Řešení nárůstu cen energie: Soubor opatření a podpor

10.2019.1

Řešení nárůstu cen energie: Soubor opatření a podpor

Evropská komise

 Nahoru1. Úvod

Evropská unie se stejně jako mnoho jiných regionů světa v současné době potýká s prudkým nárůstem cen energií. Je to velký problém pro občany, podniky, evropské orgány i vlády v celé EU.

Ceny stoupají hlavně proto, že se v souvislosti s oživením hospodářství zvýšila celosvětová poptávka po energii obecně a po plynu zvlášť. I když ceny energií kolísaly i v minulosti, v současné době je EU v situaci, kdy se začíná zotavovat z krize způsobené onemocněním COVID-19. Perspektiva vyšších účtů za energii přichází právě v době, kdy je mnoho evropských domácností a podniků oslabeno ztrátami příjmů, k nimž došlo v důsledku pandemie. To může mít dopad na oživení a jeho spravedlnost a inkluzivnost. Hrozí také, že dojde k oslabení podpory transformace energetiky a důvěry v ní, přestože transformace je nutná nejen k odvrácení katastrofální změny klimatu, ale také ke snížení zranitelnosti EU vůči kolísání cen fosilních paliv.

Evropská komise chce prioritně pomáhat řešit nežádoucí dopad na domácnosti a podniky. V návaznosti na názory vyjádřené členskými státy a Evropským parlamentem vypracovala toto sdělení s cílem přijmout a podpořit vhodná opatření ke zmírnění dopadu dočasných zvýšení cen energie.

Politický rámec EU již členským státům umožňuje okamžitě přijmout řadu cílených opatření na ochranu zranitelných spotřebitelů a zmírnění dopadů na průmysl. Většina členských států již taková opatření k řešení současné situace oznámila. Zde navržený soubor opatření umožňuje přistoupit k ochraně nejohroženějších osob koordinovaným způsobem. Soubor je pečlivě nastaven, aby přispěl k řešení negativních dopadů náhlých zvýšení cen a zajištění cenové dostupnosti, aniž by vedl k roztříštění jednotného evropského trhu s energií nebo k ohrožení investic do odvětví energetiky a ekologické transformace. 

Přestože dodávky energie nejsou bezprostředně ohroženy a trhy v současné době očekávají, že se velkoobchodní ceny plynu do dubna 2022 stabilizují na nižší úrovni, je před zimní sezónou nutné pečlivě sledovat stav zásob plynu a řádné fungování trhu s plynem. Toto sdělení se týká okamžitých opatření, ale podává také přehled o koordinovaných opatřeních, která Komise hodlá přijmout ve střednědobém horizontu, aby zajistila lepší připravenost na kolísání cen plynu a zároveň snížila závislost EU na fosilních palivech.

 Nahoru2. Ceny energií 

V důsledku levnějších paliv, utlumené poptávky a rychle rostoucí výroby energie z obnovitelných zdrojů se velkoobchodní ceny energie v roce 2019 prudce snížily a v roce 2020 byly ceny elektřiny často záporné. Tento pokles se v průběhu letošního roku náhle zvrátil. Velkoobchodní ceny elektřiny se meziročně zvýšily o 200 % 1 . Toto zvýšení se promítlo i do maloobchodních cen, ale v mnohem menším rozsahu (+9 %, průměr EU do srpna 2021 2 ).

2.1. Co způsobuje současný nárůst cen?

Současné zvýšení cen elektřiny je způsobeno především celosvětovou poptávkou po plynu, která strmě roste souběžně s hospodářským oživením. Rostoucí poptávka nebyla vyrovnána zvýšením nabídky, takže se její účinky projevily nejen v EU, ale i v jiných regionech světa. Kromě toho z Ruska přichází nižší objemy plynu, než se očekávalo, což spolu s přibližující se topnou sezónou zvyšuje napětí na trhu. Společnost Gazprom sice plní své dlouhodobé smlouvy s evropskými protějšky, ale nenabízí téměř žádnou dodatečnou kapacitu ke zmírnění tlaku na trhu EU s plynem. Dodávky plynu jsou omezeny i kvůli tomu, že během pandemie byla odložena údržba infrastruktury.

