6.10.3
Analýza metodiky postupu při určování objemu ztrát elektrické
energie na jednotlivých napěťových hladinách
Ing. Vítězslav Šťastný, CSc. a kolektiv
Na obrázku je uveden příklad toků elektrické energie distribučním
systémem. Na levé straně obrázku jsou schematicky vyznačeny jednotlivé "prvky“
seřazené tak, aby tvořily obecně pojatý distribuční řetězec.
Z důvodu obecné platnosti je v síťovém systému zařazena tzv.
"mezitransformace vn/vn“, což je téměř neznámý distribuční prvek v systémech
provozovaných regionálními distributory, ale prvek velmi často používaný v
lokálních distribučních systémech, které vznikly z rozvodných síťových systémů
průmyslových podniků. Připomínáme čtenářům, že náplní této publikace je
problematika rozhodovacích procesů v oblasti přípravných studií a průběhu
realizace a hodnocení hospodárnosti provozu distribučních síťových systémů.
Proto při analýze elektroenergetických rozvodných systémů a deklaraci z ní
vyplývajících zásad a doporučení musíme vycházet z obecně formulovaných
prvotních podmínek, například schématu konfigurace.
Obr. Příklad toků elektrické energie v obecné
distribuční soustavě (DS případně LDS)
Metodiku určení objemu elektrické energie tekoucí jednotlivými prvky
lze, při zachování obecného tvaru, podrobněji popsat algoritmem tak, jak je
naznačeno v následujícím textu:
Pro velikost toku energie z napěťové soustavy vvn (konkrétně 110kV)
do soustavy vn platí vztah
Wvvn-vn = WN ES + WN110 –
WP110 – W110 (6.10.3.1)
kde je
WN ES objem elektrické energie
nakoupené do DS z PS nebo do LDS z regionální distribuční soustavy
WN110 objem energie nakoupené ze zdrojů
pracujících do soustavy 110kV analyzované DS nebo LDS
WP110 objem energie prodané odběratelům připojeným
na síťový systém 110kV, v současnosti oprávnění odběratelé (dříve kategorie
"A“)
W110 celkové ztráty v systému 110kV. Do tohoto
"balíčku“ zahrnujeme technické ztráty ve vedeních 110kV a v transformaci 110
kV/vn. Ze znění vyhlášky č.153/2001 Sb. (viz kap. 6.10.1.) vyplývá, že
technické ztráty jsou členěny na ztráty stálé a proměnné. Do "balíčku ztrát“ by
měla být započítána i energie spotřebovaná pro zabezpečení normálního
provozního stavu (vlastní spotřeba technologického zařízení 110 kV, vlastní
spotřeba rozvoden 110 kV). O metodickém postupu při určení jejich velikosti se
zmíníme později.
Při dalším postupu bilancování objemů toků elektrické energie
protékajících distribuční soustavou (viz obr. Příklad toků el. energie), je
třeba k objemu energie "přetékající“ z distribuční soustavy napěťové hladiny
110 kV do podřazené distribuční napěťové hladiny vn, připočítat objem energie
přímo nakoupené do sítí vn a odečíst velikost energie prodané odběratelům
připojeným na napěťovou hladinu VN analyzovaného distribučního systému. V
bilanční rovnici toků elektřiny je třeba ztráty ve vedeních vn a v transformaci
110/22 kV připočítat ke ztrátám označeným v rovnici (6.10.3.1) symbolem ∆ W110 do jakéhosi pomyslného balíčku ztrát. Vycházíme-li ze
schématu řazení prvků distribučního síťového systému (viz obr. Příklad toků el.
energie), potom má algoritmus bilance toků elektřiny (vyjádřený rovnicí
6.10.3.1) pokračování, zahrnující následující oblasti (subsystémy) distribuční
soustavy:
-
transformace VVN/VN
-
vedení VN (v případě existence většího počtu napěťových hladin
je třeba ztrátovou energii stálou i proměnnou složku objemově rozlišit, podobně
i u nakoupené a prodané elektřiny )
-
transformace VN/VN (pokud je obsažena v DS nebo LDS)
-
transformace VN/NN (včetně objemů nakoupené a prodané
elektřiny)
-
vedení NN
Bilance toků elektřiny využívá algoritmů zkonstruovaných podobně
jako ve vztahu (6.10.3.1.) až po objem bilancované energie "převáděné“ do místa
připojení konečného odběratele na síť nn. Je třeba zdůraznit, že takto určený
objem toků energie včetně ztrát již obsahuje ztráty v transformaci vn/nn,
ztráty ve vedeních nn a ztráty komerční. Výpočetní algoritmus vycházející z
takto pojaté metodiky se snaží eliminovat dvě nepříjemné skutečnosti, způsobené
počtem měřících míst v distribučním systému a přesností měření:
-
Chyba měření množství elektrické energie se zvyšuje se
zmenšující se hodnotou napěťové hladiny a chybu zvyšuje i nesoudobost odečtu
naměřených hodnot.
-
Dosud není možné využívat pro zpřesnění objemu jednotlivých
položek ztrátového balíčku hodnot o zatížení prvků ze statistických souborů
provozních měření, protože v provozní praxi a řídících systémech distributorů
není využíván takový jednotný SW nástroj, kterým by bylo možné metodou výpočtu
chodu sítě vvn a vn vyhodnocovat objem ztrátového výkonu a následně i ročních
ztrát energie v transformaci VN/NN a ve vedeních NN.
Z tohoto důvodu se od určité napěťové hladiny (obyčejně VN) ve
výpočtu objemů toků elektřiny distribuční soustavou "respektuje“ zbytkový objem
elektrické energie Wzb, přenášený podle této metodiky (pouze
pomyslně, bilančně, nikoliv reálně) do soustavy nízkého napětí. Pro dosud
používanou metodiku je "zbytkový“ objem charakteristickou specifickou hodnotou,
vynucenou naprostou absencí přesného měření toků elektrické energie v síťové
soustavě nn. Zahrnuje totiž, formou bilančních toků, nejen skutečně přenesenou
elektrickou energii do soustavy NN, dodanou či fakturovanou odběratelům
připojeným na síťový systém NN (dříve kategorie C a D), což samo o sobě
představuje specifický problém, ale také objem ztrát v soustavách VVN, VN,
včetně transformací mezi napěťovými hladinami. Důsledkem je skutečnost, že
nejen nejsou rozlišeny jednotlivé položky ztrát pojmovou deklarací, ale ani
objemově. Ztrátový balíček nerozlišuje, zda se jedná o ztráty technické či
komerční.
Wzb = WN110 – WP110 +
WN22 – WP22 + Σ∆W (6.10.3.2)
Zbytkovou energii můžeme popsat následující rovnicí:
Kde
WN22 – energie nakoupená do sítí 22kV
WP22 – energie prodaná odběratelům připojených na
síť 22kV, odběratelé bývalé kat.B
Σ∆W – ztráty v soustavách VVN a VN včetně transformace 110/22
kV
Tok energie tekoucí do napěťové soustavy NN obsahuje, podle
popisované metodiky, také objem energie nakoupené přímo do sítí NN, ztráty
technické vzniklé v transformaci a ztráty technické v síti NN a samozřejmě i
komerční ztráty v celém technologickém procesu. Výpočtově musí být splněna
podmínka bilanční rovnováhy celého technologického procesu, musí tedy
platit:
WN110 – WP110 + WN22 – WP22 + WPnm –
∆WV110 – ∆WT110 – ∆WV22 – ∆WT22 –
∆WVnn – Σ∆Wkom = 0…