které stanoví příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy;

c) každý příslušný provozovatel soustavy a vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy poskytne vlastníkovi nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením ekvivalenty soustavy reprezentující soustavu, a umožní tak vlastníkům nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením navrhnout jejich soustavu s ohledem na harmonické.

Článek 43

 NahoruPožadavky na ochrany

1. Systémy a nastavení elektrické ochrany nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením se stanoví v souladu s čl. 14 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) 2016/631, přičemž soustavou se rozumí soustava synchronně propojené oblasti. Systémy ochran musí být navrženy s ohledem na chování soustavy, specifika elektrizační soustavy a technická specifika technologie nesynchronních výrobních modulů a musí být dohodnuty s příslušným provozovatelem soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

2. Hierarchie priorit ochrany a regulace nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením se stanoví v souladu s čl. 14 odst. 5 písm. c) nařízení (EU) 2016/631, přičemž soustavou se rozumí soustava synchronně propojené oblasti, a dohodne se s příslušným provozovatelem soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

Článek 44

 NahoruKvalita výkonu

Vlastníci nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením zajistí, aby jejich připojení k soustavě nemělo za následek takovou míru narušení nebo kolísání napájecího napětí v soustavě v místě připojení, která by přesáhla úroveň stanovenou příslušným provozovatelem soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy. Potřebný příspěvek k souvisejícím studiím ze strany uživatelů sítě, mimo jiné včetně stávajících nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením a stávajících vysokonapěťových stejnosměrných soustav, nesmí být bezdůvodně odepřen. Postup pro provedení potřebných studií a předložení příslušných údajů všemi dotčenými uživateli sítě a stanovená a prováděná zmírňující opatření musí být v souladu s postupem v článku 29.

Článek 45

 NahoruPožadavky na obecné řízení soustavy pro nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením

Na všechny nesynchronní výrobní moduly se stejnosměrným připojením se vztahují požadavky na obecné řízení soustavy stanovené v čl. 14 odst. 5, čl. 15 odst. 6 a čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) 2016/631.

 NahoruKAPITOLA 2
Požadavky na vzdálené měnírny vysokonapěťových stejnosměrných soustav

Článek 46

 NahoruOblast působnosti

Na vzdálené měnírny vysokonapěťových stejnosměrných soustav se vztahují požadavky článků 11 až 39, s výhradou zvláštních požadavků stanovených v článcích 47 až 50.

Článek 47

 NahoruPožadavky na stabilitu frekvence

1. Je-li na základě dohody s příslušným provozovatelem přenosové soustavy používána v soustavě připojené k nesynchronním výrobním modulům se stejnosměrným připojením jmenovitá frekvence jiná než 50 Hz nebo frekvence variabilní, platí pro vzdálenou měnírnu vysokonapěťové stejnosměrné soustavy článek 11 s příslušnými rozsahy frekvencí a dobami, které stanoví příslušný provozovatel přenosové soustavy s ohledem na specifika soustavy a požadavky stanovené v příloze I.

2. Pokud jde o frekvenční odezvy, vlastník vzdálené měnírny vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a vlastník nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením se dohodnou na technických postupech rychlé signálové komunikace podle čl. 39 odst. 1. Vyžaduje-li to příslušný provozovatel přenosové soustavy, musí být vysokonapěťová stejnosměrná soustava schopna poskytovat frekvenci soustavy v místě připojení jako signál. V případě vysokonapěťové stejnosměrné soustavy připojující nesynchronní výrobní modul je úprava frekvenční odezvy činného výkonu omezována možnostmi nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením.

Článek 48

 NahoruPožadavky na jalový výkon a napětí

1. Pokud jde o rozsahy napětí:

a) vzdálená měnírna vysokonapěťové stejnosměrné soustavy musí být schopna zůstat připojena k soustavě vzdálené měnírny vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a pracovat v rozsazích napětí (v poměrných jednotkách) a po dobu, které jsou stanovené v tabulkách 12 a 13 v příloze VIII. Příslušný stanovený rozsah napětí a doby se volí na základě referenční hodnoty napětí odpovídající 1 p. j.;

b) příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy a vlastník nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením se mohou v souladu s článkem 40 dohodnout na širších rozsazích napětí nebo delších minimálních dobách provozu;

c) pro body rozhraní vysokonapěťové stejnosměrné soustavy se střídavým napětím, které nejsou zahrnuty do oblasti působnosti tabulek 12 a 13 v příloze VIII, příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy stanoví příslušné požadavky platné v místech připojení;

d) používají-li se na základě dohody s příslušným provozovatelem přenosové soustavy jiné jmenovité frekvence než 50 Hz, musí rozsahy napětí a doby stanovené příslušným provozovatelem soustavy, v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy, poměrně odpovídat hodnotám uvedeným v příloze VIII.

