Konsolidované znění nařízení (EU) č. 347/2013.
►B
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 347/2013
ze dne 17. dubna 2013,
kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009
(Text s významem pro EHP)
(Úř. věst. L 115 25.4.2013, s. 39)
Ve znění:
▼B
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 347/2013
ze dne 17. dubna 2013,
kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009
(Text s významem pro EHP)
NahoruKAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
NahoruPředmět a oblast působnosti
1. Toto nařízení stanoví hlavní směry pro včasný rozvoj a interoperabilitu prioritních koridorů a oblastí transevropské energetické infrastruktury stanovených v příloze I (dále jen "prioritní koridory a oblasti energetické infrastruktury").
2. Toto nařízení zejména:
a) upravuje určování projektů společného zájmu nezbytných pro zavedení prioritních koridorů a oblastí, které spadají do kategorií energetické infrastruktury v oblasti elektřiny, zemního plynu, ropy a oxidu uhličitého stanovených v příloze II (dále jen "kategorie energetické infrastruktury");
b) usnadňuje včasné provádění projektů společného zájmu racionalizací, užší koordinací a urychlením povolovacího postupu a zvyšováním účasti veřejnosti;
c) stanoví pravidla a rámcové pokyny pro přeshraniční přidělování nákladů a pobídek spojených s riziky u projektů společného zájmu;
d) určuje podmínky pro způsobilost projektů společného zájmu z hlediska finanční pomoci Unie.
Článek 2
NahoruDefinice
Pro účely tohoto nařízení se kromě definic uvedených ve směrnicích 2009/28/ES, 2009/72/ES a 2009/73/ES a v nařízeních (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 použijí tyto definice:
1) "energetickou infrastrukturou" se rozumí jakékoli fyzické zařízení nebo nástroj spadající do kategorií energetické infrastruktury nacházející se v Evropské unii nebo propojující EU a jednu nebo více třetích zemí;
2) "komplexním rozhodnutím" se rozumí rozhodnutí nebo soubor rozhodnutí orgánu či orgánů členského státu, s výjimkou soudů či jiných soudních orgánů, které určují, zda má být předkladateli projektu uděleno povolení pro výstavbu energetické infrastruktury nebo pro realizaci projektu, aniž jsou dotčena jakákoli rozhodnutí přijatá v souvislosti se správním odvolacím řízením;
3) "projektem" se rozumí jedno nebo více vedení, potrubí, zařízení, vybavení nebo instalací spadající do kategorií energetické infrastruktury;
4) "projektem společného zájmu" se rozumí projekt, který je nezbytný pro realizaci prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury stanovených v příloze I a který je uveden na unijním seznamu projektů společného zájmu uvedeném v článku 3;
5) "zúženým místem energetické infrastruktury" se rozumí omezení fyzických toků v určitém energetickém systému, které je způsobeno nedostatečnou přenosovou kapacitou, což zahrnuje mj. absenci infrastruktury;
6) "předkladatelem projektu" se rozumí:
a) provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy či jiný provozovatel nebo investor rozvíjející projekt společného zájmu;
b) existuje-li několik provozovatelů přenosové soustavy nebo provozovatelů distribuční soustavy či jiných provozovatelů nebo investorů či jejich skupiny, osoba s právní subjektivitou podle platného vnitrostátního práva, která byla určena na základě smluvního ujednání mezi nimi a která je způsobilá převzít zákonné povinnosti a finanční odpovědnost za strany smluvního ujednání;
7) "inteligentní sítí" se rozumí elektrická síť, která může nákladově efektivně zohlednit chování a akce všech uživatelů na ni napojených, včetně výrobců, spotřebitelů a těch, kteří elektřinu vyrábějí i spotřebovávají, k zajištění ekonomicky efektivní udržitelné elektrické soustavy s malými ztrátami a vysokou úrovní jakosti a bezpečnosti dodávek a zabezpečení;
8) "pracemi" se rozumí nákup, dodávka a zavedení součástí, systémů a služeb včetně softwaru, provádění rozvojových, stavebních a instalačních činností v souvislosti s projektem, přejímka zařízení a zahájení projektu;
9) "studiemi" se rozumí činnosti potřebné pro přípravu provádění projektu, např. přípravné studie, studie proveditelnosti, hodnotící, ověřovací a validační studie, včetně softwaru, a jakákoli jiná technická podpůrná opatření, včetně opatření předcházejících úplnému definování a vypracování projektu a rozhodnutí o jeho financování, jako jsou obhlídky příslušných areálů a příprava finančního balíčku;
10) "vnitrostátním regulačním orgánem" se rozumí vnitrostátní regulační orgán určený v souladu s čl. 35 odst. 1 směrnice 2009/72/ES nebo čl. 39 odst. 1 směrnice 2009/73/ES;
11) "uvedení do provozu" odkazuje na proces uvádění určitého projektu do provozu poté, co byl vybudován.
NahoruKAPITOLA II
PROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU
Článek 3
NahoruUnijní seznam projektů společného zájmu
1. Tímto nařízením se zřizuje dvanáct regionálních skupin (dále jen "skupiny") vymezených v příloze III části 1. Členství v každé skupině vychází z každého prioritního koridoru a oblasti a jejich příslušného zeměpisného pokrytí stanoveného v příloze I. Rozhodovací pravomoci ve skupinách přísluší členským státům a Komisi, která je pro tyto účely dále označována za rozhodovací orgán skupin.
2. Každá skupina přijme svůj jednací řád s přihlédnutím k ustanovením přílohy III.
3. Rozhodovací orgán každé skupiny přijme regionální seznam navrhovaných projektů společného zájmu, vypracovaný postupem stanoveným v příloze III části 2 podle přínosu každého projektu k zavádění prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury a podle toho, jak splňují kritéria stanovená v článku 4.
Při vypracovávání regionálního seznamu skupinou:
a) každý jednotlivý návrh projektu společného zájmu vyžaduje souhlas členských států, na jejichž území se projekt vztahuje; pokud určitý členský stát rozhodne, že neposkytne svůj souhlas, řádně svůj postoj odůvodní dotčené skupině;
b) se zohlední poradenství poskytnuté Komisí, které se zaměřuje na to, aby celkový počet projektů společného zájmu zůstal zvládnutelným.
4. Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci, jimiž se stanoví unijní seznam projektů společného zájmu (dále jen "seznam Unie"), aniž je dotčen čl. 172 odst. 2 Smlouvy o fungování EU. Tento seznam Unie je přijat v podobě přílohy tohoto nařízení.
Při výkonu své pravomoci Komise zajistí, aby byl tento seznam Unie přijímán každé dva roky, a to na základě regionálních seznamů přijatých rozhodovacími orgány skupin podle oddílu 1 čl. 2 přílohy III postupem stanoveným v odstavci 3 tohoto článku.
První seznam Unie se přijme do 30. září 2013.
5. Při přijímání seznamu Unie na základě seznamů regionálních Komise:
a) zajistí, aby uváděl pouze ty projekty, které splňují kritéria uvedená v článku 4;
b) zajistí přeshraniční soudržnost, přičemž zohlední stanovisko Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen "agentura") uvedené v příloze III oddíle 2 bodu 12;
c) zohlední případná stanoviska členských států uvedená v příloze III oddíle 2 bodu 9 a
d) se zaměřuje na to, aby zůstal celkový počet projektů společného zájmu na seznamu Unie zvládnutelným.
6. Projekty společného zájmu zařazené na seznam Unie podle odstavce 4 tohoto článku se stanou nedílnou součástí příslušných regionálních investičních plánů podle článku 12 nařízení (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 a příslušných národních desetiletých plánů rozvoje sítě podle článku 22 směrnic 2009/72/ES a 2009/73/ES a podle potřeby i dalších relevantních národních plánů infrastruktury. Těmto projektům je udělena nejvyšší možná priorita v rámci každého z těchto plánů.
Článek 4
NahoruKritéria pro projekty společného zájmu
1. Projekty společného zájmu splňují tato obecná kritéria:
a) projekt je nezbytný pro zavedení nejméně jednoho z prioritních koridorů a oblastí energetické infrastruktury;
b) potenciální celkový přínos projektu hodnoceného podle příslušných kritérií uvedených v odstavci 2 převažuje nad jeho náklady, a to i v dlouhodobějším horizontu, a
c) projekt splňuje alespoň jedno z těchto kritérií:
i) týká se alespoň dvou členských států, a to tak, že přímo překračuje hranice dvou nebo více členských států,
ii) nachází se na území jednoho členského státu a má výrazný přeshraniční dopad, jak je stanoveno v příloze IV bodě 1,
iii) překračuje hranice nejméně jednoho členského státu se zemí Evropského hospodářského prostoru.
