4.3.2.1
Distribuční sítě vysokého napětí 04: Zhášecí tlumivka a rezonanční křivka
Doc. Ing. Petr Toman, Ph.D. a kolektiv autorů
Jak již bylo řečeno, zhášecí tlumivka se instaluje v napájecích rozvodnách distribuční soustavy a připojuje se k uzlu napájecího transformátoru. V případě, že uzel transformátoru není vyveden, lze zhášecí tlumivku připojit k uměle vytvořenému uzlu třífázové nulové tlumivky nebo k uzlu nezatíženého pomocného transformátoru v zapojení YNd1, které jsou připojeny k přípojnicím hlavní napájecí rozvodny se samostatnou výstrojí jako odběrová odbočka. Počet zhášecích tlumivek v napájecí stanici se volí podle počtu napájecích transformátorů, samostatně provozovaných přípojnic a velikosti kapacitního proudu napájené sítě. Pro správné nastavení proudu zhášecí tlumivky a indikaci vývodu se zemním spojením je také nutné pro každou tlumivku připojenou k transformátoru 110 kV/vn s kapacitním proudem venkovní nebo smíšené sítě větším než 50 A zajistit samočinnou regulaci vyladění tlumivky s možností manuální regulace proudu tlumivkou, zobrazení ukazatele proudového nastavení tlumivky i napětí na tlumivce pro sledování vyladěného stavu a automatiku připínání odporu pro navýšení činné složky poruchového proudu (převážně stavebnicový odporník na výkonovém vinutí tlumivky). Schematické znázornění běžně používané zhášecí tlumivky je na Obr. 3.16. Tato zhášecí tlumivka je sestavena z primárního vinutí, dvou pomocných měřících vinutí a jednoho výkonového vinutí. Primární vinutí s nominální hodnotou napětí 13,3 kV je nastavováno automatikou ladění do požadovaného stavu kompenzace. Pomocné měřící vinutí KL slouží pro připojení přístrojového transformátoru proudu určeného k měření kompenzačního proudu, druhé pomocné vinutí M1N1 je využíváno k měření uzlového napětí (netočivé složky napětí) U0 - tedy napětí mezi nulovým bodem transformátoru a zemnící soustavou.
Obr. 3.16: Zjednodušené schéma zhášecí tlumivky s automatikou připínání pomocného odporníku k výkonovému vinutí
K výkonovému vinutí M2N2 s nominálním napětím 500 V je připojována sestava pomocných (stavebnicových) odporníků. Sestava umožňuje jejich konfiguraci odporníků dle přání provozovatele. Rozšířená sestava tří paralelních jednoohmových odporníků, které jsou připojovány do paralelní kombinace manuálně nebo pomocí stykačů je uvedena na (Obr. 3.16). Vzhledem k masivnímu nasazení zejména digitálních ochran je doporučeno nastavení stavebnicového odporníku na hodnotu 1 Ω. Připínání pomocného odporníku je prováděno na základě kritéria U0 s doporučeným nastavením v oblasti přibližně 2 kV až 3 kV pro maximalizaci citlivosti zemních ochran.
Nezbytným prostředkem pro správnou kompenzaci kapacitního proudu je znalost rezonanční křivky soustavy. Tato křivka vyjadřuje závislost uzlového napětí U0 na kompenzačním proudu procházejícím tlumivkou IL pro danou oblast distribuční soustavy. Zjišťování rezonanční křivky se provádí postupným laděním zhášecí tlumivky, která je připojena k soustavě bez zemního spojení při průběžném odečítání hodnot U0 a IL. Zjišťování rezonanční křivky je však možné pouze u soustav nesymetrických, jako jsou soustavy s vysokým…