5.2.2
"Fit for 55“: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě
Evropská komise, Generální sekretariát
Nahoru1."Fit for 55": plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě
Nacházíme se v klíčovém okamžiku, pokud jde o světovou reakci na kritickou situaci v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti, a jsme poslední generací, která ještě může jednat včas. Toto desetiletí je v zájmu zdraví, dobrých životních podmínek a prosperity nás všech rozhodujícím okamžikem pro splnění našich závazků v rámci Pařížské dohody. EU šla příkladem a stanovila ambiciózní cíle pro snížení čistých emisí o nejméně 55 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990 a pro to, aby se Evropa do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem. Tyto cíle již nejsou touhami ani ambicemi, ale povinnostmi stanovenými v prvním evropském právním rámci pro klima, které vytvářejí nové příležitosti pro inovace, investice a pracovní místa.
V tomto duchu je cílem balíčku návrhů připravit Evropskou unii na dosažení 55% snížení emisí ("Fit for 55") a zajistit potřebnou transformační změnu v celém hospodářství, společnosti i průmyslu. Jedná se o kolektivní odpovědnost a příležitost, která musí být otevřená všem, ať už se jedná o inovátory a investory, podniky a města nebo spotřebitele, domácnosti a jednotlivce. Všichni máme prospěch z většího prostoru pro přírodu, čistšího ovzduší, chladnějších a zelenějších měst, zdravějších občanů, nižší spotřeby energie a nižších účtů, jakož i nových pracovních míst, technologií a průmyslových příležitostí. Hlavním úkolem ekologické transformace EU je zajistit, aby těchto přínosů mohli co nejrychleji a co nejspravedlivějším způsobem využívat všichni občané a současně posílit naši konkurenceschopnost, vytvářet budoucí pracovní místa a účinně řešit náklady a dopady transformace.
Jestliže budeme jednat předtím, než dosáhneme bodu zvratu, budeme tuto transformaci moci navrhnout, a nikoli na ni teprve reagovat a přizpůsobovat se jí. Zatímco náklady v případě, že nepřijmeme žádná opatření, jsou jednoznačně vyšší než náklady na splnění našich ambicí v oblasti klimatu, suchá čísla nemohou zachytit závažné důsledky scénáře bez opatření. Nečinnost by rovněž mohla vést k nové dělicí čáře: mezi těmi, kdo si mohou dovolit čisté, moderní technologie založené na obnovitelných zdrojích energie, a těmi, kteří nemají žádnou alternativu k zastaralým a znečišťujícím technologiím. Příští generace se budou muset potýkat s častějšími a intenzivnějšími bouřemi, požáry, obdobími sucha a povodněmi, jakož i konflikty, které by tyto klimatické jevy mohly vyvolat po celém světě. Řešení těchto krizí je tedy věcí mezigenerační a mezinárodní solidarity. To, čeho dosáhneme v příštím desetiletí, ovlivní budoucnost našich dětí. Z tohoto důvodu veřejnost ambice a opatření v oblasti klimatu trvale a stále více podporuje. Po intenzivnějších klimatických opatřeních volají zejména mladí lidé, včetně dnešních dospívajících, kteří jako hybatelé změn vyzývají vlády a EU, aby rozhodně a neprodleně jednaly a chránily klima a životní prostředí pro příští generace.
Dnešní návrhy vycházejí z politik a právních předpisů, které Evropská unie již zavedla. Zelená dohoda pro Evropu stanovila plán této transformační změny. Položila základy pro hospodářství zítřka s přelomovými strategiemi, jež se týkají biologické rozmanitosti, oběhového hospodářství, nulového znečištění, udržitelné a inteligentní mobility, renovační vlny, udržitelných potravin, vodíku, baterií, obnovitelné energie z moří a mnoha dalších. Na podporu transformace byly vyčleněny nebývalé zdroje, ať už prostřednictvím plánu EU na podporu oživení, nástroje NextGenerationEU, který na ekologickou transformaci přispívá nejméně z 37 %, příštího dlouhodobého rozpočtu EU na období 2021–2027 nebo pokračujícího zaměření na udržitelné financování a uvolnění soukromých investic. A budeme i nadále mobilizovat všechny politiky EU na podporu přechodu ke klimatické neutralitě, včetně politik v oblasti výzkumu, dovedností, průmyslu, hospodářské soutěže a obchodu.