Vzhledem k tomu, že ceny zemního plynu mají ve velké části EU rozhodující vliv na ceny elektřiny, lze současný nárůst cen elektřiny přičíst této skutečnosti. Ceny elektřiny se navíc zvýšily také v důsledku sezónních povětrnostních podmínek (v létě málo srážek a větru), kvůli nimž se v Evropě vyrobilo méně energie z obnovitelných zdrojů.

V roce 2021 rovněž prudce stoupla evropská cena uhlíku, i když mnohem méně než cena plynu. Dopad zvýšení cen plynu na cenu elektřiny je devětkrát vyšší než dopad zvýšení ceny uhlíku 3 . Cena uhlíku se letos zvýšila zhruba o 30 EUR na tunu CO2, takže se v současné době blíží 60 EUR za tunu CO2. Cena vzrostla kvůli vyšší poptávce po povolenkách mimo jiné v důsledku zvýšení hospodářské aktivity po pandemii COVID-19 a kvůli očekáváním spojeným s ambicemi v oblasti klimatu do roku 2030. Vysoké ceny plynu samy o sobě přispívají k rostoucí ceně uhlíku, neboť vedou k většímu využívání uhlí pro výrobu energie a následně k vyšší poptávce po emisních povolenkách. Systém ETS obsahuje ochranné mechanismy pro řešení situací, v nichž dochází k nadměrnému kolísání cen. Komise bude vývoj cen uhlíku i nadále sledovat, přestože podmínky pro aktivaci ochranných mechanismů nejsou v současné době splněny 4 . Je důležité poznamenat, že cena uhlíku ze systému ETS představuje základní pobídku k přechodu na levnější energii z obnovitelných zdrojů, energeticky účinnější a výkonnější budovy a na nízkouhlíkové zdroje energie, což v dlouhodobém horizontu přispívá k nižším velkoobchodním cenám a snižuje zranitelnost vůči celosvětovým otřesům, jako je ten současný.

Zemní plyn stále hraje významnou úlohu ve skladbě zdrojů energie v EU. V současné době představuje přibližně čtvrtinu celkové spotřeby energie v EU. V současné době se přibližně 26 % zemního plynu spotřebovává v odvětví výroby elektrické energie (včetně zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny) a přibližně 23 % v průmyslu. Zbytek využívají povětšinou domácnosti a sektor služeb, zejména pro vytápění a chlazení 5 . Ačkoli jsme v posledních letech byli svědky přechodu na plyn a obnovitelné zdroje energie, přičemž podíl jaderné energie zůstával přibližně na úrovni 25 % skladby zdrojů energie, v některých členských státech se kvůli rostoucím cenám plynu tento trend přinejmenším dočasně zvrátil a začalo se opět více využívat uhlí, přestože produkuje vyšší intenzitu CO2 na MWh.

V roce 2019 činila míra závislosti EU na dovozu energie 61 % (56 % v roce 2000). Vysoká závislost na dovozu 6 vystavuje hospodářství EU a klíčová odvětví problémům souvisejícím s velkými výkyvy cen fosilních paliv obchodovaných na světových trzích. Ceny plynu rostou na celém světě, ale výrazněji na regionálních trzích čistých dovozců, jako je Asie a EU. V roce 2021 se ceny v EU ztrojnásobily a v Asii se více než zdvojnásobily, zatímco v USA se jen zdvojnásobily.

2.2. Dopad vysokých cen energie

Současné vysoké ceny plynu a elektřiny mají negativní dopady ve většině členských států, i když v různé míře a v různých momentech. Vazba mezi velkoobchodními a maloobchodními cenami se v jednotlivých členských státech liší a závisí na regulaci a struktuře maloobchodních cen a skladbě zdrojů energie. Velkoobchodní prvek obvykle tvoří pouze třetinu konečné ceny, zbytek tvoří náklady na přenos a distribuci a daně a poplatky. Maloobchodní ceny byly ovlivněny nejvíce tam, kde plyn hraje ve skladbě zdrojů energie větší roli, a zvýšení cen se dříve projevilo tam, kde jsou smlouvy o maloobchodních cenách úžeji napojeny na velkoobchodní ceny. Je pravděpodobné, že v členských státech, kde jsou běžnější dlouhodobé smlouvy, se budou ceny pomalu a postupně zvyšovat v nadcházejících týdnech a měsících.

