2017/1485, Nařízení Komise (EU), kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav, k 15. 3. 2021

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1485

ze dne 2. srpna 2017,

kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 220 25.8.2017, s. 1)

Ve znění:

▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1485

ze dne 2. srpna 2017,

kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav

(Text s významem pro EHP)

 NahoruČÁST I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

 NahoruPředmět

Za účelem zajištění bezpečnosti provozu, kvality frekvence a efektivního využívání propojených soustav a zdrojů stanoví toto nařízení podrobné rámcové pokyny pro:

a) požadavky a zásady týkající se bezpečnosti provozu;

b) pravidla a odpovědnost, pokud jde o koordinaci a výměnu dat mezi provozovateli přenosových soustav, mezi provozovateli přenosových soustav a provozovateli distribučních soustav a mezi provozovateli přenosových soustav nebo provozovateli distribučních soustav a významnými uživateli sítě při přípravě provozu a při provozu blízkém reálnému času;

c) pravidla pro výcvik a certifikaci zaměstnanců provozovatelů soustav;

d) požadavky na koordinaci odstávek;

e) požadavky týkající se plánování výroby, spotřeby a výměn mezi regulačními oblastmi provozovatelů přenosových soustav a

f) pravidla mající za cíl vytvoření unijního rámce pro řízení výkonové rovnováhy a frekvence a pro stanovení regulačních záloh.

Článek 2

 NahoruOblast působnosti

1. Pravidla a požadavky stanovené v tomto nařízení se vztahují na tyto významné uživatele sítě:

a) stávající a nové výrobní moduly klasifikované nebo potenciálně klasifikované jako moduly typu B, C a D v souladu s kritérii stanovenými v článku 5 nařízení Komise (EU) 2016/631 (3);

b) stávající a nová odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě;

c) stávající a nové uzavřené distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě;

d) stávající a nová odběrná elektrická zařízení, uzavřené distribuční soustavy a třetí osoby, jestliže poskytují odezvu na straně poptávky přímo provozovateli přenosové soustavy v souladu s kritérii stanovenými v článku 27 nařízení Komise (EU) 2016/1388 (4);

e) poskytovatele redispečinku prostřednictvím agregace výrobních modulů nebo odběrných elektrických zařízení a poskytovatele zálohy činného výkonu v souladu s částí IV hlavou 8 tohoto nařízení a

f) stávající a nové vysokonapěťové stejnosměrné soustavy v souladu s kritérii stanovenými v čl. 3 odst. 1 nařízení Komise (EU) 2016/1447 (5).

2. Toto nařízení se vztahuje na všechny přenosové soustavy, distribuční soustavy a propojení v Unii a regionální bezpečnostní koordinátory, s výjimkou přenosových a distribučních soustav nebo částí přenosových a distribučních soustav nacházejících se na ostrovech členských států, jejichž soustavy nejsou provozovány synchronně se synchronně propojenou oblastí kontinentální Evropa, Velká Británie, severskou oblastí, oblastí Irsko a Severní Irsko nebo Pobaltí.

3. Existuje-li v členském státě více než jeden provozovatel přenosové soustavy, vztahuje se toto nařízení na všechny provozovatele přenosových soustav v daném členském státě. Jestliže provozovatel přenosové soustavy nemá funkci odpovídající jedné nebo více povinnostem podle tohoto nařízení, mohou členské státy v rámci vnitrostátního regulačního režimu rozhodnout, že odpovědnost provozovatele přenosové soustavy za dodržování jedné, více nebo všech povinností podle tohoto nařízení připadne jednomu nebo více konkrétním provozovatelům přenosových soustav.

4. Provozovatelé přenosových soustav z Litvy, Lotyšska a Estonska jsou po dobu a v rozsahu, po kterou, respektive ve kterém jsou tyto soustavy provozovány v synchronním režimu v synchronně propojené oblasti, v níž ne všechny země jsou vázány právními předpisy Unie, vyňati z působnosti ustanovení uvedených v příloze I tohoto nařízení, není-li v dohodě o spolupráci s provozovateli přenosových soustav ze třetích zemí vymezující základy jejich spolupráce při zajišťování bezpečného provozu soustavy podle článku 13 stanoveno jinak.

5. Má-li požadavky podle tohoto nařízení stanovit příslušný provozovatel soustavy, který není provozovatelem přenosové soustavy, mohou členské státy určit, že je místo něj za stanovení daných požadavků odpovědný provozovatel přenosové soustavy.

Článek 3

 NahoruDefinice

1. Pro účely tohoto nařízení se použijí definice v článku 2 nařízení (ES) č. 714/2009, článku 2 nařízení Komise (EU) 2015/1222 (6), článku 2 nařízení (EU) 2016/631, článku 2 nařízení (EU) 2016/1388, článku 2 nařízení (EU) 2016/1447, článku 2 nařízení Komise (EU) 2016/1719 (7), článku 2 nařízení (EU) č. 543/2013 (8) o předkládání a zveřejňování údajů na trzích s elektřinou a článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES (9).

2. Dále se rozumí:

1) "bezpečností provozu" schopnost přenosové soustavy udržet se v normálním stavu nebo se co nejdříve do normálního stavu vrátit, přičemž je tato schopnost charakterizována limity provozní bezpečnosti;

2) "síťovým omezením" situace, ve které je třeba připravit a aktivovat nápravné opatření za účelem dodržení limitů provozní bezpečnosti;

3) "situací N" situace, kdy není žádný prvek přenosové soustavy nedostupný v důsledku kontingence;

4) "seznamem kontingencí" seznam kontingencí, které se simulují při ověřování souladu s limity provozní bezpečnosti;

5) "normálním stavem" situace, kdy se soustava nachází v limitech provozní bezpečnosti v situaci N a po výskytu jakékoli kontingence ze seznamu kontingencí, s ohledem na účinek příslušných nápravných opatření;

6) "zálohami pro automatickou regulaci frekvence" nebo "FCR" (Frequency Containment Reserves) zálohy činného výkonu, které jsou k dispozici k udržení frekvence soustavy při její odchylce;

7) "zálohami pro regulaci výkonové rovnováhy" nebo "FRR" (Frequency Restoration Reserves) zálohy činného výkonu, které jsou k dispozici k obnovení frekvence soustavy na jmenovitou frekvenci a v případě synchronně propojené oblasti zahrnující více než jednu oblast LFC k obnovení výkonové rovnováhy na plánovanou hodnotu;

8) "zálohami pro náhradu" nebo "RR" (Replacement Reserves) zálohy činného výkonu, které jsou k dispozici k obnově nebo podpoře požadované úrovně FRR, připravované pro další odchylky frekvence, včetně výrobních záloh;

9) "poskytovatelem záloh" právnická osoba s právním nebo smluvním závazkem poskytovat FCR, FRR nebo RR alespoň jednou jednotkou poskytující zálohy nebo skupinou poskytující zálohy;

10) "jednotkou poskytující zálohy" samostatný výrobní modul a/nebo odběrná jednotka nebo jejich sdružení připojené ke společnému místu připojení a splňující požadavky na poskytování FCR, FRR nebo RR;

11) "skupinou poskytující zálohy" sdružení výrobních modulů, odběrných jednotek a/nebo jednotek poskytujících zálohy připojené k více než jednomu místu připojení a splňující požadavky na poskytování FCR, FRR nebo RR;

12) "oblastí řízení výkonové rovnováhy a frekvence" nebo "oblastí LFC" část synchronně propojené oblasti nebo celá synchronně propojená oblast, fyzicky vymezená měřicími body v místě propojovacích vedení k dalším oblastem LFC, provozovaná jedním nebo více provozovateli přenosových soustav, kteří splňují povinnosti pro řízení výkonové rovnováhy a frekvence;

13) "dobou do obnovení frekvence" v případě synchronně propojené oblasti s pouze jednou oblastí LFC maximální předpokládaný čas od výskytu okamžité bilanční odchylky odpovídající nejvýše referenční události, v němž se frekvence soustavy vrátí do rozsahu obnovení frekvence, a v případě synchronně propojených oblastí s více než jednou oblastí LFC maximální předpokládaný čas od výskytu okamžité bilanční odchylky v oblasti LFC, v němž je odchylka kompenzována;

14) "kritériem (N–1)" pravidlo, podle něhož jsou prvky, které v regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy zůstanou v provozu po vzniku kontingence, schopny zvládnout novou provozní situaci bez překročení limitů provozní bezpečnosti;

15) "situací (N–1)" situace v přenosové soustavě, při které nastala jedna z kontingencí ze seznamu kontingencí;

16) "zálohou činného výkonu" regulační zálohy, které jsou k dispozici pro udržení frekvence;

17) "výstražným stavem" stav soustavy, při kterém je soustava v limitech provozní bezpečnosti, ovšem byla zjištěna kontingence ze seznamu kontingencí, a pokud nastane, dostupná nápravná opatření nejsou k udržení normálního stavu dostatečná;

18) "blokem řízení výkonové rovnováhy a frekvence" nebo "blokem LFC" část synchronně propojené oblasti nebo celá synchronně propojená oblast, fyzicky vymezená měřicími body v místě propojovacích vedení k dalším blokům LFC, tvořená jednou nebo více oblastmi LFC, provozovaná jedním nebo více provozovateli přenosových soustav, kteří splňují povinnosti pro řízení výkonové rovnováhy a frekvence;

19) "regulační odchylkou oblasti" součet regulační odchylky výkonu ("ΔP"), tj. rozdílu v reálném čase mezi naměřenou skutečnou hodnotou výměny výkonu v reálném čase ("P") a regulačním programem ("P0") určité oblasti LFC nebo určitého bloku LFC, a regulační odchylky frekvence ("K*Δf"), tj. součinu výkonového čísla a odchylky frekvence této oblasti nebo bloku, tedy ΔP+K*Δf;

20) "regulačním programem" sled zadaných hodnot pro výměnu výkonu oblasti LFC nebo bloku LFC prostřednictvím propojovacích vedení střídavého proudu po vzájemném započtení dílčích hodnot (saldo);

21) "řízením napětí" ruční nebo automatická regulace ve výrobním uzlu, koncových uzlech střídavých vedení nebo vysokonapěťových stejnosměrných soustav, na transformátorech nebo jiné způsoby za účelem udržení stanovené napěťové hladiny nebo stanovené hodnoty jalového výkonu;

22) "stavem blackoutu" stav soustavy, při kterém je provoz části nebo celé přenosové soustavy znemožněn;

23) "vnitřní kontingencí" kontingence v regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy, včetně propojovacích vedení;

24) "vnější kontingencí" kontingence mimo regulační oblast provozovatele přenosové soustavy a vyjma propojovacích vedení, jejíž faktor vlivu je vyšší než mezní hodnota vlivu kontingence;

25) "faktorem vlivu" číselná hodnota používaná pro vyjádření největšího účinku odstávky prvku přenosové soustavy nacházejícího se mimo regulační oblast provozovatele přenosové soustavy vyjma propojovacích vedení, pokud jde o změnu toků výkonu nebo napětí způsobenou touto odstávkou, na kterýkoli prvek přenosové soustavy. Čím je tato hodnota vyšší, tím větší je účinek;

26) "mezní hodnotou vlivu kontingence" číselná mezní hodnota, s níž se porovnávají jednotlivé faktory vlivu kontingencí, přičemž účinek kontingence mimo regulační oblast provozovatele přenosové soustavy s faktorem vlivu vyšším než mezní hodnota vlivu kontingence je považován za významný na regulační oblast provozovatele přenosové soustavy včetně propojovacích vedení;

27) "kontingenční analýzou" počítačová simulace kontingencí ze seznamu kontingencí;

28) "kritickou dobou do odstranění poruchy" maximální doba trvání poruchy, po kterou si přenosová soustava udrží stabilitu provozu;

29) "poruchou" všechny typy zkratů (jedno-, dvou- a třífázový, včetně zemních), přerušený vodič, přerušený obvod nebo přerušované spojení, které mají za následek trvalou nedostupnost dotčeného prvku přenosové soustavy;

30) "prvkem přenosové soustavy" jakýkoli komponent přenosové soustavy;

31) "narušením" neplánovaná událost, která může způsobit vybočení přenosové soustavy z normálního stavu;

32) "dynamickou stabilitou" běžně používaný termín zahrnující úhlovou stabilitu, stabilitu frekvence a stabilitu napětí;

33) "posouzením dynamické stability" posouzení bezpečnosti provozu z hlediska dynamické stability;

34) "stabilitou frekvence" schopnost přenosové soustavy udržet si stabilní frekvenci jak v situaci N, tak po výskytu narušení;

35) "stabilitou napětí" schopnost přenosové soustavy udržet si ve všech uzlech přenosové soustavy přijatelné napětí jak v situaci N, tak po výskytu narušení;

36) "stavem soustavy" provozní stav přenosové soustavy s ohledem na limity provozní bezpečnosti, kterým může být normální stav, výstražný stav, nouzový stav, stav blackoutu a stav obnovy;

