6.3.6.5
Ochrana při poruše rozvodných elektrických zařízení nad AC
1000 V – ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí
Ing. Vítězslav Šťastný, CSc. a kolektiv
Soubor opatření a způsoby ochrany před dotykem neživých částí
elektrických zařízení nad AC 1000 V zajišťující ochranu před úrazem elektrickým
proudem v případě poruchy zařízení stanovovaly (kromě dalšího) dříve platné
technické normy ČSN 34
1010 z 06/1965, ČSN 33 2010 (návrh) z 07/1987 a ČSN 33
2000-4-41 z ledna 1966 a tři postupně vydávané podnikové normy energetiky
PNE 33 0000-1.
Ze současných platných norem řeší uvedenou problematiku ČSN 33
2000-4-41 z února 2000 (vč. vydaných Změn 1 a 2 a Opravy 1), přičemž
platnost této normy končí k 31. 1. 2009, a nově aktualizovaná PNE 33 0000-1,
ed. 4, Ochrana před úrazem elektrickým proudem v distribučních soustavách a
přenosové soustavě, platná od 1. 1. 2008.
Poznámka: ČSN 33
2000-4-41 , ed. 2, Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-41: Ochranná
opatření pro zajištění bezpečnosti – Ochrana před úrazem elektrickým proudem ze
srpna 2007 problematiku elektrických instalací nad AC 1000 V neobsahuje, a
ochranu při poruše zařízení nad AC 1000 V tudíž neřeší.
Z uvedeného je možno odvodit, že již počátkem roku 2009 zůstane
PNE 33 0000-1, ed. 4, jedinou platnou technickou normou komplexně řešící i
opatření ochrany před úrazem elektrickým proudem při poruše rozvodných zařízení
nad AC 1000 V.
PNE 33 0000-1, ed. 4, Ochrana před úrazem elektrickým proudem v
distribučních soustavách a přenosové soustavě
Poslední, 4. vydání podnikové normy energetiky PNE 33 0000-1,
platné od 1. 1. 2008, vychází z třetího vydání z roku 2003, které současně
nahrazuje, dále ze zkušeností s používáním normy a nových aplikací vydaných
norem ČSN 33
2000-4-41 , ed. 2, ČSN 33
2000-5-54 , ed. 2, a ČSN 33
2000-6 . Je základní bezpečnostní normou pro navrhování a provoz rozvodných
zařízení distribučních soustav a přenosové soustavy. Tvoří ucelený soubor z
hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem zařízení nn, vn, vvn, zvn a
může být v přiměřené míře použita i pro průmyslové a komunální rozvodné sítě AC
do 1000 V i nad 1000 V. Norma neřeší požadavky na sítě DC s napětím do 1500
V a nad 1500 V.
Dále uvedený text tohoto pojednání je zaměřen na problematiku
způsobu ochrany neživých částí (na ochranu před nepřímým dotykem), na kterých
mohou vzniknout při poruše rozvodných zařízení nad AC 1000 V nebezpečná
napětí.
Poznámka: Za neživou část, kterou je nutno
chránit proti nepřímému dotyku, je považována vodivá část elektrického
zařízení, které se lze dotknout a která není při obvyklém užívání živá, ale
může se stát živou v případě poruchy. Neživé části rozvodného elektrického zařízení nad AC 1000 V
jsou všechny neživé vodivé části zařízení a přístrojů, které mohou při poruše
izolace nebo zásahem oblouku přijít do styku s živými částmi zařízení.