I když současné strmé nárůsty cen mají dopad na každého, nejvíce dopadají na domácnosti, které již trpí energetickou chudobu, a na domácnosti s nízkými a nižšími středními příjmy, protože takové domácnosti již na energii vynakládají výrazně vyšší podíl svých příjmů 7 . Komise energetickou chudobu pozorně sleduje. Z nejnovějších dostupných údajů vyplývá, že v roce 2019 nebylo schopno dostatečně vytápět své domovy asi 7 % obyvatel EU-27, tj. 31 milionů lidí, situace se přitom výrazně liší mezi jednotlivými příjmovými skupinami i členskými státy. Kromě toho žilo v uvedeném roce 6 % obyvatel EU v domácnostech s nedoplatky na účtech za služby.

Sociální a distribuční účinky závisejí na stávajících smlouvách a na regulačních rámcích, např. na ochranných opatřeních chránících především zranitelné spotřebitele a spotřebitele trpící energetickou chudobou. Mezi tato ochranná opatření mohou patřit opatření sociální a veřejné politiky, včetně sociálních tarifů, a další opatření, která jsou v souladu s vnitřním trhem EU s energií, především se směrnicí o elektřině 8  , směrnicí o plynu 9  a pokyny Komise 10 .

Rostoucí ceny plynu a elektřiny mohou mít rovněž velký dopad na průmysl a malé a střední podniky. Dopad vysokých cen energie není rovnoměrně rozložen mezi odvětví, zatímco v průmyslových odvětvích prudký nárůst cen brzdí výrobu, v odvětví služeb nemá tak výrazný dopad. Současná situace vyostřuje problémy s likviditou, s nimiž se některé podniky, zejména malé a střední, potýkají v důsledku pandemie COVID-19, dopady jsou opět v různých odvětvích různé.

Vysoké ceny energie ovlivňují globální a evropské dodavatelské řetězce, což má dopad na výrobu, zaměstnanost a ceny. Tvrdě jsou zasažena energeticky náročná odvětví 11 . Příkladem může být odvětví hnojiv. Výroba v tomto odvětví, která je vysoce závislá na zemním plynu jako surovině, se stala nerentabilní, a proto se v posledních týdnech podstatně snížila. To ovlivňuje pracovní místa v tomto odvětví. Kromě toho se očekává, že nižší výroba hnojiv dočasně povede k vyšším cenám potravin nebo nižším maržím pro potravinářský průmysl.

Zvýšení cen energií má rovněž významný a bezprostřední dopad na odvětví dopravy a mobility, protože vede k vyšším nákladům pro řidiče, cestující a uživatele nákladní dopravy.

Celosvětově vysoké ceny energie mohou rovněž vést ke snížení výroby, a tedy i nabídky surovin a součástek. V této chvíli se s tímto problémem potýkají různí výrobci v EU, kteří jsou na těchto součástkách a materiálech závislí, názornými příklady v EU jsou v současné době hořčík a automobilový průmysl.

Pokud jde o makroekonomický dopad, prudký nárůst cen energií přispěl k vyšší inflaci. Po několika letech začala inflace od začátku tohoto roku výrazně růst v EU i v mnoha dalších vyspělých ekonomikách. To lze z větší části vysvětlit přechodnými faktory, mezi něž patří návrat některých cen komodit z jejich historicky nízké úrovně zpět na úroveň před pandemií nebo nad ní a nedostatečná nabídka určitého zboží. Vzhledem k tomu, že se očekává, že tyto faktory budou přechodné, inflace by se od příštího roku měla opět snížit.

Celkově se hospodářství EU zotavuje rychleji, než se očekávalo, a předpokládá se, že v krátkodobém horizontu bude růst pokračovat. První dopady na fiskální salda budou záviset na tom, do jaké míry se fiskální příjmy zvýší v důsledku vyššího výběru DPH z energetických produktů a vyšších než očekávaných příjmů z dražby emisních povolenek na jedné straně a na rozsahu opatření zaměřených na ochranu koncových uživatelů na straně druhé, zejména na převodu veřejných prostředků zaměřeném na zranitelné domácnosti nebo na snížení DPH.