37) "nouzovým stavem" stav soustavy, při kterém jsou překročeny jeden nebo více limitů provozní bezpečnosti;

38) "stavem obnovy" stav soustavy, při kterém je cílem všech činností v přenosové soustavě obnovení provozu soustavy a zajištění bezpečnosti provozu po stavu blackoutu nebo nouzovém stavu;

39) "mimořádnou kontingencí" současný výskyt více kontingencí se společnou příčinou;

40) "odchylkou frekvence" rozdíl mezi skutečnou a jmenovitou frekvencí synchronně propojené oblasti, který může být záporný nebo kladný;

41) "frekvencí soustavy" elektrická frekvence soustavy, kterou lze naměřit ve všech částech synchronně propojené oblasti pouze s minimálními rozdíly mezi různými místy měření za předpokladu koherentní hodnoty pro danou soustavu v rámci sekund;

42) "procesem obnovení frekvence a výkonové rovnováhy" proces, jehož účelem je obnovení frekvence na jmenovitou frekvenci, a v případě synchronně propojených oblastí zahrnujících více než jednu oblast LFC proces, jehož účelem je obnovení výkonové rovnováhy na plánovanou hodnotu;

43) "regulační odchylkou frekvence a výkonové rovnováhy" regulační odchylka procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy, která se rovná regulační odchylce oblasti pro oblast LFC nebo odchylce frekvence, pokud oblast LFC geograficky odpovídá synchronně propojené oblasti;

44) "plánem" referenční soubor hodnot představujících výrobu, spotřebu nebo výměnu elektrické energie pro dané časové období;

45) "výkonovým číslem oblasti LFC nebo bloku LFC" hodnota vyjádřená v megawattech na hertz ("MW/Hz"), která je pokud možno co nejbližší součtu autoregulace výroby, samoregulace zatížení a příspěvku FCR vztaženému k maximální odchylce frekvence v ustáleném stavu, nebo je vyšší;

46) "místním stavem" vymezení výstražného stavu, nouzového stavu nebo stavu blackoutu, kdy neexistuje riziko šíření následků mimo regulační oblast včetně propojovacích vedení k ní připojených;

47) "maximální odchylkou frekvence v ustáleném stavu" maximální předpokládaná odchylka frekvence po výskytu výkonové nerovnováhy odpovídající referenční události nebo menší, při níž má být frekvence soustavy stabilizována;

48) "sledovanou oblastí" vlastní přenosová soustava provozovatele přenosové soustavy a příslušné části distribučních soustav a přenosových soustav sousedních provozovatelů přenosových soustav, v nichž provozovatel přenosové soustavy provádí dohled a modelování v reálném čase pro zajištění bezpečnosti provozu ve své regulační oblasti, včetně propojovacích vedení;

49) "sousedními provozovateli přenosových soustav" provozovatelé přenosových soustav přímo propojení nejméně jedním střídavým nebo stejnosměrným propojovacím vedením;

50) "analýzou bezpečnosti provozu" úplný soubor počítačových, ručních a automatických činností prováděných za účelem posouzení bezpečnosti provozu přenosové soustavy a vyhodnocení nápravných opatření za účelem zajištění bezpečnosti provozu;

51) "ukazateli bezpečnosti provozu" ukazatele používané provozovateli přenosových soustav k monitorování bezpečnosti provozu z hlediska stavů soustavy a poruch a narušení ovlivňujících bezpečnost provozu;

52) "klasifikací bezpečnosti provozu" klasifikace používaná provozovateli přenosových soustav k monitorování bezpečnosti provozu na základě ukazatelů bezpečnosti provozu;

53) "provozními zkouškami" zkoušky prováděné provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy za účelem údržby, vývoje postupů provozu soustavy a výcviku a za účelem získání informací o chování přenosové soustavy za abnormálních podmínek a zkoušky prováděné pro podobné účely významnými uživateli sítě na jejich zařízeních;

54) "běžnou kontingencí" výskyt kontingence jedné větve nebo dodávky;

55) "nedosažitelnou kontingencí" současný výskyt více kontingencí bez společné příčiny nebo ztráta výrobních modulů s úplnou ztrátou výrobní kapacity přesahující referenční událost;

56) "gradientem činného výkonu" rychlost změny činného výkonu výrobního modulu, odběrného elektrického zařízení nebo vysokonapěťové stejnosměrné soustavy;

57) "zálohou jalového výkonu" jalový výkon, který je k dispozici pro udržení napětí;

58) "referenční událostí" maximální okamžitá kladná nebo záporná odchylka výkonu mezi výrobou a poptávkou v synchronně propojené oblasti, která se bere v úvahu při dimenzování FCR;

59) "úhlovou stabilitou" schopnost synchronních strojů zůstat v synchronismu jak za situace N, tak po výskytu narušení;

60) "plánem bezpečnosti" plán zahrnující posouzení rizik pro kritická zařízení provozovatele přenosové soustavy z hlediska závažných fyzických a kybernetických hrozeb s posouzením možných dopadů;

61) "limity stability" povolené limity pro provoz přenosové soustavy z hlediska dodržení limitů stability napětí, úhlové stability a stability frekvence;

62) "stavem rozlehlé oblasti" vymezení výstražného stavu, nouzového stavu nebo stavu blackoutu, existuje-li riziko šíření do propojených přenosových soustav;

63) "plánem obrany soustavy" technická a organizační opatření, jejichž účelem je zabránit šíření nebo zhoršení narušení v přenosové soustavě, aby nedošlo k narušení ve stavu rozlehlé oblasti a ke stavu blackoutu;

64) "topologií" data o možnostech spojení různých prvků přenosové nebo distribuční soustavy v rozvodně, která zahrnují elektrické zapojení a polohy vypínačů a odpojovačů;

65) "přechodným dovoleným přetížením" dočasné přetížení prvků přenosové soustavy, které je přípustné na omezenou dobu a které nezpůsobí fyzické poškození prvků přenosové soustavy, jsou-li dodrženy stanovené časy a mezní hodnoty;

66) "virtuálním propojovacím vedením" dodatečný vstup regulátorů příslušných oblastí LFC, který má stejný účinek jako měřené fyzické hodnoty propojovacího vedení a umožňuje výměnu elektrické energie mezi příslušnými oblastmi;

67) "zařízeními FACTS" zařízení pro přenos střídavého elektrického proudu, jejichž účelem je zvýšení regulovatelnosti a schopnosti přenosu činného výkonu;

68) "přiměřeností" schopnost dodávek do oblasti pokrýt zátěž v dané oblasti;

69) "agregovaným vnějším plánem se vzájemným započtením" plán představující agregaci všech vnějších plánů provozovatelů přenosových soustav a vnějších obchodních plánů zahrnující dvě oblasti plánování nebo oblast plánování a skupinu jiných oblastí plánování se vzájemným započtením;

70) "plánem dostupnosti" kombinace všech plánovaných stavů dostupnosti relevantního zařízení pro dané časové období;

71) "stavem dostupnosti" schopnost výrobního modulu, prvku sítě nebo odběrného elektrického zařízení poskytovat službu pro dané časové období, bez ohledu na to, zda je v provozu či nikoli;

72) výrazem "blízký reálnému času" časová prodleva nejvýše 15 minut mezi poslední uzávěrkou obchodování na vnitrodenním trhu a reálným časem;

73) "plánem spotřeby" plán představující spotřebu odběrného elektrického zařízení nebo skupiny odběrných elektrických zařízení;

74) "datovým prostředím ENTSO-E pro přípravu provozu" soubor aplikačních programů a zařízení vyvinutých pro ukládání, výměnu a správu dat používaných při procesu přípravy provozu mezi provozovateli přenosových soustav;

75) "vnějším obchodním plánem" plán představující obchodní výměnu elektrické energie mezi účastníky trhu v různých oblastech plánování;

76) "vnějším plánem provozovatelů přenosových soustav" plán představující výměnu elektrické energie mezi provozovateli přenosových soustav v různých oblastech plánování;

77) "nucenou odstávkou" neplánované odstavení relevantního zařízení z provozu z jakéhokoli naléhavého důvodu, který nepatří k operativnímu řízení provozovatele dotčeného relevantního zařízení;

78) "plánem výroby" plán představující výrobu elektrické energie výrobního modulu nebo skupiny výrobních modulů;

79) "vnitřním obchodním plánem" plán představující obchodní výměnu elektrické energie v oblasti plánování mezi různými účastníky trhu;

80) "vnitřním relevantním zařízením" relevantní zařízení, které je součástí regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy, nebo relevantní zařízení nacházející se v distribuční soustavě, včetně uzavřených distribučních soustav, která je s regulační oblastí tohoto provozovatele přenosové soustavy přímo nebo nepřímo spojena;

81) "pozicí ze střídavých propojení oblasti po vzájemném započtení" agregace všech vnějších plánů pro střídavé propojení v oblasti po vzájemném započtení;

82) "regionem pro koordinaci odstávek" kombinace regulačních oblastí, pro které provozovatelé přenosových soustav stanoví postupy týkající se monitorování a v případě potřeby koordinace stavu dostupnosti relevantních zařízení ve všech časových rámcích;

83) "relevantním odběrným elektrickým zařízením" odběrné elektrické zařízení, které se podílí na koordinaci odstávek a jehož stav dostupnosti ovlivňuje přeshraniční bezpečnost provozu;

84) "relevantním zařízením" jakékoli relevantní odběrné elektrické zařízení, relevantní výrobní modul nebo relevantní prvek sítě, které se účastní koordinace odstávek;

85) "relevantním prvkem sítě" jakýkoli komponent přenosové soustavy, včetně propojovacích vedení, nebo distribuční soustavy, včetně uzavřené distribuční soustavy, jako je například samostatné vedení, samostatný obvod, samostatný transformátor, samostatný transformátor s regulací fázového posunu nebo zařízení pro vyrovnávání napětí, který se účastní koordinace odstávek a jehož stav dostupnosti ovlivňuje přeshraniční bezpečnost provozu;

86) "kolizí v plánování odstávek" stav, ve kterém kombinace stavu dostupnosti jednoho nebo více relevantních prvků sítě, relevantních výrobních modulů a/nebo relevantních odběrných elektrických zařízení a nejlepšího odhadu předpovídaného stavu elektrické sítě vede k překročení limitů provozní bezpečnosti se zohledněním beznákladových nápravných opatření, která má provozovatel přenosové soustavy k dispozici;

87) "subjektem pro plánování odstávek" subjekt, jehož úkolem je plánování stavu dostupnosti relevantního výrobního modulu, relevantního odběrného elektrického zařízení nebo relevantního prvku sítě;

88) "relevantním výrobním modulem" výrobní modul, který se účastní koordinace odstávek a jehož stav dostupnosti ovlivňuje přeshraniční bezpečnost provozu;

89) "regionálním bezpečnostním koordinátorem" subjekt nebo subjekty, vlastněné nebo kontrolované provozovateli přenosových soustav, v jednom nebo více regionech pro výpočet kapacity, provádějící úkoly související s regionální koordinací provozovatelů přenosových soustav;

90) "subjektem pro plánování" subjekt nebo subjekty, jejichž úkolem je předávání plánů od účastníků trhu provozovatelům přenosových soustav nebo v příslušných případech třetím osobám;

91) "oblastí plánování" oblast, v níž platí povinnosti provozovatelů přenosových soustav týkající se plánování výroby, spotřeby a výměn na základě provozních nebo organizačních potřeb;

92) výrazem "týdenní" vztahující se k týdnu před kalendářním týdnem provozu;

93) výrazem "roční" vztahující se k roku před kalendářním rokem provozu;

94) "dotčeným provozovatelem přenosové soustavy" provozovatel přenosové soustavy, který potřebuje informace o výměně záloh a/nebo sdílení záloh a/nebo o procesu vzájemné výměny systémových odchylek a/nebo o procesu přeshraniční aktivace pro účely analýzy a zachování bezpečnosti provozu;

95) "objemem regulačních záloh" množství FCR, FRR nebo RR, které provozovatel přenosové soustavy potřebuje mít k dispozici;

96) "výměnou záloh" možnost přístupu provozovatele přenosové soustavy k objemu regulačních záloh spojených s jinou oblastí LFC, jiným blokem LFC nebo jinou synchronně propojenou oblastí, aby naplnil své potřeby v oblasti záloh vyplývající z jeho procesu dimenzování FCR, FRR nebo RR, je-li tento objem regulačních záloh určen výhradně pro tohoto provozovatele přenosové soustavy a žádný jiný provozovatel přenosové soustavy jej nezohledňuje k naplnění svých potřeb v oblasti záloh vyplývajících z jeho příslušných procesů dimenzování záloh;