Balíček vychází z jasných skutečností – nutnosti dosáhnout cíle pro rok 2030 a způsobu, jak ho dosáhnout co nejlepším a nejspravedlivějším způsobem. V plánu dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030 byly posouzeny příležitosti a náklady ekologické transformace a ukázalo se, že pokud zvolíme správnou kombinaci našich politik, bude výsledek pozitivní. To vychází z poznání, že co je dobré pro planetu, je dobré i pro lidi a hospodářství. Odráží se to v růstu ekonomiky o více než 62 % od roku 1990 a poklesu emisí ve stejném období o 24 %, čímž jsou zároveň růst a emise CO2 jasně odděleny.
Tyto zkušenosti a znalosti umožňují, aby tento balíček představoval nejkomplexnější soubor návrhů, které kdy Komise v oblasti klimatu a energetiky předložila, a položil tak základ pro nová pracovní místa a odolné a udržitelné evropské hospodářství budoucnosti. Vytváří regulační základ pro dosažení našich cílů spravedlivým, nákladově efektivním a konkurenceschopným způsobem. Zavádí cenu za uhlík ve více odvětvích, což přináší značné dodatečné příjmy k zajištění spravedlivé transformace, a zlevňuje čistá řešení. Podporuje větší využívání energie z obnovitelných zdrojů a větší úspory energie. Umožňuje rostoucí prodej čistých nových vozidel a čistějších pohonných hmot. Zajišťuje, aby průmysl stanul v čele transformace, a poskytuje mu jistotu, kterou potřebuje pro podporu investic a inovací. Zaměřuje se na zdanění zdrojů energie v souladu s našimi cíli v oblasti klimatu a životního prostředí. Balíček převádí zásadu "znečišťovatel platí" do praxe. Jeho cílem je zvrátit klesající trend schopnosti přírody odstraňovat uhlík z atmosféry. A tím, že podporuje globální opatření v oblasti klimatu, pomáhá zajistit, aby naše klimatické cíle hrozba úniku uhlíku neoslabila.
Balíček "Fit for 55" upevňuje celosvětové vedoucí postavení EU, která jedná a jde příkladem v boji proti změně klimatu. Opatření EU sama o sobě však nestačí a nemohou zajistit celosvětové snížení emisí, které svět potřebuje. EU je i nadále plně odhodlána prosazovat mnohostranný globální řád a vyzývá partnery na celém světě, aby s ní spolupracovali. Proto EU spolupracuje se skupinou G7, skupinou G20 a dalšími mezinárodními partnery, aby ukázala, že vyšší ambice v oblasti klimatu, hospodářská prosperita a udržitelný růst se vzájemně nevylučují. Před klíčovou 26. konferencí smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP26), která se bude konat v listopadu 2021 v Glasgow, si tento soubor návrhů klade za cíl stanovit agendu pro spolupráci se zbytkem světa na ekologické transformaci, která se bude zabývat existenčními hrozbami a vytvoří nové příležitosti pro všechny.
Balíček "Fit for 55" je soubor vzájemně propojených návrhů, které společně naše ambice naplňují. Toto sdělení podává přehled různých návrhů a jejich provázanosti a vysvětluje soubor zvolených politických opatření. Popisuje, jak balíček nastoluje celkovou rovnováhu mezi spravedlností, snižováním emisí a konkurenceschopností, a ukazuje, jak jednotlivé politiky fungují společně.
NahoruBalíček "Fit for 55": stručný přehled
Balíček "Fit for 55" sestává ze souboru vzájemně propojených návrhů, které všechny směřují ke stejnému cíli, jímž je zajištění spravedlivé, konkurenceschopné a ekologické transformace do roku 2030 a dále. Tam, kde je to možné, se stávající právní předpisy upravují tak, aby byly ambicióznější, a v případě potřeby se předkládají nové návrhy. Balíček celkově posiluje osm stávajících právních předpisů a představuje pět nových iniciativ v řadě oblastí politiky a hospodářských odvětví: klimatu, energetiky a paliv, dopravy, budov, využívání půdy a lesnictví.