2.3. Trendy a očekávání

Současná očekávání trhu s energetickými komoditami 12 naznačují, že stávající zvýšení cen bude pravděpodobně dočasné. Je pravděpodobné, že velkoobchodní ceny plynu zůstanou v zimních měsících vysoké a od dubna 2022 budou klesat. Ceny však pravděpodobně zůstanou vyšší než průměr za poslední roky 13 .

Ačkoli je současná úroveň skladování plynu v Evropě napjatá 14 , zdá se, že je vhodné řešit riziko dodávek v zimě podobně jako v minulém roce. Vývoj počasí během zimní sezóny je však klíčovou proměnnou, kterou je třeba sledovat.

Využití skladovací kapacity

Zdroj: Gas Infrastructure Europe

Nařízení EU, které upravuje bezpečnost dodávek zemního plynu 15 , vytváří rámec pro připravenost EU na mimořádné situace a odolnost vůči narušení dodávek plynu. Upravuje výměnu informací a regionální spolupráci a vypracování pohotovostních plánů. Zahrnuje mechanismus solidarity, který lze aktivovat v mimořádných situacích, kdy by v zásobování plynem došlo ke krizi. Komise pravidelně svolává síť pro bezpečnost dodávek plynu a neustále sleduje situaci na regionální úrovni.

Ve střednědobém horizontu mohou cenové výkyvy pokračovat a nelze vyloučit budoucí dočasné prudké změny, neboť globální nabídka a poptávka se nemusí vždy hladce přizpůsobit geopolitickým, technologickým a ekonomickým faktorům.

Očekává se, že celosvětová poptávka po elektřině v důsledku celosvětového hospodářského oživení v roce 2021 vzroste o téměř 5 % a v roce 2022 o 4 %. Evropská poptávka po elektřině by v roce 2022 měla vzrůst téměř o 2 %.

 Nahoru3. Soubor opatření, která by napomohla k vyřešení tohoto problému

Současný prudký nárůst cen vyžaduje rychlou a koordinovanou reakci. Stávající právní rámec umožňuje EU a jejím členským státům přijmout opatření k řešení dopadů náhlých výkyvů cen.

Bezprostřední reakce by měla spočívat v přijetí individualizovaných opatření, která by rychle zmírnila dopad nárůstu cen na zranitelné skupiny, a která by bylo možné snadno upravit, pokud se situace těchto skupin zlepší, opatření by také neměla narušovat dynamiku trhu a netlumit pobídky pro přechod na dekarbonizované hospodářství. Ve střednědobém horizontu by se politická reakce měla zaměřit na zvýšení účinnosti využívání energie v EU, snížení závislosti na fosilních palivech, posílení odolnosti vůči náhlým nárůstům cen energie a poskytování cenově dostupné a čisté energie konečným uživatelům.

3.1. Okamžitá opatření na ochranu spotřebitelů a podniků

Dvacet členských států již přijalo nebo plánuje přijmout okamžitá opatření, většinou na zmírnění dopadu na nejzranitelnější osoby, menší podniky a energeticky náročná průmyslová odvětví. Jedná se především o zavedení cenových stropů a dočasných daňových úlev pro zranitelné spotřebitele energie nebo o poukazy a dotace pro spotřebitele a podniky.

Tato okamžitá opatření by mohla být částečně financována z příjmů z dražeb povolenek EU ETS, z odvodů a daní z cen energie a z ekologických daní. V současné situaci lze nepředvídané výdaje na cílené sociální podpory financovat z příjmů ze systému ETS, které jsou vyšší, než se očekávalo. Od 1. září 2020 do 30. srpna 2021 činily příjmy z dražeb povolenek 16  EU ETS 26,3 miliardy EUR. 

3.1.1. Mimořádná podpora příjmu a neodpojování od rozvodných sítí

Členské státy mohou poskytnout zvláštní sociální platby, jimiž nejohroženějším osobám po krátkou dobu pomohou platit účty za energii, nebo mohou poskytnout podporu na zlepšování energetické účinnosti, pokud přitom současně zajistí účinné fungování trhu. Podpora by mohla mít podobu paušálních plateb, aby byla zachována motivace ke snižování spotřeby energie a k investování do úspor energie. 