2. Na projekty společného zájmu spadající do zvláštních kategorií energetické infrastruktury se vztahují tato zvláštní kritéria:
a) pokud jde o projekty přenosu a skladování elektřiny spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 1 písm. a) až d), bude projekt významně přispívat alespoň k jednomu z těchto zvláštních kritérií:
i) integrace trhu, mj. odstraněním izolovanosti nejméně jednoho členského státu a omezením počtu zúžených míst energetické infrastruktury, hospodářská soutěž a pružnost systému,
ii) udržitelnost, mj. prostřednictvím integrace energie z obnovitelných zdrojů do sítě a přenosem energie z obnovitelných zdrojů do hlavních míst spotřeby a úložišť,
iii) zabezpečení dodávek, mj. prostřednictvím interoperability, vhodných propojení a bezpečného a spolehlivého provozu systému;
b) pokud jde o projekty v oblasti zemního plynu spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 2, bude projekt významně přispívat alespoň k jednomu z těchto zvláštních kritérií:
i) integrace trhu, mj. odstraněním izolovanosti nejméně jednoho členského státu a omezením počtu zúžených míst energetické infrastruktury, interoperabilita a pružnost systému,
ii) bezpečnost dodávek energie, mj. prostřednictvím vhodných propojení a diverzifikace zdrojů dodávek, partnerů a tras,
iii) hospodářská soutěž, mj. prostřednictvím diverzifikace zdrojů dodávek, partnerů a tras,
iv) udržitelnost, mj. prostřednictvím snižování objemu emisí, podpory nepravidelně vyráběné elektřiny z obnovitelných zdrojů a větším využíváním plynu z obnovitelných zdrojů;
c) pokud jde o projekty inteligentních elektrických sítí spadající do kategorie energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 1 písm. e), bude projekt významně přispívat ke každému z těchto specifických kritérií:
i) integrace a zapojení uživatelů sítě s novými požadavky s ohledem na jejich nabídku elektřiny a poptávku po ní,
ii) účinnost a interoperabilita přenosu a distribuce elektřiny v každodenním provozu sítě,
iii) zabezpečení sítě, řízení systému a kvalita dodávek,
iv) optimální plánování budoucích nákladově efektivních investic do sítí,
v) fungování trhu a služby zákazníkům,
vi) zapojení uživatelů do řízení jejich spotřeby energie;
d) pokud jde o projekty přepravy ropy spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 3, bude projekt významně přispívat ke každému z těchto specifických kritérií:
i) zabezpečení dodávek energie snižující závislost na jednom zásobovacím zdroji nebo trase,
ii) efektivní a udržitelné využívání zdrojů prostřednictvím snižování environmentálních rizik,
iii) interoperabilita;
e) pokud jde o projekty přepravy oxidu uhličitého spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodě 4, bude projekt významně přispívat ke každému z těchto specifických kritérií:
i) zamezení emisím oxidu uhličitého při zachování bezpečnosti dodávek energie,
ii) zvýšení odolnosti a bezpečnosti přepravy oxidu uhličitého,
iii) efektivní využívání zdrojů na základě připojení více zdrojů a úložišť oxidu uhličitého přes společnou infrastrukturu a minimalizace environmentální zátěže a rizik.
3. Pokud jde o projekty spadající do kategorií energetické infrastruktury stanovené v příloze II bodech 1 až 3, jsou kritéria uvedená v tomto článku posuzována v souladu s ukazateli stanovenými v příloze IV bodech 2 až 5.
4. Aby bylo usnadněno hodnocení všech projektů, které by mohly být způsobilé jakožto projekty společného zájmu a které by mohly být zařazeny na regionální seznam, vyhodnotí každá skupina transparentním a objektivním způsobem přínos každého projektu k realizaci téhož prioritního koridoru nebo oblasti. Každá skupina vymezí svou metodu hodnocení na základě celkového přínosu ke splnění kritérií uvedených v odstavci 2; toto hodnocení povede k seřazení projektů pro interní použití v rámci skupiny. Ani regionální seznam ani seznam Unie nebudou obsahovat žádné řazení a řazení nebude použito ani pro žádný jiný účel, s výjimkou účelu uvedeného v příloze III oddíle 2 bodu 14.
Při hodnocení projektů dále každá skupina řádně přihlédne k:
a) naléhavosti každého navrhovaného projektu z hlediska plnění cílů energetické politiky Unie, jimiž je integrace trhu, mj. prostřednictvím odstranění izolovanosti nejméně jednoho členského státu a hospodářské soutěže, a udržitelnost a bezpečnost dodávek energie;
b) počtu členských států, kterých se každý projekt dotkne, přičemž se zaručí rovnost příležitostí pro projekty týkající se okrajových členských států;
c) přínosu každého projektu k územní soudržnosti a
d) jejich komplementaritě s ohledem na ostatní navrhované projekty.
U projektů inteligentních sítí, které spadají do kategorie stanovené v příloze II bodě 1 písm. e), se bude řazení týkat projektů, které se dotýkají dvou stejných členských států, a náležitou pozornost je třeba věnovat rovněž počtu uživatelů, jež projekt ovlivní, roční spotřebě energie a podílu energie z jiných než nastavitelných zdrojů v oblasti pokryté těmito uživateli.
Článek 5
NahoruProvádění a sledování
1. Předkladatelé projektů vypracují pro projekty společného zájmu prováděcí plán včetně časového harmonogramu pro:
a) studie udržitelnosti a přípravné studie;
b) schválení vnitrostátními regulačními orgány nebo jakýmkoli jiným příslušným orgánem;
c) výstavbu a uvedení do provozu a
d) harmonogram udělení povolení podle čl. 10 odst. 4 písm. b).
2. Provozovatelé přenosových soustav, provozovatelé distribučních soustav a jiní provozovatelé vzájemně spolupracují, aby usnadnili realizaci projektů společného zájmu ve své oblasti.
3. Agentura a dotčené skupiny sledují pokrok dosažený při uskutečňování projektů společného zájmu a v případě potřeby vydávají doporučení s cílem usnadnit realizaci projektů společného zájmu. Skupiny si mohou vyžádat další informace v souladu s odstavci 4, 5 a 6, svolávat jednání s příslušnými stranami a vybízet Komisi k ověření poskytnutých informací na místě.
4. Do 31. března každého roku následujícího po roce zařazení projektu společného zájmu na seznam Unie podle článku 3 předloží předkladatelé projektů výroční zprávu, a to u projektů spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2 příslušnému orgánu uvedenému v článku 8 a buď agentuře nebo, u projektů spadajících do kategorií uvedených v příloze II bodech 3 a 4, příslušné skupině. Tato zpráva podrobně pojedná o:
a) pokroku dosaženém v oblasti rozvoje a výstavby projektu a jeho uvedení do provozu, zejména s ohledem na postupy při udělování povolení a konzultacích;
b) případných zpožděních oproti prováděcímu plánu, důvodech takových zpoždění a dalších obtížích;
c) ve vhodných případech revidovaném plánu zaměřeném na překonání zpoždění.
5. Do tří měsíců od obdržení výroční zprávy uvedené v odstavci 4 tohoto článku předloží agentura skupinám souhrnnou zprávu o projektech společného zájmu spadajících do kategorií stanovených v příloze II bodech 1 a 2, ve které zhodnotí dosažený pokrok a předloží případně doporučení vedoucí k nápravě zpoždění a obtíží. Tato konsolidovaná zpráva rovněž v souladu s čl. 6 odst. 8 a 9 nařízení (ES) č. 713/2009 vyhodnotí, zda dochází k důslednému uplatňování celounijních plánů rozvoje sítě s ohledem na prioritní koridory a oblasti energetické infrastruktury.
6. Dotčené příslušné orgány uvedené v článku 8 k předloží příslušné skupině zprávu o pokroku a případném zpoždění při provádění projektů společného zájmu nacházejících se na jejich území, pokud se jedná o proces udělování povolení, a o důvodech případných zpoždění.
