2015/1222, Nařízení Komise (EU), kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení, k 15. 3. 2021

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1222

ze dne 24. července 2015,

kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 197 25.7.2015, s. 24)

Ve znění:

▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2015/1222

ze dne 24. července 2015,

kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení

(Text s významem pro EHP)

 NahoruHLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

 NahoruPředmět a oblast působnosti

1. Toto nařízení stanoví podrobný rámcový pokyn pro přidělování kapacity mezi zónami a řízení přetížení na denních a vnitrodenních trzích, včetně požadavků na vytvoření společných metodik pro stanovení objemu kapacity, která je souběžně k dispozici mezi nabídkovými zónami, kritérií pro posuzování efektivity a procesu přezkumu za účelem vymezení nabídkových zón.

2. Toto nařízení se vztahuje na všechny přenosové soustavy a všechna propojení v Unii s výjimkou přenosových soustav na ostrovech, které nejsou pomocí propojení navázány na ostatní přenosové soustavy.

3. V členských státech, v nichž působí více než jeden provozovatel přenosové soustavy, se toto nařízení vztahuje na všechny provozovatele přenosových soustav v rámci daného členského státu. Pokud provozovatel přenosové soustavy nemá funkci, která je relevantní pro plnění jedné nebo více povinností podle tohoto nařízení, mohou členské státy stanovit, aby odpovědnost za plnění těchto povinností byla svěřena jednomu nebo několika různým konkrétním provozovatelům přenosových soustav.

4. K unijnímu jednotnému propojení denních a vnitrodenních trhů lze otevřít přístup organizátorům trhu a provozovatelům přenosových soustav, kteří působí ve Švýcarsku, za podmínky, že byla do vnitrostátních právních předpisů této země zapracována hlavní ustanovení právních předpisů Unie o trhu s elektřinou a že je mezi Unií a Švýcarskem uzavřena mezivládní dohoda o spolupráci v oblasti elektřiny.

5. Za předpokladu, že byly splněny podmínky stanovené v odstavci 4, rozhodne o účasti Švýcarska na jednotném propojení denních a vnitrodenních trhů Komise na základě stanoviska vydaného agenturou. Práva a povinnosti švýcarských nominovaných organizátorů trhu s elektřinou a provozovatelů přenosových soustav, kteří se zapojí do jednotného propojení denních trhů, musí být v souladu s právy a povinnostmi nominovaných organizátorů trhu s elektřinou a provozovatelů přenosových soustav působících v Unii, aby se zajistilo hladké fungování systémů jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů zavedených na úrovni Unie a rovné podmínky pro všechny zúčastněné strany.

Článek 2

 NahoruDefinice

Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 2 nařízení (ES) č. 714/2009, článku 2 nařízení Komise (EU) č. 543/2013 (3) a článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (4).

Dále se rozumí:

1. "individuálním modelem sítě" soubor dat popisující charakteristiky elektrizační soustavy (výroba, zatížení a topologie sítě) a související pravidla pro změnu těchto charakteristik při výpočtu kapacity, vypracovaný příslušnými provozovateli přenosových soustav, který se spojuje s dalšími individuálními modely sítě za účelem vytvoření společného modelu sítě;

2. "společným modelem sítě" soubor dat za celou Unii odsouhlasený mezi různými provozovateli přenosových soustav, který popisuje hlavní charakteristiky elektrizační soustavy (výroba, zatížení a topologie sítě) a pravidla pro změnu těchto charakteristik při výpočtu kapacity;

3. "regionem pro výpočet kapacity" geografická oblast, ve které se použije koordinovaný výpočet kapacity;

4. "scénářem" předpověď stavu elektrizační soustavy pro daný čas;

5. "saldem" výsledek vzájemného započtení vývozů a dovozů elektřiny pro každý obchodní interval dané nabídkové zóny;

6. "omezeními pro přidělování" omezení, která je nutno respektovat při přidělování kapacity, aby se přenosová soustava udržela uvnitř limitů provozní bezpečnosti, a která nebyla promítnuta do kapacity mezi zónami, nebo která jsou potřebná pro efektivnější přidělování kapacity;

7. "limity provozní bezpečnosti" přijatelné provozní meze pro bezpečný provoz sítě, jako jsou například limity zatížitelnosti, napěťové limity, limity zkratového proudu, kmitočtové limity a limity dynamické stability;

8. "přístupem založeným na koordinované čisté přenosové kapacitě" způsob výpočtu kapacit založený na ex ante posouzení a určení maximální výměny energie mezi sousedícími nabídkovými zónami;

9. "přístupem založeným na fyzikálních tocích" způsob výpočtu kapacity, ve kterém jsou výměny energie mezi nabídkovými zónami omezeny distribučními faktory přenosu elektřiny a disponibilními zálohami na kritických prvcích sítě;

10. "kontingencí" zjištěná a potenciální nebo již vzniklá porucha prvku; vztahuje se nejen na prvky přenosové soustavy, ale i na významné uživatele sítě a prvky distribuční sítě, pokud mají význam pro provozní bezpečnost přenosové soustavy;

11. "subjektem pro výpočet koordinované kapacity" subjekt nebo subjekty mající za úkol vypočítávat přenosovou kapacitu na regionální nebo vyšší úrovni;

12. "klíčem pro rozložení výroby" metoda spočívající v promítnutí změny salda dané nabídkové zóny do odhadovaných specifických zvýšení nebo snížení dodávek do uzlů sítě ve společném modelu sítě;

13. "nápravným opatřením" jakékoli opatření prováděné manuálně nebo automaticky jedním či několika provozovateli přenosových soustav s cílem zachovat provozní bezpečnost;

14. "spolehlivostní rezervou" snížení kapacity mezi zónami k pokrytí neurčitostí v rámci výpočtu kapacity;

15. "tržním časem" středoevropský letní čas nebo středoevropský čas, podle toho, který v danou dobu platí;

16. "příjmem z přetížení" výnosy plynoucí z přidělování kapacity;

17. "tržním přetížením" situace, kdy byl ekonomický přebytek v jednotném propojení denních nebo vnitrodenních trhů omezen kapacitou mezi zónami nebo omezeními pro přidělování;

18. "fyzickým přetížením" jakýkoli stav sítě, při kterém předpovídané nebo skutečné toky výkonu porušují limity zatížitelnosti prvků sítě a limity napěťové nebo úhlové stability elektrizační soustavy;

19. "strukturálním přetížením" přetížení v přenosové soustavě, které lze jednoznačně určit, je předvídatelné, v čase geograficky neměnné a často se za běžných podmínek elektrizační soustavy opakuje;

20. "párováním" způsob obchodování, jehož prostřednictvím jsou pokyny k prodeji přiřazovány k odpovídajícím pokynům k nákupu s cílem zajistit maximalizaci ekonomického přebytku v jednotném propojení denních nebo vnitrodenních trhů;

21. "pokynem" záměr koupit nebo prodat energii nebo kapacitu vyjádřený účastníkem trhu s ohledem na stanovené podmínky plnění;

22. "spárovanými pokyny" všechny pokyny k nákupu a prodeji spárované algoritmem pro sesouhlasení propojených denních trhů nebo algoritmem pro párování při kontinuálním obchodování;

23. "nominovaným organizátorem trhu s elektřinou" subjekt, který byl určen příslušným orgánem, aby vykonával úkoly spojené s jednotným propojením denních nebo vnitrodenních trhů;

24. "sdílenou knihou pokynů" modul v systému kontinuálního propojení vnitrodenních trhů, který od nominovaných organizátorů trhu s elektřinou zapojených do jednotného propojení vnitrodenních trhů shromažďuje veškeré spárovatelné pokyny a který u těchto pokynů provádí kontinuální párování;

25. "obchodem" jeden nebo více spárovaných pokynů;

26. "jednotným propojením denních trhů" aukční proces, při kterém jsou shromážděné pokyny párovány a kapacita mezi zónami přidělována na denním trhu souběžně pro různé nabídkové zóny;

27. "jednotným propojením vnitrodenních trhů" kontinuální proces, při kterém jsou shromážděné pokyny párovány a kapacita mezi zónami přidělována na vnitrodenním trhu souběžně pro různé nabídkové zóny;

28. "algoritmem pro sesouhlasení propojených denních trhů" algoritmus používaný v jednotném propojení denních trhů k souběžnému párování pokynů a přidělování kapacit mezi zónami;

29. "algoritmem pro párování při kontinuálním obchodování" algoritmus používaný v jednotném propojení vnitrodenních trhů ke kontinuálnímu párování pokynů a přidělování kapacit mezi zónami;

30. "funkce subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů" úloha spočívající v párování pokynů z denních a vnitrodenních trhů pro různé nabídkové zóny a v souběžném přidělování kapacit mezi zónami;

31. "zúčtovací cenou" cena stanovená spárováním nejvyššího přijatého pokynu k prodeji a nejnižšího přijatého pokynu k nákupu na trhu s elektřinou;

32. "plánovanou výměnou" plánovaný přenos elektřiny mezi geografickými oblastmi pro každý obchodní interval a pro daný směr;

33. "subjektem pro výpočet plánované výměny" subjekt nebo subjekty mající za úkol vypočítávat plánované výměny;

34. "časovým rámcem denního trhu" časový rámec trhu s elektřinou až do uzávěrky obchodování na denním trhu, ve kterém jsou pro každý obchodní interval produkty obchodovány den před dodáním;

35. "termínem závaznosti denní kapacity" okamžik, po jehož uplynutí se kapacita mezi zónami stává závaznou;

36. "uzávěrkou obchodování na denním trhu" okamžik, do kterého jsou na denním trhu přijímány pokyny;

37. "časovým rámcem vnitrodenního trhu" časový rámec trhu s elektřinou po začátku přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami a před uzávěrkou přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami, ve kterém jsou pro každý obchodní interval produkty obchodovány před svým dodáním;

38. "začátkem přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami" okamžik, od kterého je kapacita mezi nabídkovými zónami dána pro daný obchodní interval a danou hranici nabídkové zóny k dispozici;

39. "uzávěrkou přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami" okamžik, od kterého přidělování kapacity mezi zónami již pro daný obchodní interval není povoleno;

40. "modulem řízení kapacity" systém obsahující aktuální informace o disponibilní kapacitě mezi zónami pro účely přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami;

41. "nestandardním vnitrodenním produktem" produkt nabízený v rámci kontinuálního propojení vnitrodenních trhů nikoli pro konstantní dodávku energie nebo na dobu převyšující jeden obchodní interval, jehož specifické charakteristiky mají odrážet postupy uplatňované při provozování systémů nebo tržní potřeby, například pokyny zahrnující více obchodních intervalů nebo produkty zohledňující náklady náběhu výrobny;