Důležité související technické normy pro provedení ochrany
neživých částí zařízení nad AC 1000 V:
-
ČSN 33
3201 Elektrické instalace nad AC 1 kV
-
ČSN EN
50341-1 (33 3300) Elektrická venkovní vedení s napětím nad AC 45 kV –
Část 1 : Všeobecné požadavky – Společné specifikace
-
ČSN EN
50341-3 (33 3300) Elektrická venkovní vedení s napětím nad AC 45 kV –
Část 3 : Soubor Národních normativních aspektů – Změna 2
-
ČSN EN
50423-3 (33 3301) Elektrická venkovní vedení s napětím nad AC 1 kV do AC 45
kV včetně – Část 3 : Soubor Národních normativních aspektů
-
PNE 33 0000-2, ed. 3, Stanovení základních charakteristik
vnějších vlivů působících na rozvodná zařízení distribuční a přenosové
soustavy
-
PNE 33 0000-4, ed. 2, Příklady výpočtů uzemňovacích soustav
v DS a PS dodavatele elektřiny
-
PNE 33 0000-8 Navrhování a umisťování svodičů přepětí v
distribučních sítích nad 1 kV do 45 kV
-
PNE 33 3301 Elektrická venkovní vedení s napětím nad 1 kV
AC do 45 kV včetně
Dovolená dotyková napětí UTP pro omezené trvání
průtoku proudu u elektrických zařízení nad AC 1000 V
Z hlediska nebezpečí úrazu elektřinou je rozhodující proud, který
prochází lidským tělem. Proto prostředky ochrany před úrazem elektrickým
proudem u rozvodných elektrických zařízení musí splňovat některou z uvedených
podmínek:
-
trvale zamezit přístup k živým i neživým částem při provozu
elektrického zařízení s napětím vyšším než je mezní hodnota bezpečného
napětí;
-
omezit proud protékající lidským tělem při dotyku s neživými
částmi elektrických zařízení na úroveň, která není nebezpečná;
-
omezit dobu, po kterou při dotyku s neživými částmi
elektrických zařízení protéká proud lidským tělem tak, aby nenastaly nebezpečné
patofyziologické účinky u zasažených osob.
Mezní proud protékající lidským tělem lze však těžko udávat – pro
praxi je výhodnější vycházet z dotykových napětí. Mezní hodnoty napětí, které
jsou z hlediska dotyku ještě bezpečné, se volí pro dané zařízení podle
prostoru, ve kterém je zařízení umístěno, a času trvání poruch zařízení.
Dovolené dotykové napětí UTP (napětí na lidském
těle) pro omezené trvání průtoku proudu u elektrických zařízení nad AC
1000 V na neživých částech zařízení je odvislé od možnosti velikosti úrazu v
konkrétním prostoru a čase trvání poruch. PNE 33 0000-1, ed. 4, vychází při
stanovení velikosti hodnot UTP ze stejného principu jak pro
elektrické stanice, tak pro vedení vn, vvn a zvn. Každá zemní porucha je
odpojována automaticky nebo ručně. Neomezeně trvající dotyková napětí jako
následek zemních poruch tudíž nevznikají.
Poznámka: Pro kroková napětí (napětí v blízkosti neživých částí) PNE 33
000, ed. 4, povolené hodnoty nestanovuje. Vychází přitom z ČSN 33
3201 a ČSN EN
50341-1 , ze kterých vyplývá, že dovolené hodnoty krokových napětí jsou
vyšší než povolená dotyková napětí a proto, pokud uzemňovací soustava splňuje
požadavky na dotyková napětí, lze předpokládat, že se obecně nevyskytnou žádná
nebezpečná kroková napětí.
Dovolená dotyková napětí UTP pro elektrické
stanice
Meze dotykových napětí proti zemi jsou dány následujícím obrázkem
č. 1. Křivka představuje napětí, která se mohou objevit na lidském těle při
dotyku holou rukou proti bosé noze. Při stanovení křivky nebyly uvažovány
žádné přídavné odpory. Výpočty, které berou v úvahu přídavné odpory (např.
obuvi a vysoce odporových povrchových materiálů), představují křivky na obrázku
č. 2.
Obr. 1 Dovolená dotyková napětí UTP pro omezené trvání průtoku:
(Při trvání průtoku proudu delším než 10 s pro
UTP lze použít 75 V.)
Z průběhu křivky na obrázku 1 byly odvozeny základní hodnoty
dotykového napětí UTP pro elektrické stanice, které jsou uvedeny
v tabulce 1. U druhu rozvodného zařízení pod bodem a) tabulky nelze
vyloučit dotyk zařízení holou rukou proti bosé noze. U rozvodného zařízení pod
bodem b) tabulky lze rozumně předpokládat, že osoby pohybující se v prostorách
zařízení jsou obuty – viz křivky na obrázku 2.