97) "sdílením záloh" mechanismus, při němž více než jeden provozovatel přenosové soustavy zohledňuje stejný objem regulačních záloh, ať se jedná o FCR, FRR nebo RR, za účelem naplnění svých příslušných potřeb v oblasti záloh vyplývajících z jejich procesů dimenzování záloh;

98) "dobou do spuštění výstražného stavu" doba před aktivací výstražného stavu;

99) "automatickými FRR" FRR, které mohou být aktivovány automatickým regulačním zařízením;

100) "prodlevou aktivace automatických FRR" doba mezi zadáním nové zadané hodnoty regulátorem výkonové rovnováhy a zahájením fyzické dodávky automatických FRR;

101) "dobou do plné aktivace automatických FRR" doba mezi zadáním nové zadané hodnoty regulátorem výkonové rovnováhy a příslušnou aktivací nebo deaktivací automatických FRR;

102) "daty o průměrné regulační odchylce frekvence a výkonové rovnováhy" soubor dat obsahující průměrnou hodnotu zaznamenané okamžité regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy oblasti nebo bloku LFC za danou měřenou dobu;

103) "provozovatelem přenosové soustavy poskytujícím regulační zálohy" provozovatel přenosové soustavy, který aktivuje svůj objem regulačních záloh pro provozovatele přenosové soustavy přijímajícího regulační zálohy za podmínek stanovených dohodou o sdílení záloh;

104) "provozovatelem přenosové soustavy přijímajícím regulační zálohy" provozovatel přenosové soustavy, který vypočítává objem regulačních záloh s ohledem na objem regulačních záloh, který je dostupný prostřednictvím provozovatele přenosové soustavy poskytujícího regulační zálohy za podmínek stanovených dohodou o sdílení záloh;

105) "procesem uplatnění kritérií" proces výpočtu cílových parametrů pro synchronně propojenou oblast, blok LFC a oblast LFC na základě dat získaných procesem sběru a poskytování dat;

106) "procesem sběru a poskytování dat" proces shromažďování souboru dat potřebných k uplatnění kritérií pro posouzení kvality frekvence;

107) "procesem přeshraniční aktivace FRR" proces dohodnutý mezi provozovateli přenosových soustav účastnícími se procesu, který umožňuje aktivaci FRR připojených v jiné oblasti LFC odpovídající úpravou vstupu souvisejících procesů obnovení frekvence a výkonové rovnováhy;

108) "procesem přeshraniční aktivace RR" proces dohodnutý mezi provozovateli přenosových soustav účastnícími se procesu, který umožňuje aktivaci RR připojených v jiné oblasti LFC odpovídající úpravou vstupu příslušného procesu náhrady záloh;

109) "dimenzovací událostí" nejvyšší předpokládaná okamžitá odchylka činného výkonu v bloku LFC v kladném i záporném směru;

110) "elektrickou časovou odchylkou" časový rozdíl mezi synchronním časem a koordinovaným světovým časem ("UTC");

111) "odchylkou frekvence pro plnou aktivaci FCR" jmenovitá hodnota odchylky frekvence, při které jsou FCR v synchronně propojené oblasti plně aktivovány;

112) "dobou do plné aktivace FCR" doba mezi výskytem referenční události a příslušnou plnou aktivací FCR;

113) "přiděleným objemem FCR" část veškerých FCR, za kterou je odpovědný konkrétní provozovatel přenosové soustavy;

114) "procesem automatické regulace frekvence" proces, jehož účelem je stabilizace frekvence soustavy kompenzací odchylek pomocí příslušných záloh;

115) "procesem frekvenčního propojení" proces dohodnutý všemi provozovateli přenosových soustav ze dvou synchronně propojených oblastí, který umožňuje sladit aktivaci FCR přizpůsobením toků ve vysokonapěťové stejnosměrné soustavě mezi synchronně propojenými oblastmi;

116) "určujícím parametrem kvality frekvence" hlavní proměnné frekvence soustavy, které vymezují zásady kvality frekvence;

117) "cílovým parametrem kvality frekvence" hlavní cíl vztahující se k frekvenci soustavy, pomocí něhož se hodnotí chování procesů aktivace FCR, FRR a RR v normálním stavu;

118) "kritérii pro posouzení kvality frekvence" soubor výpočtů používajících měření frekvence soustavy, který umožňuje posoudit kvalitu frekvence soustavy na základě cílových parametrů kvality frekvence;

119) "daty pro posouzení kvality frekvence" soubor dat, který umožňuje výpočet kritérií pro posouzení kvality frekvence;

120) "rozsahem zotavení frekvence" rozsah frekvence soustavy, do něhož by se měla vrátit frekvence soustavy v synchronně propojených oblastech Velká Británie a Irsko a Severní Irsko po výskytu odchylky odpovídající nejvýše referenční události v době do zotavení frekvence;

121) "dobou do zotavení frekvence" pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko maximální předpokládaná doba po výskytu odchylky odpovídající nejvýše referenční události, během níž se frekvence soustavy vrátí na maximální odchylku frekvence v ustáleném stavu;

122) "rozsahem obnovení frekvence" rozsah frekvence soustavy, do něhož by se měla vrátit frekvence soustavy v synchronně propojených oblastech Velká Británie, Irsko a Severní Irsko a v severské synchronně propojené oblasti po výskytu odchylky odpovídající nejvýše referenční události v době do obnovení frekvence;

123) "cílovými parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy" hlavní cílové proměnné bloku LFC, na jejichž základě se stanoví a posuzují kritéria pro dimenzování FRR a RR bloku LFC a které se používají pro zohlednění chování bloku LFC za normálního provozu;

124) "výměnou výkonu pro regulaci výkonové rovnováhy" výkon, který je vyměňován mezi oblastmi LFC v procesu přeshraniční aktivace FRR;

125) "zadanou hodnotou frekvence" cílová hodnota frekvence používaná v procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy, stanovená jako součet jmenovité frekvence soustavy a hodnoty kompenzace pro snížení elektrické časové odchylky;

126) "požadavky na dostupnost FRR" soubor požadavků na dostupnost FRR stanovených provozovateli přenosových soustav z bloku LFC;

127) "pravidly dimenzování FRR" specifikace procesu dimenzování FRR bloku LFC;

128) "procesem vzájemné výměny systémových odchylek" proces dohodnutý mezi provozovateli přenosových soustav, který umožňuje zabránit souběžné aktivaci FRR v opačných směrech, při zohlednění příslušných regulačních odchylek frekvence a výkonové rovnováhy i aktivovaných FRR a provedením odpovídající úpravy vstupu příslušných procesů obnovení frekvence a výkonové rovnováhy;

129) "výměnou výkonu při vzájemné výměně systémových odchylek" výkon, který je vyměňován mezi oblastmi LFC v procesu vzájemné výměny systémových odchylek;

130) "výchozím přiděleným objemem FCR" množství FCR přidělených provozovateli přenosové soustavy na základě klíče pro sdílení;

131) "daty o okamžité frekvenci" soubor měření celkové frekvence soustavy pro synchronně propojenou oblast s periodou měření rovnou jedné sekundě nebo kratší, který se používá pro účely posouzení kvality frekvence soustavy;

132) "okamžitou odchylkou frekvence" soubor měření celkových odchylek frekvence soustavy pro synchronně propojenou oblast s periodou měření rovnou jedné sekundě nebo kratší, který se používá pro účely posouzení kvality frekvence soustavy;

133) "okamžitými daty regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy" soubor dat regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy bloku LFC s periodou měření rovnou 10 sekundám nebo kratší, který se používá pro účely posouzení kvality frekvence soustavy;

134) "rozsahem regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy první úrovně" první rozsah používaný pro účely posouzení kvality frekvence soustavy na úrovni bloku LFC, v němž by měla být regulační odchylka frekvence a výkonové rovnováhy udržována po stanovený procentní podíl času;

135) "rozsahem regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy druhé úrovně" druhý rozsah používaný pro účely posouzení kvality frekvence soustavy na úrovni bloku LFC, v němž by měla být regulační odchylka frekvence a výkonové rovnováhy udržována po stanovený procentní podíl času;

136) "dohodou o provozování bloku LFC" vícestranná dohoda mezi všemi provozovateli přenosových soustav z bloku LFC, je-li blok LFC provozován více než jedním provozovatelem přenosové soustavy, a metodika provozování bloku LFC přijatá jednostranně příslušným provozovatelem přenosové soustavy, je-li blok LFC provozován pouze jedním provozovatelem přenosové soustavy;

137) "výměnou výkonu pro náhradu" výkon, který je vyměňován mezi oblastmi LFC v rámci procesu přeshraniční aktivace RR;

138) "odchylkami v bloku LFC" součet regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy, aktivace FRR a aktivace RR v rámci bloku LFC a výměny výkonu při vzájemné výměně systémových odchylek, výměny výkonu pro regulaci výkonové rovnováhy a výměny výkonu pro náhradu tohoto bloku s jinými bloky LFC;

139) "orgánem dohledu bloku LFC" provozovatel přenosové soustavy odpovědný za sběr dat pro kritéria pro posouzení kvality frekvence a za uplatňování těchto kritérií pro daný blok LFC;

140) "organizační strukturou řízení výkonové rovnováhy a frekvence" základní struktura zohledňující všechny příslušné aspekty řízení výkonové rovnováhy a frekvence, zejména s ohledem na příslušnou odpovědnost a povinnosti, jakož i typy a účel záloh činného výkonu;

141) "organizační strukturou odpovědnosti za procesy" struktura pro stanovení odpovědnosti a povinností s ohledem na zálohy činného výkonu na základě regulační struktury synchronně propojené oblasti;

142) "organizační strukturou aktivace procesů" struktura pro klasifikaci procesů, pokud jde o různé typy záloh činného výkonu z hlediska účelu a aktivace;

143) "dobou do plné aktivace ručně ovládaných FRR" doba mezi změnou zadané hodnoty a příslušnou aktivací nebo deaktivací ručně ovládaných FRR;

144) "maximální okamžitou odchylkou frekvence" maximální předpokládaná absolutní hodnota okamžité odchylky frekvence po výskytu výkonové nerovnováhy odpovídající nejvýše referenční události, při jejímž překročení jsou aktivována nouzová opatření;

145) "monitorovanou oblastí" část synchronně propojené oblasti nebo celá synchronně propojená oblast, fyzicky vymezená měřicími body v místě propojovacích vedení k dalším monitorovaným oblastem, provozovaná jedním nebo více provozovateli přenosových soustav, kteří splňují povinnosti pro monitorovanou oblast;

146) "předběžnou kvalifikací" proces ověření shody jednotky poskytující zálohy nebo skupiny poskytující zálohy s požadavky stanovenými provozovatelem přenosové soustavy;

147) "dobou rampování" doba vymezená pevným počátečním bodem a časovým obdobím, po které se zvyšuje nebo snižuje vstup a/nebo výstup činného výkonu;

148) "provozovatelem přenosové soustavy povelujícím zálohy" provozovatel přenosové soustavy odpovědný za vydání pokynu jednotce poskytující zálohy nebo skupině poskytující zálohy, aby aktivovaly FRR a/nebo RR;

149) "provozovatelem distribuční soustavy s připojenými zálohami" provozovatel distribuční soustavy odpovědný za distribuční soustavu, ke které je připojena jednotka poskytující zálohy nebo skupina poskytující zálohy, která poskytuje zálohy provozovateli přenosové soustavy;

150) "provozovatelem přenosové soustavy s připojenými zálohami" provozovatel přenosové soustavy odpovědný za monitorovanou oblast, ke které je připojena jednotka poskytující zálohy nebo skupina poskytující zálohy;

151) "provozovatelem přenosové soustavy přijímajícím zálohy" provozovatel přenosové soustavy, který se účastní výměny s provozovatelem přenosové soustavy s připojenými zálohami a/nebo jednotkou poskytující zálohy či skupinou poskytující zálohy připojenou k jiné oblasti dohledu nebo oblasti LFC;

152) "procesem náhrady záloh" proces obnovení aktivovaných FRR a pro oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko navíc obnovení aktivovaných FCR;

153) "požadavky na dostupnost RR" soubor požadavků na dostupnost RR stanovených provozovateli přenosových soustav z bloku LFC;

154) "pravidly dimenzování RR" specifikace procesu dimenzování RR v bloku LFC;

155) "standardním rozsahem frekvence" stanovený symetrický interval kolem jmenovité hodnoty frekvence, ve kterém se má nacházet frekvence soustavy synchronně propojené oblasti;

156) "standardní odchylkou frekvence" absolutní hodnota odchylky frekvence, která vymezuje standardní rozsah frekvence;

157) "odchylkou frekvence v ustáleném stavu" absolutní hodnota odchylky frekvence po stabilizaci frekvence soustavy v návaznosti na výskyt výkonové nerovnováhy;

158) "orgánem dohledu synchronně propojené oblasti" provozovatel přenosové soustavy odpovědný za sběr dat pro kritéria pro posouzení kvality frekvence a za uplatňování těchto kritérií pro synchronně propojenou oblast;

159) "procesem časové regulace" regulační zásah za účelem vrácení elektrické časové odchylky mezi synchronním časem a koordinovaným světovým časem na nulovou hodnotu.