Legislativní návrhy jsou podloženy analýzou posouzení dopadů, která zohledňuje vnitřní propojenost celého balíčku. Analýza ukazuje, že přílišné spoléhání na posílené regulační politiky by vedlo ke zbytečně vysoké ekonomické zátěži, zatímco samotné stanovování cen uhlíku by neodstranilo přetrvávající selhání trhu a netržní překážky. Zvolená kombinace politik proto představuje důkladně promyšlenou rovnováhu mezi stanovením cen, cíli, normami a podpůrnými opatřeními.
Nahoru2. Celoekonomický přístup: spravedlivá, konkurenceschopná a ekologická transformace
Cílem balíčku "Fit for 55" je splnit náročnější cíl EU v oblasti snížení emisí ku prospěchu všech Evropanů a vytvořit příležitosti k účasti na transformaci, pomoci těm, kteří to nejvíce potřebují, a vyvinout větší tlak na celkové snížení emisí. Podpoří také ekologické oživení Evropské unie po pandemii, pomůže rozšířit environmentální normy za hranice EU a podpoří inovace v oblasti výrobků a technologií budoucnosti.
2.1 Sociálně spravedlivá transformace: boj proti nerovnosti a energetické chudobě prostřednictvím opatření v oblasti klimatu
Přechod na klimatickou neutralitu může být jedinečnou příležitostí ke snížení systémové nerovnosti. Nástroje pro stanovení ceny uhlíku například zvyšují příjmy, které lze opětovně investovat do řešení problémů chudoby z hlediska energetiky a mobility zranitelných osob, podněcují inovace a hospodářský růst a vytvářejí pracovní místa. Nejedná se pouze o spravedlnost a solidaritu, ale i o širší společenskou nutnost řešit nerovnosti, které existovaly před Zelenou dohodou pro Evropu a které by se zhoršily bez rozhodných opatření proti změně klimatu a opatření zaměřených na dosažení nulového znečištění.
Určující zásadou Zelené dohody pro Evropu tedy je solidarita – mezi generacemi, členskými státy, regiony, venkovskými a městskými oblastmi a různými částmi společnosti, jak dokládá mechanismus pro spravedlivou transformaci a řada dalších nástrojů zavedených na úrovni EU v posledních letech. Dosažení klimatické neutrality bude vyžadovat sdílený smysl pro dosažení cíle, společné úsilí a uznání různých výchozích bodů a výzev. Mnozí občané, zejména mladí lidé, jsou připraveni po získání patřičných informací změnit vzorce spotřeby a mobility, aby omezili svou uhlíkovou stopu a žili v ekologičtějším a zdravějším prostředí. Tento balíček se však rovněž zabývá problémy těch, na jejichž zaměstnanost nebo příjem má tento přechod vliv.
Tento přístup se promítá do celého balíčku "Fit for 55", od sdílení úsilí o dosažení cílů v oblasti klimatu mezi členskými státy na základě jejich relativního bohatství až po zohlednění jejich různých schopností při rozdělování příjmů a po řešení nerovností v rámci každého členského státu. Odráží se zde potřeba toho, aby větší solidarita a sociální spravedlnost odpovídaly naší vyšší rychlosti a ambicím.