Kromě toho 17 mohou členské státy rovněž zavést ochranná opatření, která zabrání odpojení od energetické sítě, nebo mohou dočasně odložit platby spotřebitelů, kteří se při placení svých účtů potýkají s krátkodobými obtížemi. Několik členských států tato opatření zavedlo na začátku pandemie COVID-19 18 a mohly by je nyní prodloužit.

Komise na základě doporučení, které minulý rok přijala ohledně energetické chudoby 19 , vyzve zástupce členských států a energetických regulačních orgánů, aby se zapojili do diskuse o tom, jak nejlépe chránit zranitelné spotřebitele. Poskytne tak členským státům příležitost vyměnit si informace o osvědčených postupech a lépe vymezit cíle opatření na řešení energetické chudoby – v souladu se souvisejícími politikami EU, jako jsou energetická účinnost a vlna renovací.

Členské státy by mohly:

• Poskytnout časově omezené kompenzace a přímou podporu konečným uživatelům energie v situaci energetické chudoby, včetně rizikových skupin, např. prostřednictvím poukázek nebo úhradou části jejich účtů za energii, tato podpora by mohla být financována mimo jiné z příjmů ze systému ETS.

• Zavést a/nebo zachovat ochranná opatření s cílem zabránit odpojení od energetické sítě nebo dočasně odložit platby.

• Vyměňovat si osvědčené postupy a koordinovat opatření prostřednictvím koordinační skupiny Komise pro energetickou chudobu a zranitelné spotřebitele.

3.1.2. Daně

Daně a poplatky poskytují příjmy, jimiž lze financovat kompenzace pro nejzranitelnější domácnosti a odstraňování energetické chudoby, a zároveň vytvářejí pobídky pro investice do obnovitelných zdrojů energie a na podporu ekologické transformace.

Daně a odvody 20 z maloobchodních cen elektřiny a plynu se značně liší. V průměru představují 41 % ceny elektřiny pro domácnosti a 30 až 34 % ceny elektřiny pro průmysl a 32 % ceny plynu pro domácnosti a 13 až 16 % ceny plynu pro průmysl. Směrnice EU o zdanění energie 21  a směrnice o DPH 22  ponechávají členským státům určitou flexibilitu. Směrnice o zdanění energie umožňuje členským státům osvobodit od daně nebo uplatňovat sníženou sazbu na elektřinu, zemní plyn, uhlí a pevná paliva používaná domácnostmi. Členské státy mohou poskytnout osvobození od daně nebo snížit úroveň zdanění přímo, prostřednictvím rozlišené sazby nebo vrácením celé výše daně nebo její části. Snížené sazby musejí být cílené a nesmí vést k narušení trhu. Členské státy se mohou rozhodnout uplatňovat snížené sazby DPH na energetické produkty, pokud dodržují minimální sazby stanovené ve směrnici EU o DPH 23 , a konzultují Výbor EU pro DPH.

Některé členské státy využívají dodatečné daňové příjmy k poskytování paušálních kompenzací zranitelným domácnostem. Jiné převádějí část příjmů z ekologických daní na financování systémů sociální ochrany. Členské státy, v nichž odvody sloužící k financování dotací na výrobu energie z obnovitelných zdrojů představují významnou část maloobchodní ceny elektřiny, mohou zvážit financování těchto politik jinými veřejnými příjmy než účty za elektřinu. Taková změna financování by pro zranitelné spotřebitele znamenala výrazné snížení účtů za energii.

Cílem návrhu revidované směrnice o zdanění energie, který byl předložen v červenci 2021, je modernizovat zdanění energie v EU jeho sladěním s cíli EU v oblasti klimatu a zajištěním sociální spravedlnosti. Revidovaná směrnice by podpořila investice do obnovitelných zdrojů energie a jejich využívání a zavedla by možnost poskytování cílených výjimek na podporu zranitelných domácností a domácností trpících energetickou chudobou, zejména během přechodu na čistější energetický systém.