7. Pokud se uvedení projektu společného zájmu do provozu opozdí oproti prováděcímu plánu, s výjimkou převažujících důvodů, za něž předkladatel projektu nenese odpovědnost, pak:
a) pokud jsou opatření uvedená v čl. 22 odst. 7 písm. a), b) nebo c) směrnice 2009/72/ES a 2009/73/ES použitelná podle příslušných vnitrostátních právních předpisů, zajistí vnitrostátní regulační orgány uskutečnění investice;
b) pokud opatření vnitrostátních regulačních orgánů podle písmene a) nejsou použitelná, předkladatel projektu vybere třetí stranu, která bude projekt financovat nebo realizovat, a to úplně nebo zčásti; předkladatel projektu tak učiní předtím, než prodleva oproti datu uvedení do provozu obsaženém v prováděcím plánu překročí dva roky;
c) pokud není vybrána třetí strana v souladu s písmenem b), jmenuje členský stát nebo, pokud tak členský stát stanovil, vnitrostátní regulační orgán do dvou měsíců od uplynutí lhůty uvedené v písmenu b) třetí stranu, která bude financovat nebo realizovat projekt a kterou předkladatel projektu akceptuje;
d) pokud je zpoždění oproti datu uvedení do provozu uvedenému v prováděcím plánu delší než dva roky a dva měsíce, může Komise – za předpokladu, že s tím dotčené členské státy souhlasí a plně s ní spolupracují – vyhlásit výzvu k předkládání návrhů na výstavbu projektu podle dohodnuté časové osy otevřenou pro všechny třetí strany schopné stát se předkladatelem projektů;
e) pokud se použijí písmena c) nebo d), poskytne provozovatel soustavy, v jehož oblasti se investice nachází, provozovatelům nebo investorům uskutečňujícím investici nebo třetí straně veškeré informace nutné pro uskutečnění investice, připojí nová aktiva k přenosové síti a obecně vyvine co největší úsilí na usnadnění uskutečnění investice a bezpečného, spolehlivého a účinného provozu a údržby projektu společného zájmu.
8. Projekt společného zájmu může být odstraněn ze seznamu Unie v souladu s postupem stanoveným v čl. 3 odst. 4, pokud bylo jeho zařazení na tento seznam založeno na nesprávných informacích, které byly rozhodujícím faktorem pro toto zařazení, nebo pokud nevyhovuje stávajícímu právu Unie.
9. Projekty, které již nejsou na seznamu Unie, ztrácejí veškerá práva a povinnosti spojené se statusem projektu společného zájmu na základě tohoto nařízení.
Projekt, který již není uveden na seznamu Unie, avšak příslušný orgán již u něj přijal k přezkoumání příslušnou dokumentaci k žádosti, si zachovává práva a povinnosti vyplývající z kapitoly III, s výjimkou případů, kdy již projekt není na seznamu z důvodů uvedených v odstavci 8.
10. Tímto článkem není dotčena jakákoli finanční pomoc Unie poskytnutá projektu společného zájmu před jeho vyřazením ze seznamu Unie.
Článek 6
NahoruEvropští koordinátoři
1. Nastanou-li při realizaci projektu společného zájmu závažné obtíže, může Komise po dohodě s příslušnými členskými státy jmenovat evropského koordinátora na dobu až jednoho roku; toto období lze dvakrát prodloužit.
2. Evropský koordinátor:
a) podporuje projekty, pro které byl jmenován evropským koordinátorem, a přeshraniční dialog mezi předkladateli projektů a všemi dotčenými zúčastněnými stranami;
b) pomáhá všem stranám podle potřeby při konzultacích s dotčenými zúčastněnými stranami a při získávání nezbytných povolení pro projekty;
c) ve vhodných případech radí předkladatelům projektů v otázkách jeho financování;
d) zajistí odpovídající podporu a strategické řízení ze strany dotčených členských států při přípravě a provádění projektů;
e) předkládá každoročně, a ve vhodných případech rovněž po dokončení svého mandátu, Komisi zprávu o pokroku projektu (projektů) a o jakýchkoli obtížích a překážkách, které by mohly významně oddálit datum uvedení projektů do provozu. Komise tuto zprávu předá Evropskému parlamentu a dotčeným skupinám.
3. Evropský koordinátor je vybírán na základě svých zkušeností se specifickými úkoly, které mu budou v rámci dotčených projektů přiděleny.
4. Rozhodnutí o jmenování evropského koordinátora stanoví podmínky s podrobným vymezením doby trvání mandátu, specifických úkolů a termínů a příslušné metodiky, kterou je třeba dodržovat. Úsilí vynaložené na koordinaci je přiměřené složitosti projektu (projektů) a odhadovaným nákladům na projekty.
5. Dotyčné členské státy v plné míře spolupracují s evropským koordinátorem při plnění úkolů uvedených v odstavcích 2 a 4.
NahoruKAPITOLA III
UDĚLOVÁNÍ POVOLENÍ A ÚČAST VEŘEJNOSTI
Článek 7
Nahoru"Prioritní status" projektů společného zájmu
1. Přijetí seznamu Unie určuje pro účely veškerých rozhodnutí vydaných v průběhu procesu udělování povolení nezbytnost těchto projektů z hlediska energetické politiky, bez ohledu na přesné umístění, trasu či technologii projektu.
2. Za účelem zajištění účinného administrativního zpracování dokumentace žádostí týkajících se projektů společného zájmu zajistí předkladatelé projektů a všechny dotčené orgány, aby byla tato dokumentace vyřízena nejrychlejším možným způsobem slučujícím se se zákonem.
3. Existuje-li takový status ve vnitrostátním právu, je projektům společného zájmu přiděleno postavení nejvyššího možného národního významu a při povolovacích postupech, včetně územního plánovaní, pokud tak stanoví vnitrostátní právo, a posuzování dopadů na životní prostředí v rámci těchto postupů, je s nimi jako s takovými nakládáno, a to v takovém případě a do takové míry, do níž je toto nakládání určeno vnitrostátním právem platným pro příslušný typ energetické infrastruktury.
4. Do 16. srpna 2013 vydá Komise nezávazné pokyny podporující členské státy při vymezování a provádění přiměřených legislativních a nelegislativních opatření s cílem racionalizovat a zajišťovat soudržné uplatňování postupů posuzování vlivů na životní prostředí vyžadovaných pro projekty společného zájmu podle práva Unie.
5. Členské státy při řádném zohlednění pokynů uvedených v odstavci 4 vyhodnotí, která opatření je možné uplatnit s cílem racionalizovat postupy posuzování vlivů na životní prostředí a zajistit jejich soudržné uplatňování, a informují Komisi o výsledku tohoto procesu.
6. Do devíti měsíců od data vydání pokynů uvedených v odstavci 4 přijmou členské státy nelegislativní opatření, která určily v odstavci 5.
7. Do 24 měsíců od data vydání pokynů uvedených v odstavci 4 provedou členské státy legislativní opatření, které určily podle odstavce 5. Těmito opatřeními nejsou dotčeny povinnosti vyplývající z práva Unie.
8. V souvislosti s důsledky pro životní prostředí, kterými se zabývá čl. 6 odst. 4 směrnice 92/43/EHS a čl. 4 odst. 7 směrnice 2000/60/ES, jsou projekty společného zájmu považovány z hlediska energetické politiky za projekty ve veřejném zájmu a lze je považovat za projekty v "převažujícím veřejném zájmu" za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky uvedené v těchto směrnicích.
Je-li v souladu se směrnicí 92/43/EHS vyžadováno stanovisko Komise, Komise a příslušný orgán uvedený v článku 9 tohoto nařízení zajistí, aby rozhodnutí týkající se převažujícího veřejného zájmu projektu bylo přijato ve lhůtě uvedené v čl. 10 odst. 1 tohoto nařízení.
Článek 8
NahoruOrganizace procesu udělování povolení
1. Do 16. listopadu 2013 určí každý členský stát jeden vnitrostátní příslušný orgán, který odpovídá za usnadňování a koordinaci procesu udělování povolení pro projekty společného zájmu.