V tomto duchu bude nový Sociální klimatický fond poskytovat členským státům finanční prostředky vyhrazené na podporu evropských občanů, kteří jsou nejvíce postiženi nebo ohroženi chudobou z hlediska energetiky nebo mobility, a bude tak doprovázet zavedení obchodování s emisemi do silniční dopravy a stavebnictví. Jen energetická chudoba dnes v Evropské unii postihuje až 34 milionů lidí. Fond pomůže zmírnit náklady pro ty, kteří budou během přechodu nejvíce vystaveni růstu cen fosilních paliv. Nový fond podpoří spravedlnost a solidaritu mezi členskými státy i v jejich rámci a zároveň zmírní riziko chudoby z hlediska energetiky a mobility. Bude vycházet ze stávajících mechanismů solidarity a doplňovat je. Sociální klimatický fond poskytne na období 2025–2032 z nového systému obchodování s emisemi v rozpočtu EU 72,2 miliardy EUR v běžných cenách. Umožní členským státům podporovat zranitelné domácnosti s nízkými a středními příjmy, uživatele dopravy a mikropodniky postižené dopadem rozšíření obchodování s emisemi na stavebnictví a dopravu. Bude zahrnovat podporu investic do zvyšování energetické účinnosti a renovací budov, čistého vytápění a chlazení a začlenění energie z obnovitelných zdrojů způsobem, který může udržitelným způsobem snížit jak emise CO2, tak účty za energii pro zranitelné domácnosti a mikropodniky. Bude rovněž financovat přístup k mobilitě s nulovými a nízkými emisemi. Prostřednictvím fondu a mimo jiné prostřednictvím facility na podporu oživení a odolnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj se realizují a poskytují ekologické investice, avšak v případě potřeby a je-li to žádoucí, může fond pokrývat přímou podporu příjmů.
Objem fondu bude v zásadě odpovídat 25 % očekávaných příjmů z nového obchodování s emisemi v odvětví stavebnictví a silniční dopravy, a to jeden rok před tím, než vstoupí v platnost stanovení ceny uhlíku, aby byl připraven na změnu. Finanční prostředky z fondu se budou kombinovat s příspěvky členských států ve výši nejméně 50 %. Aby se zohlednil tento nový nástroj, Komise brzy navrhne změnu rozhodnutí o vlastních zdrojích a víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Kromě toho má Komise v úmyslu stanovit pro členské státy prostřednictvím návrhu doporučení Rady další pokyny ohledně toho, jak nejlépe řešit sociální a pracovní aspekty klimatické transformace.
Komise posoudí fungování Sociálního klimatického fondu v roce 2028, a to i s ohledem na žádoucí účinky nařízení o sdílení úsilí a uplatňování obchodování s emisemi v nových odvětvích.
V zájmu dalšího posílení sociálního rozměru vyzývá Komise členské státy, aby kromě Sociálního klimatického fondu využily ke zmírnění dopadu na tyto domácnosti a uživatele dopravy s nízkými a středně nízkými příjmy i část příjmů z dražeb povolenek pro odvětví stavebnictví a silniční dopravy.
Členské státy s vyšším podílem fosilních paliv ve skladbě zdrojů energie, vyššími emisemi skleníkových plynů, vyšší energetickou náročností a nižším HDP na obyvatele budou moci rovněž využít navýšených prostředků z Modernizačního fondu. Zdroje v tomto fondu budou záviset na ceně uhlíku, ale fond bude navýšen o dalších 192,5 milionu povolenek.
V neposlední řadě bude rovněž existovat trvalá solidarita v rámci nařízení o sdílení úsilí a systému EU pro obchodování s emisemi, zejména v rámci níž se mezi členské státy přerozdělí desetina povolenek pro dražby.
2.2 Konkurenceschopná transformace: nové příležitosti prostřednictvím průmyslových a odvětvových změn
Dosažení cíle pro rok 2030 bude vyžadovat systémovou transformaci v celém hospodářství. Integrované plánování, provádění a monitorování ekologické transformace do roku 2030 zajistí nadcházející revize vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a nařízení o správě energetické unie. Tyto revize umožní EU a jejím členským státům dosáhnout vyváženého pokroku. Návrhy z balíčku "Fit for 55" tento cíl odrážejí v opatřeních napříč odvětvími průmyslu, dopravy, stavebnictví a energetiky. Doplňkové a cílené politiky na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni urychlí změnu chování, technologické inovace a jejich zavádění i rozvoj nové infrastruktury. Základním kamenem balíčku je stavět na významných úspěších systému EU pro obchodování s emisemi tím, že se posílí a uplatní na nová odvětví, v nichž dosud nedošlo ke snižování emisí. Zkušenosti z posledních 16 let ukázaly, že obchodování s emisemi je vysoce účinným mechanismem ke snižování emisí nákladově efektivním způsobem, neboť příjmy, které vytváří, lze využít na podporu přechodu na čistší výrobu a na stimulaci inovací.