42. "centrální protistranou" subjekt nebo subjekty mající za úkol uzavírat smlouvy s účastníky trhu, a to novací smluv vyplývajících z procesu párování, a organizovat – spolu s dalšími centrálními protistranami nebo převodními zprostředkovateli – převod sald vyplývajících z přidělování kapacity;

43. "převodním zprostředkovatelem" subjekt nebo subjekty mající za úkol převádět salda mezi různými centrálními protistranami;

44. "závazností" záruka, že práva na kapacitu mezi zónami zůstanou beze změny a že bude vyplacena kompenzace, pokud budou přesto změněna;

45. "vyšší mocí" jakákoli nepředvídatelná nebo neobvyklá událost nebo situace vymykající se přiměřené kontrole provozovatele přenosové soustavy a nevzniklá jeho zaviněním, které se nelze vyhnout ani ji nelze překonat přiměřenou obezřetností a péčí, kterou nelze vyřešit opatřeními, jež jsou pro provozovatele přenosové soustavy z hlediska technického, finančního nebo ekonomického přiměřeně možná, která skutečně nastala a je objektivně ověřitelná a která danému provozovali přenosové soustavy dočasně nebo trvale znemožňuje plnění jeho závazků podle tohoto nařízení;

46. "ekonomickým přebytkem v jednotném propojení denních nebo vnitrodenních trhů" součet i) přebytku dodavatele v jednotném propojení denních nebo vnitrodenních trhů pro dané časové období, ii) přebytku spotřebitele v jednotném propojení denních nebo vnitrodenních trhů, iii) příjmu z přetížení a iv) dalších souvisejících nákladů a přínosů, pokud pro dané časové období zvyšují ekonomickou efektivitu, přičemž přebytkem dodavatele a spotřebitele je rozdíl mezi přijatými pokyny a zúčtovací cenou na jednotku energie vynásobený objemem energie, na nějž zní pokyny.

Článek 3

 NahoruCíle spolupráce v oblasti přidělování kapacity a řízení přetížení

Cílem tohoto nařízení je:

(a) podpora účinné hospodářské soutěže v oblasti výroby a dodávek elektřiny a obchodování s ní;

(b) zajištění optimálního využití přenosové infrastruktury;

(c) zajištění provozní bezpečnosti;

(d) optimalizace výpočtu a přidělování kapacity mezi zónami;

(e) zajištění spravedlivého a nediskriminačního zacházení s provozovateli přenosových soustav, nominovanými organizátory trhu s elektřinou, agenturou, regulačními orgány a účastníky trhu;

(f) zajištění a posílení transparentnosti a spolehlivosti informací;

(g) přispívání k efektivnímu dlouhodobému provozu a rozvoji elektroenergetických přenosových soustav a elektroenergetiky v Unii;

(h) respektování potřeby spravedlivého a řádného trhu a spravedlivé a řádné tvorby cen;

(i) vytvoření rovných podmínek pro nominované organizátory trhu s elektřinou;

(j) zajištění nediskriminačního přístupu ke kapacitě mezi zónami.

Článek 4

 NahoruUrčení nominovaných organizátorů trhu s elektřinou a odvolání tohoto určení

1. Jednotlivé členské státy, které jsou elektricky připojeny k nabídkové zóně v jiném členském státě, zajistí, aby byl ve lhůtě čtyř měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost určen jeden či více nominovaných organizátorů trhu s elektřinou, který bude zajišťovat jednotné propojení denních nebo vnitrodenních trhů. Za tímto účelem lze ke kandidatuře na určení nominovaným organizátorem trhu s elektřinou vyzvat domácí i zahraniční organizátory trhu.

2. Dotčené členské státy zajistí, aby byl v každé nabídkové zóně na jejich území určen alespoň jeden nominovaný organizátor trhu s elektřinou. Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou jsou nejprve určeni na období čtyř let. S výjimkou případů, kdy se použije čl. 5 odst. 1, jsou členské státy povinny umožnit uchazečům podávat žádost o určení nejméně jednou ročně.

3. Funkci určujícího orgánu, jenž odpovídá za určení nominovaných organizátorů trhu s elektřinou, za dohled nad dodržováním kritérií pro toto určení a – v případě oprávněného monopolu v členském státě – za schvalování poplatků těchto nominovaných organizátorů či metodiky k jejich výpočtu, plní regulační orgán, nestanoví-li členské státy jinak. Členské státy jsou oprávněny stanovit, že funkci určujícího orgánu plní jiný orgán než orgán regulační. V takovém případě jsou členské státy povinny zajistit, aby byla určujícímu orgánu za účelem účinného výkonu jeho funkce svěřena táž práva a povinnosti jako regulačnímu orgánu.

4. Určující orgán je povinen posoudit, zda uchazeči o funkci nominovaného organizátora trhu s elektřinou splňují kritéria uvedená v článku 6. Tato kritéria se použijí bez ohledu na to, zda bude jmenován jeden, či více nominovaných organizátorů trhu s elektřinou. Při rozhodování o tom, koho nominovaným organizátorem trhu s elektřinou určit, je nutno zamezit jakékoli diskriminaci uchazečů, zejména podle toho, jedná-li se o uchazeče domácí, či zahraniční. Pokud funkci určujícího orgánu nevykonává regulační orgán, je regulační orgán povinen vydat stanovisko k tomu, v jakém rozsahu splňuje uchazeč o určení příslušná kritéria uvedená v článku 6. Určení nominovaným organizátorem trhu s elektřinou lze zamítnout pouze v případě, že kritéria určení dle článku 6 nejsou splněna, nebo v souladu s čl. 5 odst. 1.

5. Nominovaný organizátor trhu s elektřinou určený v jednom členském státě je oprávněn nabízet služby obchodování na denním a vnitrodenním trhu s dodáním v jiném členském státě. Pravidla obchodování v tomto jiném členském státě se použijí, aniž by bylo nutno tohoto nominovaného organizátora trhu s elektřinou určovat nominovaným organizátorem rovněž v tomto jiném členském státě. Určující orgány dohlíží na všechny nominované organizátory trhu s elektřinou, kteří v jejich členském státě zajišťují jednotné propojení denních nebo vnitrodenních trhů. V souladu s článkem 19 nařízení č. 714/2009 jsou určující orgány povinny zajistit, aby toto nařízení dodržovali všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou, kteří v jejich členském státě zajišťují jednotné propojení denních nebo vnitrodenních trhů, a to bez ohledu na to, kde byli tito nominovaní organizátoři určeni. Orgány, jež odpovídají za určení nominovaných organizátorů trhu s elektřinou, za dohled nad nimi a za vymáhání pravidel, si vyměňují veškeré informace potřebné k efektivnímu dohledu nad činnostmi těchto nominovaných organizátorů trhu.

Určený nominovaný organizátor trhu s elektřinou je povinen vyrozumět určující orgán jiného členského státu v případě, že zamýšlí v tomto jiném členském státě nabízet jednotné propojení denních nebo vnitrodenních trhů; toto vyrozumění musí provést ve lhůtě dvou měsíců před zahájením této činnosti.

6. Odchylně od odstavce 5 tohoto článku je členský stát oprávněn tyto služby obchodování poskytované nominovaným organizátorem trhu s elektřinou, který je určen v jiném členském státě, odmítnout, jestliže:

(a) služby obchodování na denním a vnitrodenním trhu jsou v členském státě nebo v nabídkové zóně členského státu, v nichž dochází k dodání, již předmětem národního oprávněného monopolu podle čl. 5 odst. 1; nebo

(b) členský stát, v němž dochází k dodání, je schopen prokázat, že tomu, aby do tohoto členského státu byla prostřednictvím nominovaných organizátorů trhu s elektřinou určených v jiném členském státě dodávána elektřina nakoupená na denním či vnitrodenním trhu, brání technické překážky spojené s potřebou zajistit, aby byly cíle tohoto nařízení splněny za současného zachování provozní bezpečnosti; nebo

(c) pravidla obchodování v členském státě dodání nejsou slučitelná s tím, aby do tohoto členského státu byla dodávána elektřina nakoupená v rámci služeb obchodování na denním a vnitrodenním trhu, které poskytuje nominovaný organizátor trhu s elektřinou určený v jiném členském státě; nebo

(d) nominovaný organizátor trhu s elektřinou má v členském státě, v němž je určen, oprávněný monopol podle článku 5.

7. V případě, že členský stát dodání odmítne služby obchodování na denním nebo vnitrodenním trhu s dodáním v jiném členském státě, je povinen to oznámit jednak příslušnému nominovanému organizátorovi trhu s elektřinou a určujícímu orgánu členského státu, kde je tento nominovaný organizátor trhu určen, jednak agentuře a Komisi. Toto zamítavé rozhodnutí musí být řádně odůvodněno. V případech podle odst. 6 písm. b) a c) musí rozhodnutí odmítnout služby obchodování s dodáním v jiném členském státě rovněž stanovit, jakým způsobem a v jaké lhůtě lze technické překážky obchodování překonat nebo uvést domácí pravidla obchodování se službami obchodování s dodáním v jiném členském státě do souladu. Určující orgán členského státu, jenž tyto služby obchodování odmítl, je povinen toto rozhodnutí přezkoumat a zveřejnit své stanovisko ke způsobu, jakým mají být překážky těchto služeb odstraněny nebo jakým mají být tyto služby uvedeny s pravidly obchodování do souladu.

8. Členský stát, v němž byl nominovaný organizátor trhu s elektřinou určen, zajistí, aby bylo určení zrušeno v případě, že tento nominovaný organizátor trhu nedodržuje kritéria článku 6 a není s to dosáhnout souladu s nimi ve lhůtě šesti měsíců od okamžiku, kdy jej určující orgán o příslušných nedostatcích vyrozumí. Pokud za určení a dohled neodpovídá regulační orgán, musí být tento orgán ke zrušení určení konzultován. Současně s vyrozuměním nominovaného organizátora trhu s elektřinou o tom, že nedodržuje uvedená kritéria, je určující orgán povinen vyrozumět rovněž určující orgány ostatních členských států, v nichž tento nominovaný organizátor trhu působí.

9. Pokud určující orgán členského státu zjistí, že určitý nominovaný organizátor trhu s elektřinou působící, avšak neurčený v jeho zemi nedodržuje při výkonu činností v této zemi kritéria článku 6, je povinen tohoto nominovaného organizátora trhu o těchto nedostatcích vyrozumět. Pokud tento nominovaný organizátor trhu s elektřinou nezačne tato kritéria ve lhůtě tří měsíců od vyrozumění opětovně dodržovat, je určující orgán oprávněn pozastavit výkon jeho práva nabízet v tomto členském státě služby obchodování na denním a vnitrodenním trhu do doby, dokud tento nominovaný organizátor trhu nezačne tato kritéria opětovně dodržovat. Určující orgán vyrozumí určující orgán členského státu, v němž je tento nominovaný organizátor trhu s elektřinou určen, agenturu a Komisi.