Článek 4

 NahoruCíle a regulační aspekty

1. Cílem tohoto nařízení je:

a) stanovit společné požadavky a zásady týkající se bezpečnosti provozu;

b) stanovit společné zásady pro přípravu provozu v propojených soustavách;

c) stanovit společné procesy a organizační struktury řízení výkonové rovnováhy a frekvence;

d) zajistit podmínky pro udržování bezpečnosti provozu v celé Unii;

e) zajistit podmínky pro udržování úrovně kvality frekvence ve všech synchronně propojených oblastech v Unii;

f) podporovat koordinaci provozu soustav a přípravy provozu;

g) zajistit a posílit transparentnost a spolehlivost informací o provozu přenosových soustav;

h) přispět k efektivnímu provozu a rozvoji elektroenergetické přenosové soustavy a elektroenergetiky v Unii.

2. Členské státy, příslušné orgány a provozovatelé soustav musí při uplatňování tohoto nařízení:

a) uplatňovat zásady proporcionality a nediskriminace;

b) zajistit transparentnost;

c) uplatňovat zásadu optimalizace mezi co nejvyšší celkovou efektivitou a co nejnižšími celkovými náklady pro všechny zúčastněné strany;

d) zajistit, aby pro zajištění bezpečnosti a stability soustavy provozovatelé přenosových soustav v co největší míře využívali tržní mechanismy;

e) respektovat odpovědnost svěřenou příslušnému provozovateli přenosové soustavy za účelem zajištění bezpečnosti provozu soustavy, a to včetně toho, co vyžadují vnitrostátní právní předpisy;

f) konzultovat s příslušnými provozovateli distribučních soustav a brát v úvahu možné dopady na jejich soustavu a

g) přihlédnout k dohodnutým evropským normám a technickým specifikacím.

▼M1

Článek 5

 NahoruPodmínky nebo metodiky provozovatelů přenosových soustav

1. Provozovatelé přenosových soustav vypracují podmínky nebo metodiky vyžadované tímto nařízením a předloží je v odpovídajících lhůtách stanovených v tomto nařízení ke schválení agentuře v souladu s čl. 6 odst. 2, příslušným regulačním orgánům v souladu s čl. 6 odst. 3, nebo subjektu určenému členským státem v souladu s čl. 6 odst. 4 a 5. Za výjimečných okolností, zejména v případech, kdy není možné lhůtu dodržet vzhledem k okolnostem mimo sféru působnosti provozovatelů přenosových soustav, může lhůty pro podmínky nebo metodiky prodloužit u postupů podle čl. 6 odst. 2 agentura, u postupů podle čl. 6 odst. 3 společně všechny příslušné regulační orgány a u postupů podle čl. 6 odst. 4 a 5 příslušný regulační orgán.

2. Musí-li návrh podmínek nebo metodik podle tohoto nařízení vypracovat a odsouhlasit více než jeden provozovatel přenosové soustavy, musí zúčastnění provozovatelé přenosových soustav úzce spolupracovat. Provozovatelé přenosových soustav za pomoci sítě ENTSO pro elektřinu pravidelně informují regulační orgány a agenturu o pokroku při vypracovávání těchto podmínek nebo metodik.

3. Pokud provozovatelé přenosových soustav, kteří rozhodují o návrzích podmínek nebo metodik uvedených v čl. 6 odst. 2, nedokážou dosáhnout dohody, rozhodnou na základě hlasování kvalifikovanou většinou. U návrhů podle čl. 6 odst. 2 kvalifikovaná většina vyžaduje většinu:

a) provozovatelů přenosových soustav, kteří zastupují nejméně 55 % členských států, a

b) provozovatelů přenosových soustav zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva Unie.

4. U rozhodnutí o návrzích podmínek nebo metodik uvedených v čl. 6 odst. 2 tvoří blokační menšinu provozovatelé přenosových soustav, kteří zastupují nejméně čtyři členské státy, jinak se kvalifikovaná většina považuje za dosaženou.

5. Pokud provozovatelé přenosových soustav, kteří rozhodují o návrzích podmínek nebo metodik v souladu s čl. 6 odst. 3, nedokážou dosáhnout dohody a pokud jsou dotčené regiony složeny z více než pěti členských států, rozhodnou hlasováním kvalifikovanou většinou. U návrhů podle čl. 6 odst. 3 kvalifikovaná většina vyžaduje většinu:

a) provozovatelů přenosových soustav, kteří zastupují nejméně 72 % dotčených členských států, a

b) provozovatelů přenosových soustav zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva dotčeného regionu.

6. U rozhodnutí o návrzích podmínek nebo metodik uvedených v čl. 6 odst. 3 tvoří blokační menšinu alespoň minimální počet provozovatelů přenosových soustav zastupujících více než 35 % obyvatelstva zúčastněných členských států a navíc provozovatelé přenosových soustav zastupující nejméně jeden další dotčený členský stát, jinak se kvalifikovaná většina považuje za dosaženou.

7. O návrzích podmínek nebo metodik podle čl. 6 odst. 3, pokud se týkají regionů tvořených pěti nebo méně členskými státy, rozhodují provozovatelé přenosových soustav na základě konsenzu.

8. U rozhodnutí provozovatelů přenosových soustav o návrzích podmínek nebo metodik podle odstavců 3 a 5 se za každý členský stát přidělí jeden hlas. Působí-li na území členského státu více provozovatelů přenosových soustav, rozdělí mezi ně členský stát hlasovací práva.

9. Nepředloží-li provozovatelé přenosových soustav původní nebo pozměněný návrh podmínek nebo metodik regulačním orgánům nebo agentuře v souladu s články 6 a 7 nebo subjektům určeným členskými státy v souladu s čl. 6 odst. 4 ve lhůtách stanovených v tomto nařízení, předají určenému subjektu, příslušným regulačním orgánům a agentuře příslušné pracovní verze podmínek nebo metodik a vysvětlí, proč nebylo dosaženo dohody. Agentura, všechny příslušné regulační orgány společně nebo příslušný určený subjekt podniknou vhodné kroky k přijetí požadovaných podmínek nebo metodik v souladu s článkem 6, a to například požadavkem na změnu nebo revizí a dokončením pracovních verzí podle tohoto odstavce, včetně případů, kdy pracovní verze nebyly předloženy, a schválí je.

Článek 6

 NahoruSchválení podmínek nebo metodik provozovatelů přenosových soustav

1. Každý regulační orgán nebo v příslušných případech agentura schvaluje podmínky nebo metodiky vypracované provozovateli přenosových soustav podle odstavců 2 a 3. Podmínky nebo metodiky vypracované provozovateli přenosových soustav podle odstavce 4 schvaluje subjekt určený členským státem. Pokud členský stát nestanoví jinak, je určeným subjektem regulační orgán. Před schválením podmínek a metodik regulační orgán, agentura nebo určený subjekt provedou v případě potřeby revizi návrhů, a to po konzultaci s příslušnými provozovateli přenosových soustav, s cílem zajistit, aby byly v souladu s účelem tohoto nařízení a přispívaly k integraci trhů, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a řádnému fungování trhu.

2. Návrhy následujících podmínek nebo metodik a veškeré jejich změny schvaluje agentura, přičemž členský stát k nim může dotčenému regulačnímu orgánu poskytnout stanovisko:

a) klíčové organizační požadavky, úlohy a odpovědnost v souvislosti s výměnou dat týkajících se bezpečnosti provozu v souladu s čl. 40 odst. 6;

b) metodika vytváření společných modelů sítě v souladu s čl. 67 odst. 1 a článkem 70;

c) metodika koordinace analýzy bezpečnosti provozu v souladu s článkem 75.

3. Návrhy následujících podmínek nebo metodik a veškeré jejich změny schvalují všechny regulační orgány dotčeného regionu, přičemž členský stát k nim může dotčenému regulačnímu orgánu poskytnout stanovisko:

a) metodika, kterou se pro každou synchronně propojenou oblast vymezí v souladu s čl. 39 odst. 3 písm. b) minimální setrvačnost;

b) společná ustanovení pro jednotlivé regiony pro výpočet kapacity týkající se regionální koordinace bezpečnosti provozu v souladu s článkem 76;

c) metodika posuzování relevantnosti zařízení pro účely koordinace odstávek, vztahující se alespoň na každou synchronně propojenou oblast, v souladu s článkem 84;

d) metodiky, podmínky a hodnoty obsažené v dohodách o provozování synchronně propojené oblasti podle článku 118, pokud jde o:

i) určující parametry kvality frekvence a cílový parametr kvality frekvence v souladu s článkem 127;

ii) pravidla dimenzování FCR v souladu s článkem 153;

iii) dodatečné vlastnosti FCR v souladu s čl. 154 odst. 2;

iv) opatření za účelem zotavení zásobníků energie v souladu s čl. 156 odst. 6 písm. b) pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko;

v) minimální dobu aktivace pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast, kterou musí poskytovatelé FCR zajistit, v souladu s čl. 156 odst. 10;

vi) předpoklady a metodiku pro účely analýzy nákladů a přínosů pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast v souladu s čl. 156 odst. 11;

vii) limity pro výměnu FCR mezi provozovateli přenosových soustav pro synchronně propojené oblasti jiné než kontinentální Evropa v relevantních případech v souladu s čl. 163 odst. 2;

viii) metodiku určování minimálního poskytování objemu FCR mezi synchronně propojenými oblastmi stanovenou v souladu s čl. 174 odst. 2 písm. b) pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko;

ix) limity pro rozsah výměny FRR mezi synchronně propojenými oblastmi podle čl. 176 odst. 1 a limity pro rozsah sdílení FRR mezi synchronně propojenými oblastmi podle čl. 177 odst. 1;

x) limity pro rozsah výměny RR mezi synchronně propojenými oblastmi podle čl. 178 odst. 1 a limity pro rozsah sdílení RR mezi synchronně propojenými oblastmi podle čl. 179 odst. 1;

e) metodiky a podmínky obsažené v dohodách o provozování bloku LFC podle článku 119, pokud jde o:

i) omezení rampování pro činný výkon na výstupu v souladu s čl. 137 odst. 3 a 4;

ii) koordinační opatření mající za cíl snížení regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy v souladu s čl. 152 odst. 14;

iii) opatření ke snížení regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy prostřednictvím požadavku na změny ve výrobě nebo spotřebě činného výkonu výrobních modulů a odběrných jednotek v souladu s čl. 152 odst. 16;

iv) pravidla dimenzování FRR v souladu s čl. 157 odst. 1;

f) opatření ke zmírnění dopadů pro jednotlivé synchronně propojené oblasti nebo bloky LFC v souladu s článkem 138;

g) společný návrh na stanovení bloků LFC v souladu s čl. 141 odst. 2 pro každou synchronně propojenou oblast.

4. Nestanoví-li členský stát jinak, následující podmínky nebo metodiky a veškeré jejich změny schvaluje individuálně subjekt určený členským státem v souladu s odstavcem 1:

a) návrh každého provozovatele přenosové soustavy, kterým se určí velikost ztráty odběrů, při které se přenosová soustava nachází ve stavu blackoutu, pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko;

b) rozsah výměny dat s provozovateli distribučních soustav a významnými uživateli sítě v souladu s čl. 40 odst. 5;

c) dodatečné požadavky na skupiny poskytující FCR v souladu s čl. 154 odst. 3;

d) vyloučení skupin poskytujících FCR z povinnosti poskytovat tyto zálohy v souladu s čl. 154 odst. 4;

e) návrh týkající se dočasné minimální doby aktivace, kterou musí poskytovatelé FCR zajistit, vypracovaný provozovatelem přenosové soustavy v souladu s čl. 156 odst. 9 pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast;

f) technické požadavky na FRR vymezené provozovatelem přenosové soustavy v souladu s čl. 158 odst. 3;

g) vyloučení skupin poskytujících FRR z poskytování těchto záloh v souladu s čl. 159 odst. 7;

h) technické požadavky na připojení jednotek a skupin poskytujících RR vymezené provozovatelem přenosové soustavy v souladu s čl. 161 odst. 3 a

i) vyloučení skupin poskytujících RR z poskytování těchto záloh v souladu s čl. 162 odst. 6.

5. V případech, kdy jednotlivý příslušný provozovatel soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy musí nebo smí podle tohoto nařízení stanovit požadavky, na které se nevztahuje odstavec 4, nebo se na nich dohodnout, mohou členské státy požadovat, aby tyto požadavky a veškeré jejich změny předem schválil příslušný regulační orgán.