Tab. 1 Dovolená dotyková napětí UTP pro elektrické
stanice:
Meze dotykových napětí v různých místech
Obrázek 2 ukazuje meze dotykových napětí, které se mohou objevit
na lidském těle v různých typických lokalitách. Křivky UD2,
UD3 a UD4 ukazují působení progresivně rostoucích
doplňkových odporů na meze dotykových napětí – na rozdíl od napětí
UD, které působí jako napěťový zdroj v obvodu, ve kterém se dotýká
osoba neživých částí zařízení při poruše, s hodnotou napětí zaručující
bezpečnost osoby používající známé doplňkové odpory, tj. obuv, izolační
materiál na povrch stanoviště.
Křivky na obrázku 2 platí pro:
křivka UD1 : R a = 0 Ω (příklad
1),
křivka UD2 : R a = 1 750 Ω, R a1 = 1 000, r E = 500 Ω·m (příklad 2),
křivka UD3 : R a = 4 000 Ω, R a1 = 1 000, r E = 2 000 Ω·m (příklad 3),
křivka UD4 : R a = 7 000 Ω, R a1 = 1 000, r E = 4 000 Ω·m (příklad
4).
Poznámka: R a = doplňkový odpor; R a1 = odpor obuvi (1000 Ω odpovídá průměrné hodnotě pro staré a vlhké boty); ρ E = rezistivita půdy v povrchové vrstvě.
Popis typických míst, odpovídajících výše uvedeným příkladům 1 až
4 a křivkám UD1 až UD4 na obrázku 2:
-
Příklad 1. Křivka UD1.
Místa, jako jsou hřiště, plavecké bazény, kempy, rekreační
plochy a podobná místa, kde se mohou shromažďovat lidé s bosýma nohama. Uvažuje
se pouze odpor lidského těla bez jakýchkoliv doplňkových odporů.
-
Příklad 2. Křivka UD2.
Místa, kde se může rozumně předpokládat, že lidé jsou obuti,
jako jsou chodníky veřejných cest, parkoviště apod. Je uvažován doplňkový odpor
1750 V.
-
Příklad 3. Křivka UD3.
Místa, kde se může rozumně předpokládat, že lidé jsou obuti a
rezistivita půdy je vysoká, např. 2000 V?m. Bere se v úvahu doplňkový odpor
4000 V.
-
Příklad 4. Křivka UD4.
Místa, kde se může rozumně předpokládat, že lidé jsou obuti a
rezistivita půdy je velmi vysoká, např. 4000 V?m. Bere se v úvahu doplňkový
odpor 7000 V.
Obr. 2 Příklady mezí dotykových napětí (rozdílu napětí
UD) jako funkce doby trvání poruchového proudu tF :
Popisy typických míst podle příkladů 1 až 4 a křivek
UD1 až UD4 na obrázku 2 se staly podkladem pro stanovení
hodnot dovolených dotykových napětí UTP pro venkovní vedení vn,
které jsou uvedeny v tabulce 2.
Tab. 2 Dovolená dotyková napětí UTP pro venkovní
vedení vn:
Odlehlá místa ve smyslu ČSN EN
50341-3 a ČSN EN
50423-3
Odlehlými místy – okolí podpěrných bodů, kde se lidé vyskytují
zřídka (nejsou často navštěvována lidmi) – se rozumí:
-
místa v nezastavěných prostorách (např. pole) ve vzdálenosti
větší než 10 m od okraje dálnic, silnic a místních komunikací,
-
místa dále než 50 m od soustředěné občanské a bytové
zástavby,
-
místa dále než 25 m od jednotlivých osamělých budov a
továrních objektů mimo soustředěnou zástavbu,
-
místa dále než 50 m od okraje volných rekreačních a
sportovních ploch mimo soustředěnou zástavbu (např. od areálu zdraví,
jednoduchých hřišť, parkových ploch apod.),
-
polní a lesní cesty.