10. O určení nominovaných organizátorů trhu s elektřinou a o odvolání tohoto určení je určující orgán povinen informovat agenturu. Agentura vede na svých internetových stránkách seznam určených nominovaných organizátorů trhu s elektřinou s uvedením jejich statusu a nabídkových zón, v nichž působí.

Článek 5

 NahoruUrčení nominovaných organizátorů trhu s elektřinou v případě oprávněného monopolu na služby obchodování v členském státě

1. Existuje-li v členském státě nebo v nabídkové zóně členského státu v době vstupu tohoto nařízení v platnost na služby obchodování na denním a vnitrodenním trhu již oprávněný monopol, v jehož důsledku nelze určit více než jednoho nominovaného organizátora trhu s elektřinou, je dotčený členský stát povinen ve lhůtě dvou měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost vyrozumět Komisi a je oprávněn odmítnout určit na jednu nabídkovou zónu více než jednoho nominovaného organizátora trhu s elektřinou.

Uchází-li se o určení jediným nominovaným organizátorem trhu s elektřinou více uchazečů, určí dotčený členský stát toho z nich, který nejlépe splňuje kritéria článku 6. Odmítne-li členský stát určit více než jednoho nominovaného organizátora trhu s elektřinou na jednu nabídkovou zónu, musí poplatky nominovaného organizátora trhu s elektřinou za obchodování na denním a vnitrodenním trhu stanovit či schválit příslušný vnitrostátní orgán, a to v dostatečném předstihu před jejich vstupem v platnost, anebo musí tento orgán určit metodiku jejich výpočtu.

V souladu s čl. 4 odst. 6 je dotčený členský stát rovněž oprávněn odmítnout služby přeshraničního obchodování, jež nabízí nominovaný organizátor trhu s elektřinou určený v jiném členském státě; platným důvodem odmítnutí však není ochrana stávajících energetických burz v dotčeném členském státě před ekonomickými nevýhodami plynoucími z hospodářské soutěže.

2. Pro účely tohoto nařízení se má za to, že oprávněný monopol existuje v členském státě v případě, že vnitrostátní právní předpisy tohoto členského státu výslovně stanoví, že služby obchodování na denním a vnitrodenním trhu nemůže v členském státě nebo v nabídkové zóně členského státu poskytovat více než jeden subjekt.

3. Dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu podle článku 24 nařízení (ES) č. 714/2009, jejímž předmětem bude vývoj jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů v členských státech se zvláštním důrazem na rozvoj hospodářské soutěže mezi nominovanými organizátory trhu s elektřinou. Na základě této zprávy je Komise v případě, že neshledá důvody pro zachování oprávněného monopolu v členských státech nebo pro to, aby určitý členský stát nadále odmítal povolit přeshraniční obchodování nominovaného organizátora trhu s elektřinou určeného v jiném členském státě, oprávněna zvážit vhodná legislativní či jiná vhodná opatření, která dále zintenzivní hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy i v rámci těchto států. Komise ve zprávě též vyhodnotí, jak funguje správa jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů zavedeného tímto nařízením, přičemž zvláštní důraz bude klást na transparentnost funkcí subjektů provádějících sesouhlasení pro propojení trhů, které společně vykonávají nominovaní organizátoři trhu s elektřinou. Na základě této zprávy je Komise v případě, že shledá netransparentním výkon monopolních funkcí subjektů provádějících sesouhlasení pro propojení trhů a dalších funkcí nominovaných organizátorů trhu s elektřinou, oprávněna zvážit vhodná legislativní či jiná vhodná opatření, která dále posílí transparentnost a zefektivní fungování jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů.

Článek 6

 NahoruKritéria pro určení nominovaných organizátorů trhu s elektřinou

1. Nominovaným organizátorem trhu s elektřinou lze určit pouze uchazeče, který splňuje všechny níže uvedené požadavky:

(a) má nebo bude mít smluvně zajištěny adekvátní zdroje – včetně zdrojů potřebných k výkonu funkcí nominovaného organizátora trhu s elektřinou, finančních zdrojů, potřebné informační technologie, technické infrastruktury a provozních postupů – pro účely společného a koordinovaného zajišťování jednotného propojení denních nebo vnitrodenních trhů způsobem, který splňuje příslušné požadavky, nebo prokáže, že je schopen si tyto zdroje opatřit během přiměřeného přípravného období před zahájením výkonu funkcí podle článku 7;

(b) je s to zajistit, aby účastníci trhu měli neomezený přístup k údajům o funkcích nominovaného organizátora trhu s elektřinou podle článku 7;

(c) je s to realizovat jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů nákladově efektivním způsobem a ve svém vnitřním účetnictví účtuje odděleně o funkcích subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů a o ostatních činnostech s cílem zamezit křížovému subvencování;

(d) jeho podnikatelská činnost je v náležité míře oddělena od podnikatelské činnosti ostatních účastníků trhu;

(e) je-li mu v členském státě udělen oprávněný monopol na služby obchodování na denním a vnitrodenním trhu, nesmí poplatky podle čl. 5 odst. 1 používat k financování svých činností na denním a vnitrodenním trhu v jiném členském státě nežli ve státě, v němž jsou tyto poplatky vybírány;

(f) je s to vyvarovat se diskriminace vůči všem účastníkům trhu;

(g) má zavedena náležitá opatření v oblasti dohledu nad trhem;

(h) má s účastníky trhu a provozovateli přenosových soustav uzavřeny náležité dohody o transparentnosti a zachování důvěrnosti;

(i) je s to poskytovat potřebné služby zúčtování a vypořádání;

(j) je s to zavést potřebné komunikační systémy a rutiny v zájmu součinnosti s provozovateli přenosových soustav příslušného členského státu.

2. Kritéria určení podle odstavce 1 se použijí tak, aby hospodářská soutěž mezi nominovanými organizátory trhu s elektřinou byla organizována spravedlivým a nediskriminujícím způsobem.

Článek 7

 NahoruFunkce nominovaného organizátora trhu s elektřinou

1. Nominovaný organizátor trhu s elektřinou vystupuje jako organizátor vnitrostátních či regionálních trhů a ve spolupráci s provozovateli přenosových soustav zajišťuje jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů. V rámci svých funkcí mj. přijímá pokyny od účastníků trhu, nese celkovou odpovědnost za párování a přidělování pokynů účastníkům trhu v souladu s výsledky jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů, zveřejňuje ceny a provádí vypořádání a zúčtování smluv plynoucích z obchodů podle příslušných dohod mezi účastníky a právních předpisů.

Pokud jde o jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů, jsou nominovaní organizátoři trhu s elektřinou odpovědni zejména za výkon těchto funkcí:

(a) v součinnosti s dalšími nominovanými organizátory trhu s elektřinou plnit funkce subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů podle odstavce 2;

(b) ve spojitosti s veškerými záležitostmi fungování trhu s elektřinou kolektivně stanovit požadavky na jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů, jakož i požadavky na funkce subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů a na algoritmus pro sesouhlasení propojených denních trhů podle odstavce 2 tohoto článku a článků 36 a 37;

(c) stanovit maximální a minimální ceny v souladu s články 41 a 54;

(d) anonymizovat a sdílet získané údaje z pokynů, které jsou potřebné k výkonu funkcí subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů podle odstavce 2 tohoto článku a článků 40 a 53;

(e) vyhodnocovat výsledky vypočítané při výkonu funkcí subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů podle odstavce 2 tohoto článku, přidělovat podle těchto výsledků pokyny, výsledky validovat jako konečné v případě, že jsou vyhodnoceny jako správné, a nést za ně odpovědnost v souladu s články 48 a 60;

(f) informovat účastníky trhu o výsledcích jejich pokynů v souladu s články 48 a 60;

(g) vystupovat jako centrální protistrana podle čl. 68 odst. 3 při zúčtování a vypořádávání výměn energie, které plynou z jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů;

(h) nejsou-li k dispozici výsledky podle čl. 39 odst. 2 získané při výkonu funkcí subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů, stanovit společně s příslušnými nominovanými organizátory trhu s elektřinou a provozovateli přenosových soustav pro účely fungování vnitrostátního či regionálního trhu náhradní postupy podle čl. 36 odst. 3, s přihlédnutím k záložním postupům podle článku 44;

(i) společně příslušným regulačním orgánům a provozovatelům přenosových soustav předkládat prognózy nákladů na jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů a údaje k nákladům v případě, mají-li být náklady nominovaného organizátora trhu s elektřinou na zavedení, změny a zajišťování jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů podle článků 75 až 77 a článku 80 hrazeny z příspěvku dotčeného provozovatele přenosové soustavy;

(j) v příslušných případech zavést v souladu s články 45 a 57 v součinnosti s provozovateli přenosových soustav opatření pro případy, kdy v jedné nabídkové zóně působí více než jeden nominovaný organizátor trhu s elektřinou, a zajišťovat jednotné propojení denních nebo vnitrodenních trhů v souladu s těmito opatřeními po jejich schválení.

2. Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou vykonávají společně s dalšími nominovanými organizátory trhu s elektřinou funkce subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů. K těmto funkcím patří:

(a) vývoj a správa algoritmů, systémů a postupů pro účely jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů v souladu s články 36 a 51;

(b) zpracování vstupních údajů o kapacitě mezi zónami a o omezeních pro přidělování, které jim dodávají subjekty pro výpočet koordinované kapacity podle článků 46 a 58;

(c) používání algoritmu pro sesouhlasení propojených denních trhů a algoritmu pro párování při kontinuálním obchodování podle článků 48 a 60;

(d) validace a odesílání výsledků jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů nominovaným organizátorům trhu s elektřinou podle článků 48 a 60.

3. Ve lhůtě osmi měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost jsou všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou povinni předložit všem regulačním orgánům a agentuře plán na společné zavedení a výkon funkcí subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů podle odstavce 2, jehož součástí jsou potřebné návrhy dohod mezi nominovanými organizátory trhu s elektřinou a dohod s třetími stranami. Tento plán musí podrobně popisovat prováděcí postup a navrhnout jeho harmonogram v délce trvání nejvýše dvanácti měsíců a musí uvádět, jaký očekávaný dopad na zavedení a výkon funkcí subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů dle odstavce 2 budou mít podmínky či metodiky.