Vedle signálu o ceně uhlíku jsou zapotřebí jasné cíle, které by vedly ke změně, například v revidovaném nařízení o sdílení úsilí, které členským státům umožní přijmout vnitrostátní opatření k řešení emisí v odvětvích stavebnictví, dopravy, zemědělství, odpadového hospodářství a malých průmyslových odvětví. Návrh by měl přinést snížení emisí z těchto odvětví v celé EU do roku 2030 o 40 % ve srovnání se situací v roce 2005. Zásady pro přidělení relativního úsilí jednotlivým členským státům zůstávají stejné jako dříve. Jejich různé schopnosti přijímat opatření budou nadále uznávány tím, že se stanoví vnitrostátní cíle založené na HDP na obyvatele s úpravami zohledňujícími vnitrostátní podmínky a nákladovou efektivnost.
Ostatní politiky balíčku, jimiž se podnítí změny ve veřejných a soukromých investicích, chování spotřebitelů a obchodních postupech, doplní uplatňování obchodování s emisemi v nových odvětvích. Z posouzení dopadů vypracovaných Komisí vyplývá, že rozhodnutí neuplatňovat obchodování s emisemi v těchto oblastech by vyžadovalo mnohem přísnější regulační opatření ve všech odvětvích, než je navrženo v tomto balíčku, zejména pokud jde o normy pro paliva, energii z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost, jakož i zdanění.
2.2.1 Průmyslová transformace a stanovení ceny uhlíku
Ekologická transformace představuje pro průmysl EU velkou příležitost, neboť svět nás následuje v rozvoji trhů s čistými novými technologiemi a výrobky a v poskytování udržitelných, místních a kvalifikovaných pracovních míst v celé EU. Průmysl EU je připraven investovat, ale potřebuje předvídatelnost a soudržný regulační rámec, přístup k infrastruktuře a podporu inovací.
Balíček obsahuje nové požadavky na průmysl, pokud jde o dekarbonizaci výrobních procesů, ale také podpůrné mechanismy pro zavádění nových technologií. Inovační fond, který podporuje investice podniků a malých a středních podniků do čisté energie, zvýší financování inovativních projektů a infrastruktury na dekarbonizaci průmyslu. Zvláštní pozornost bude věnována projektům v odvětvích, na něž se vztahuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích.
Vzhledem k potřebě výraznějšího snížení emisí dnes Komise navrhuje, aby odvětví, na něž se vztahuje revidovaný systém EU ETS, musela do roku 2030 snížit své emise skleníkových plynů o 61 % ve srovnání s úrovněmi z roku 2005. Abychom toho dosáhli, musíme snížit roční emisní strop v souladu s postupem k dosažení vyšší úrovně ambicí do roku 2030.
V zájmu posílení úlohy stanovení ceny uhlíku v odvětví dopravy Komise navrhuje postupně rozšířit stávající systém EU pro obchodování s emisemi v období 2023–2025 na námořní odvětví. Větší úsilí bude rovněž vyžadováno od leteckých provozovatelů, aby snížili své emise, a proto Komise navrhuje postupně zrušit bezplatné emisní povolenky, které toto odvětví v současné době dostává. S cílem řešit také emise z letecké dopravy na celosvětové úrovni se prostřednictvím směrnice o systému EU pro obchodování s emisemi bude provádět program kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (CORSIA). Nadále budeme provádět vnitrostátní politiky a pokračovat ve spolupráci s našimi partnery na mezinárodní úrovni prostřednictvím Mezinárodní námořní organizace a Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).
Fosilní paliva používaná v silniční dopravě a stavebnictví jsou významnými zdroji emisí a znečištění. Vzhledem k tomu, že dosud bylo velmi obtížné tato odvětví dekarbonizovat, mají také velký potenciál pro inovace a vytváření pracovních míst. Například obchodování s emisemi v silniční dopravě zvýší pobídky pro dodávky čistších paliv do stávajících vozidel. To povede k vývoji dostupných paliv na trhu pro stávající vozový park a přiměje poskytovatele služeb k dekarbonizaci svých paliv. Cena uhlíku však sama o sobě nezaručuje rychlý přechod k mobilitě s nulovými emisemi, neboť k tomu jsou zapotřebí doplňkové politiky, včetně dobíjecí infrastruktury.
