6.10.2
Metodika používaná v současné době regionálními distributory k
určení velikosti ztrát elektrické energie na jednotlivých napěťových úrovních
distribučního systému
Ing. Vítězslav Šťastný, CSc. a kolektiv
Běžnou konzervativní metodou zjišťování velikosti ztrát je rozdíl
mezi nakoupenou a prodanou elektrickou energií.Tento způsob určení však
nepřihlíží ke skutečnému, reálnému stavu distribuční soustavy. Obecné rozdělení
celkového objemu ztrát v technologickém procesu distribuce elektrické energie
na jednotlivé dílčí položky podle původu vzniku, je naznačeno na obrázku.
Všimněme si jednotlivých složek ztrát elektrické energie v průběhu
technologického procesu tak, jak jsou vyznačeny v předchozím grafu:
NahoruTechnické ztráty
Technické ztráty je možné pro určitý provozní stav, případně stavy,
více či méně teoreticky přesně vyhodnocovat, např. v průběhu dispečerské
přípravy provozu. Jde však o stacionární provozní stav, odpovídající zvoleným
provozním hodnotám zatížení, které byly použity při výpočtu rozdělení
proudového zatížení. Je tedy možno konstatovat, že pro zvolené okamžité hodnoty
zatížení jednotlivých prvků, charakterizující určitý provozní stav (provozní
režim) distribuční soustavy, můžeme určitým způsobem optimalizovat technické
ztráty v provozovaném síťovém systému, např. při splnění omezující podmínky
minimalizace investičních a provozních nákladů. Ovšem za skutečného provozu (za
reálných provozních podmínek) se zákonitě vyskytují odchylky od stacionárních
zvolených předpokládaných (plánovaných) podmínek, způsobené například
nepředpokládanými změnami odběrových charakteristik, změnou v nasazováním
zdrojů a nevhodným umístěním napájecích bodů, t.j. transformačních stanic
110/22kV. Totéž platí i při simulaci poruchových stavů, případně při provozu
poporuchové konfigurace sítí, při jiném trendu vývoje zatížení, než se
očekávalo, jiném tvaru diagramu zatížení, než se předpokládalo ve vybraných
variantách rozvoje analyzované distribuční soustavy. Zkreslení mohou být
způsobena i nepředpokládaným zvýšeným obsahem rušivých signálů generovaných
provozem nelineárních prvků obsažených jak v zařízení, tak ve spotřebičích.
Ztráty technologického charakteru, způsobené vlastním technologickým
procesem, tedy distribucí elektřiny od nadřazených napájecích bodů do míst
spotřeby, jsou závislé na elektrické vzdálenosti "zdroje“ od místa spotřeby, to
znamená na konfiguraci sítí distribučního systému, technických parametrech
zařízení a prvků tvořících danou konfiguraci a jejich provozních vlastnostech.
Nelze opomenout chybu způsobenou vlivem naměřených ukazatelů statistických
souborů zatížení. V neposlední řadě se projeví i vliv vyvolaný schopností a
možností zdrojů elektřiny připojených na předmětnou distribuční soustavu,
pokrýt poptávku oblasti spotřeby ve výkonu i energii.
NahoruPlánované ztráty technologického procesu
V neposlední řadě velikost technických ztrát je silně ovlivněna také
způsobem provozu celého elektrizačního systému (tzn.nadřazené i distribuční
soustavy), nebo některé její části. Zde máme na mysli přetoky jalové energie
induktivní i kapacitní povahy, způsob a časovou souslednost regulace napětí na
transformátorech 400/110kV a 110/22kV, možnost ovlivňování velikosti zatížení
(konečné spotřeby) např. pomocí HDO, a to pokud možno z nejvyšší hierarchické
úrovně řízení atd. Působením všech těchto faktorů dochází tak k diferenciaci ve
vývoji skutečných technických ztrát výkonu a energie (technologických ztrát)
oproti plánovaným, a to jak v kladném, tak i záporném smyslu. Pak tedy musíme
rozlišovat ztráty technologického procesu plánované (předpokládané), jejichž
velikost byla určena teoretickým výpočtem za předpokládané platnosti vstupních
údajů a diferenční technické ztráty (skutečné), které odpovídají reálným
provozním podmínkám a situacím (viz obr II.1.)
Zněním vyhlášky č.153/2001 Sb. a to § 1, odst. (2) je deklarováno,
že účinnost užití energie při rozvodu je určena…