4. Spolupráce mezi nominovanými organizátory trhu s elektřinou musí být důsledně omezena na činnosti, které jsou nezbytné pro zajištění efektivní a bezpečné koncepce, zavedení a zajišťování jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů. Společný výkon funkcí subjektů provádějících sesouhlasení pro propojení trhů se musí opírat o zásadu zákazu diskriminace a musí zajišťovat, aby žádný z nominovaných organizátorů trhu s elektřinou nemohl z titulu výkonu těchto funkcí těžit z neopodstatněných ekonomických výhod.

5. Agentura monitoruje, jakého pokroku nominovaní organizátoři trhu s elektřinou při zavádění a výkonu funkcí subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů dosahují, zejména pokud jde o smluvní a regulační rámec a technickou připravenost na plnění těchto funkcí. Ve lhůtě dvanácti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost podá agentura Komisi zprávu o tom, je-li při zavádění a zajišťování jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů dosaženo uspokojivého pokroku.

Agentura je oprávněna zavádění a výkon funkcí subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů kdykoli vyhodnotit z hlediska účelnosti a efektivity. Pokud toto vyhodnocení prokáže, že nejsou splněny příslušné požadavky, je agentura oprávněna Komisi doporučit další opatření potřebná k tomu, aby bylo jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů realizováno včas, účelně a efektivně.

6. Pokud nominovaní organizátoři trhu s elektřinou nepředloží plán podle čl. 7 odst. 3 na zavedení funkcí subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů podle odstavce 2 tohoto článku v případě vnitrodenního či denního časového rámce, je Komise oprávněna navrhnout v souladu s čl. 9 odst. 4 změnu tohoto nařízení s tím, že zejména zváží, zda výkonem těchto funkcí pro účely jednotného propojení denních či vnitrodenních trhů pověří – namísto nominovaných organizátorů trhu s elektřinou – síť ENTSO pro elektřinu nebo jiný subjekt.

Článek 8

 NahoruFunkce provozovatelů přenosových soustav ve spojitosti s jednotným propojením denních a vnitrodenních trhů

1. V členských státech s elektrickým připojením na jiný členský stát jsou do jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů zapojeni všichni provozovatelé přenosových soustav.

2. Provozovatelé přenosových soustav jsou povinni:

(a) společně podle čl. 37 odst. 1 písm. a) stanovit své požadavky na algoritmus pro sesouhlasení propojených denních trhů a algoritmus pro párování při kontinuálním obchodování, a to ve spojitosti se všemi aspekty přidělování kapacity;

(b) společně v souladu s čl. 37 odst. 4 tyto párovací algoritmy validovat na základě požadavků podle písm. a) tohoto odstavce;

(c) zavést a provádět výpočet kapacity podle článků 14 až 30;

(d) v případě potřeby zavést opatření k přidělování kapacity mezi zónami a další opatření podle článků 45 a 57;

(e) vypočítávat a odesílat údaje o kapacitách mezi zónami a o omezeních pro přidělování podle článků 46 a 58;

(f) v souladu s čl. 48 odst. 2 a článkem 52 ověřovat výsledky jednotného propojení denních trhů z hlediska validovaných kapacit mezi zónami a omezení pro přidělování;

(g) v případě potřeby ustavit subjekty pro výpočet plánované výměny, jež budou v souladu s články 49 a 56 provádět výpočet plánovaných výměn na hranicích mezi nabídkovými zónami a jež budou vypočtené údaje zveřejňovat;

(h) respektovat výsledky jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů vypočtené podle článků 39 a 52;

(i) v souladu s článkem 44 zavést a případně uplatňovat záložní postupy přidělování kapacity;

(j) v souladu s článkem 59 navrhnout začátek a uzávěrku přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami;

(k) rozdělovat příjem z přetížení podle metodiky společně vypracované podle článku 73;

(l) v případě dohody vystupovat jako převodní zprostředkovatelé podle čl. 68 odst. 6 a převádět salda.

▼M1

Článek 9

 NahoruPřijetí podmínek nebo metodik

1. Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou vypracují podmínky nebo metodiky vyžadované tímto nařízením a předloží je v odpovídajících lhůtách stanovených v tomto nařízení ke schválení agentuře, nebo příslušným regulačním orgánům. Za výjimečných okolností, zejména v případech, kdy není možné lhůtu dodržet vzhledem k okolnostem mimo sféru působnosti provozovatelů přenosových soustav nebo nominovaných organizátorů trhu s elektřinou, může lhůty pro podmínky nebo metodiky prodloužit u postupů podle odstavce 6 agentura, u postupů podle odstavce 7 společně všechny příslušné regulační orgány a u postupů podle odstavce 8 příslušný regulační orgán.

Musí-li návrh podmínek nebo metodik podle tohoto nařízení vypracovat a odsouhlasit více než jeden provozovatel přenosové soustavy nebo nominovaný organizátor trhu s elektřinou, zúčastnění provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou úzce spolupracují. Provozovatelé přenosových soustav za pomoci sítě ENTSO pro elektřinu a všichni nominovaní organizátoři trhu s elektřinou pravidelně informují příslušné regulační orgány a agenturu o pokroku při vypracovávání těchto podmínek nebo metodik.

2. Pokud provozovatelé přenosových soustav nebo nominovaní organizátoři trhu s elektřinou, kteří rozhodují o návrzích podmínek nebo metodik uvedených v odstavci 6, nedokážou dosáhnout dohody, rozhodnou na základě hlasování kvalifikovanou většinou. Kvalifikované většiny se dosáhne v rámci každé příslušné hlasovací skupiny provozovatelů přenosových soustav a nominovaných organizátorů trhu s elektřinou. Kvalifikovaná většina pro návrhy uvedené v odstavci 6 vyžaduje tuto většinu:

(a) provozovatelů přenosových soustav nebo nominovaných organizátorů trhu s elektřinou, kteří zastupují nejméně 55 % členských států, a

(b) provozovatelů přenosových soustav nebo nominovaných organizátorů trhu s elektřinou zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva Unie.

U rozhodnutí o návrzích podmínek nebo metodik uvedených v odstavci 6 tvoří blokační menšinu provozovatelé přenosových soustav nebo nominovaní organizátoři trhu s elektřinou, kteří zastupují nejméně čtyři členské státy, jinak se kvalifikovaná většina považuje za dosaženou.

U rozhodnutí provozovatelů přenosových soustav o návrzích podmínek nebo metodik uvedených v odstavci 6 se za každý členský stát přidělí jeden hlas. Působí-li na území členského státu více provozovatelů přenosových soustav, rozdělí mezi ně členský stát hlasovací práva.

U nominovaných organizátorů trhu s elektřinou rozhodujících o návrzích podmínek nebo metodik uvedených v odstavci 6 se za každý členský stát přidělí jeden hlas. Každý nominovaný organizátor trhu s elektřinou má tolik hlasů, v kolika členských státech je určen. Je-li na území členského státu určeno více nominovaných organizátorů trhu s elektřinou, rozdělí mezi ně členský stát hlasovací práva, přičemž vezme v úvahu objem jejich transakcí s elektřinou v daném členském státě za předchozí účetní období.

3. S výjimkou čl. 43 odst. 1, článku 44, čl. 56 odst. 1, článku 63 a čl. 74 odst. 1, pokud provozovatelé přenosových soustav rozhodující o návrzích podmínek nebo metodik uvedených v odstavci 7 nedokážou dosáhnout dohody a pokud jsou dotčené regiony složeny z více než pěti členských států, rozhodnou hlasováním kvalifikovanou většinou. Kvalifikované většiny musí být dosaženo v rámci každé příslušné hlasovací skupiny provozovatelů přenosových soustav a nominovaných organizátorů trhu s elektřinou. Kvalifikovaná většina pro návrhy o podmínkách nebo metodikách uvedených v odstavci 7 vyžaduje tuto většinu:

(a) provozovatelů přenosových soustav, kteří zastupují nejméně 72 % dotčených členských států, a

(b) provozovatelů přenosových soustav zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva dotčeného regionu.

U rozhodnutí o návrzích podmínek nebo metodik uvedených v odstavci 7 tvoří blokační menšinu alespoň minimální počet provozovatelů přenosových soustav zastupujících více než 35 % obyvatelstva zúčastněných členských států a navíc provozovatelé přenosových soustav zastupující nejméně jeden další dotčený členský stát, jinak se kvalifikovaná většina považuje za dosaženou.

O návrzích podmínek nebo metodik uvedených v odstavci 7, pokud se týkají regionů tvořených pěti nebo méně členskými státy, rozhodují provozovatelé přenosových soustav na základě konsenzu.

U rozhodnutí provozovatelů přenosových soustav o návrzích podmínek nebo metodik uvedených v odstavci 7 se za každý členský stát přidělí jeden hlas. Působí-li na území členského státu více provozovatelů přenosových soustav, rozdělí mezi ně členský stát hlasovací práva.

O návrzích podmínek nebo metodik uvedených v odstavci 7 rozhodují nominovaní organizátoři trhu s elektřinou na základě konsenzu.

4. Nepředloží-li provozovatelé přenosových soustav nebo nominovaní organizátoři trhu s elektřinou původní nebo pozměněný návrh podmínek nebo metodik regulačním orgánům nebo agentuře v souladu s odstavci 6 až 8 nebo odstavcem 12 ve lhůtách stanovených v tomto nařízení, poskytnou příslušným regulačním orgánům a agentuře příslušné pracovní verze návrhů podmínek nebo metodik a vysvětlí, co bránilo dosažení dohody. Agentura, všechny příslušné regulační orgány společně nebo příslušný regulační orgán podniknou vhodné kroky k přijetí požadovaných podmínek nebo metodik v souladu s odstavci 6, 7 a 8, a to například požadavkem na změny nebo revizí a dokončením pracovních verzí podle tohoto odstavce, včetně případů, kdy žádné pracovní verze nebyly předloženy, a schválí je.

5. Každý regulační orgán nebo v příslušných případech agentura schválí podmínky nebo metodiky sloužící k výpočtu nebo stanovení jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů, které vypracovali provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou. Odpovídají za schvalování podmínek nebo metodik uvedených v odstavcích 6, 7 a 8. Před schválením podmínek nebo metodik agentura nebo příslušné regulační orgány provedou v případě potřeby revizi návrhů, a to po konzultaci s příslušnými provozovateli přenosových soustav nebo nominovanými organizátory trhu s elektřinou s cílem zajistit, aby byly v souladu s účelem tohoto nařízení a přispívaly k integraci trhů, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a řádnému fungování trhu.

