6.3.5.2.4
Zásady pro umisťování a připojování
Ing. Vítězslav Šťastný, CSc. a kolektiv
NahoruVšeobecně
Omezovač přepětí omezuje přepětí na hodnotu napětí
Up, které se nazývá ochranná hladina omezovače.
Ochranná hladina omezovače Up je napětí na jeho
svorkách, při daném tvaru a vrcholové hodnotě procházejícího proudu. Určité
hodnoty napětí charakterizující ochrannou hladinu omezovače lze vyčíst z
katalogových údajů výrobců – jsou to tzv. reziduální neboli zbytková napětí
omezovače Ures pro různé velikosti impulsních proudů a jejich tvary.
Např. u omezovačů do sítí 22 kV s Uc = 25 kV se pohybují
Ures v rozmezí 60 kV pro spínací impulsy s pomalým čelem a proudem
řádově stovek ampérů až po 90 kV při strmém atmosférickém proudovém impulsu 10
kA s čelem 1 ms.
Na obrázku 4 je schéma připojení omezovače k chráněnému
zařízení, v tomto příkladě transformátoru. Vlna přepětí přichází po vedení do
bodu S1 a zde se dělí a pokračuje jednak po vodiči a k
transformátoru, jednak po vodiči b k omezovači. Od transformátoru, který
má pro impulsní přepětí vysokou impedanci, se přepětí odrazí se stejnou
polaritou a vznikne kladný rozdíl přepětí ∆Ua mezi transformátorem a
bodem S1. Od omezovače, který tvoří pro přepětí převyšující
Up zkrat, se přepětí odrazí s opačnou polaritou a vznikne záporný
rozdíl přepětí –∆Ub mezi omezovačem a bodem S1. Celkový
rozdíl napětí mezi omezovačem a transformátorem se rovná hodnotě ∆U =
∆Ua a ∆Ub. O tento rozdíl je přepětí na transformátoru
vyšší než na svorkách omezovače.
Obrázek 4 – Jednopólové schéma ochrany s vyznačením úseků
vodiče a a vodiče b
Na vodiči b vzniká zhruba 2x až 3x větší rozdíl
impulsního přepětí než na vodiči a. Je to tím, že vodičem b narozdíl od vodiče a navíc protéká velký impulsní bleskový proud řádu kA
s velkou strmostí nárůstu a tak na vodiči b vzniká reaktanční úbytek
přepětí. Proto je důležité, aby vodič b měl co nejmenší indukčnost
(dostatečný průřez) a byl co nejkratší.
Do délky vodiče b je nutné započítat jak délku vodiče
b1 mezi bodem připojení S1 a vn elektrodou omezovače, tak
délku vodiče b2 mezi spodní elektrodou omezovače a bodem
S2, kde se spojuje uzemnění omezovače a chráněného zařízení: b =
b1 + b2.
Do délky vodiče a se započítává jak délka vodiče
a1 mezi bodem připojení S1 a vn svorkou chráněného
zařízení, tak délka vodiče a2 mezi uzemňovací svorkou chráněného
zařízení a bodem S2, kde se spojuje uzemnění omezovače a chráněného
zařízení: a = a1 + a2.
Pokud je součástí vodičů a2 nebo b2 příhradová nebo jiná rozměrná kovová konstrukce, její délka se
nezapočítává.
NahoruObecně platná pravidla pro připojování
Z uvedené charakteristiky vyplývají čtyři pravidla, která lze
při ochraně v sítích vn uplatnit obecně:
-
Omezovače přepětí a zařízení, které má být chráněno, musejí
být uzemněny na společný systém uzemnění. Galvanické propojení mezi
uzemňovacími svorkami omezovačů a uzemněním chráněného zařízení musí být co
nejkratší.
-
Celková délka vodičů a a b připojení
omezovačů k chráněnému zařízení musí být co nejkratší.
-
Vždy se doporučuje, aby vodič b byl co nejkratší,
nebo alespoň kratší než vodič a.
-
Pro připojování jsou páskové vodiče vhodnější než s kruhovým
průřezem, protože při stejném průřezu mají páskové vodiče menší indukčnost a
impulsní úbytky přepětí na nich jsou menší. Minimální průměr připojovacího
vodiče je 6 mm. Minimální šířka páskového vodiče je 12 mm.
NahoruOchranný dosah omezovače
Zařízení je v ochranném dosahu omezovače, pokud pro zvolený
případ nejnepříznivějšího přepěťového namáhání přepětí na zařízení nepřekročí
izolační výdržnou hladinu zařízení.
Ochranný dosah neboli ochranná vzdálenost omezovače přepětí jsou
různé v různých konfiguracích chráněných zařízení a nelze je stanovit
jednotně.
Protože přepěťové charakteristiky jsou odlišné v různých
konfiguracích chráněných zařízení, je ochrana v typických případech řešena
jednotlivě, viz bod 7.
NahoruPodpůrná ochranná opatření
Jsou to z hlediska ochrany omezovači přepětí důležitá doplňková
ochranná opatření, která činí systém ochrany více…