Členské státy by mohly:

• Snížit daňové sazby pro zranitelné skupiny obyvatel, na určitou dobu a cíleným způsobem.

• Zvážit, zda by bylo možné financovat režimy podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů jinými prostředky než odvody placenými v rámci účtů za elektřinu. 

3.1.3. Státní podpora

Opatření obecné povahy, která stejným způsobem pomáhají všem spotřebitelům energie, nepředstavují státní podporu. Tato neselektivní opatření mohou mít například podobu snížení daní nebo odvodů, snížené sazby na dodávky zemního plynu, elektřiny nebo dálkového vytápění. Pokud mají tyto vnitrostátní zásahy povahu podpory, lze je považovat za slučitelné s pravidly státní podpory, pokud splňují určité požadavky. Například podporu ve formě snížení harmonizovaných ekologických daní až do minimální výše stanovené ve směrnici o zdanění energie mohou členské státy provádět bez předchozího oznámení Komisi.

Cílenější podpůrná opatření mohou být využita k tomu, aby podnikům nebo průmyslovým odvětvím pomohla včas se přizpůsobit a plně se zapojit do transformace energetiky. Dodržování pravidel státní podpory a mezinárodních pravidel pro dotace zajistí, aby tato opatření nepatřičně nenarušovala hospodářskou soutěž nebo nevedla k roztříštěnosti vnitřního trhu. Podpora by měla být technologicky neutrální a neměla by diskriminovat 24 mezi podniky ve srovnatelné situaci. Neměla by rovněž oslabovat účinnost stávajících tržních mechanismů (včetně systému EU ETS), měla by být v souladu s obecnými cíli v oblasti dekarbonizace a cíli obsaženými ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu.

Měly by být podporovány dlouhodobé smlouvy o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Mohou být přínosem jak pro průmyslové uživatele elektřiny, tak pro výrobce energie z obnovitelných zdrojů. Jedná se o dlouhodobé smlouvy, v jejichž rámci se výrobce a kupující elektřiny dohodnou, že během delšího období za určitou cenu nakoupí a prodají určité množství elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tyto dohody poskytují výrobci jistotu ohledně určitého příjmu, zatímco uživatel může mít prospěch ze stabilní ceny elektřiny. Komise bude spolupracovat s členskými státy na usnadnění vzniku širšího trhu s dekarbonizovanými dohodami o nákupu energie, který by sahal nad rámec velkých podniků a zahrnoval i malé a střední podniky, například díky agregaci poptávky koncových uživatelů, odstranění administrativních překážek nebo zavedení standardních smluvních doložek. V krátkodobém horizontu mohou zavedení takových dohod podpořit doprovodná opatření, mezi něž patří navazování kontaktů, zavedení standardních smluv a snižování rizika finančními produkty InvestEU.

Členské státy by mohly:

• Přijmout opatření ke snížení nákladů na energii pro všechny konečné uživatele energie.

• Poskytnout podnikům nebo odvětvím podporu na překonání krize v plném souladu s rámcem pro státní podporu a využít přitom prostor pro flexibilitu stanovenou v tomto rámci a podpořit odklon od fosilních paliv.

• Usnadnit širší přístup k dohodám o nákupu elektřiny z obnovitelných zdrojů jiným než velkým podnikům, například zahrnout malé a střední podniky sloučením poptávky koncových uživatelů v souladu s pravidly hospodářské soutěže.

• Podpořit dohody o nákupu energie doprovodnými opatřením, například navazováním kontaktů, zavedením standardních smluv a snižováním rizika prostřednictvím finančních produktů InvestEU.

3.1.4. Posílení dozoru nad trhem

V současné situaci vysokých cen je více než kdy jindy důležité předvídat rizika pro bezpečnost dodávek a zajistit transparentnost a integritu fungování trhů a rozptýlit obavy z manipulativních praktik nebo zneužívání, a to i s ohledem na současný vývoj. Je proto nutné využít všechny nástroje pro sledování trhu a vymáhání práva, které má Komise k dispozici ve spolupráci s členskými státy.

EU má silný a spolehlivý nástroj, který umožňuje odhalovat manipulaci s trhem, nařízení o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (REMIT). Toto nařízení vytváří základ pro větší transparentnost a integritu trhu a v konečném důsledku chrání zájmy společností a spotřebitelů.