6. Návrh podmínek nebo metodik musí obsahovat návrh harmonogramu jejich zavádění a popis jejich očekávaného vlivu na cíle tohoto nařízení. Návrhy podmínek nebo metodik, které musí být schváleny několika regulačními orgány podle odstavce 3, se předloží agentuře do jednoho týdne od jejich předložení regulačním orgánům. Návrhy podmínek nebo metodik, které musí být schváleny určeným subjektem podle odstavce 4, se mohou agentuře předložit do jednoho měsíce od jejich předložení podle uvážení určeného subjektu, přičemž se předloží na základě požadavku agentury pro informační účely v souladu s čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) 2019/942, pokud se agentura domnívá, že návrh má přeshraniční dopad. Na žádost příslušných regulačních orgánů vydá agentura k návrhům podmínek nebo metodik do tří měsíců stanovisko.

7. Má-li o schválení podmínek nebo metodik v souladu s odstavcem 3 či o změně v souladu s článkem 7 rozhodnout více regulačních orgánů podle odstavce 3, příslušné regulační orgány spolu konzultují a úzce spolupracují a koordinují se za účelem dosažení dohody. Vydá-li agentura stanovisko, příslušné regulační orgány toto stanovisko zohlední. O předložených podmínkách nebo metodikách podle odstavců 2 a 3 rozhodnou regulační orgány nebo agentura, pokud k tomu má pravomoc, a to do šesti měsíců poté, co je agentura nebo dotčený regulační orgán nebo v příslušných případech poslední dotčený regulační orgán obdrží. Lhůta začíná běžet v den následující po dni, v němž byl návrh předložen agentuře podle odstavce 2 nebo poslednímu dotčenému regulačnímu orgánu podle odstavce 3.

8. Pokud regulační orgány nedokážou dosáhnout dohody ve lhůtě uvedené v odstavci 7 nebo předloží společnou žádost nebo na žádost agentury v souladu s čl. 5 odst. 3 třetím pododstavcem nařízení (EU) 2019/942, rozhodne v souladu s čl. 5 odst. 3 a čl. 6 odst. 10 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2019/942 o předložených návrzích podmínek nebo metodik do šesti měsíců agentura.

9. Má-li o schválení podmínek nebo metodik rozhodnout v souladu s odstavcem 4 jeden určený subjekt nebo příslušný regulační orgán v souladu s odstavcem 5, musí tento subjekt nebo příslušný regulační orgán rozhodnout do šesti měsíců od jejich obdržení. Lhůta začíná běžet v den následující po dni, v němž byl návrh předložen určenému subjektu podle odstavce 4 nebo příslušnému regulačnímu orgánu podle odstavce 5.

10. Kterákoli strana může podat stížnost na příslušného provozovatele soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v souvislosti s jeho povinnostmi nebo rozhodnutími podle tohoto nařízení a tuto stížnost může předat regulačnímu orgánu, který jakožto orgán pro řešení sporů vydá rozhodnutí do dvou měsíců od obdržení stížnosti. Tuto lhůtu lze prodloužit o další dva měsíce, pokud regulační orgán požaduje dodatečné informace. Tuto prodlouženou lhůtu je možné dále prodloužit po dohodě se stěžovatelem. Rozhodnutí regulačního orgánu je závazné, pokud a dokud není zrušeno v rámci odvolání.

Článek 7

 NahoruZměny podmínek nebo metodik provozovatelů přenosových soustav

1. V případě, že agentura nebo všechny příslušné regulační orgány společně podmíní schválení podmínek nebo metodik předložených podle čl. 6 odst. 2 a 3 provedením nějaké změny, předloží příslušní provozovatelé přenosových soustav ke schválení návrh změněných podmínek nebo metodik do dvou měsíců od doby, kdy agentura nebo regulační orgány požadavek na změnu vznesly. O změněných podmínkách nebo metodikách rozhodnou příslušné regulační orgány nebo agentura do dvou měsíců od jejich předložení.

2. V případě, že určený subjekt podmíní schválení podmínek nebo metodik předložených v souladu s čl. 6 odst. 4 provedením nějaké změny nebo příslušný regulační orgán podmíní schválení požadavků předložených v souladu s čl. 6 odst. 5 provedením nějaké změny, předloží příslušný provozovatel přenosové soustavy ke schválení návrh změněných podmínek nebo metodik či požadavků do dvou měsíců od doby, kdy určený subjekt nebo příslušný regulační orgán požadavek na změnu vznesl. O změněných podmínkách nebo metodikách rozhodne určený subjekt nebo příslušný regulační orgán do dvou měsíců od jejich předložení.

3. Pokud příslušné regulační orgány nedokážou dosáhnout dohody o podmínkách nebo metodikách podle čl. 6 odst. 2 a 3 ve dvouměsíční lhůtě nebo předloží společnou žádost nebo na žádost agentury v souladu s čl. 5 odst. 3 třetím pododstavcem nařízení (EU) 2019/942, rozhodne v souladu s čl. 5 odst. 3 a čl. 6 odst. 10 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2019/942 o změněných podmínkách nebo metodikách do šesti měsíců agentura. Pokud příslušní provozovatelé přenosových soustav návrh změněných podmínek nebo metodik nepředloží, použije se postup podle čl. 5 odst. 9.

4. Agentura nebo regulační orgány nebo určené subjekty, pokud odpovídají za přijetí podmínek nebo metodik v souladu s čl. 6 odst. 2, 3 a 4, mohou požádat o návrh změn těchto podmínek nebo metodik a stanovit lhůtu pro předložení těchto návrhů. Provozovatelé přenosových soustav odpovědní za vypracování návrhů podmínek nebo metodik mohou změny navrhnout regulačním orgánům a agentuře. Návrhy na změnu podmínek nebo metodik se v příslušných případech předkládají ke konzultaci postupem podle článku 11 a schvalují se postupem podle článků 5 a 6.

Článek 8

 NahoruZveřejnění podmínek nebo metodik na internetu

1. Provozovatelé přenosových soustav odpovědní za stanovení podmínek nebo metodik podle tohoto nařízení je po schválení agenturou nebo příslušnými regulačními orgány nebo po jejich stanovení, pokud není toto schválení požadováno, zveřejní na internetu, ledaže jsou tyto informace považovány v souladu s článkem 12 za důvěrné.

2. Zveřejní se rovněž:

a) rozšíření nástrojů provozování sítě v souladu s čl. 55 písm. e);

b) cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy v souladu s článkem 128;

c) omezení rampování na úrovni synchronně propojené oblasti v souladu s čl. 137 odst. 1;

d) omezení rampování na úrovni bloku LFC v souladu s čl. 137 odst. 3;

e) opatření přijatá ve výstražném stavu z důvodu nedostatečných záloh činného výkonu v souladu s čl. 152 odst. 11 a

f) žádost provozovatele přenosové soustavy s připojenými zálohami poskytovateli FCR, aby zpřístupnil informace v reálném čase v souladu s čl. 154 odst. 11.

▼B

Článek 9

 NahoruÚhrada nákladů

1. Náklady, jež vznikly provozovatelům soustav podléhajícím regulaci síťových tarifů a které vyplývají ze závazků stanovených v tomto nařízení, posuzují příslušné regulační orgány. Náklady, jež budou posouzeny jako přiměřené a efektivní, jsou uhrazovány, a to prostřednictvím síťových tarifů nebo jiných vhodných mechanismů.

2. Na žádost příslušných regulačních orgánů jsou provozovatelé soustav podle odstavce 1 ve lhůtě tří měsíců od podání žádosti povinni předložit informace potřebné pro účely posouzení vzniklých nákladů.

Článek 10

 NahoruZapojení zainteresovaných stran

Agentura v úzké spolupráci se sítí ENTSO pro elektřinu zajistí zapojení zainteresovaných stran, pokud jde o bezpečný provoz soustavy a další aspekty provádění tohoto nařízení. Zajistí mimo jiné pravidelná setkání se zainteresovanými stranami, aby bylo možné poukázat na problémy a navrhnout zlepšení, pokud jde o bezpečný provoz soustavy.

Článek 11

 NahoruVeřejné konzultace

1. Provozovatelé přenosových soustav odpovědní za předložení návrhů podmínek nebo metodik nebo jejich změn podle tohoto nařízení konzultují pracovní verze návrhů podmínek nebo metodik uvedených v čl. 6 odst. 2 a 3 se zainteresovanými stranami, včetně příslušných orgánů každého členského státu. Doba konzultace nesmí být kratší než jeden měsíc.

2. Návrhy podmínek nebo metodik, které provozovatelé přenosových soustav předkládají na úrovni Unie, musí být zveřejněny a předloženy k veřejné konzultaci na úrovni Unie. Návrhy, které provozovatelé přenosových soustav předkládají na regionální úrovni, musí být předloženy k veřejné konzultaci přinejmenším na regionální úrovni. Strany, které předkládají návrhy na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni, vedou veřejné konzultace alespoň v dotčeném členském státě.

3. Provozovatelé přenosových soustav odpovědní za vypracování návrhu podmínek nebo metodik vezmou před předložením návrhu ke schválení regulačními orgány náležitě v úvahu názory zainteresovaných stran vzešlé z konzultací. Ve všech případech musí být předloženo řádné odůvodnění, proč názory vzešlé z konzultací byly či nebyly do návrhu zahrnuty; toto odůvodnění se přiloží k návrhu předkládanému ke schválení a včas se zveřejní před zveřejněním návrhu podmínek nebo metodik, nebo současně s ním.

Článek 12

 NahoruPovinnost mlčenlivosti

1. Na veškeré důvěrné informace přijaté, vyměňované nebo předané podle tohoto nařízení se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle odstavců 2, 3 a 4.

2. Povinnost mlčenlivosti platí pro všechny osoby, na které se vztahuje toto nařízení.

3. Žádné důvěrné informace, které osoby nebo regulační orgány uvedené v odstavci 2 získaly při plnění svých povinností, nesmí být poskytnuty jiné osobě ani orgánu, aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahuje vnitrostátní právo, jiná ustanovení tohoto nařízení nebo jiné příslušné právní předpisy Unie.

4. Aniž jsou dotčeny případy, na které se vztahují vnitrostátní nebo unijní právní předpisy, mohou regulační orgány, subjekty nebo osoby, které přijímají důvěrné informace podle tohoto nařízení, použít tyto informace pouze pro účely plnění svých úkolů podle tohoto nařízení.

Článek 13

 NahoruDohody s provozovateli přenosových soustav, na které se toto nařízení nevztahuje

Zahrnuje-li synchronně propojená oblast provozovatele přenosových soustav z Unie i ze třetích zemí, všichni provozovatelé přenosových soustav z Unie v této synchronně propojené oblasti budou usilovat o uzavření dohody s provozovateli přenosových soustav ze třetích zemí, kteří nejsou vázáni tímto nařízením, vymezující základy jejich spolupráce při zajišťování bezpečného provozu soustav a obsahující ujednání, která zajistí, aby provozovatelé ze třetích zemí plnili povinnosti stanovené tímto nařízením, do 18 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 14

 NahoruMonitorování

1. Síť ENTSO pro elektřinu sleduje provádění tohoto nařízení v souladu s čl. 8 odst. 8 nařízení (ES) č. 714/2009. Monitorování se zaměří alespoň na:

a) ukazatele bezpečnosti provozu podle článku 15;

b) řízení výkonové rovnováhy a frekvence podle článku 16;

c) posouzení regionální koordinace podle článku 17;

d) zjišťování případných rozdílů ve vnitrostátním provádění tohoto nařízení, pokud jde o podmínky nebo metodiky uvedené v čl. 6 odst. 3;

e) určení případných dodatečných zlepšení u nástrojů a služeb podle čl. 55 písm. a) a b) nad rámec zlepšení určených provozovateli přenosových soustav v souladu s čl. 55 písm. e);

f) určení veškerých nezbytných zlepšení ve výroční zprávě založené na stupnici pro klasifikaci mimořádných událostí v souladu s článkem 15, která jsou zapotřebí na podporu udržitelné a dlouhodobé bezpečnosti provozu, a

g) zjišťování případných problémů v oblasti spolupráce na zajišťování bezpečného provozu soustavy s provozovateli přenosových soustav ze třetích zemí.

2. Ve lhůtě 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost je agentura povinna ve spolupráci se sítí ENTSO pro elektřinu sestavit seznam relevantních informací, které je síť ENTSO pro elektřinu povinna agentuře předkládat podle čl. 8 odst. 9 a čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 714/2009. Tento seznam lze aktualizovat. Informace, jež si agentura vyžádá, uchovává síť ENTSO pro elektřinu v komplexním archivu digitálních dat ve standardizovaném formátu.

3. Příslušní provozovatelé přenosových soustav jsou povinni předložit síti ENTSO pro elektřinu informace, jež jsou zapotřebí pro plnění úkolů uvedených v odstavcích 1 a 2.

4. Provozovatelé distribučních soustav na základě žádosti regulačního orgánu poskytnou provozovatelům přenosových soustav informace podle odstavce 2, ledaže regulační orgány, provozovatelé přenosových soustav, agentura nebo síť ENTSO pro elektřinu tyto informace již získaly v souvislosti se sledováním provádění tohoto nařízení, aby nedocházelo k duplikování informací.