2. Vzdálená měnírna vysokonapěťové stejnosměrné soustavy musí splňovat následující požadavky na stabilitu napětí v místech připojení, pokud jde o schopnost dodávat jalový výkon:

a) příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy stanoví požadavky týkající se schopnosti dodávat jalový výkon pro různé napěťové hladiny. Za tímto účelem příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy stanoví profil U-Q/Pmax, který může mít jakýkoli tvar a v jehož mezích musí být vzdálená měnírna vysokonapěťové stejnosměrné soustavy schopna dodávat jalový výkon při své maximální přenosové kapacitě činného výkonu vysokonapěťové stejnosměrné soustavy;

b) každý příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy stanoví profil U-Q/Pmax. Profil U-Q/Pmax musí odpovídat rozsahu pro Q/Pmax a napětí v ustáleném stavu stanoveným v tabulce 14 v příloze VIII a obalová křivka profilu U-Q/Pmax se musí nacházet v rámci limitů pevné vnější obalové křivky podle přílohy IV. Při stanovení těchto rozsahů příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy zohlední dlouhodobý rozvoj soustavy.

Článek 49

 NahoruCharakteristiky soustavy

Pokud jde o charakteristiky soustavy, vlastník vzdálené měnírny vysokonapěťové stejnosměrné soustavy poskytne každému vlastníkovi nesynchronního výrobního modulu se stejnosměrným připojením příslušné údaje podle článku 42.

Článek 50

 NahoruKvalita výkonu

Vlastníci vzdálených měníren vysokonapěťové stejnosměrné soustavy zajistí, aby jejich připojení k soustavě nemělo za následek takovou míru narušení nebo kolísání napájecího napětí v soustavě v místě připojení, jež by přesáhla úroveň, kterou jim přidělil příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy. Potřebný příspěvek k souvisejícím studiím ze strany uživatelů sítě, mimo jiné včetně stávajících nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením a stávajících vysokonapěťových stejnosměrných soustav, nesmí být bezdůvodně odepřen. Postup pro provedení potřebných studií a předložení příslušných údajů všemi dotčenými uživateli sítě a stanovená a prováděná zmírňující opatření musí být v souladu s postupem podle článku 29.

 NahoruHLAVA IV
VÝMĚNA INFORMACÍ A KOORDINACE

Článek 51

 NahoruProvoz vysokonapěťové stejnosměrné soustavy

1. Pokud jde o provozní vybavení, musí být každá jednotka měniče vysokonapěťové stejnosměrné soustavy vybavena automatickým regulačním zařízením schopným přijímat pokyny od příslušného provozovatele soustavy a příslušného provozovatele přenosové soustavy. Toto automatické regulační zařízení musí být schopno koordinovaně obsluhovat jednotky měničů vysokonapěťové stejnosměrné soustavy. Příslušný provozovatel soustavy stanoví hierarchii automatických regulačních zařízení pro jednotlivé jednotky měničů vysokonapěťové stejnosměrné soustavy.

2. Automatické regulační zařízení vysokonapěťové stejnosměrné soustavy podle odstavce 1 musí být schopno odesílat příslušnému provozovateli soustavy následující typy signálů:

a) provozní signály obsahující přinejmenším následující:

i) spouštěcí signály;

ii) měření střídavého a stejnosměrného napětí;

iii) měření střídavého a stejnosměrného proudu;

iv) měření činného a jalového výkonu na střídavé straně;

v) měření stejnosměrného výkonu;

vi) u vícepólového typu měniče vysokonapěťové stejnosměrné soustavy provoz měniče vysokonapěťové stejnosměrné soustavy na úrovni jednotky;

vii) prvky a stav topologie a

viii) rozsahy činného výkonu při frekvenčně závislém režimu, omezeném frekvenčně závislém režimu při nadfrekvenci a omezeném frekvenčně závislém režimu při podfrekvenci;

b) poplašné signály obsahující přinejmenším následující:

i) nouzové blokování;

ii) blokování změn výkonu;

iii) rychlé obrácení toku činného výkonu.