6. Návrhy následujících podmínek nebo metodik a veškeré jejich změny schvaluje agentura:

(a) plán společného výkonu funkcí subjektu provádějícího sesouhlasení pro propojení trhů podle čl. 7 odst. 3;

(b) regiony pro výpočet kapacity podle čl. 15 odst. 1;

(c) metodika poskytování údajů o výrobě a zatížení podle čl. 16 odst. 1;

(d) metodika společného modelu sítě podle čl. 17 odst. 1;

(e) návrh harmonizované metodiky výpočtu kapacity podle čl. 21 odst. 4;

(f) metodika náhradních postupů podle čl. 36 odst. 3;

(g) algoritmus předložený nominovanými organizátory trhu s elektřinou podle čl. 37 odst. 5, včetně souboru požadavků na vypracování algoritmu předložených provozovateli přenosových soustav a nominovanými organizátory trhu s elektřinou podle čl. 37 odst. 1;

(h) produkty, které mohou nominovaní organizátoři trhu s elektřinou zahrnout do jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů podle článků 40 a 53;

(i) maximální a minimální ceny podle čl. 41 odst. 1 a čl. 54 odst. 2;

(j) metodika stanovování ceny za vnitrodenní kapacitu vypracovaná podle čl. 55 odst. 1;

(k) začátek a uzávěrka přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami podle čl. 59 odst. 1;

(l) termín závaznosti denní kapacity podle článku 69;

(m) metodika rozdělování příjmu z přetížení podle čl. 73 odst. 1.

7. Návrhy následujících podmínek nebo metodik a veškeré jejich změny schvalují všechny regulační orgány dotčeného regionu:

(a) společná metodika výpočtu kapacity podle čl. 20 odst. 2;

(b) rozhodnutí, kterými se zavádí a odkládá výpočet založený na fyzikálních tocích podle čl. 20 odst. 2 až 6, a rozhodnutí o výjimkách podle čl. 20 odst. 7;

(c) metodika koordinovaného redispečinku a protiobchodů podle čl. 35 odst. 1;

(d) společné metodiky pro výpočet plánovaných výměn podle čl. 43 odst. 1 a čl. 56 odst. 1;

(e) záložní postupy podle článku 44;

(f) komplementární regionální aukce podle čl. 63 odst. 1;

(g) podmínky pro zajišťování explicitního přidělování kapacity podle čl. 64 odst. 2;

(h) metodika společné úhrady nákladů na redispečink nebo protiobchody podle čl. 74 odst. 1.

8. Následující podmínky nebo metodiky a veškeré jejich změny schvaluje individuálně každý regulační orgán nebo jiný příslušný orgán dotčených členských států:

(a) v příslušných případech určení nominovaného organizátora trhu s elektřinou a zrušení nebo pozastavení určení podle čl. 4 odst. 2, 8 a 9;

(b) v příslušných případech poplatky nominovaných organizátorů trhu s elektřinou za obchodování na denním a vnitrodenním trhu nebo metodiky výpočtu těchto poplatků podle čl. 5 odst. 1;

(c) návrhy jednotlivých provozovatelů přenosových soustav na přezkum konfigurace nabídkových zón podle čl. 32 odst. 1 písm. d);

(d) v příslušných případech návrh na přidělování kapacity mezi zónami a další opatření podle článků 45 a 57;

(e) náklady na přidělování kapacity a řízení přetížení podle článků 75 až 79;

(f) v příslušných případech společná úhrada regionálních nákladů na jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů podle čl. 80 odst. 4.

9. Návrh podmínek nebo metodik musí obsahovat návrh harmonogramu jejich zavádění a popis jejich očekávaného vlivu na cíle tohoto nařízení. Návrhy podmínek nebo metodik, které musí být schváleny několika regulačními orgány podle odstavce 7, se předloží agentuře do jednoho týdne od jejich předložení regulačním orgánům. Návrhy podmínek nebo metodik, které musí být schváleny jedním regulačním orgánem podle odstavce 8, se mohou agentuře předložit do jednoho měsíce od jejich předložení podle uvážení regulačního orgánu, přičemž se předloží na základě požadavku agentury pro informační účely v souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) 2019/942, pokud se agentura domnívá, že návrh má přeshraniční dopad. Na žádost příslušných regulačních orgánů vydá agentura k návrhům podmínek nebo metodik do tří měsíců stanovisko.

10. Má-li o schválení podmínek nebo metodik v souladu s odstavcem 7 či o změně v souladu s odstavcem 12 rozhodnout více regulačních orgánů, příslušné regulační orgány spolu konzultují a úzce spolupracují a koordinují se za účelem dosažení dohody. Příslušné regulační orgány v příslušných případech zohlední stanovisko agentury. O předložených podmínkách nebo metodikách podle odstavců 6, 7 a 8 rozhodnou regulační orgány nebo agentura, pokud k tomu má pravomoc, a to do šesti měsíců poté, co je agentura nebo dotčený regulační orgán nebo v příslušných případech poslední dotčený regulační orgán obdrží. Lhůta začíná běžet v den následující po dni, v němž byl návrh předložen agentuře podle odstavce 6, poslednímu dotčenému regulačnímu orgánu podle odstavce 7 nebo v příslušných případech regulačnímu orgánu podle odstavce 8.

11. Pokud regulační orgány nedokážou dosáhnout dohody ve lhůtě uvedené v odstavci 10 nebo předloží společnou žádost nebo na žádost agentury v souladu s čl. 5 odst. 3 třetím pododstavcem nařízení (EU) 2019/942, rozhodne v souladu s čl. 5 odst. 3 a čl. 6 odst. 10 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2019/942 o předložených návrzích podmínek nebo metodik do šesti měsíců agentura.

12. V případě, že agentura nebo všechny příslušné regulační orgány společně či příslušný regulační orgán podmíní schválení podmínek nebo metodik předložených podle odstavců 6, 7 a 8 provedením nějaké změny, předloží příslušní provozovatelé přenosových soustav nebo nominovaní organizátoři trhu s elektřinou ke schválení návrh změněných podmínek nebo metodik do dvou měsíců od doby, kdy agentura nebo příslušné regulační orgány či příslušný regulační orgán požadavek na změnu vznesly. O změněných podmínkách nebo metodikách rozhodnou agentura nebo příslušné regulační orgány či příslušný regulační orgán do dvou měsíců od jejich předložení. Pokud příslušné regulační orgány nedokážou dosáhnout dohody o podmínkách nebo metodikách podle odstavce 7 ve dvouměsíční lhůtě nebo předloží společnou žádost nebo na žádost agentury v souladu s čl. 5 odst. 3 třetím pododstavcem nařízení (EU) 2019/942, rozhodne v souladu s čl. 5 odst. 3 a čl. 6 odst. 10 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2019/942 o změněných podmínkách nebo metodikách do šesti měsíců agentura. Pokud příslušní provozovatelé přenosových soustav nebo nominovaní organizátoři trhu s elektřinou návrh změněných podmínek nebo metodik nepředloží, použije se postup podle odstavce 4 tohoto článku.

13. Agentura nebo všechny příslušné regulační orgány společně či příslušný regulační orgán, pokud odpovídají za přijetí podmínek nebo metodik v souladu s odstavci 6, 7 a 8, mohou požádat o návrh změn těchto podmínek nebo metodik a stanovit lhůtu pro předložení těchto návrhů. Provozovatelé přenosových soustav či nominovaní organizátoři trhu s elektřinou odpovědní za vypracování návrhů podmínek nebo metodik mohou změny navrhnout regulačním orgánům a agentuře.

Návrhy na změnu podmínek nebo metodik se předkládají ke konzultaci postupem podle článku 12 a schvalují postupem podle tohoto článku.

14. Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou odpovědní za stanovení podmínek nebo metodik podle tohoto nařízení je po schválení agenturou nebo příslušnými regulačními orgány nebo po jejich stanovení, pokud není toto schválení požadováno, zveřejní na internetu, ledaže jsou tyto informace v souladu s článkem 13 považovány za důvěrné.

▼B

Článek 10

 NahoruKaždodenní řízení jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů

Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou společně organizují každodenní řízení jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů. Pravidelně se setkávají, aby jednali a rozhodovali o každodenních provozních záležitostech. Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou zvou na tato setkání jako pozorovatele agenturu a Komisi a zveřejňují z těchto jednání souhrnný zápis.

Článek 11

 NahoruZapojení zúčastněných stran

Agentura v úzké spolupráci se sítí ENTSO pro elektřinu zajistí zapojení zúčastněných stran, pokud jde o jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů a další aspekty provádění tohoto nařízení. Zajistí mimo jiné pravidelná setkání se zúčastněnými stranami, aby bylo možné poukázat na problémy a navrhnout zlepšení, zejména pokud jde o jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů. Tato setkání nenahrazují konzultace se zúčastněnými stranami podle článku 12.

Článek 12

 NahoruKonzultace

1. Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou odpovědní za předložení návrhů podmínek nebo metodik nebo jejich změn podle tohoto nařízení konzultují pracovní verze těchto návrhů podmínek nebo metodik se zúčastněnými stranami, včetně příslušných orgánů každého členského státu, je-li tak v tomto nařízení výslovně stanoveno. Doba konzultace nesmí být kratší než jeden měsíc.

2. Návrhy podmínek nebo metodik, které provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou předkládají na úrovni Unie, musí být zveřejněny a předloženy ke konzultaci na úrovni Unie. Návrhy, které provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou předkládají na regionální úrovni, musí být předloženy ke konzultaci přinejmenším na regionální úrovni. Strany, které předkládají návrhy na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni, musí konzultovat přinejmenším s dotčenými členskými státy.

3. Subjekty, které jsou za návrh podmínek nebo metodik odpovědné, musí – před jeho předložením ke schválení regulačními orgány, pokud to článek 9 vyžaduje, nebo ve všech ostatních případech před jeho zveřejněním – vzít náležitě v úvahu názory zúčastněných stran vzešlé z konzultací vedených podle odstavce 1. Ve všech případech musí být vypracováno jasné a důkladné odůvodnění, proč názory vzešlé z konzultací byly či nebyly do návrhu zahrnuty; toto odůvodnění se přiloží k návrhu předkládanému ke schválení a včas se zveřejní před zveřejněním návrhu podmínek nebo metodik, nebo současně s ním.

Článek 13

 NahoruPovinnosti související se zachováním důvěrnosti

1. Na veškeré důvěrné informace přijaté, vyměňované nebo předané podle tohoto nařízení se vztahuje profesní tajemství podle odstavců 2, 3 a 4.

2. Povinnost zachovávat profesní tajemství platí pro všechny osoby, na které se vztahuje toto nařízení.

3. Žádné důvěrné informace, které osoby uvedené v odstavci 2 získaly při plnění svých povinností, nesmí být prozrazeny jiné osobě ani orgánu, aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahuje vnitrostátní právo, jiná ustanovení tohoto nařízení nebo jiné příslušné právní předpisy Unie.

4. Aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahuje vnitrostátní právo, mohou regulační orgány, úřady nebo osoby, které přijímají důvěrné informace podle tohoto nařízení, použít tyto informace pouze k plnění svých úkolů podle tohoto nařízení.

 NahoruHLAVA II
POŽADAVKY NA PODMÍNKY A METODIKY TÝKAJÍCÍ SE PŘIDĚLOVÁNÍ KAPACITY A ŘÍZENÍ PŘETÍŽENÍ

Článek 14

 NahoruČasové rámce pro výpočet kapacity

1. Všichni provozovatelé přenosových soustav vypočítávají kapacitu mezi zónami alespoň pro následující časové rámce:

(a) denní, který slouží pro denní trh;

(b) vnitrodenní, který slouží pro vnitrodenní trh.

2. V případě časového rámce denního trhu se vypočítají individuální hodnoty kapacity mezi zónami pro každý obchodní interval denního trhu. V případě časového rámce vnitrodenního trhu se vypočítají individuální hodnoty kapacity mezi zónami pro každý zbývající obchodní interval vnitrodenního trhu.

3. V případě časového rámce denního trhu musí výpočet kapacity vycházet z nejnovějších dostupných informací. Aktualizace informací pro časový rámec denního trhu nesmí začít dříve než v 15:00 hod. tržního času dva dny přede dnem dodávky.

4. Všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro výpočet kapacity zajistí, aby v časovém rámci vnitrodenního trhu byla kapacita mezi zónami nově vypočítávána na základě nejnovějších dostupných informací. Četnost tohoto nového výpočtu závisí na hlediscích efektivity a provozní bezpečnosti.

Článek 15

 NahoruRegiony pro výpočet kapacity

1. Ve lhůtě tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost vypracují společně všichni provozovatelé přenosových soustav společný návrh na stanovení regionů pro výpočet kapacity. Tento návrh se předloží ke konzultaci podle článku 12.

2. Návrh uvedený v odstavci 1 vymezí hranice nabídkových zón přiřazené provozovatelům přenosových soustav, kteří jsou členy každého regionu pro výpočet kapacity. Návrh musí splňovat tyto požadavky:

(a) musí zohlednit regiony uvedené v bodě 3.2 přílohy I nařízení (ES) č. 714/2009;

(b) každá hranice nabídkové zóny, nebo případně dvě oddělené hranice nabídkových zón, přes které existuje propojení mezi dvěma nabídkovými zónami, se přiřadí jednomu regionu pro výpočet kapacity;

(c) pro všechny regiony pro výpočet kapacity platí, že se jim přiřadí alespoň ti provozovatelé přenosových soustav, kteří mají v těchto regionech hranice nabídkových zón.

3. Regiony pro výpočet kapacity, které uplatňují přístup založený na fyzikálních tocích, se spojí do jednoho regionu pro výpočet kapacity, jsou-li zároveň splněny všechny tyto podmínky:

(a) jejich přenosové soustavy jsou vzájemně přímo propojeny;

(b) jsou zapojeny do stejné oblasti jednotného propojení denních nebo vnitrodenních trhů;

(c) je efektivnější je spojit, než je ponechat oddělené. K posouzení efektivity spojení si příslušné regulační orgány mohou od dotčených provozovatelů přenosových soustav vyžádat společnou analýzu nákladů a přínosů.

 NahoruOddíl 2
Společný model sítě

Článek 16

 NahoruMetodika poskytování údajů o výrobě a zatížení

1. Ve lhůtě deseti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost vypracují všichni provozovatelé přenosových soustav společně návrh jednotné metodiky poskytování údajů o výrobě a zatížení potřebných pro vytvoření společného modelu sítě; tento návrh se předloží ke konzultaci podle článku 12. Návrh musí na základě cílů tohoto nařízení uvést důvody, proč jsou tyto informace vyžadovány.

2. Návrh metodiky poskytování údajů o výrobě a zatížení stanoví, které výrobní bloky a kteří připojení odběratelé musí svým příslušným provozovatelům přenosových soustav poskytovat informace pro účely výpočtu kapacity.

3. Návrh také stanoví informace, které musí výrobní bloky a připojení odběratelé provozovatelům přenosových soustav poskytovat. Mezi tyto informace patří alespoň:

(a) informace o jejich technických charakteristikách;

(b) informace o dostupnosti výrobních bloků a připojených odběratelů;

(c) informace o plánovaném diagramu výkonu výrobních bloků;

(d) relevantní dostupné informace o tom, jak budou výrobní bloky nasazeny.

4. Metodika stanoví lhůty, ve kterých musí výrobní bloky a připojení odběratelé informace podle odstavce 3 poskytovat.

5. Každý provozovatel přenosové soustavy využívá informace podle odstavce 3 a sdílí je s ostatními provozovateli přenosových soustav. Informace uvedené v odst. 3 písm. d) se použijí pouze pro účely výpočtu kapacity.

6. Nejpozději dva měsíce poté, co všechny regulační orgány schválí metodiku poskytování údajů o výrobě a zatížení, síť ENTSO pro elektřinu zveřejní:

(a) seznam subjektů, které jsou povinny poskytovat informace provozovatelům přenosových soustav;

(b) seznam informací podle odstavce 3, které mají být poskytovány;

(c) lhůty pro jejich poskytování.

Článek 17

 NahoruMetodika společného modelu sítě

1. Ve lhůtě deseti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost vypracují všichni provozovatelé přenosových soustav společně návrh metodiky společného modelu sítě. Tento návrh se předloží ke konzultaci podle článku 12.

2. Uvedená metodika musí umožnit vytvoření společného modelu sítě. Musí obsahovat alespoň tyto údaje:

(a) vymezení scénářů podle článku 18;

(b) vymezení individuálních modelů sítě podle článku 19;

(c) popis postupu, kterým budou individuální modely sítě spojeny do společného modelu sítě.

Článek 18

 NahoruScénáře

1. Všichni provozovatelé přenosových soustav společně vypracují společné scénáře pro každý časový rámec pro výpočet kapacity uvedený v čl. 14 odst. 1 písm. a) a b). Tyto společné scénáře se použijí k popisu konkrétní předpovědi situace z hlediska výroby, zatížení a topologie sítě pro přenosovou soustavu ve společném modelu sítě.

2. Pro každý obchodní interval se jak v denním, tak ve vnitrodenním časovém rámci pro výpočet kapacity vypracuje jeden scénář.

3. Pro každý scénář všichni provozovatelé přenosových soustav společně vypracují společná pravidla pro určení salda v každé nabídkové zóně a toku na každém vedení stejnosměrného proudu. Tato společná pravidla musí vycházet z nejlepší předpovědi salda pro každou nabídkovou zónu a z nejlepší předpovědi toků na každém vedení stejnosměrného proudu pro každý scénář a musí zahrnovat celkovou bilanci mezi zatížením a výrobou pro přenosovou soustavu v Unii. V souladu s bodem 1.7 přílohy I nařízení (ES) č. 714/2009 nesmí při vymezování scénářů dojít k neoprávněné diskriminaci mezi výměnami uvnitř zón a výměnami mezi zónami.

Článek 19

 NahoruIndividuální model sítě

1. Pro každou nabídkovou zónu a pro každý scénář

(a) všichni provozovatelé přenosových soustav v dané nabídkové zóně společně předloží jeden individuální model sítě, který je v souladu s čl. 18 odst. 3, nebo

(b) každý provozovatel přenosové soustavy v dané nabídkové zóně předloží individuální model sítě pro svou regulační oblast, včetně propojení, pokud součet sald v regulačních oblastech, včetně propojení, které nabídkovou zónu pokrývají, je v souladu s čl. 18 odst. 3.

2. Každý individuální model sítě musí představovat nejlepší možnou předpověď podmínek přenosové soustavy pro každý scénář stanovený provozovatelem nebo provozovateli přenosových soustav v době vytvoření individuálního modelu sítě.

3. Individuální modely sítě musí zahrnovat všechny síťové prvky přenosové soustavy, které jsou u dotčeného časového rámce používány v regionální analýze provozní bezpečnosti.

4. Všichni provozovatelé přenosových soustav v nejvyšší možné míře harmonizují způsob, jakým jsou individuální modely sítě vytvářeny.

5. Každý provozovatel přenosové soustavy poskytne v individuálním modelu sítě veškeré nezbytné údaje umožňující analýzy toků činného a jalového výkonu a napětí v ustáleném stavu sítě.

6. Pokud je to vhodné a pokud se tak všichni provozovatelé přenosových soustav v rámci regionu pro výpočet kapacity mezi sebou dohodnou, všichni provozovatelé přenosových soustav v uvedeném regionu pro výpočet kapacity si mezi sebou vyměňují údaje umožňující analýzy napětí a dynamické stability.

 NahoruOddíl 3
Metodiky výpočtu kapacity

Článek 20

 NahoruZavedení metodiky výpočtu kapacity založené na fyzikálních tocích

1. V případě časového rámce denního a vnitrodenního trhu se ve společných metodikách výpočtu kapacity použije přístup založený na fyzikálních tocích, ledaže je splněn požadavek podle odstavce 7.

2. Nejpozději deset měsíců po schválení návrhu na stanovení regionu pro výpočet kapacity podle čl. 15 odst. 1 předloží všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro výpočet kapacity návrh společné metodiky koordinovaného výpočtu kapacity v rámci daného regionu. Tento návrh se předloží ke konzultaci podle článku 12. Návrh metodiky výpočtu kapacity v rámci regionů podle tohoto odstavce v regionech pro výpočet kapacity založených na "severozápadní Evropě" a "střední východní Evropě" ve smyslu bodu 3.2 písm. b) a d) přílohy I nařízení (ES) č. 714/2009 a v regionech uvedených v odstavcích 3 a 4 musí být doplněn o společný rámec pro meziregionální koordinaci a slučitelnost metodik založených na fyzikálních tocích, který má být vypracován podle odstavce 5.

3. Provozovatelé přenosových soustav z regionu pro výpočet kapacity, do něhož patří Itálie ve smyslu bodu 3.2 písm. c) přílohy I nařízení (ES) č. 714/2009, mohou – aniž je dotčena povinnost podle odstavce 1 – prodloužit lhůtu pro předložení návrhu společné metodiky koordinovaného výpočtu kapacity využívající přístup založený na fyzikálních tocích pro daný region podle odstavce 2 až do doby, kdy uplyne šest měsíců od zapojení Švýcarska do jednotného propojení denních trhů. Návrh nemusí zahrnovat hranice nabídkových zón uvnitř Itálie a mezi Itálií a Řeckem.