Článek 15

 NahoruVýroční zpráva o ukazatelích bezpečnosti provozu

1. Každoročně vždy do 30. září zveřejní síť ENTSO pro elektřinu výroční zprávu založenou na stupnici pro klasifikaci mimořádných událostí přijaté v souladu s čl. 8 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 714/2009. Agentura může vydat stanovisko k formátu a obsahu této výroční zprávy, včetně zeměpisného rozsahu hlášených mimořádných událostí, elektrické vzájemné závislosti regulačních oblastí provozovatelů přenosových soustav a všech relevantních informací za uplynulá období.

2. Provozovatelé přenosových soustav v každém členském státě poskytnou síti ENTSO pro elektřinu každoročně vždy do 1. března data a informace potřebné k vypracování výročních zpráv založených na stupnici pro klasifikaci mimořádných událostí uvedených v odstavci 1. Data poskytovaná provozovateli přenosových soustav se vztahují vždy k předchozímu roku.

3. Výroční zprávy uvedené v odstavci 1 musí obsahovat alespoň tyto ukazatele bezpečnosti provozu relevantní pro bezpečnost provozu:

a) počet vypnutých prvků přenosové soustavy za rok a provozovatele přenosové soustavy;

b) počet vypnutých výroben elektřiny za rok a provozovatele přenosové soustavy;

c) objem energie nedodané v důsledku neplánovaného odpojení odběrných elektrických zařízení na provozovatele přenosové soustavy za rok;

d) dobu trvání a počet případů, kdy nastal výstražný a nouzový stav, na provozovatele přenosové soustavy;

e) dobu trvání a počet událostí, během nichž byl zjištěn nedostatek záloh, na provozovatele přenosové soustavy;

f) dobu trvání a počet odchylek napětí přesahujících rozsahy uvedené v tabulkách 1 a 2 přílohy II na provozovatele přenosové soustavy;

g) počet minut mimo standardní rozsah frekvence a počet minut mimo 50 % maximální odchylky frekvence v ustáleném stavu, na synchronně propojenou oblast;

h) počet rozpadů soustavy na části s různými frekvencemi nebo místních stavů blackoutu a

i) počet blackoutů zahrnujících dva nebo více provozovatelů přenosových soustav.

4. Výroční zpráva uvedená v odstavci 1 musí obsahovat tyto ukazatele bezpečnosti provozu relevantní pro přípravu provozu:

a) počet událostí, při nichž mimořádná událost uvedená na seznamu kontingencí vedla ke zhoršení provozního stavu soustavy;

b) počet událostí podle písmene a), při nichž ke zhoršení provozních podmínek soustavy došlo v důsledku neočekávaných rozdílů oproti předpovědím zatížení nebo výroby;

c) počet událostí, při nichž došlo ke zhoršení provozních podmínek soustavy v důsledku mimořádné kontingence;

d) počet událostí podle písmene c), při nichž ke zhoršení provozních podmínek soustavy došlo v důsledku neočekávaných rozdílů oproti předpovědím zatížení nebo výroby, a

e) počet událostí vedoucích ke zhoršení provozních podmínek soustavy v důsledku nedostatečných záloh činného výkonu.

5. Výroční zprávy musí obsahovat vysvětlení důvodů mimořádných událostí, jejichž klasifikace bezpečnosti provozu odpovídá stupňům 2 a 3 podle stupnice pro klasifikaci mimořádných událostí přijaté sítí ENTSO pro elektřinu. Tato vysvětlení musí vycházet z vyšetření mimořádných událostí provozovateli přenosových soustav, jehož postup se stanoví ve stupnici pro klasifikaci mimořádných událostí. Provozovatelé přenosových soustav informují dotyčné regulační orgány o vyšetřování s dostatečným předstihem před jeho zahájením. Regulační orgány a agentura se mohou na vlastní žádost vyšetřování zúčastnit.

Článek 16

 NahoruVýroční zpráva o řízení výkonové rovnováhy a frekvence

1. Každoročně vždy do 30. září zveřejní síť ENTSO pro elektřinu výroční zprávu o řízení výkonové rovnováhy a frekvence založenou na informacích poskytnutých provozovateli přenosových soustav v souladu s odstavcem 2. Výroční zpráva o řízení výkonové rovnováhy a frekvence obsahuje informace uvedené v odstavci 2 pro každý členský stát.

2. Počínaje 14. září 2018 provozovatelé přenosových soustav v každém členském státě sdělí každoročně vždy do 1. března síti ENTSO pro elektřinu tyto informace za předchozí rok:

a) označení bloků LFC, oblastí LFC a monitorovaných oblastí v daném členském státě;

b) označení bloků LFC, které se nenacházejí celé v daném členském státě a které zahrnují oblasti LFC a monitorované oblasti, které se nacházejí v daném členském státě;

c) označení synchronně propojených oblastí, k nimž jednotlivé členské státy náleží;

d) data související s kritérii pro posouzení kvality frekvence pro každou synchronně propojenou oblast a každý blok LFC uvedené v písmenech a), b) a c) pro každý měsíc za nejméně dva předchozí kalendářní roky;

e) přidělený objem FCR a výchozí přidělený objem FCR pro každého provozovatele přenosové soustavy působícího v daném členském státě pro každý měsíc za nejméně dva předchozí kalendářní roky a

f) popis a datum zavedení veškerých opatření ke zmírnění dopadů a požadavků na rampování ke zmírnění deterministických odchylek frekvence přijatých v předchozím kalendářním roce v souladu s články 137 a 138, na nichž se podíleli provozovatelé přenosových soustav z daného členského státu.

3. Data poskytovaná provozovateli přenosových soustav se vztahují vždy k předchozímu roku. Informace týkající se synchronně propojených oblastí, bloků LFC, oblastí LFC a monitorovaných oblastí podle písmen a), b) a c) se vykazují jednou. V případě změny těchto oblastí se tyto informace vykáží do 1. března následujícího roku.

4. Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti nebo bloku LFC v příslušných případech při sběru dat uvedených v odstavci 2 spolupracují.

Článek 17

 NahoruVýroční zpráva o posouzení regionální koordinace

1. Každoročně vždy do 30. září zveřejní síť ENTSO pro elektřinu výroční zprávu o posouzení regionální koordinace založenou na výročních zprávách o posouzení regionální koordinace předložených regionálními bezpečnostními koordinátory v souladu s odstavcem 2, posoudí veškeré otázky týkající se interoperability a navrhne změny vedoucí ke zlepšení účinnosti a efektivity koordinace provozu soustav.

2. Každoročně vždy do 1. března každý regionální bezpečnostní koordinátor vypracuje a předloží síti ENTSO pro elektřinu výroční zprávu, ve které v souvislosti s úkoly, které vykonává, uvede tyto informace:

a) počet, průměrnou dobu trvání a důvody případů neplnění funkcí regionálního bezpečnostního koordinátora;

b) statistiky týkající se síťových omezení, včetně jejich doby trvání, místa a počtu výskytů, společně se souvisejícími aktivovanými nápravnými opatřeními a jejich případně vzniklými náklady;

c) počet případů, kdy provozovatelé přenosových soustav odmítli zavést nápravná opatření doporučená regionálním bezpečnostním koordinátorem, a důvody jejich odmítnutí;

d) počet případů kolizí v plánování odstávek zjištěných v souladu s článkem 80 a

e) popis případů, kdy byla zjištěna nedostatečná regionální přiměřenost, a popis přijatých opatření ke zmírnění dopadů.

3. Data, která regionální bezpečnostní koordinátoři poskytují síti ENTSO pro elektřinu, se vztahují vždy k předchozímu roku.

 NahoruČÁST II
BEZPEČNOST PROVOZU

Článek 18

 NahoruKlasifikace stavů soustavy

1. Přenosová soustava se nachází v normálním stavu, jsou-li splněny všechny následující podmínky:

a) napětí a toky výkonu se nacházejí v limitech provozní bezpečnosti stanovených v souladu s článkem 25;

b) frekvence splňuje tato kritéria:

i) odchylka frekvence soustavy v ustáleném stavu je ve standardním rozsahu frekvence nebo

ii) absolutní hodnota odchylky frekvence soustavy v ustáleném stavu není větší než maximální odchylka frekvence v ustáleném stavu a není dosaženo limitů frekvence soustavy stanovených pro výstražný stav;

c) zálohy činného a jalového výkonu jsou dostatečné pro vyřešení kontingencí ze seznamu kontingencí vymezeného v souladu s článkem 33 bez překročení limitů provozní bezpečnosti;

d) po aktivaci nápravných opatření po výskytu kontingence ze seznamu kontingencí vymezeného v souladu s článkem 33 se provoz regulační oblasti daného provozovatele přenosové soustavy nachází a zůstane v limitech provozní bezpečnosti.

2. Přenosová soustava se nachází ve výstražném stavu, pokud:

a) napětí a toky výkonu se nacházejí v limitech provozní bezpečnosti stanovených v souladu s článkem 25 a

b) objem regulačních záloh provozovatele přenosové soustavy je snížen o více než 20 % po dobu delší než 30 minut a neexistuje žádná možnost toto snížení kompenzovat při provozování soustavy v reálném čase nebo

c) frekvence splňuje tato kritéria:

i) absolutní hodnota odchylky frekvence soustavy v ustáleném stavu není větší než maximální odchylka frekvence v ustáleném stavu a

ii) absolutní hodnota odchylky frekvence soustavy v ustáleném stavu trvale přesahuje 50 % maximální odchylky frekvence v ustáleném stavu po dobu delší, než je doba do spuštění výstražného stavu, nebo standardní rozsah frekvence po dobu delší, než je doba do obnovení frekvence, nebo

d) alespoň jedna kontingence ze seznamu kontingencí vymezeného v souladu s článkem 33 vede i po aktivaci nápravných opatření k překročení limitů provozní bezpečnosti provozovatele přenosové soustavy.

3. Přenosová soustava se nachází v nouzovém stavu, je-li splněna alespoň jedna z následujících podmínek:

a) dojde k alespoň jednomu překročení limitů provozní bezpečnosti provozovatele přenosové soustavy vymezených v souladu s článkem 25;

b) frekvence nesplňuje kritéria pro normální stav ani pro výstražný stav vymezený v souladu s odstavci 1 a 2;

c) je aktivováno alespoň jedno opatření z plánu obrany soustavy provozovatele přenosové soustavy;

d) selže fungování nástrojů, prostředků a zařízení vymezených v souladu s čl. 24 odst. 1, což má za následek nedostupnost těchto nástrojů, prostředků a zařízení po dobu delší než 30 minut.

4. Přenosová soustava se nachází ve stavu blackoutu, je-li splněna alespoň jedna z následujících podmínek:

a) v regulační oblasti daného provozovatele přenosové soustavy došlo ke ztrátě více než 50 % odběrů;

b) v regulační oblasti daného provozovatele přenosové soustavy zcela chybí napětí po dobu nejméně tří minut, což vede ke spuštění plánů obnovy.

Provozovatel přenosové soustavy v synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko může vypracovat návrh, kterým se určí velikost ztráty odběrů, při které se přenosová soustava nachází ve stavu blackoutu. Provozovatelé přenosových soustav z těchto oblastí o tom informují síť ENTSO pro elektřinu.

5. Přenosová soustava se nachází ve stavu obnovy, pokud provozovatel přenosové soustavy, která se nachází v nouzovém stavu nebo ve stavu blackoutu, začal aktivovat opatření ze svého plánu obnovy.

Článek 19

 NahoruMonitorování a určování stavů soustav provozovateli přenosových soustav

1. Každý provozovatel přenosové soustavy při provozování v reálném čase určuje stav své přenosové soustavy.

2. Každý provozovatel přenosové soustavy ve své regulační oblasti monitoruje tyto parametry přenosové soustavy v reálném čase a na základě telemetrických měření v reálném čase nebo vypočítaných hodnot ze sledované oblasti, přičemž zohledňuje strukturální data a data získaná v reálném čase v souladu s článkem 42:

a) toky činného a jalového výkonu;

b) napětí na přípojnici;

c) frekvenci a regulační odchylku frekvence a výkonové rovnováhy ve své oblasti LFC;

d) zálohy činného a jalového výkonu a

e) výrobu a zatížení.

3. Každý provozovatel přenosové soustavy za účelem zjišťování stavu soustavy alespoň každých 15 minut provádí kontingenční analýzu a monitoruje přitom parametry přenosové soustavy vymezené v souladu s odstavcem 2 s ohledem na limity provozní bezpečnosti vymezené v souladu s článkem 25 a kritéria pro stavy soustavy vymezená v souladu s článkem 18. Každý provozovatel přenosové soustavy rovněž monitoruje úroveň dostupných záloh s ohledem na objem regulačních záloh. Při provádění kontingenční analýzy každý provozovatel přenosové soustavy zohledňuje účinek nápravných opatření a opatření z plánu obrany soustavy.