3. Automatické regulační zařízení podle odstavce 1 musí být schopno přijímat od příslušného provozovatele soustavy následující typy signálů:

a) provozní signály přijímající přinejmenším následující:

i) spouštěcí příkaz;

ii) zadané hodnoty činného výkonu;

iii) nastavení frekvenčně závislého režimu;

iv) jalový výkon, napětí nebo podobné zadané hodnoty;

v) režimy regulace jalového výkonu;

vi) regulace tlumení výkonových oscilací a

vii) umělou setrvačnost;

b) poplašné signály přijímající přinejmenším následující:

i) příkaz nouzového blokování;

ii) příkaz blokování změn výkonu;

iii) směr toku činného výkonu a

iv) příkaz rychlého obrácení toku činného výkonu.

4. Příslušný provozovatel soustavy může pro každý signál stanovit kvalitu předávaného signálu.

Článek 52

 NahoruParametry a nastavení

Parametry a nastavení hlavních regulačních funkcí vysokonapěťové stejnosměrné soustavy mezi sebou dohodnou vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy. Parametry a nastavení se používají v takové regulační hierarchii, která v případě potřeby umožňuje jejich změnu. K těmto hlavním regulačním funkcím patří přinejmenším:

a) případná umělá setrvačnost podle článků 14 a 41;

b) frekvenčně závislé režimy (frekvenčně závislý režim, omezený frekvenčně závislý režim při nadfrekvenci a omezený frekvenčně závislý režim při podfrekvenci) podle článků 15, 16 a 17;

c) případná regulace frekvence podle článku 16;

d) případný režim regulace jalového výkonu podle článku 22;

e) schopnost tlumení výkonových oscilací podle článku 30;

f) schopnost tlumení subsynchronních torzních interakcí podle článku 31.

Článek 53

 NahoruZaznamenávání a sledování poruch

1. Vysokonapěťová stejnosměrná soustava musí být vybavena zařízením pro zaznamenávání poruch a sledování dynamického chování soustavy u následujících parametrů pro každou ze svých měníren:

a) střídavé a stejnosměrné napětí;

b) střídavý a stejnosměrný proud;

c) činný výkon;

d) jalový výkon a

e) frekvence.

2. Příslušný provozovatel soustavy je oprávněn stanovit parametry kvality dodávek, které musí vysokonapěťová stejnosměrná soustava dodržovat, ovšem pod podmínkou, že jsou oznámeny v přiměřeném předstihu.

3. Na podrobnostech zařízení pro zaznamenávání poruch podle odstavce 1, včetně analogových a digitálních kanálů a nastavení včetně kritérií pro jeho spuštění a vzorkovací rychlosti, se mezi sebou dohodnou vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, příslušný provozovatel soustavy a příslušný provozovatel přenosové soustavy.

4. Každé zařízení pro sledování dynamického chování soustavy musí zahrnovat spouštění záznamu od oscilací, jehož parametry specifikuje příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy za účelem zjišťování nedostatečně tlumených výkonových oscilací.

5. Zařízení pro sledování kvality dodávek a dynamické sledování chování soustavy musí zahrnovat opatření zajišťující vlastníkovi vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a příslušnému provozovateli soustavy elektronický přístup k informacím. Komunikační protokoly pro předávání zaznamenaných údajů musí být dohodnuty mezi vlastníkem vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, příslušným provozovatelem soustavy a příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

Článek 54

 NahoruSimulační modely

1. Příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy může stanovit, aby vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy poskytl simulační modely, které adekvátně odrážejí chování vysokonapěťové stejnosměrné soustavy při simulacích v ustáleném stavu i během přechodných jevů (složka frekvence základní harmonické) a při simulacích elektromagnetických přechodových dějů.

Příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušným provozovatelem přenosové soustavy stanoví formát, ve kterém mají být modely poskytnuty, a poskytování dokumentace o strukturních a blokových diagramech modelu.

2. Pro účely simulací během přechodných jevů musí poskytované modely obsahovat mimo jiné přinejmenším následující dílčí modely podle toho, zda zmíněné komponenty existují:

a) modely jednotky měniče vysokonapěťové stejnosměrné soustavy;

b) modely střídavých komponent;

c) modely stejnosměrné elektrizační soustavy;

d) regulátor napětí a výkonu;

e) případné zvláštní regulační funkce, např. funkce tlumení výkonových oscilací, regulace subsynchronních torzních interakcí;

f) případná víceterminálová regulace;

g) modely ochran vysokonapěťových stejnosměrných soustav podle dohody mezi příslušným provozovatelem přenosové soustavy a vlastníkem vysokonapěťové stejnosměrné soustavy.

3. Vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy ověří modely porovnáním s výsledky zkoušek souladu provedených podle hlavy VI a zprávu o tomto ověření předá příslušnému provozovateli přenosové soustavy. Modely se následně používají pro účely ověřování souladu s požadavky tohoto nařízení, mimo jiné včetně simulací souladu podle hlavy VI, a ve studiích k průběžnému hodnocení plánování a provozu soustavy.

4. Vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy příslušnému provozovateli soustavy nebo příslušnému provozovateli přenosové soustavy na požádání poskytne záznamy vysokonapěťové stejnosměrné soustavy pro srovnání odezvy modelů s těmito záznamy.

5. V případě, že by mohly nastat nepříznivé regulační interakce mezi měnírnami vysokonapěťových stejnosměrných soustav a jinými připojeními v elektrické blízkosti, poskytne vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy na požádání příslušného provozovatele soustavy nebo příslušného provozovatele přenosové soustavy ekvivalentní model regulačního systému. Tento ekvivalentní model musí obsahovat všechny nezbytné údaje, aby mohly být nepříznivé regulační interakce realisticky simulovány.

 NahoruHLAVA V
POSTUP PRO VYDÁNÍ PROVOZNÍHO OZNÁMENÍ PRO PŘIPOJENÍ

Článek 55

 NahoruObecná ustanovení

1. Vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy příslušnému provozovateli soustavy prokáže, že splnil požadavky stanovené v hlavách II až IV v příslušném místě připojení, tím, že úspěšně dokončí postup pro vydání provozního oznámení pro připojení vysokonapěťové stejnosměrné soustavy podle článků 56 až 59.

2. Příslušný provozovatel soustavy stanoví pro postup pro vydání provozního oznámení podrobná ustanovení a zveřejní je.

3. Postup pro vydání provozního oznámení pro připojení každé nové vysokonapěťové stejnosměrné soustavy zahrnuje:

a) elektrizační provozní oznámení;

b) dočasné provozní oznámení a

c) konečné provozní oznámení.

Článek 56

 NahoruElektrizační provozní oznámení pro vysokonapěťové stejnosměrné soustavy

1. Elektrizační provozní oznámení opravňuje vlastníka vysokonapěťové stejnosměrné soustavy k uvedení jeho vnitřní soustavy a pomocných zařízení pod napětí a k jejich připojení k soustavě v určených místech připojení.

2. Elektrizační provozní oznámení vydá příslušný provozovatel soustavy po dokončení přípravy a splnění požadavků stanovených příslušným provozovatelem soustavy v příslušných provozních postupech. Tato příprava zahrnuje dohodu mezi příslušným provozovatelem soustavy a vlastníkem vysokonapěťové stejnosměrné soustavy o nastavení ochran a regulátorů vztahujícím se k místu připojení.

Článek 57

 NahoruDočasné provozní oznámení pro vysokonapěťové stejnosměrné soustavy

1. Dočasné provozní oznámení opravňuje vlastníka vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo vlastníka jednotky měniče vysokonapěťové stejnosměrné soustavy provozovat vysokonapěťovou stejnosměrnou soustavu nebo jednotku měniče vysokonapěťové stejnosměrné soustavy po omezenou dobu pomocí připojení k soustavě určených pro místa připojení.

2. Dočasné provozní oznámení vydá příslušný provozovatel soustavy po dokončení procesu přezkumu údajů a studií.

3. Pro účely dokončení přezkumu údajů a studií poskytnou vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo vlastník jednotky měniče vysokonapěťové stejnosměrné soustavy na žádost příslušného provozovatele soustavy následující:

a) prohlášení o souladu jednotlivých prvků;

b) podrobné technické údaje vysokonapěťové stejnosměrné soustavy relevantní pro připojení k soustavě, které je určeno ve vztahu k místům připojení, jak stanoví příslušný provozovatel soustavy v koordinaci s příslušnými provozovateli přenosových soustav;

c) certifikáty zařízení k vysokonapěťovým stejnosměrným soustavám nebo jednotkám měniče vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, pokud tvoří součást důkazů o souladu;

d) simulační modely nebo přesné kopie regulačního systému stanovené článkem 54 a příslušným provozovatelem soustavy v koordinaci s příslušnými provozovateli přenosových soustav;

e) studie prokazující očekávané chování v ustáleném stavu a dynamické…