4. Nejpozději šest měsíců poté, co se alespoň všechny smluvní strany Energetického společenství z jihovýchodní Evropy zapojí do jednotného propojení denních trhů, předloží provozovatelé přenosových soustav alespoň z Chorvatska, Rumunska, Bulharska a Řecka společně návrh na zavedení společné metodiky výpočtu kapacity využívající přístup založený na fyzikálních tocích u časového rámce denního a vnitrodenního trhu. Návrh stanoví lhůtu pro zavedení společné metodiky výpočtu kapacity využívající přístup založený na fyzikálních tocích v délce nejvýše dvou let od doby, kdy se do jednotného propojení denních trhů zapojí všechny smluvní strany Energetického společenství z jihovýchodní Evropy. Provozovatelé přenosových soustav z členských států, které hraničí s jinými regiony, se vybízejí, aby se zapojili do iniciativ na zavedení společné metodiky výpočtu kapacity využívající přístup založený na fyzikálních tocích s těmito regiony.

5. V okamžiku, kdy nejméně dva sousedící regiony pro výpočet kapacity v téže synchronně propojené oblasti zavedou u časového rámce denního nebo vnitrodenního trhu metodiku výpočtu kapacity využívající přístup založený na fyzikálních tocích, považují se pro tento účel za jeden region a provozovatelé přenosových soustav z tohoto regionu předloží do šesti měsíců návrh na používání společné metodiky výpočtu kapacity využívající přístup založený na fyzikálních tocích u časového rámce denního nebo vnitrodenního trhu. Návrh stanoví lhůtu pro zavedení společné meziregionální metodiky výpočtu kapacity v délce nejvýše dvanácti měsíců od zavedení přístupu založeného na fyzikálních tocích v těchto regionech, pokud jde o metodiku pro časový rámec denního trhu, a osmnácti měsíců, pokud jde o metodiku pro časový rámec vnitrodenního trhu. Lhůty uvedené v tomto odstavci mohou být upraveny podle odstavce 6.

Metodika v oněch dvou regionech pro výpočet kapacity, které začaly pracovat na společné metodice výpočtu kapacity, může být zavedena ještě před tím, než se přikročí k vypracování společné metodiky výpočtu kapacity s jakýmkoli dalším regionem pro výpočet kapacity.

6. Jsou-li dotčení provozovatelé přenosových soustav schopni prokázat, že používání společných metodik založených na fyzikálních tocích podle odstavců 4 a 5 by při stejné úrovni provozní bezpečnosti zatím nebylo efektivnější, mohou společně požádat příslušné regulační orgány o prodloužení lhůt.

7. Provozovatelé přenosových soustav mohou společně požádat příslušné regulační orgány o používání přístupu založeného na koordinované čisté přenosové kapacitě v regionech a na hranicích nabídkových zón, které nejsou uvedeny v odstavcích 2 až 4, jsou-li dotčení provozovatelé přenosových soustav schopni prokázat, že by používání metodiky výpočtu kapacity využívající přístup založený na fyzikálních tocích zatím nebylo ve srovnání s přístupem založeným na koordinované čisté přenosové kapacitě a při stejné úrovni provozní bezpečnosti v dotčeném regionu efektivnější.

8. Aby se účastníci trhu mohli přizpůsobit změnám přístupu k výpočtu kapacity, provádějí dotčení provozovatelé přenosových soustav testování nového přístupu souběžně se stávajícím přístupem a na dobu nejméně šesti měsíců před realizací návrhu na změnu přístupu k výpočtu kapacity zapojí účastníky trhu.

9. Provozovatelé přenosových soustav každého regionu pro výpočet kapacity, který uplatňuje přístup založený na fyzikálních tocích, vytvoří a dají k dispozici nástroj, který účastníkům trhu umožní zhodnotit interakci mezi kapacitami mezi zónami a výměnami mezi nabídkovými zónami.

Článek 21

 NahoruMetodika výpočtu kapacity

1. Návrh společné metodiky výpočtu kapacity pro region pro výpočet kapacity vytvořený podle čl. 20 odst. 2 musí u každého časového rámce pro výpočet kapacity obsahovat alespoň tyto položky:

(a) metodiky pro výpočet vstupních údajů pro výpočet kapacity, které musí zahrnovat tyto parametry:

(i) metodiku stanovení spolehlivostní rezervy podle článku 22;

(ii) metodiky stanovení limitů provozní bezpečnosti, kontingencí, které mají význam pro výpočet kapacity, a omezení pro přidělování, která mohou být uplatněna, podle článku 23;

(iii) metodiku stanovení klíčů pro rozložení výroby podle článku 24;

(iv) metodiku stanovení nápravných opatření, která mají být zohledněna při výpočtu kapacity, podle článku 25;

(b) podrobný popis přístupu k výpočtu kapacity, který musí zahrnovat:

(i) matematický popis použitého přístupu k výpočtu kapacity s různými vstupními údaji pro výpočet kapacity;

(ii) pravidla k zamezení neoprávněné diskriminace mezi výměnami uvnitř zón a výměnami mezi zónami s cílem zajistit soulad s bodem 1.7 přílohy I nařízení (ES) č. 714/2009;

(iii) pravidla pro případné zohlednění již dříve přidělené kapacity mezi zónami;

(iv) pravidla pro úpravu toků výkonu na kritických prvcích sítě nebo kapacity mezi zónami v důsledku nápravných opatření podle článku 25;

(v) u přístupu založeného na fyzikálních tocích: matematický popis výpočtu distribučních faktorů přenosu elektřiny a výpočtu disponibilních záloh na kritických prvcích sítě;

(vi) u přístupu založeného na koordinované čisté přenosové kapacitě: pravidla pro výpočet přeshraniční kapacity, včetně pravidel pro efektivní sdílení přenosové kapacity kritických prvků sítě mezi různými hranicemi nabídkových zón;

(vii) pokud jsou toky výkonu na kritických prvcích sítě ovlivněny výměnami energie mezi zónami v různých regionech pro výpočet kapacity: pravidla pro sdílení přenosové kapacity kritických prvků sítě mezi různými regiony pro výpočet kapacity tak, aby byly uvedené toky přeneseny;

(c) metodiku validace kapacity mezi zónami podle článku 26.

2. V případě vnitrodenního časového rámce pro výpočet kapacity musí být v metodice výpočtu kapacity rovněž uvedena četnost, s jakou bude kapacita přehodnocována podle čl. 14 odst. 4, a důvody zvolené četnosti.

3. Metodika výpočtu kapacity musí obsahovat záložní postup pro případ, že prvotní výpočet kapacity nevede k výsledkům.

4. Všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro výpočet kapacity musí v co největší možné míře používat harmonizované vstupní údaje pro výpočet kapacity. Nejpozději k 31. prosinci 2020 musí všechny regiony používat harmonizovanou metodiku výpočtu kapacity, která stanoví zejména harmonizovanou metodiku výpočtu kapacity pro přístup založený na fyzikálních tocích a pro přístup založený na koordinované čisté přenosové kapacitě. Harmonizace metodiky výpočtu kapacity podléhá posouzení efektivity, pokud jde o harmonizaci metodik založených na fyzikálních tocích a metodik založených na koordinované čisté přenosové kapacitě, které zajišťují stejnou úroveň provozní bezpečnosti. Všichni provozovatelé přenosových soustav předloží posouzení s návrhem přechodu na harmonizovanou metodiku výpočtu kapacity všem regulačním orgánům ve lhůtě dvanácti měsíců od doby, kdy alespoň dva regiony pro výpočet kapacity zavedly společnou metodiku výpočtu kapacity podle čl. 20 odst. 5.

Článek 22

 NahoruMetodika stanovení spolehlivostní rezervy

1. Návrh společné metodiky výpočtu kapacity musí zahrnovat metodiku stanovení spolehlivostní rezervy. Metodika stanovení spolehlivostní rezervy sestává ze dvou kroků. V prvním kroku příslušní provozovatelé přenosových soustav odhadnou pravděpodobnostní rozdělení odchylek mezi očekávanými toky výkonu v době výpočtu kapacity a skutečnými toky výkonu v reálném čase. V druhém kroku se odvozením hodnoty z pravděpodobnostního rozdělení vypočte spolehlivostní rezerva.

2. Uvedená metodika určí zásady výpočtu pravděpodobnostního rozdělení odchylek mezi předpokládanými toky výkonu v době výpočtu kapacity a skutečnými toky výkonu v reálném čase a stanoví neurčitosti, které mají být v tomto výpočtu vzaty v úvahu. Ke stanovení těchto neurčitostí se v metodice vezmou v úvahu zejména:

(a) nezamýšlené odchylky fyzikálních toků elektřiny v rámci obchodního intervalu v důsledku úpravy toků elektřiny v rámci regulačních oblastí a mezi nimi za účelem udržování konstantního kmitočtu;

(b) neurčitosti, které by u dotyčného obchodního intervalu mohly ovlivnit výpočet kapacity a mohly nastat mezi časovým rámcem pro výpočet kapacity a reálným časem.

3. Provozovatelé přenosových soustav rovněž v uvedené metodice určí společné harmonizované zásady pro odvození spolehlivostní rezervy z pravděpodobnostního rozdělení.

4. Na základě metodiky přijaté podle odstavce 1 stanoví provozovatelé přenosových soustav spolehlivostní rezervu, přičemž respektují limity provozní bezpečnosti a zohlední neurčitosti mezi časovým rámcem pro výpočet kapacity a reálným časem a nápravná opatření dostupná po výpočtu kapacity.

5. U každého časového rámce pro výpočet kapacity dotčení provozovatelé přenosových soustav stanoví spolehlivostní rezervu pro kritické prvky sítě, pokud je používán přístup založený na fyzikálních tocích, a pro kapacitu mezi zónami, pokud je používán přístup založený na koordinované čisté přenosové kapacitě.

Článek 23

 NahoruMetodiky stanovení limitů provozní bezpečnosti, kontingencí a omezení pro přidělování

1. Každý provozovatel přenosové soustavy musí respektovat limity provozní bezpečnosti a kontingence používané v analýze provozní bezpečnosti.

2. Nejsou-li při výpočtu kapacity použity stejné limity provozní bezpečnosti a kontingence jako v analýze provozní bezpečnosti, popíší provozovatelé přenosových soustav v návrhu společné metodiky výpočtu kapacity konkrétní metodu a kritéria, které použili pro stanovení limitů provozní bezpečnosti a kontingencí použitých k výpočtu kapacity.