4. Nenachází-li se přenosová soustava v normálním stavu a stav této soustavy je kvalifikován jako stav rozlehlé oblasti, provozovatel této přenosové soustavy:

a) informuje všechny provozovatele přenosových soustav o stavu své přenosové soustavy prostřednictvím IT nástroje pro výměnu dat v reálném čase na celoevropské úrovni a

b) poskytne dodatečné informace o prvcích své přenosové soustavy, které jsou součástí sledované oblasti ostatních provozovatelů přenosových soustav, těmto provozovatelům přenosových soustav.

Článek 20

 NahoruNápravná opatření v provozu soustavy

1. Každý provozovatel přenosové soustavy usiluje o to, aby jeho přenosová soustava setrvala v normálním stavu, a je odpovědný za vyřešení narušení bezpečnosti provozu. Za účelem dosažení tohoto cíle každý provozovatel přenosové soustavy navrhuje, připravuje a aktivuje nápravná opatření s ohledem na jejich dostupnost, čas a zdroje potřebné k jejich aktivaci a veškeré podmínky mimo přenosovou soustavu, které jsou pro jednotlivá nápravná opatření relevantní.

2. Nápravná opatření používaná provozovateli přenosových soustav při provozu soustavy v souladu s odstavcem 1 a s články 21 až 23 tohoto nařízení odpovídají nápravným opatřením zohledněným při výpočtu kapacity v souladu s článkem 25 nařízení (EU) 2015/1222.

Článek 21

 NahoruZásady a kritéria vztahující se na nápravná opatření

1. Každý provozovatel přenosové soustavy se při aktivaci a koordinaci nápravných opatření v souladu s článkem 23 řídí těmito zásadami:

a) v případě narušení bezpečnosti provozu, která není třeba řešit koordinovaně, provozovatel přenosové soustavy navrhne, připraví a aktivuje nápravná opatření za účelem obnovení normálního stavu soustavy a zabránění šíření výstražného nebo nouzového stavu mimo svou regulační oblast podle kategorií vymezených v článku 22;

b) v případě narušení bezpečnosti provozu, která je třeba řešit koordinovaně, provozovatel přenosové soustavy navrhne, připraví a aktivuje nápravná opatření v koordinaci s ostatními provozovateli přenosových soustav, kterých se to týká, na základě metodiky koordinované přípravy nápravných opatření podle čl. 76 odst. 1 písm. b) a s ohledem na doporučení regionálního bezpečnostního koordinátora v souladu s čl. 78 odst. 4.

2. Při výběru vhodných nápravných opatření každý provozovatel přenosové soustavy uplatňuje tato kritéria:

a) aktivuje nejúčinnější a ekonomicky nejefektivnější nápravná opatření;

b) aktivuje nápravná opatření co nejbližší reálnému času, přičemž zohlední předpokládanou dobu aktivace a naléhavost situace provozu soustavy, kterou hodlá řešit;

c) vezme v úvahu riziko vzniku poruchy při použití dostupných nápravných opatření a jejich dopad na bezpečnost provozu, například:

i) riziko vzniku poruchy nebo zkratu v důsledku změny topologie;

ii) riziko odstávek v důsledku změn činného nebo jalového výkonu na výrobních modulech nebo odběrných elektrických zařízeních a

iii) riziko závad způsobených chováním zařízení;

d) upřednostní nápravná opatření, která dávají pro přidělení kapacity k dispozici největší kapacitu mezi zónami, a to při zachování všech limitů provozní bezpečnosti.

Článek 22

 NahoruKategorie nápravných opatření

1. Každý provozovatel přenosové soustavy používá tyto kategorie nápravných opatření:

a) úprava doby trvání plánované odstávky nebo obnovení provozu prvků přenosové soustavy za účelem dosažení jejich provozní dostupnosti;

b) aktivní ovlivnění toků výkonu prostřednictvím:

i) přepínání odboček výkonových transformátorů;

ii) přepínání odboček transformátorů s regulací fázového posunu;

iii) modifikace topologie;

c) řízení napětí a jalového výkonu prostřednictvím:

i) přepínání odboček výkonových transformátorů;

ii) zapínání kondenzátorů a reaktorů;

iii) přepínání zařízení používaných pro řízení napětí a jalového výkonu, která jsou založena na výkonové elektronice;

iv) vydání pokynu provozovatelům distribučních soustav, kteří jsou připojeni k přenosové soustavě, a významným uživatelům sítě, aby blokovali automatické řízení napětí a jalového výkonu transformátorů nebo aby na svých zařízeních aktivovali nápravná opatření podle bodů i) až iii), pokud zhoršení napětí ohrožuje bezpečnost provozu nebo může vést k napěťovému kolapsu v přenosové soustavě;

v) žádosti o změnu jalového výkonu na výstupu nebo zadané hodnoty napětí synchronních výrobních modulů připojených k přenosové soustavě;

vi) žádosti o změnu jalového výkonu na výstupu konvertorů nesynchronních výrobních modulů připojených k přenosové soustavě;

d) nový výpočet denních a vnitrodenních kapacit mezi zónami v souladu s nařízením (EU) 2015/1222;

e) redispečink uživatelů soustavy připojených k přenosové nebo distribuční soustavě v rámci regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy, a to mezi dvěma nebo více provozovateli přenosových soustav;

f) protiobchod mezi dvěma nebo více nabídkovými zónami;

g) úprava toků činného výkonu prostřednictvím vysokonapěťových stejnosměrných soustav;

h) aktivace postupů řízení odchylky frekvence;

i) omezení již přidělené kapacity mezi zónami v nouzové situaci podle čl. 16 odst. 2 nařízení (ES) č. 714/2009, jestliže využití kapacity ohrožuje bezpečnost provozu, všichni provozovatelé přenosových soustav pro dané propojovací vedení s touto úpravou souhlasí a redispečink nebo protiobchod nejsou možné, a

j) je-li to možné, a to i za normálního nebo výstražného stavu, ručně ovládané odlehčování sítě.

2. V nezbytných a odůvodněných případech může každý provozovatel přenosové soustavy za účelem zachování bezpečnosti provozu připravit a aktivovat přídavná nápravná opatření. V případech aktivace těchto přídavných nápravných opatření tuto skutečnost provozovatel přenosové soustavy oznámí a odůvodní alespoň jednou ročně příslušnému regulačnímu orgánu a v relevantních případech členskému státu. Tato oznámení a odůvodnění se rovněž zveřejní. Evropská komise nebo agentura mohou příslušný regulační orgán požádat o poskytnutí dodatečných informací o aktivaci přídavných nápravných opatření v případech, kdy mají vliv na sousední přenosovou soustavu.

Článek 23

 NahoruPříprava, aktivace a koordinace nápravných opatření

1. Každý provozovatel přenosové soustavy připraví a aktivuje nápravná opatření v souladu s kritérii stanovenými v čl. 21 odst. 2, aby zabránil zhoršování stavu soustavy, na základě těchto součástí:

a) monitorování a určení stavů soustavy v souladu s článkem 19;

b) kontingenční analýza při provozu v reálném čase v souladu s článkem 34 a

c) kontingenční analýza při přípravě provozu v souladu s článkem 72.

2. Při přípravě a aktivaci nápravného opatření, včetně redispečinku nebo protiobchodu podle článků 25 a 35 nařízení (EU) 2015/1222, nebo postupu z plánu obrany soustavy provozovatele přenosové soustavy, které mají dopad na jiné provozovatele přenosových soustav, příslušný provozovatel přenosové soustavy v koordinaci s danými provozovateli přenosových soustav posoudí jejich dopad uvnitř i vně své regulační oblasti v souladu s čl. 75 odst. 1, čl. 76 odst. 1 písm. b) a čl. 78 odst. 1, 2 a 4 tohoto nařízení a daným provozovatelům přenosových soustav o tomto dopadu poskytne informace.

3. Při přípravě a aktivaci nápravných opatření, která mají dopad na významné uživatele sítě a provozovatele distribučních soustav připojené k přenosové soustavě, každý provozovatel přenosové soustavy, nachází-li se jeho přenosová soustava v normálním nebo výstražném stavu, posoudí v koordinaci s dotčenými významnými uživateli sítě a provozovateli distribučních soustav dopad těchto nápravných opatření a zvolí nápravná opatření, která přispějí k zachování normálního stavu a bezpečného provozu pro všechny zúčastněné strany. Každý dotčený významný uživatel sítě a provozovatel distribuční soustavy poskytne provozovateli přenosové soustavy všechny informace nezbytné pro tuto koordinaci.

4. Při přípravě a aktivaci nápravných opatření každý provozovatel přenosové soustavy, nenachází-li se jeho přenosová soustava v normálním nebo výstražném stavu, koordinuje tato nápravná opatření v nejvyšší možné míře s dotčenými významnými uživateli sítě a provozovateli distribučních soustav připojenými k přenosové soustavě, aby zachoval bezpečnost provozu a celistvost přenosové soustavy.

Pokud provozovatel přenosové soustavy aktivuje nápravné opatření, každý dotčený významný uživatel sítě a provozovatel distribuční soustavy připojený k přenosové soustavě vykoná pokyny vydané provozovatelem přenosové soustavy.

5. Mají-li síťová omezení důsledky pouze na místní stav v rámci regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy a není-li narušení bezpečnosti provozu nutné řešit koordinovaně, provozovatel přenosové soustavy odpovědný za vyřešení tohoto narušení se může rozhodnout, že k jejich odlehčení neaktivuje placená nápravná opatření.

Článek 24

 NahoruDostupnost prostředků, nástrojů a zařízení provozovatele přenosové soustavy

1. Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí dostupnost, spolehlivost a redundanci:

a) zařízení pro monitorování stavu přenosové soustavy, včetně prostředků pro stavovou estimaci, a zařízení pro řízení výkonové rovnováhy a frekvence;

b) prostředků pro řízení spínání vypínačů, příčných spínačů přípojnic, přepínačů odboček transformátorů a dalších zařízení, která slouží k ovládání prvků přenosové soustavy;

c) prostředků pro komunikaci s dispečerskými pracovišti ostatních provozovatelů přenosových soustav a regionálních bezpečnostních koordinátorů;

d) nástrojů pro analýzu bezpečnosti provozu a

e) nástrojů a komunikačních prostředků, které provozovatelé přenosových soustav potřebují k provádění přeshraničních operací na trhu.

2. Pokud nástroje, prostředky a zařízení provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 1 mají dopad na provozovatele distribučních soustav nebo významné uživatele sítě připojené k přenosové soustavě, kteří se podílejí na udržování výkonové rovnováhy či poskytování podpůrných služeb nebo na obraně či obnově soustavy nebo na poskytování provozních dat v reálném čase podle článků 44, 47, 50, 51 a 52, příslušný provozovatel přenosové soustavy a tito provozovatelé distribučních soustav a významní uživatelé sítě spolupracují a koordinují svou činnost tak, aby specifikovali a zajistili dostupnost, spolehlivost a redundanci těchto nástrojů, prostředků a zařízení.

3. Do 18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost každý provozovatel přenosové soustavy přijme plán zachování provozu, v němž popíše své reakce na ztrátu kritických nástrojů, prostředků a zařízení a který obsahuje ustanovení týkající se jejich údržby, výměny a rozvoje. Každý provozovatel přenosové soustavy svůj plán zachování provozu nejméně jednou ročně a po každé významné změně kritických nástrojů, prostředků a zařízení nebo příslušných provozních podmínek soustavy přezkoumá a v případě potřeby jej aktualizuje. Části plánu zachování provozu, které mají dopad na provozovatele distribučních soustav a významné uživatele sítě, provozovatel přenosové soustavy s dotčenými provozovateli distribučních soustav a významnými uživateli sítě sdílí.

Článek 25

 NahoruLimity provozní bezpečnosti

1. Každý provozovatel přenosové soustavy stanoví limity provozní bezpečnosti pro každý prvek své přenosové soustavy přinejmenším s ohledem na tyto fyzikální charakteristiky:

a) napěťové limity v souladu s článkem 27;

b) limity zkratového proudu v souladu s článkem 30 a

c) limity proudu z hlediska zatížitelnosti, včetně přechodného dovoleného přetížení.

2. Při vymezování limitů provozní bezpečnosti každý provozovatel přenosové soustavy zohlední schopnost významných uživatelů sítě zabránit tomu, aby dané rozsahy napětí a frekvenční limity v normálním a výstražném stavu vedly k jejich odpojení.

3. V případě změn některého z prvků své přenosové soustavy každý provozovatel přenosové soustavy limity provozní bezpečnosti validuje a v případě potřeby je aktualizuje.

4. Pro každé propojovací vedení se každý provozovatel přenosové soustavy dohodne se sousedním provozovatelem přenosové soustavy na společných limitech provozní bezpečnosti v souladu s odstavcem 1.