2. U projektu společného zájmu nebo konkrétní kategorie projektů společného zájmu mohou být odpovědnost příslušného orgánu uvedeného v odstavci 1 nebo související úkoly přeneseny na jiný orgán, nebo mohou být jiným orgánem vykonány, a to za předpokladu, že:
a) příslušný orgán informuje Komisi o tomto přenesení a informace o něm je zveřejněna buď příslušným orgánem, nebo předkladatelem projektu na internetové stránce uvedené v čl. 9 odst. 7;
b) pouze jeden orgán je odpovědný za projekt společného zájmu, je jediným kontaktním místem pro předkladatele projektu v procesu vedoucímu ke komplexnímu rozhodnutí pro daný projekt společného zájmu a koordinuje předkládání veškerých příslušných dokumentů a informací.
Příslušný orgán si může ponechat odpovědnost za stanovení časových lhůt, aniž by tím byly dotčeny časové lhůty stanovené v souladu s článkem 10.
3. Aniž jsou dotčeny příslušné požadavky podle mezinárodního práva a práva Unie, příslušný orgán přijme opatření pro usnadnění vydání komplexního rozhodnutí. Komplexní rozhodnutí se vydává ve lhůtě uvedené v čl. 10 odst. 1 a 2 a podle jednoho z následujících systémů:
a) integrovaný systém : komplexní rozhodnutí, které vydá příslušný orgán, je jediným právně závazným rozhodnutím vyplývajícím ze zákonného postupu udělování povolení. Jsou-li projektem dotčeny další orgány, mohou v souladu s vnitrostátním právem vyjádřit svůj názor ve formě vstupu do daného řízení a příslušný orgán ho vezme v úvahu;
b) koordinovaný systém : komplexní rozhodnutí zahrnuje více jednotlivých právně závazných rozhodnutí vydaných několika dotčenými orgány, jež jsou koordinovány příslušným orgánem. Příslušný orgán může zřídit pracovní skupinu, v níž jsou zastoupeny všechny dotčené orgány, s cílem vypracovat harmonogram udělování povolení v souladu s čl. 10 odst. 4 písm. b) a sledovat a koordinovat jeho provádění. Příslušný orgán na základě konzultací s dalšími dotčenými orgány, případně v souladu s vnitrostátním právem a aniž by byly dotčeny časové lhůty stanovené v souladu s článkem 10, stanoví pro každý jednotlivý případ přiměřenou časovou lhůtu, během níž jsou vydána jednotlivá rozhodnutí. Příslušný orgán může přijmout jednotlivé rozhodnutí v zastoupení jiného dotčeného vnitrostátního orgánu, pokud tento orgán nevydá toto rozhodnutí ve stanovené lhůtě a pokud není toto zpoždění dostatečně odůvodněno; pokud tak stanoví vnitrostátní právo a v rozsahu, který je v souladu s právem Unie, může se příslušný orgán domnívat, že jiný vnitrostátní dotčený orgán buď projekt schválil nebo zamítl, pokud rozhodnutí daného orgánu není vydáno ve stanovené lhůtě. Pokud tak stanoví vnitrostátní právo, může příslušný orgán jednotlivé rozhodnutí jiného vnitrostátního orgánu změnit, domnívá-li se, že rozhodnutí není dostatečně podloženo základními podklady předloženými vnitrostátním dotčeným orgánem; příslušný orgán v takovém případě zajistí dodržování příslušných požadavků podle mezinárodního práva a práva Unie a své rozhodnutí řádně odůvodní;
c) systém spolupráce : přijetí komplexního rozhodnutí koordinuje příslušný orgán. Příslušný orgán na základě konzultací s dalšími dotčenými orgány, případně v souladu s vnitrostátním právem a aniž by byly dotčeny časové lhůty stanovené v souladu s článkem 10, stanoví pro každé jednotlivé rozhodnutí přiměřenou časovou lhůtu, během níž jsou vydána jednotlivá rozhodnutí. Sleduje dodržování časových lhůt dotčenými orgány.
Pokud dotčený orgán nepředpokládá, že toto jednotlivé rozhodnutí vydá ve stanovené lhůtě, neprodleně informuje příslušný orgán a zpoždění odůvodní. Následně příslušný orgán znovu stanoví lhůtu, ve které musí být dané jednotlivé rozhodnutí vydáno, přičemž stále dodržuje celkové lhůty stanovené v souladu s článkem 10.
S uznáním vnitrostátních specifik v plánování a povolovacích postupech mohou členské státy volit mezi třemi systémy uvedenými v prvním pododstavci písm. a), b) a c) s cílem usnadnit a koordinovat své postupy a zvolí provedení nejúčinnějšího systému. Pokud zvolí členský stát systém spolupráce, uvědomí Komisi o důvodech své volby. Komise provede hodnocení účinnosti systémů ve zprávě uvedeného v článku 17.
4. Členské státy mohou použít systémy, které jsou odlišné od systémů uvedených v odstavci 3, na projekty společného zájmu, a to jak na souši, tak i na moři.
5. Pokud projekt společného zájmu vyžaduje, aby bylo rozhodnutí přijato ve dvou nebo více členských státech, přijmou relevantní příslušné orgány veškerá nezbytná opatření umožňující jejich vzájemnou účinnou a efektivní spolupráci a koordinaci včetně, pokud jde o ustanovení uvedená v čl. 10 odst. 4. Členské státy usilují o zajištění společných postupů, zejména pokud jde o posouzení dopadů na životní prostředí.
Článek 9
NahoruPrůhlednost a účast veřejnosti
1. Do 16. května 2014 je členský stát nebo příslušný orgán, případně ve spolupráci s jinými dotčenými orgány, povinen zveřejnit příručku postupů upravujících proces udělování povolení, který se vztahuje na projekty společného zájmu. Tato příručka je podle potřeby aktualizována a zpřístupněna veřejnosti. Příručka obsahuje alespoň informace specifikované v příloze VI bodě 1. Příručka není právně závazná, ale může odkazovat na příslušné právní předpisy nebo je citovat.
2. Aniž jsou dotčeny jakékoli požadavky podle Aarhuské úmluvy, úmluvy z Espoo a příslušného práva Unie, dodržují všechny strany, které se podílejí na procesu udělování povolení, zásady pro účast veřejnosti stanovené v příloze VI bodě 3.
3. Předkladatel projektu v orientační lhůtě tří měsíců od zahájení procesu udělování povolení podle článku 10 odst. 1 písm. a) vypracuje a předloží příslušnému orgánu koncepci účasti veřejnosti v návaznosti na proces nastíněný v příručce uvedené v odstavci 1 a v souladu s obecnými zásadami uvedenými v příloze VI. Příslušný orgán požaduje úpravy, nebo koncepci účasti veřejnosti schválí do tří měsíců; v takovém případě příslušný orgán uváží jakoukoli formu účasti veřejnosti a konzultací s ní, které se uskuteční před zahájením procesu udělování povolení, v rozsahu, v němž taková účast a konzultace veřejnosti splňují požadavky tohoto článku.
Pokud má předkladatel projektu v úmyslu provést podstatné změny ve schválené koncepci, informuje o tom příslušný orgán. V takovém případě může příslušný orgán požadovat úpravy.
4. Předkladatel projektu, případně příslušný orgán, pokud tak stanoví vnitrostátní právo, uskuteční před podáním konečné a kompletní dokumentace žádosti příslušnému orgánu podle článku 10 odst. 1 písm. a) alespoň jednu veřejnou konzultaci. Tím není dotčena jakákoli veřejná konzultace, jež má být uskutečněna po předložení žádosti o povolení podle čl. 6 odst. 2 směrnice 2011/92/EU. Veřejná konzultace informuje zúčastněné strany uvedené v příloze VI bodě 3 písm. a) o daném projektu v rané fázi a pomůže určit nejvhodnější umístění nebo dráhu a příslušné otázky, které bude třeba v dokumentaci žádosti řešit. Minimální požadavky na tyto veřejné konzultace jsou specifikovány v příloze VI bodě 5.
Předkladatel projektu vypracuje před podáním dokumentace žádosti zprávu shrnující výsledky činností souvisejících s účastí veřejnosti, včetně činností, které se uskutečnily před zahájením procesu udělování povolení. Tuto zprávu předloží předkladatel projektu společně s dokumentací žádosti příslušnému orgánu. V komplexním rozhodnutí je třeba tyto výsledky řádně zohlednit.
5. U projektů přesahujících hranice dvou nebo více členských států se veřejné konzultace podle odstavce 4 v každém z dotčených členských států uskuteční do dvou měsíců ode dne, kdy byla zahájena první veřejná konzultace.