Ve veřejné diskusi o prudkém nárůstu cen energií vyvstala obava z možného narušení hospodářské soutěže ze strany společností působících na evropských trzích se zemním plynem. Komise v současné době přednostně prošetřuje veškerá tvrzení o možném protisoutěžním obchodním jednání společností produkujících a dodávajících zemní plyn do Evropy 25 . Komise úzce spolupracuje v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž (ECN) s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž členských států. Nástroje EU na ochranu obchodu mohou být rovněž velice užitečné pro zajištění otevřené a spravedlivé hospodářské soutěže mezi energeticky náročnými společnostmi ve třetích zemích a společnostmi sídlícími v EU.

Objevily se rovněž otázky týkající se fungování evropského trhu s uhlíkem a důvodů zvýšení cen uhlíku. Nejnovější informace o trhu však neobsahují žádné důkazy o tom, že spekulace jsou hlavní hnací silou ceny na trhu s uhlíkem. Ze zpráv Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) z poloviny září 2021 vyplývá, že většinu pozic (více než 90 %) drží subjekty, které plní povinnosti v oblasti dodržování předpisů v rámci ETS, a banky, které hrají důležitou úlohu při zajišťování potřeb společností zajišťujících dodržování předpisů. Účast finančních subjektů na trhu zvyšuje likviditu, což snižuje tlak na ceny.

Spravedlivá tvorba cen a integrita evropského trhu s uhlíkem je zaručena solidním režimem dohledu, který se vztahuje i na jiné finanční trhy 26 . Účast finančních subjektů na trhu by měla zvyšovat likviditu, a tak pomáhat snižovat volatilitu a tlak na ceny. S cílem podrobněji prozkoumat vzorce obchodního chování a případnou potřebu cílených opatření požádá Komise orgán ESMA, aby do 15. listopadu provedl první předběžné posouzení a pověří jej, aby do začátku roku 2022 provedl analýzu obchodování s emisními povolenkami. Komise následně posoudí, zda by určité obchodní chování vyžadovalo další regulační opatření. 

Komise:

• Prošetří náznaky možného chování narušujícího hospodářskou soutěž na trhu s energií.

• Požádá orgán ESMA, aby zvýšil sledování vývoje na evropském trhu s uhlíkem.

• Společně s Agenturou pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) a vnitrostátními orgány zajistí účinné prosazování nařízení REMIT.

3.1.5. Zapojení mezinárodních partnerů

Vzhledem ke globální povaze současného nárůstu cen může mezinárodní spolupráce v oblasti dodávek, přepravy a spotřeby zemního plynu pomoci udržet ceny zemního plynu pod kontrolou. Komise vede dialog s hlavními zeměmi produkujícími a spotřebovávají zemní plyn s cílem usnadnit obchod se zemním plynem. Cílem tohoto dialogu s našimi mezinárodními partnery je posílit likviditu a pružnost mezinárodního trhu s plynem s cílem zajistit dostatečné a konkurenceschopné dodávky zemního plynu.

Komise:

• Posílí svůj mezinárodní dosah v oblasti energetiky s cílem zajistit transparentnost, likviditu a flexibilitu mezinárodních trhů.

• Počátkem roku 2022 předloží strategii pro mezinárodní energetickou angažovanost, v níž mimo jiné zváží opatření nezbytná k zajištění bezpečnosti a konkurenceschopnosti mezinárodních trhů s energií během probíhající transformace energetiky.

3.2. Střednědobá opatření

Současný neočekávaný nárůst cen blíže osvětluje některé neznámé aspekty probíhajícího přechodu na čistou energii na celosvětové úrovni.

EU by se z této krize měla poučit a zvážit opatření, která sice nebudou mít okamžitý dopad na stávající situaci, nicméně posílí připravenost na možné budoucí cenové šoky, zvýší integraci a odolnost trhu, posílí postavení spotřebitelů, zlepší přístup k udržitelné energii a sníží závislost na nestabilních fosilních palivech.

EU bude i nadále vypracovávat opatření k usnadnění vytvoření…