Dovolená dotyková napětí UTP pro venkovní vedení vvn
a zvn:
Postupuje se podle ČSN EN
50341-1 a ČSN EN
50341-3 , Změna 2
Měření dotykových napětí
Měření dotykových napětí (měřicí metody jsou uvedeny v PNE 33
0000-1, ed. 4) se požaduje:
-
v elektrických stanicích s napětím 110 kV a vyšším (vvn,
zvn),
-
v průmyslových závodech, na jejichž území je vybudována
elektrická stanice s napětím 110 kV a vyšším (vvn, zvn),
-
v ostatních elektrických zařízeních vvn (zvn), pokud jsou tam
předepsány hodnoty dotykových napětí a nelze je prokázat jiným způsobem – např.
výpočtem,
-
v případech doporučených PNE 33 0000-1, ed. 4.
Opatření pro dodržení mezních hodnot dovolených dotykových
napětí
-
Zpracovaný návrh uzemňovací soustavy vycházející ze zásad
norem ČSN 33
3201 (pro elektrické stanice) a ČSN EN
50341-1 (pro venkovní vedení), zásad zapracovaných v PNE 33 0000-1, ed. 4,
části 5.
-
Kontrola provedených uzemnění v místě realizace a dokumentace
uzemňovacích soustav. Pro každou uzemňovací soustavu musí být k dispozici
situační plán, který obsahuje materiály a umístění zemničů včetně hloubek
jejich uložení. Pokud jsou k dosažení dovolených dotykových napětí potřebná
uznávaná zvláštní opatření (viz ČSN 33
3201 , normativní příloha D), musí být tato zahrnuta v projektu a popsána v
dokumentaci.
-
Pravidelná údržba uzemňovacích soustav v rámci Řádu
preventivní údržby.
Případy, kdy lze od kontroly hodnot dotykových napětí upustit –
venkovní vedení vn, vvn, zvn
Základní předpoklad – rychlé automatické vypínání poruchy
od zdroje – odpojení od zdroje je hlavní ochranou v čase do 1 s, záložní
ochranou do 5 s při současném splnění následujících (alespoň jednoho)
opatření:
-
místa často navštěvovaná lidmi – povrch terénu v okolí
podpěrného bodu je izolován trvanlivou izolační vrstvou do vzdálenosti 1,5 m od
kovové konstrukce (např. z živičné směsi o minimální tloušťce 10 cm), zemniče
nesmějí přesahovat okraj této vrstvy.
Nebo je-li provedeno ohrazení podpěrného bodu nevodivým
plotem, případně plastem pokrytým drátěným plotem i s holými vodivými
sloupky;
-
místa odlehlá, která nejsou často navštěvována lidmi –
nezasahují-li uložené zemniče do vzdálenosti větší než 15 m od přístupných
částí podpěrného bodu.
U venkovních vedení vn – za rovnocenné opatření se
považuje zřízení ekvipotenciálních kruhů (pro řízení rozložení potenciálu okolo
stožáru) nebo použití neprůrazných izolátorů, konzol z izolujícího materiálu
(odizolování stožáru).
Poznámka: V případech, kdy lze od kontroly hodnot dotykových napětí
upustit, nelze však pominout požadavky na uzemňování pro ochranu před účinky
blesku – viz ČSN EN
50341-3 – Změna 2, ČSN EN
50423-3 a PNE 33 0000-8.
Případy, kdy se vznik nebezpečných dotykových napětí
nepředpokládá
U elektrických zařízení v oblastech se souvislou zástavbou
napájených z kabelové sítě vn kabely s vodivými, oboustranně uzemněnými plášti
o celkové délce nad 1 km (viz ČSN 33
3201 , příloha K a PNE 33 0000-4, ed. 2) a s maximálním proudem zemního
spojení nebo jednofázového zkratu do 1500 A se vznik nebezpečných dotykových
napětí rozsahu této sítě nepředpokládá a není třeba je kontrolovat (celková
uzemňovací soustava).