6. U projektů s pravděpodobnými významnými nepříznivými přeshraničními dopady v jednom nebo více sousedících členských státech, kde je použitelný článek 7 směrnice 2011/92/EU a úmluva z Espoo, jsou příslušné informace poskytnuty příslušnému orgánu sousedícího členského státu (sousedících členských států). Příslušný orgán sousedícího členského státu (sousedících členských států) uvede, případně v rámci oznamovacího postupu, zda si on nebo jakýkoli další dotčený orgán přeje podílet se na příslušných postupech veřejné konzultace.
7. Předkladatel projektu nebo příslušný orgán, pokud to stanoví vnitrostátní právo, vytvoří a pravidelně aktualizuje internetové stránky o významné informace o projektu společného zájmu; na tyto stránky odkazují internetové stránky Komise a vyhovují požadavkům specifikovaným v příloze VI bodě 6. Obchodně citlivé informace jsou považovány za důvěrné.
Předkladatelé projektů příslušné informace rovněž zveřejní prostřednictvím dalších vhodných informačních prostředků, k nimž má veřejnost volný přístup.
Článek 10
NahoruDélka a realizace povolovacího postupu
1. Proces udělování povolení se skládá ze dvou postupů:
a) Postup před podáním žádosti, který zahrnuje období mezi zahájením povolovacího postupu a přijetím předložené dokumentace žádosti příslušným orgánem, proběhne v orientační době dvou let.
Tento postup zahrne vypracování veškerých zpráv o stavu životního prostředí, které má předkladatel (předkladatelé) projektu vypracovat.
Pro účely stanovení začátku povolovacího postupu zašle předkladatel (předkladatelé) projektu příslušnému orgánu dotčeného členského státu (členských států) písemné oznámení o projektu, které obsahuje dostatečně podrobný popis projektu. Nejpozději do tří měsíců od přijetí tohoto oznámení je příslušný orgán, i jménem jiných dotčených orgánů, povinen toto oznámení písemně uznat, nebo domnívá-li se, že projekt není pro zahájení povolovacího postupu dostatečně zralý, zamítnout. V případě zamítnutí příslušný orgán své rozhodnutí odůvodní i jménem dalších dotčených orgánů. Datum podpisu potvrzení o přijetí tohoto oznámení příslušným orgánem slouží jako zahájení procesu udělování povolení. Pokud se jedná o dva nebo více členských států, slouží jako datum zahájení povolovacího postupu datum posledního potvrzení o přijetí tohoto oznámení vydaného dotčeným příslušným orgánem.
b) Zákonný povolovací postup, který zahrnuje dobu uplynulou mezi datem přijetí podané dokumentace žádosti a vydáním komplexního rozhodnutí, nepřekročí jeden rok a šest měsíců. Pokud to členské státy budou považovat za vhodné, mohou stanovit kratší časový limit.
2. Doba trvání obou postupů uvedených v odst. 1 dohromady nepřekročí dobu tří let a šesti měsíců. Pokud se však příslušný orgán domnívá, že jedna nebo obě z těchto dvou postupů povolovacího postupu nebude dokončena před časovými lhůtami stanovenými v odstavci 1, může rozhodnout, před jejich uplynutím a v každém jednotlivém případě, prodloužit jednu nebo obě lhůty o maximálně devět měsíců pro oba postupy dohromady.
V tomto případě je příslušný orgán povinen dotčenou skupinu informovat a předložit jí opatření, která byla či mají být přijata s cílem povolovací postup co nejdříve dokončit. Skupina může požádat příslušný orgán, aby jí pravidelně podával zprávy o pokroku dosaženém v tomto směru.
3. V členských státech, v nichž určení trasy nebo umístění, provedené výhradně pro zvláštní účel plánovaného projektu, včetně plánování zvláštních koridorů pro síťové infrastruktury, nemůže být zahrnuto do procesu vedoucímu ke komplexnímu rozhodnutí, musí být odpovídající rozhodnutí přijato v samostatné lhůtě šesti měsíců, počínaje datem předložení konečné a kompletní dokumentace žádosti předkladatelem.
V tomto případě bude prodloužená časová lhůta uvedená v odstavci 2 omezena na šest měsíců, včetně postupu stanoveného podle tohoto odstavce.
4. Postup před podáním žádosti je složen z těchto kroků:
a) po přijetí oznámení podle odst. 1 písm. a) je příslušný orgán povinen v úzké spolupráci s ostatními dotčenými orgány a případně na základě návrhu předkladatele projektu určit rozsah materiálů a úroveň podrobnosti informací, které má předkladatel projektu předložit v rámci dokumentace žádosti o komplexní rozhodnutí. Jako podklad pro toto určení slouží kontrolní seznam uvedený v příloze VI bodě 1 písm. e);
b) příslušný orgán vypracuje v úzké spolupráci s předkladatelem projektu a s ostatními dotčenými orgány a s ohledem na výsledky činností provedených podle písmene a) podrobný harmonogram procesu udělování povolení v souladu s pokyny uvedenými v příloze VI bodě 2.
U projektů, které překročí hranice mezi dvěma nebo více členskými státy, příslušné orgány dotčených členských států vypracují společný rozpis, v němž schválí sladění svých harmonogramů;
c) po obdržení návrhu dokumentace žádosti je příslušný orgán povinen, i jménem dalších dotčených orgánů, vyžádat si v případě potřeby od předkladatele projektu doplnění chybějících informací, které se mohou týkat pouze otázek uvedených v písmenu a). Příslušný orgán písemně potvrdí přezkum žádosti do tří měsíců od předložení chybějících informací. Požádat o dodatečné informace lze pouze tehdy, pokud je to odůvodněno novými okolnostmi.
5. Předkladatel projektu zajistí úplnost a adekvátní kvalitu dokumentace žádosti a v rámci postupu před podáním žádosti co nejdříve požádá o stanovisko k této dokumentaci příslušný orgán. Předkladatel projektu plně spolupracuje s příslušným orgánem na dodržení lhůt a podrobného harmonogramu vymezeného v odst. 4 písm. b).
6. Lhůtami stanovenými tímto článkem nejsou dotčeny ani povinnosti vyplývající z mezinárodního práva a práva Unie, ani správní odvolací řízení a opravné prostředky před soudem nebo jiným soudním orgánem.
NahoruKAPITOLA IV
REGULACE
Článek 11
NahoruAnalýza nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři
1. Do 16. listopadu 2013 předloží evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav členským státům, Komisi a agentuře metodiky harmonizované analýzy nákladů a přínosů energetického systému v celé šíři, včetně modelování sítě a trhu, na úrovni EU u projektů společného zájmu, které spadají do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2. Tyto metodiky se použijí pro přípravu každého následujícího desetiletého plánu rozvoje sítě vyvinutého evropskou sítí provozovatelů elektrických přenosových a evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav podle článku 8 nařízení (ES) č. 714/2009 a článku 8 nařízení (ES) č. 715/2009. Tyto metodiky jsou zpracovány v souladu se zásadami stanovenými v příloze V a jsou v souladu s pravidly a ukazateli stanovenými v příloze IV.
Před předložením svých metodik uspořádají evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav rozsáhlé konzultace, jichž se zúčastní alespoň organizace zastupující všechny zúčastněné strany – a bude-li to považováno za vhodné, i samy zúčastněné strany –, vnitrostátní regulační orgány a další vnitrostátní orgány.
2. Do tří měsíců ode dne obdržení metodik agentura poskytne členským státům a Komisi stanovisko týkající se těchto metodik a zveřejní je.
3. Komise vydá, a členské státy mohou vydat, své stanovisko k těmto metodikám do tří měsíců od obdržení stanoviska od agentury. Stanoviska jsou předložena evropské síti provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropské síti provozovatelů plynárenských přepravních soustav.
4. Do tří měsíců ode dne obdržení posledního stanoviska obdrženého podle odstavce 3 upraví evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav své metodiky, přičemž řádně zohlední obdržená stanoviska členských států, stanovisko Komise a stanovisko agentury a předloží je Komisi ke schválení.