Podobně i uplatňování obchodování s emisemi na paliva v odvětví stavebnictví pomůže uvést na trh čistší topná paliva, zkrátit dobu návratnosti investic do renovací a urychlit změnu paliva pro vytápění a chlazení ve stávajících budovách. Výše uvedené doplní politická opatření ke zlepšení energetické účinnosti budov a energetických spotřebičů a systémů tak, aby se snížila také celková potřeba energie v našich domácnostech a v oblasti vytápění a chlazení.
Z tohoto důvodu Komise navrhuje zahájit obchodování s emisemi pro silniční dopravu a stavebnictví od roku 2026. Obchodování se bude realizovat v samostatném systému zaměřeném na dodavatele paliv na začátku dodavatelského řetězce, přičemž výrobcům paliv bude uložena povinnost dodržovat podmínky systému, aniž by se na něm přímo podíleli jednotlivé domácnosti nebo uživatelé silniční dopravy. Emise ze silniční dopravy a stavebnictví budou omezeny stropem, přičemž tento strop bude postupně snížen tak, aby celkové emise klesaly.
Jestliže mezinárodní partneři nesdílí srovnatelné ambice jako EU, hrozí riziko úniku uhlíku v případě, že se výroba přesune z EU do jiných zemí s nižšími ambicemi v oblasti snižování emisí. Pokud se toto riziko naplní, celosvětové emise se nesníží. Z tohoto důvodu, jak je podrobněji uvedeno v oddíle 4 tohoto sdělení, Komise navrhuje mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, který stanoví cenu za dovoz omezeného počtu vysoce znečišťujících výrobků na základě jejich obsahu uhlíku.
Tato průmyslová transformace na klimatickou neutralitu do roku 2030 a dále musí být společným a inkluzivním úsilím, které je koncipováno společně s průmyslovými ekosystémy. Aktualizovaná průmyslová strategie oznámila spoluvytváření způsobů transformace se sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami s cílem nastínit, jak nejlépe zrychlit dvojí přechod a jak z něj těžit, a zároveň zohlednit rozsah, rychlost a podmínky každého ekosystému. Tyto způsoby určí rozsah potřeb, včetně rekvalifikačních, investičních nebo technologických potřeb, a na základě vstupů, jako jsou plány průmyslové strategie, navrhnou opatření k jejich uspokojení. Prioritou jsou ekosystémy, které se zavázaly k transformaci, čelí největším výzvám a byly silně zasaženy krizí, například v oblasti mobility, stavebnictví a energeticky náročných odvětví.
Komise uznává, že ekologická transformace může být úspěšná pouze tehdy, pokud má EU kvalifikovanou pracovní sílu, kterou potřebuje, aby zůstala konkurenceschopná. Vzdělávání a odborná příprava mají zásadní význam pro zvyšování povědomí a zvyšování dovedností pro zelenou ekonomiku v rámci nástrojů, jako je zelená složka programu Erasmus+ a Koalice pro vzdělávání v oblasti klimatu. Prostřednictvím Evropské agendy dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost Komise zavádí stěžejní opatření, jejichž cílem je vybavit lidi správnými dovednostmi potřebnými pro ekologickou a digitální transformaci. V rámci agendy Komise rovněž usnadňuje vypracování závazků týkajících se změny kvalifikace a prohlubování dovedností ve všech průmyslových ekosystémech. Různé ekosystémy, včetně automobilového ekosystému, se již zavázaly, že v rámci celého hodnotového řetězce rekvalifikují a prohloubí dovednosti svých pracovníků v rámci Paktu pro dovednosti.
2.2.2 Čistší mobilita a pohonné hmoty
K dosažení nulových emisí v dopravě a ke snížení znečištění ovzduší jsou kromě stanovení ceny uhlíku zapotřebí i jiná opatření, neboť doprava představuje téměř čtvrtinu emisí skleníkových plynů v EU a je hlavní příčinou znečištění ovzduší ve městech. Emise jsou stále vyšší než v roce 1990, přičemž k dosažení klimatické neutrality bude nutné do roku 2050 snížit celkové emise z dopravy o 90…