3. Uplatňují-li provozovatelé přenosových soustav omezení pro přidělování, lze je stanovit pouze pomocí:

(a) omezení, která jsou nezbytná k udržení přenosové soustavy uvnitř limitů provozní bezpečnosti a která nelze efektivně převést na maximální toky na kritických prvcích sítě, nebo

(b) omezení, jejichž účelem je zvýšit ekonomický přebytek v jednotném propojení denních nebo vnitrodenních trhů.

Článek 24

 NahoruMetodika stanovení klíčů pro rozložení výroby

1. Návrh společné metodiky výpočtu kapacity musí zahrnovat návrh metodiky stanovení společného klíče pro rozložení výroby pro každou nabídkovou zónu a každý scénář vypracovaný podle článku 18.

2. Klíč pro rozložení výroby představuje nejlepší předpověď vztahu mezi změnou salda nabídkové zóny a specifickou změnou výroby nebo zatížení ve společném modelu sítě. V této předpovědi se zohlední především informace z metodiky poskytování údajů o výrobě a zatížení.

Článek 25

 NahoruMetodika stanovení nápravných opatření pro účely výpočtu kapacity

1. Každý provozovatel přenosové soustavy v každém regionu pro výpočet kapacity individuálně vymezí dostupná nápravná opatření, která mají být zohledněna při výpočtu kapacity, aby se naplnily cíle tohoto nařízení.

2. Každý provozovatel přenosové soustavy v každém regionu pro výpočet kapacity koordinuje použití nápravných opatření, která mají být zohledněna při výpočtu kapacity, a jejich skutečné uplatňování v provozu v reálném čase s ostatními provozovateli přenosových soustav v daném regionu.

3. Aby bylo možné nápravná opatření zohledňovat při výpočtu kapacity, dohodnou se všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro výpočet kapacity na použití nápravných opatření, která vyžadují činnost více než jednoho provozovatele přenosové soustavy.

4. Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí, aby při výpočtu kapacity byla zohledněna nápravná opatření, a to za podmínky, že dostupná nápravná opatření zbývající po výpočtu, spolu se spolehlivostní rezervou podle článku 22, postačují k zajištění provozní bezpečnosti.

5. Každý provozovatel přenosové soustavy zohlední při výpočtu kapacity beznákladová nápravná opatření.

6. Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí, aby nápravná opatření, která mají být zohledněna při výpočtu kapacity, byla u všech časových rámců pro výpočet kapacity stejná, přičemž zohlední jejich technickou dostupnost pro každý časový rámec pro výpočet kapacity.

Článek 26

 NahoruMetodika validace kapacity mezi zónami

1. Každý provozovatel přenosové soustavy validuje a má právo korigovat kapacitu mezi zónami relevantní pro hranice nabídkových zón daného provozovatele přenosové soustavy nebo pro jeho kritické prvky sítě, kterou předkládají subjekty pro výpočet koordinované kapacity podle článků 27 až 31.

2. Pokud je používán přístup založený na koordinované čisté přenosové kapacitě, zahrnou všichni provozovatelé přenosových soustav v daném regionu pro výpočet kapacity do metodiky výpočtu kapacity podle článku 21 pravidlo, podle kterého se korekce kapacity mezi zónami rozděluje mezi jednotlivé hranice nabídkových zón.

3. Během validace kapacity mezi zónami podle odstavce 1 může každý provozovatel přenosové soustavy z důvodů provozní bezpečnosti kapacitu mezi zónami snížit.

4. Každý subjekt pro výpočet koordinované kapacity provádí při výpočtu a validaci kapacity koordinaci se sousedními subjekty pro výpočet koordinované kapacity.

5. Každý subjekt pro výpočet koordinované kapacity podává všem regulačním orgánům daného regionu pro výpočet kapacity každé tři měsíce zprávu o všech sníženích, která byla provedena při validaci kapacity mezi zónami podle odstavce 3. Tato zpráva musí obsahovat místo a objem každého snížení kapacity mezi zónami a důvody, které k nim vedly.

6. Všechny regulační orgány daného regionu pro výpočet kapacity rozhodnou, zda celou zprávu podle odstavce 5 nebo její část zveřejní.

 NahoruOddíl 4
Výpočet kapacity

Článek 27

 NahoruObecná ustanovení

1. Nejpozději šest měsíců po rozhodnutí o metodice poskytování údajů o výrobě a zatížení podle článku 16 a o metodice společného modelu sítě podle článku 17 zorganizují všichni provozovatelé přenosových soustav spojení individuálních modelů sítě.

2. Nejpozději čtyři měsíce po rozhodnutích o metodikách výpočtu kapacity podle článků 20 a 21 všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro výpočet kapacity společně zřídí subjekty pro výpočet koordinované kapacity a stanoví pravidla jejich fungování.

3. V rámci zprávy o výpočtu a přidělování kapacity vypracovávané v dvouletých intervalech podle článku 31 přezkoumají všichni provozovatelé přenosových soustav každého regionu pro výpočet kapacity každé dva roky kvalitu údajů předkládaných pro účely výpočtu kapacity.

4. Na základě nejnovějších dostupných informací všichni provozovatelé přenosových soustav pravidelně a nejméně jednou ročně přezkoumají a zaktualizují:

(a) limity provozní bezpečnosti, kontingence a omezení pro přidělování používané pro výpočet kapacity;

(b) pravděpodobnostní rozdělení odchylek mezi předpokládanými toky výkonu v době výpočtu kapacity a skutečnými toky výkonu v reálném čase, používané pro výpočet spolehlivostních rezerv;

(c) nápravná opatření zohledňovaná při výpočtu kapacity;

(d) uplatňování metodik stanovení klíčů pro rozložení výroby, kritických prvků sítě a kontingencí podle článků 22 až 24.

Článek 28

 NahoruVytvoření společného modelu sítě

1. Pro každý časový rámec pro výpočet kapacity uvedený v čl. 14 odst. 1 poskytne každý výrobní blok nebo připojený odběratel, na které se vztahuje článek 16, provozovateli přenosové soustavy odpovědnému za příslušnou regulační oblast v určených lhůtách údaje stanovené v metodice poskytování údajů o výrobě a zatížení.

2. Každý výrobní blok nebo připojený odběratel, který poskytuje informace podle čl. 16 odst. 3, musí poskytnout co nejspolehlivější soubor odhadů.

3. Pro každý časový rámec pro výpočet kapacity vytvoří každý provozovatel přenosové soustavy individuální model sítě pro každý scénář podle článku 19, aby mohly být individuální modely sítě spojeny do modelu společného.

4. Každý provozovatel přenosové soustavy poskytne provozovatelům přenosových soustav odpovědným za spojení individuálních modelů sítě do společného modelu co nejspolehlivější soubor odhadů pro každý individuální model sítě.

5. Pro každý časový rámec pro výpočet kapacity se spojením vstupních údajů ode všech provozovatelů přenosových soustav, kteří provádějí výpočet kapacity, podle odstavce 3 tohoto článku vytvoří pro každý scénář podle článku 18 jeden společný model sítě za celou Unii.

Článek 29

 NahoruRegionální výpočet kapacity mezi zónami

1. Pro každý časový rámec pro výpočet kapacity poskytne každý provozovatel přenosové soustavy subjektům pro výpočet koordinované kapacity a všem ostatním provozovatelům přenosových soustav v daném regionu pro výpočet kapacity tyto údaje: limity provozní bezpečnosti, klíče pro rozložení výroby, nápravná opatření, spolehlivostní rezervy, omezení pro přidělování a již dříve přidělenou kapacitu mezi zónami.

2. Každý subjekt pro výpočet koordinované kapacity provede s použitím limitů provozní bezpečnosti analýzu provozní bezpečnosti, v níž využije společný model sítě vytvořený pro každý scénář podle čl. 28 odst. 5.

3. Při výpočtu kapacity mezi zónami každý subjekt pro výpočet koordinované kapacity:

(a) použije klíče pro rozložení výroby, aby vypočítal vliv změn v saldech nabídkových zón a vliv toků na vedeních stejnosměrného proudu;

(b) ignoruje kritické prvky sítě, které nejsou významně ovlivněny změnami v saldech nabídkových zón podle metodiky stanovené v článku 21, a

(c) zajistí, aby všechny soubory sald nabídkových zón a toků na vedeních stejnosměrného proudu, které nepřekračují kapacitu mezi zónami, byly v souladu se spolehlivostními rezervami a limity provozní bezpečnosti podle čl. 21 odst. 1 písm. a) bodů i) a ii), a zohlední již dříve přidělenou kapacitu mezi zónami podle čl. 21 odst. 1 písm. b) bodu iii).

4. Každý subjekt pro výpočet koordinované kapacity optimalizuje kapacitu mezi zónami pomocí dostupných nápravných opatření zohledňovaných při výpočtu kapacity podle čl. 21 odst. 1 písm. a) bodu iv).

5. Každý subjekt pro výpočet koordinované kapacity uplatňuje pravidla pro sdílení přenosové kapacity stanovená podle čl. 21 odst. 1 písm. b) bodu vi).

6. Každý subjekt pro výpočet koordinované kapacity respektuje matematický popis použitého přístupu k výpočtu kapacity vypracovaný podle čl. 21 odst. 1 písm. b) bodu i).

7. Každý subjekt pro výpočet koordinované kapacity, který uplatňuje přístup založený na fyzikálních tocích,

(a) použije k výpočtu maximálních toků na kritických prvcích sítě údaje o limitech provozní bezpečnosti;

(b) použije k výpočtu distribučních faktorů přenosu elektřiny společný model sítě, klíče pro rozložení výroby a kontingence;

(c) použije k výpočtu toků vyplývajících z již dříve přidělené kapacity mezi zónami v daném regionu pro výpočet kapacity distribuční faktory přenosu elektřiny;

(d) vypočítá toky na kritických prvcích sítě pro každý scénář (s ohledem na kontingence) a upraví je na základě předpokladu, že v rámci regionu pro výpočet kapacity nedochází k výměnám energie mezi zónami, přičemž použije pravidla k zamezení neoprávněné diskriminace mezi výměnami energie uvnitř zón a výměnami energie mezi zónami stanovená podle čl. 21 odst. 1 písm. b) bodu ii);

(e) vypočítá, s ohledem na kontingence, disponibilní zálohy na kritických prvcích sítě, které odpovídají maximálním tokům sníženým o upravené toky podle písmene d), o spolehlivostní rezervy a o toky vyplývající z již dříve přidělené kapacity mezi zónami;

(f) pomocí dostupných nápravných opatření, která mají být zohledněna při výpočtu kapacity podle článku 25, upraví disponibilní zálohy na kritických prvcích sítě nebo distribuční faktory přenosu elektřiny.

8. Každý subjekt pro výpočet koordinované kapacity, který uplatňuje přístup založený na koordinované čisté přenosové kapacitě,

(a) použije…