5. Do dvou týdnů od schválení Komisí zveřejní evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav příslušné metodiky na svých internetových stránkách. Na vyžádání jsou povinni poskytnout Komisi a agentuře příslušné soubory vstupních dat uvedené v příloze V bodě 1 a další příslušné údaje o síti, zatížení toku a trhu v dostatečně přesné podobě podle vnitrostátního práva a příslušných dohod o mlčenlivosti. Údaje jsou platné k datu žádosti. Komise a agentura zajistí zachování důvěrnosti obdržených údajů v řadách vlastních i v řadách osob, které pro ně na základě těchto údajů provádějí analýzy.
6. Tyto metodiky jsou pravidelně aktualizovány a zdokonalovány v souladu s odstavci 1 až 5. Agentura může z vlastní iniciativy nebo na základě řádně odůvodněné žádosti vnitrostátních regulačních orgánů nebo zúčastněných stran a po formální konzultaci s organizacemi zastupujícími všechny příslušné zúčastněné strany a s Komisí o tyto aktualizace a zdokonalení požádat na základě řádného odůvodnění a v řádné lhůtě. Agentura zveřejní žádosti vnitrostátních regulačních orgánů nebo zúčastněných stran a všechny příslušné dokumenty, které nejsou citlivé z obchodního hlediska, vedoucí k žádosti agentury o aktualizaci nebo zdokonalení.
7. Do 16. května 2015 vnitrostátní regulační orgány spolupracující v rámci agentury stanoví a zveřejní soubor ukazatelů a odpovídajících referenčních hodnot pro srovnání jednotkových investičních nákladů u srovnatelných projektů kategorií infrastruktury uvedených v příloze II bodech 1 a 2. Tyto referenční hodnoty mohou evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav a evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních soustav použít pro analýzy nákladů a přínosů prováděné pro následující desetileté plány rozvoje sítě.
8. Do 31. prosince 2016 předloží evropská síť provozovatelů elektrických přenosových soustav společně s evropskou sítí provozovatelů plynárenských přepravních soustav Komisi a agentuře model konzistentního a propojeného trhu s elektřinou a zemním plynem a konzistentní a propojené elektrické a plynárenské sítě, který zahrnuje přenosovou a přepravní infrastrukturu i skladování elektřiny a zemního plynu a zařízení na zkapalněný zemní plyn a řeší prioritní koridory a oblasti energetické infrastruktury stanovené v příloze I a zpracované v souladu se zásadami stanovenými v příloze V. Po schválení tohoto modelu Komisí v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 2 až 4 je tento model zahrnut do metodik.
Článek 12
NahoruUmožnění investic s přeshraničními dopady
1. Efektivně vynaložené investiční náklady, které vylučují náklady na údržbu, spojené s projektem společného zájmu spadajícím do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a), b) a d) a v příloze II bodě 2 ponese příslušný provozovatel (provozovatelé) přenosové soustavy nebo předkladatelé projektu přenosové infrastruktury členského státu (členských států), na něž bude mít projekt čistý pozitivní dopad, a uhradí je v rozsahu, který nezahrnuje poplatky za překročení kapacity a jiné poplatky, uživatelé sítě prostřednictvím sazeb za přístup k síti platných v tomto nebo v těchto členských státech.
2. U projektu společného zájmu spadajícího do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a), b) a d) a příloze II bodě 2 se použije odstavce 1 pouze tehdy, pokud alespoň jeden předkladatel projektu žádá příslušné vnitrostátní orgány, aby uplatnily tento článek na veškeré náklady na projekt nebo na části nákladů na projekt. U projektu společného zájmu spadajícího do kategorií uvedených v příloze II bodě 2 se použije odstavec 1 pouze tehdy, pokud posouzení tržní poptávky již bylo provedeno a určilo, že nelze očekávat, že efektivně vynaložené investiční náklady budou pokryty sazbami.
Má-li projekt několik předkladatelů, příslušné vnitrostátní regulační orgány bez prodlení všechny předkladatele projektu vyzvou k tomu, aby žádost o investici podali společně v souladu s odstavcem 3.
3. U projektu společného zájmu, na který se vztahuje odstavec 1, předkladatelé projektů všechny dotčené vnitrostátní regulační orgány pravidelně informují o průběhu projektu a o nákladech a dopadech, které jsou s ním spojeny, a to alespoň jednou ročně, dokud není projekt uveden do provozu.
Jakmile takový projekt dosáhne dostatečné zralosti, předloží předkladatelé projektu, po konzultaci s provozovateli přepravních a přenosových soustav z těch členských států, na které má projekt významný čistý pozitivní dopad, žádost o investici. Tato žádost o investici obsahuje žádost o přeshraniční přidělení nákladů a je předložena všem dotčeným vnitrostátním regulačním orgánům společně s:
a) analýzou nákladů a přínosů konkrétního projektu, která je uplatňována důsledně v souladu s metodikou vypracovanou v souladu s článkem 11 a zohledňuje přínosy přesahující hranice dotčeného členského státu,
b) obchodním plánem hodnotícím finanční životaschopnost projektu včetně zvoleného řešení financování a u projektu společného zájmu, který spadá do kategorie uvedené v příloze II bodě 2, výsledky tržních testů, a
c) pokud se předkladatelé projektů dohodnou, s odůvodněným návrhem na přeshraniční přidělení nákladů.
Pokud projekt předkládá více překladatelů, předloží své žádosti o investice společně.
U projektů zařazených na první seznam Unie předkladatelé projektů předloží žádosti o investice do 31. října 2013.
Při převzetí každé žádosti o investice vnitrostátní regulační orgány neprodleně předloží její kopii agentuře pro informaci.
Vnitrostátní regulační orgány a agentura zachovávají důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.
4. Do šesti měsíců od data obdržení poslední žádosti o investici posledním dotčeným vnitrostátním regulačním orgánem přijmou vnitrostátní regulační orgány po konzultaci s dotčenými předkladateli projektů koordinovaná rozhodnutí o přidělení investičních nákladů, která ponese každý provozovatel soustavy v rámci uvedeného projektu, i o jejich začlenění do sazeb. Vnitrostátní regulační orgány mohou rozhodnout, že přidělí pouze část nákladů, nebo mohou rozhodnout, že rozdělí náklady v rámci balíčku několika projektů společného zájmu.
Při přidělování nákladů zohlední vnitrostátní regulační orgány skutečné nebo očekávané:
— poplatky za přetížení nebo jiné poplatky,
— příjmy pocházející z vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových a přepravních soustav vytvořeného podle článku 13 nařízení (ES) č. 714/2009.
Při rozhodování o přeshraničním rozdělení nákladů jsou zohledněny hospodářské, sociální a environmentální náklady a přínosy projektů v dotčených členských státech a potenciální potřeba finanční podpory.
Při rozhodování o přeshraničním rozdělení nákladů usilují příslušné vnitrostátní regulační orgány, po konzultaci s dotčenými provozovateli přenosových a přepravních soustav, o vzájemnou dohodu založenou zejména na informacích uvedených v odst. 3 písm. a) a b).
Pokud projekt společného zájmu zmírňuje negativní externality, jako jsou smyčky toků, a tento projekt společného zájmu je proveden v členském státě na počátku negativní externality, toto zmírnění nelze považovat za přeshraniční přínos, a proto není základem pro přidělení nákladů provozovateli přenosové soustavy členských států postiženého těmito negativními externalitami.
5. Vnitrostátní regulační orgány na základě přeshraničního přidělení nákladů, jak je uvedeno v odstavci 4 tohoto článku, při stanovování nebo schvalování sazeb v souladu s čl. 37 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/72/ES a čl. 41 odst. 1 písm. a) směrnice 2009/73/ES zohlední skutečné náklady vynaložené provozovatelem přenosové soustavy či jiným předkladatelem projektu v důsledku investic, pokud tyto náklady odpovídají nákladům efektivního a strukturálně srovnatelného provozovatele.
Vnitrostátní regulační orgány agentuře neprodleně oznámí rozhodnutí o přidělení nákladů společně se všemi důležitými informacemi, které se k němu vztahují. Tyto informace zahrnují zejména podrobné důvody, na jejichž základě byly náklady rozděleny mezi členské státy, například:
a) vyhodnocení zjištěných dopadů, včetně dopadů týkajících se síťových sazeb, na každý dotčený členský stát;
b) hodnocení obchodního plánu uvedeného v odst. 3 písm. b);
c) pozitivní regionální nebo celounijní externality, které by projekt přinesl;
d) výsledek konzultací s dotčenými předkladateli projektů.
Rozhodnutí o přidělení nákladů se zveřejní.