Poznámka: ČSN 33
2000-5-54 čl. NA.15.3: "U společné uzemňovací soustavy větší než 10 000 mą
tvořené vzájemně propojenými náhodnými i strojenými zemniči se zemní odpor
neměří“.
Způsoby ochrany neživých částí elektrických rozvodných zařízení
nad AC 1000 V
Základní podstatou ochrany (ochranných opatření) je spojení
neživých částí se zemí (ochrana zemněním, jejíž podmínky a provedení se
liší podle typu sítě) a zajištění vypnutí poškozeného úseku (poruchy)
vedení.
Stanovení prostor z hlediska působení vnějších vlivů na konkrétní
druhy rozvodných zařízení obsahuje PNE 33 0000-2, ed. 3, platná od 1.
10. 2006 v příloze 1 a 2:
-
Příloha 1 – vyhodnocení vnějších vlivů na rozvodná zařízení
umístěná ve vnitřních prostorech,
-
Příloha 2 – vyhodnocení vnějších vlivů na rozvodná zařízení
umístěná ve venkovním prostoru a prostorách pod přístřeškem.
NahoruRozdělení ochran
Ochrana neživých částí může být vytvořena:
-
zemněním v sítích, kde není přímo uzemněný střed (uzel) (sítě
IT),
-
zemněním s rychlým vypnutím v sítích s přímo uzemněným středem
(uzlem) (sítě TT(r)),
-
zemněním s rychlým vypnutím v sítích, kde není přímo uzemněn
střed (uzel) (sítě IT(r)),
-
pospojováním (k uvedení na stejný potenciál) ,
-
izolací,
-
zábranou.
NahoruProvedení ochran
Podstatou ochrany je spojení neživých částí se zemí, kterým se
zabrání vzniku nebezpečného dotykového napětí na těchto částech.
Ochrana zemněním v sítích, kde není přímo uzemněný střed
zdroje (uzel)
Při ochraně zemněním nesmí napětí UTP na chráněné
neživé části trvale překročit hodnoty v tabulce č. 1.
NahoruOchrana v sítích IT
V sítích IT se připouští spojení fázového vodiče se zemí přes
velkou impedanci (např. měřicí transformátory napětí), které nevyvolá zemní
spojení.
-
V sítích s kompenzací zemních kapacitních proudů, kde se uzel
přechodně odporově uzemňuje, je dovolená doba tohoto přechodného uzemnění
maximálně 5 s a nejvyšší dovolený přídavný proud místem poruchy v důsledku
přechodného uzemnění je 300 A.
- V sítích, v nichž při dvojitém zemním spojení je zajištěno
rychlé vypnutí, se uzemnění a uzemňovací přívod nedimenzuje na proudy vyvolané
těmito poruchami.
Rovněž se uzemňovací přívod nedimenzuje na rozsah sítě přechodně
zvětšený na dobu nezbytně nutných provozních manipulací (např. spojování
kompenzovaných sítí, sítě uzemněné přes omezující impedanci, popř. jejich
kombinace).
Poznámka: Za rychlé vypnutí (rychlé
automatické vypínání poruchy odpojením od zdroje) se pokládá automatické
odpojení od zdroje, a to jako hlavní ochrana v čase do 1 s a záložní ochrana v
čase do 5 s. - c)
Odpor uzemnění RE (mimo zařízení v souvislé
zástavbě s kabely vn) musí být:
Velikost kapacitních proudů vedení lze určit výpočtem např. podle
přílohy č. 5 – 7 nebo je možno jej určit z nastavení tlumivky v napájecí
elektrické stanici, kdy kapacitní proud sítě odpovídá nastavenému proudu
zhášecí tlumivky ve vyladěném stavu sítě.
Materiál a minimální rozměry uzemňovacích přívodů a zemničů se
volí podle tabulky 10 a příloh A a B ČSN 33
3201 .
Nelze-li z technických nebo ekonomických důvodů při ochraně
zemněním vyhovět požadavku c), použije se tohoto dalšího opatření:
-
může-li při poruše vzniknout na chráněné neživé části napětí
vyšší, než je dovolené dotykové napětí, ale nejvýše 2 x UTP, stačí,
izoluje-li se místo do…