6. V případě, že příslušné vnitrostátní regulační orgány nedosáhnou dohody o dané žádosti o investice do šesti měsíců ode dne, kdy žádost obdržel poslední dotčený vnitrostátní regulační orgán, uvědomí o tom neprodleně agenturu.
V takovém případě nebo na základě společné žádosti dotčených vnitrostátních regulačních orgánů přijme agentura do tří měsíců ode dne, kdy jí byla záležitost předložena, rozhodnutí o žádosti o investice včetně přeshraničního rozdělení nákladů uvedeného v odstavci 3, jakož i o způsobu, kterým se náklady na investice promítnou do sazeb.
Agentura před přijetím tohoto rozhodnutí konzultuje s příslušnými vnitrostátními regulačními orgány a předkladateli projektů. Tříměsíční lhůta uvedená v druhém pododstavci může být v případě, že si agentura vyžádá doplňující informace, prodloužena o další dva měsíce. Tato dodatečná lhůta začíná běžet prvním dnem po obdržení úplných informací.
Rozhodnutí o přidělení nákladů se zveřejní. Použijí se články 19 a 20 nařízení (ES) č. 713/2009.
7. Kopie všech rozhodnutí o přidělení nákladů předloží agentura neprodleně Komisi společně se všemi důležitými informacemi týkajícími se jednotlivých rozhodnutí. Tyto informace mohou být předloženy v souhrnné podobě. Komise zachovává důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.
8. Toto rozhodnutí o rozdělení nákladů neovlivní právo provozovatelů přenosových nebo přepravních soustav žádat o poplatky za přístup k sítím a právo vnitrostátních regulačních orgánů tyto poplatky schvalovat v souladu s článkem 32 směrnice 2009/72/ES a směrnice 2009/73/ES, článkem 14 nařízení (ES) č. 714/2009 a článkem 13 nařízení (ES) č. 715/2009.
9. Tento článek se nepoužije na projekty společného zájmu, které obdržely:
a) výjimku z článků 32, 33, 34 a čl. 41 odst. 6, 8, a 10 směrnice 2009/73/ES podle článku 36 směrnice 2009/73/ES;
b) výjimku z čl. 16 odst. 6 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo výjimku z článku 32 a čl. 37 odst. 6 a 10 směrnice 2009/72/ES podle článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009;
c) výjimku podle článku 22 směrnice 2003/55/ES ( 1 );
d) výjimku podle článku 7 nařízení (ES) č. 1228/2003 ( 2 ).
Článek 13
NahoruPobídky
1. Pokud předkladateli projektu vzniknou vyšší rizika z hlediska rozvoje, výstavby, provozu či údržby projektu společného zájmu, který spadá do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a), b) a d) a příloze II bodě 2, v porovnání s obvyklými riziky srovnatelného infrastrukturního projektu, zajistí členské státy a vnitrostátní regulační orgány poskytnutí příslušných pobídek uvedenému projektu v souladu s čl. 37 odst. 8 směrnice 2009/72/ES, čl. 41 odst. 8 směrnice 2009/73/ES, článku 14 nařízení (ES) č. 714/2009 a článku 13 nařízení (ES) č. 715/2009.
První pododstavec se nepoužije, pokud projekt společného zájmu obdržel:
a) výjimku z článků 32, 33, 34 a čl. 41 odst. 6, 8 a 10 směrnice 2009/73/ES podle článku 36 směrnice 2009/73/ES;
b) výjimku z čl. 16 odst. 6 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo výjimku z článku 32 a čl. 37 odst. 6 a 10 směrnice 2009/72/ES podle článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009;
c) výjimku podle článku 22 směrnice 2003/55/ES, nebo
d) výjimku podle článku 7 nařízení (ES) č. 1228/2003.
2. Rozhodování vnitrostátních regulačních orgánů udělovat pobídky uvedené v odstavci 1 zohledňuje výsledky analýzy nákladů a přínosů na základě metodiky vypracované v souladu s článkem 11 a zejména pozitivní regionální nebo celounijní externality, které projekt přináší. Vnitrostátní regulační orgány dále analyzují konkrétní rizika vzniklá předkladatelům projektů, opatření přijatá ke zmírnění rizik a zdůvodnění tohoto rizikového profilu s ohledem na čistý pozitivní dopad projektu ve srovnání s alternativním řešením představujícím nižší riziko. Způsobilá rizika zahrnují zejména rizika spojená s novými přenosovými a přepravními technologiemi, jak na souši, tak na moři, rizika spojená s nedostatečným krytím nákladů a rozvojová rizika.
3. Pobídka udělená rozhodnutím zohlední specifickou povahu vzniklého rizika a může mimo jiné zahrnovat:
a) předpisy upravující preventivní investice nebo
b) pravidla uznávání účelně vynaložených nákladů před uvedením projektu do provozu nebo
c) pravidla zajištění další návratnosti kapitálu investovaného v rámci daného projektu nebo
d) jakákoli jiná opatření, která budou považována za nutná a vhodná.
4. Do 31. července 2013, je-li to možné, předloží jednotlivé vnitrostátní regulační orgány agentuře svou metodiku a kritéria, která užívají při hodnocení investic do projektů infrastruktury elektřiny a zemního plynu a vyšších rizik uvedených projektů.
5. Do 31. prosince 2013, po zohlednění informací obdržených podle odstavce 4 tohoto článku, usnadní agentura sdílení osvědčených postupů a předloží doporučení v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 713/2009 ohledně:
a) pobídek uvedených v odstavci 1 na základě porovnání s osvědčenými postupy vnitrostátních regulačních orgánů;
b) společné metodiky hodnocení vzniklých vyšších rizik investic do projektů infrastruktury elektřiny a zemního plynu.
6. Do 31. března 2014 zveřejní jednotlivé vnitrostátní regulační orgány svou metodiku a kritéria, která využívají při hodnocení investic do projektů infrastruktury elektřiny a zemního plynu a vyšších rizik způsobených těmito projekty.
7. Pokud opatření uvedená v odstavcích 5 a 6 nejsou dostatečná k zajištění včasného provedení projektů společného zájmu, může Komise vydat pokyny týkající se pobídek stanovených v tomto článku.
NahoruKAPITOLA V
FINANCOVÁNÍ
Článek 14
NahoruZpůsobilost projektů k finanční pomoci Unie
1. Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodech 1, 2 a 4, jsou způsobilé pro finanční pomoc Unie ve formě grantů na studie a finančních nástrojů.
2. Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. a) až d) a v příloze II bodě 2, kromě projektů přečerpávacích vodních elektráren, jsou rovněž způsobilé pro finanční pomoc Unie ve formě grantů na práce, pokud splňují následující kritéria:
a) analýza nákladů a přínosů konkrétního projektu podle článku 12 odst. 3 písm. a) poskytuje důkaz o existenci významných pozitivních externalit, jako je zabezpečení dodávek, solidarita nebo inovace;
b) projekt získal rozhodnutí o přeshraničním rozdělení nákladů na základě článku 12; nebo v případě projektů společného zájmu, jež spadají do kategorie uvedené v příloze II bodě 1 písm. c), pro které nelze vydat rozhodnutí o přeshraničním rozdělení nákladů, se musí projekt zaměřit na poskytování přeshraničních služeb, technologické inovace a zajištění bezpečnosti přeshraničního provozu sítí;
c) projekt není obchodně životaschopný podle obchodního plánu a dalších provedených hodnocení, zejména těch, která provedli potenciální investoři nebo věřitelé nebo vnitrostátní regulační orgány. Při posuzování obchodní životaschopnosti projektu je zohledněno rozhodnutí o pobídkách a jeho odůvodnění uvedené v čl. 13 odst. 2.
3. Projekty společného zájmu prováděné v souladu s postupem uvedeným v čl. 5 odst. 7 písm. d) jsou rovněž způsobilé pro finanční pomoc Unie ve formě grantů na práce, pokud splňují kritéria stanovená v odstavci 2 tohoto článku.
4. Projekty společného zájmu spadající do kategorií stanovených v příloze II bodě 1 písm. e) a bodě 4 jsou rovněž způsobilé pro finanční pomoc Unie ve formě grantů na práce, mohou-li dotčení předkladatelé projektů jednoznačně prokázat významné pozitivní externality, které projekty přinesou, a jejich nedostatečnou obchodní životaschopnost podle obchodního plánu a dalších provedených hodnocení, zejména těch, která provedli potenciální investoři nebo věřitelé nebo případně vnitrostátní regulační orgán.
Článek 15
NahoruObecné zásady pro kritéria poskytnutí finanční pomoci Unie
Zvláštní kritéria uvedená v čl. 4 odst. 2 a ukazatele uvedené v čl. 4 odst. 4 plní rovněž úlohu cílů pro stanovení kritérií pro poskytnutí finanční pomoci Unie v příslušném nařízení o nástroji pro propojení Evropy.
Článek 16
NahoruVýkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 3 je svěřena Komisi na období čtyř let od 15. května 2013. Komise předloží zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
NahoruKAPITOLA VI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 17
NahoruPředkládání zpráv a hodnocení
Nejpozději v roce 2017 zveřejní Komise zprávu o provádění projektů společného zájmu a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva obsahuje hodnocení:
a) pokroku dosaženého v oblasti plánování, rozvoje a výstavby projektů společného zájmu vybraných podle článku 3 a jejich uvádění do provozu, případně zpoždění v provádění a dalších obtíží;
b) finančních prostředků, které Unie vyčlení a uhradí na projekty společného zájmu v porovnání s celkovou hodnotou financovaných projektů společného zájmu;
c) v případě odvětví elektřiny a zemního plynu vývoje úrovně propojení mezi členskými státy, odpovídajícího vývoje cen energií a počtu případů výpadků síťové soustavy, jejich příčin a souvisejících ekonomických nákladů;
d) v případě udělování povolení a účasti veřejnosti zejména:
i) celkové průměrné a maximální doby trvání povolovacích postupů u projektů společného zájmu včetně doby trvání jednotlivých kroků v rámci postupu před podáním žádosti v porovnání s načasováním stanoveným v rámci původních milníků uvedených v čl. 10 odst. 4,
ii) míry nesouhlasu s projekty společného zájmu (zejména počet písemných námitek vznesených v průběhu procesu veřejných konzultací, počet napadení soudní cestou),
iii) přehled osvědčených a inovativních postupů s ohledem na zapojení zúčastněných stran a zmírňování environmentálních dopadů v průběhu procesů udělování povolení a realizace projektu,
iv) účinnost systémů uvedených v čl. 8 odst. 3, pokud jde o dodržování časových lhůt stanovených v článku 10;
e) v případě regulace zejména:
i) počet projektů společného zájmu, u kterých bylo vydáno rozhodnutí o přeshraničním rozdělení nákladů na základě článku 12,
ii) počet a typ projektů společného zájmu, které obdržely zvláštní pobídky podle článku 13;
f) účinnost tohoto nařízení k cílům týkajícím se integrace trhu stanoveným pro roky 2014 a 2015, cílům v oblasti klimatu a energie stanoveným pro rok 2020, a v dlouhodobějším horizontu k přechodu na nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050.
Článek 18
NahoruInformace a publicita
Komise stanoví do šesti měsíců od data přijetí prvního seznamu Unie platformu transparentnosti infrastruktury, která bude snadno přístupná široké veřejnosti, a to i přes internet. Platforma obsahuje následující informace:
a) obecné, aktualizované informace o každém projektu společného zájmu včetně informací zeměpisných;
b) prováděcí plán každého projektu společného zájmu podle čl. 5 odst. 1;
c) hlavní výsledky analýzy nákladů a přínosů dotčených projektů společného zájmu na základě metodiky vypracované v souladu s článkem 11 s výjimkou jakýchkoli obchodně citlivých informací;
d) seznam Unie;
e) finanční prostředky vyčleněné a uhrazené Unií na každý projekt společného zájmu.
Článek 19
NahoruPřechodná ustanovení
Tímto nařízením není dotčeno udělování, pokračování nebo změna finanční podpory poskytnuté Komisí na základě výzev k předkládání návrhů zveřejněných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 680/2007 ze dne 20. června 2007, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí ( 3 ), projektům uvedeným v přílohách I a III rozhodnutí č. 1364/2006/ES nebo s ohledem na cíle založené na příslušných kategoriích výdajů pro TEN-E, které jsou stanoveny v nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti ( 4 ).
Na projekty společného zájmu v procesu udělování povolení, pro které předkladatel projektu předložil dokumentaci žádosti před 16. listopadem 2013, se nevztahují ustanovení kapitoly III.
▼M4 —————
▼M5 —————
▼B
Článek 22
NahoruZměny nařízení (ES) č. 715/2009
Nařízení (ES) č. 715/2009 se mění takto:
1) V čl. 8 odst. 10 se písmeno a) nahrazuje tímto:
"a) vychází z investičních plánů jednotlivých členských států, přičemž přihlíží k regionálním investičním plánům uvedeným v čl. 12 odst. 1 a případně k aspektům plánování sítě týkajícím se celé Unie, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013 o hlavních směrech transevropské energetické infrastruktury ( *4 ); podléhá analýze nákladů a přínosů za použití metodiky stanovené dle článku 11 tohoto nařízení.
2) Článek 11 se nahrazuje tímto:
"Článek 11
Náklady
Náklady, které souvisejí s činnostmi evropské sítě provozovatelů plynárenských přepravních soustav a jsou uvedeny v článcích 4 až 12 tohoto nařízení a v článku 11 nařízení (EU) č. 347/2013, se zohlední při výpočtu sazeb a nesou je provozovatelé přepravních soustav. Regulační orgány tyto náklady schválí, pouze pokud jsou přijatelné a přiměřené."
Článek 23
NahoruZrušení
Od 1. ledna 2014 se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES. Dle tohoto nařízení nevznikají žádná práva ve vztahu k projektům uvedeným v přílohách I a III rozhodnutí č. 1364/2006/ES.
Článek 24
NahoruVstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. června 2013 výjimkou článků 14 a 15, které se použijí ode dne použitelnosti příslušného nařízení o nástroji pro propojení Evropy.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
PRIORITNÍ KORIDORY A OBLASTI ENERGETICKÉ INFRASTRUKTURY
Toto nařízení se vztahuje na tyto prioritní koridory a oblasti transevropské energetické infrastruktury:
1. PRIORITNÍ KORIDORY PRO PŘENOS ELEKTŘINY
1) Mořská síť v oblasti Severního moře: rozvoj integrované soustavy pro výrobu elektřiny a s ní spojeného propojovacího vedení na otevřeném moři v oblasti Severního moře, Irského moře, kanálu La Manche, Baltského moře a sousedních vod za účelem přenosu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie na moři do míst spotřeby a úložišť a zvyšování přeshraniční výměny elektrické energie.
Dotčené členské státy: Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Německo, Lucembursko, Nizozemsko, Švédsko, Spojené království.
2) Severojižní propojení elektrických sítí v západní Evropě: propojení mezi členskými státy v regionu a s oblastí Středomoří, včetně Iberského poloostrova, a to zejména za účelem integrace elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a posílení vnitřních infrastruktur distribuční soustavy s cílem podpořit integraci trhu v tomto regionu.
Dotčené členské státy: Belgie, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Spojené království, Španělsko.
3) Severojižní propojení elektrických sítí ve střední, východní a jihovýchodní Evropě: propojení a vnitřní linky v severojižním a východozápadním směru s cílem dotvořit vnitřní trh a integrovat tvorbu energie z obnovitelných zdrojů.
Dotčené členské státy: Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko ( 5 ), Itálie, Kypr, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko.
4) Plán propojení pobaltského trhu s elektrickou energií: propojení mezi členskými státy v oblasti Baltského moře a posílení vnitřních infrastruktur distribuční soustavy s cílem ukončit izolaci pobaltských států a podpořit integraci trhu, mimo jiné i prostřednictvím snahy o začlenění energie z obnovitelných zdrojů v tomto regionu.
Dotčené členské státy: Dánsko, Estonsko, Finsko, Lotyšsko, Litva, Německo, Polsko, Švédsko.
2. PRIORITNÍ KORIDORY PRO PŘEPRAVU ZEMNÍHO PLYNU
5) Severojižní propojení plynárenských sítí v západní Evropě: plynárenská infrastruktura pro severojižní toky zemního plynu v západní Evropě s cílem dále diverzifikovat trasy dodávek a zvýšit krátkodobou dosažitelnost zemního plynu.
Dotčené členské státy:…