Článek 26

 NahoruPlán bezpečnosti pro ochranu kritické infrastruktury

1. Každý provozovatel přenosové soustavy s ohledem na článek 5 směrnice Rady 2008/114/ES (10) vypracuje plán bezpečnosti, jehož obsah podléhá příslušné ochraně a který obsahuje posouzení rizik zařízení vlastněných nebo provozovaných provozovatelem přenosové soustavy, včetně scénářů hlavních fyzických a kybernetických hrozeb určených členským státem.

2. Plán bezpečnosti zohlední potenciální dopady na evropské propojené přenosové soustavy a zahrnuje organizační a fyzická opatření za účelem snížení identifikovaných rizik.

3. Každý provozovatel přenosové soustavy plán bezpečnosti pravidelně přezkoumává, aby zohlednil změny scénářů hrozeb a rozvoj přenosové soustavy.

 NahoruKAPITOLA 2
Řízení napětí a jalového výkonu

Článek 27

 NahoruPovinnosti všech provozovatelů přenosových soustav s ohledem na napěťové limity

1. V souladu s článkem 18 každý provozovatel přenosové soustavy usiluje o to, aby za normálního stavu v místech připojení k přenosové soustavě zůstávalo napětí v ustáleném stavu v rozsahu stanoveném v tabulkách 1 a 2 přílohy II.

2. Požaduje-li příslušný provozovatel přenosové soustavy ve Španělsku v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2016/631, aby výrobní moduly připojené ke jmenovitému napětí od 300 do 400 kV zůstaly připojené v rozsahu napětí od 1,05 do 1,0875 p. j. po neomezenou dobu, zohlední příslušný provozovatel přenosové soustavy ve Španělsku tento dodatečný rozsah napětí při zajišťování souladu s odstavcem 1.

3. Každý provozovatel přenosové soustavy stanoví vztažnou hodnotu napětí pro převod do poměrných hodnot.

4. Každý provozovatel přenosové soustavy usiluje o to, aby napětí během normálního stavu i po výskytu kontingence setrvalo v širších rozsazích napětí po omezenou dobu provozu, existuje-li dohoda o těchto širších rozsazích napětí s provozovateli distribučních soustav připojenými k přenosové soustavě, vlastníky výroben elektřiny v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) 2016/631 nebo vlastníky vysokonapěťových stejnosměrných soustav v souladu s článkem 18 nařízení (EU) 2016/1447.

5. Každý provozovatel přenosové soustavy se dohodne s provozovateli distribučních soustav připojenými k přenosové soustavě a významnými uživateli sítě připojenými k přenosové soustavě o rozsazích napětí v místech připojení pod 110 kV, jsou-li tyto rozsahy napětí relevantní pro zachování limitů provozní bezpečnosti. Každý provozovatel přenosové soustavy usiluje o to, aby napětí setrvalo v dohodnutém rozsahu během normálního stavu i po výskytu kontingence.

Článek 28

 NahoruPovinnosti významných uživatelů sítě s ohledem na řízení napětí a jalového výkonu při provozu soustavy

1. Do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost všichni významní uživatelé sítě, kteří představují výrobní moduly připojené k přenosové soustavě, na něž se nevztahuje článek 16 nařízení (EU) 2016/631, nebo kteří představují vysokonapěťové stejnosměrné soustavy, na které se nevztahuje článek 18 nařízení (EU) 2016/1447, informují svého provozovatele přenosové soustavy o svých možnostech s ohledem na požadavky týkající se napětí uvedené v článku 16 nařízení (EU) 2016/631 nebo v článku 18 nařízení (EU) 2016/1447, přičemž mu sdělí své napěťové charakteristiky a odpovídající dobu, po kterou mohou zůstat připojeni.

2. Významní uživatelé sítě, kteří představují odběrná elektrická zařízení, na něž se vztahují požadavky článku 3 nařízení (EU) 2016/1388, se neodpojí v důsledku narušení, jež se nachází v rozsazích napětí podle článku 27. Do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost významní uživatelé sítě, kteří představují odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě a na něž se nevztahuje článek 3 nařízení (EU) 2016/1388, informují svého provozovatele přenosové soustavy o svých možnostech s ohledem na požadavky týkající se napětí stanovené v příloze II nařízení (EU) 2016/1388, přičemž mu sdělí své napěťové charakteristiky a odpovídající dobu, po kterou mohou zůstat připojeni.

3. Každý významný uživatel sítě, který představuje odběrné elektrické zařízení připojené k přenosové soustavě, udržuje zadané hodnoty jalového výkonu, rozsahy účiníku a zadané hodnoty napětí pro řízení napětí v rozsahu dohodnutém se svým provozovatelem přenosové soustavy v souladu s článkem 27.

Článek 29

 NahoruPovinnosti všech provozovatelů přenosových soustav s ohledem na řízení napětí a jalového výkonu při provozu soustavy

1. Nachází-li se napětí v místě připojení k přenosové soustavě mimo rozsahy stanovené v tabulkách 1 a 2 přílohy II tohoto nařízení, každý provozovatel přenosové soustavy uplatní nápravná opatření za účelem řízení napětí a jalového výkonu v souladu s čl. 22 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení, aby obnovil napětí v místě připojení v rozsahu stanoveném v příloze II a v časovém intervalu stanoveném v článku 16 nařízení (EU) 2016/631 a článku 13 nařízení (EU) 2016/1388.

2. Každý provozovatel přenosové soustavy zohlední ve své analýze bezpečnosti provozu hodnoty napětí, při kterých se mohou odpojit významní uživatelé sítě připojení k přenosové soustavě, na něž se nevztahují požadavky nařízení (EU) 2016/631 nebo nařízení (EU) 2016/1388.

3. Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí zálohu jalového výkonu o odpovídajícím objemu a s náležitou časovou odezvou, aby napětí ve své regulační oblasti a na propojovacích vedeních udržel v rozsazích stanovených v příloze II.

4. Provozovatelé přenosových soustav propojení střídavým propojovacím vedením společně stanoví vhodný režim řízení napětí, aby zajistili dodržení společných limitů provozní bezpečnosti stanovených v souladu s čl. 25 odst. 4.

5. Každý provozovatel přenosové soustavy se v souladu s článkem 15 nařízení (EU) 2016/1388 dohodne s každým provozovatelem distribuční soustavy připojeným k přenosové soustavě na zadaných hodnotách jalového výkonu, rozsazích účiníku a zadaných hodnotách napětí pro řízení napětí v místě připojení mezi provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem distribuční soustavy. Aby zajistil dodržování těchto parametrů, každý provozovatel distribuční soustavy připojený k přenosové soustavě využívá své zdroje jalového výkonu a je oprávněn vydávat pokyny k řízení napětí významným uživatelům sítě připojeným k distribuční soustavě.

6. Každý provozovatel přenosové soustavy je oprávněn využívat všechny dostupné kapacity jalového výkonu připojené k přenosové soustavě ve své regulační oblasti k účinnému řízení jalového výkonu a udržení rozsahů napětí stanovených v tabulkách 1 a 2 přílohy II tohoto nařízení.

7. Každý provozovatel přenosové soustavy přímo nebo případně nepřímo v koordinaci s provozovatelem distribuční soustavy připojeným k přenosové soustavě řídí zdroje jalového výkonu ve své regulační oblasti, včetně blokování automatického řízení napětí/jalového výkonu transformátorů, snižování napětí a podpěťového odlehčování, aby dodržel limity provozní bezpečnosti a zabránil napěťovému kolapsu přenosové soustavy.

8. Každý provozovatel přenosové soustavy určí regulační zásahy za účelem řízení napětí v koordinaci s významnými uživateli sítě a provozovateli distribučních soustav připojenými k přenosové soustavě a spolu se sousedními provozovateli přenosových soustav.

9. Provozovatel přenosové soustavy může v koordinaci s provozovatelem distribuční soustavy požadovat, aby významný uživatel sítě připojený k distribuční soustavě dodržoval pokyny pro řízení napětí, pokud je to relevantní pro řízení napětí a jalového výkonu přenosové soustavy.

 NahoruKAPITOLA 3
Řízení zkratového proudu

Článek 30

 NahoruZkratový proud

Každý provozovatel přenosové soustavy stanoví:

a) maximální zkratový proud, při němž je překročena jmenovitá kapacita vypínačů a dalšího zařízení, a

b) minimální zkratový proud pro řádný provoz ochran.

Článek 31

 NahoruVýpočet zkratového proudu a související opatření

1. Každý provozovatel přenosové soustavy provádí výpočty zkratového proudu, aby posoudil dopad sousedních provozovatelů přenosových soustav, významných uživatelů sítě připojených k přenosové soustavě a distribučních soustav připojených k přenosové soustavě, včetně uzavřených distribučních soustav, na hodnoty zkratového proudu v přenosové soustavě. Má-li distribuční soustava připojená k přenosové soustavě, včetně uzavřených distribučních soustav, dopad na hodnoty zkratového proudu, zahrne se do výpočtů zkratového proudu přenosové soustavy.

2. Při provádění výpočtů zkratového proudu každý provozovatel přenosové soustavy:

a) používá nejpřesnější a vysoce kvalitní dostupná data;

b) zohledňuje mezinárodní normy a

c) jako základ pro výpočet maximálního zkratového proudu používá takové provozní podmínky, které poskytují co nejvyšší úroveň zkratového proudu, včetně příspěvku zkratového proudu z jiných přenosových soustav a distribučních soustav zahrnujících uzavřené distribuční soustavy.

3. Každý provozovatel přenosové soustavy uplatňuje provozní nebo jiná opatření, aby zabránil překročení maximálních a minimálních mezních hodnot zkratového proudu podle článku 30 ve všech časových rámcích a pro všechny ochrany. Dojde-li k takovémuto překročení, každý provozovatel přenosové soustavy aktivuje nápravná opatření nebo přijme jiná opatření, která zajistí návrat do limitů podle článku 30. Překročení těchto limitů je povoleno pouze během provádění manipulací.

 NahoruKAPITOLA 4
Řízení toku výkonu

Článek 32

 NahoruLimity toku výkonu

1. Každý provozovatel přenosové soustavy udržuje toky výkonu v mezích stanovených limitů provozní bezpečnosti, když je soustava v normálním stavu a po výskytu kontingence ze seznamu kontingencí podle čl. 33 odst. 1.

2. V situaci (N–1) a za normálního stavu každý provozovatel přenosové soustavy udržuje toky výkonu v mezích přechodného dovoleného přetížení podle čl. 25 odst. 1 písm. c), přičemž má připravena nápravná opatření, která se použijí a uplatní v časovém rámci povoleném pro přechodné dovolené přetížení.

 NahoruKAPITOLA 5
Kontingenční analýza a řešení kontingencí

Článek 33

 NahoruSeznamy kontingencí

1. Každý provozovatel přenosové soustavy vypracuje seznam kontingencí zahrnující vnitřní i vnější kontingence v jeho sledované oblasti, přičemž posoudí, zda některá z těchto kontingencí ohrožuje bezpečnost provozu regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy. Seznam kontingencí obsahuje jak běžné, tak mimořádné kontingence určené podle metodiky vypracované v souladu s článkem 75.

2. Při sestavování seznamu kontingencí každý provozovatel přenosové soustavy klasifikuje jednotlivé kontingence na základě toho, zda jsou běžné, mimořádné nebo nedosažitelné, přičemž zohlední pravděpodobnost výskytu a tyto zásady:

a) každý provozovatel přenosové soustavy klasifikuje kontingence pro svou vlastní regulační oblast;

b) pokud provozní nebo klimatické podmínky významně zvyšují pravděpodobnost mimořádné kontingence, každý provozovatel přenosové soustavy zařadí tuto mimořádnou kontingenci do svého seznamu kontingencí, a

c) aby zohlednil mimořádné kontingence s výrazným dopadem na vlastní přenosovou soustavu nebo sousední přenosové soustavy, zařadí každý provozovatel přenosové soustavy tyto mimořádné kontingence do svého seznamu kontingencí.

3. Každý provozovatel distribuční soustavy připojený k přenosové soustavě a významný uživatel sítě, který je výrobnou elektřiny, poskytuje všechny informace, které jsou relevantní pro kontingenční analýzu, o které ho provozovatel přenosové soustavy požádá, včetně dat z předpovědí a dat v reálném čase, s případnou agregací dat v souladu s čl. 50 odst. 2.

4. Každý provozovatel přenosové soustavy koordinuje svou kontingenční analýzu s ohledem na ucelenost seznamů kontingencí v souladu s článkem 75 alespoň s provozovateli přenosových soustav ze své sledované oblasti.

5. Každý provozovatel přenosové soustavy informuje provozovatele přenosových soustav ve své sledované oblasti o vnějších kontingencích zahrnutých do svého seznamu kontingencí.

6. Každý provozovatel přenosové soustavy informuje s dostatečným předstihem příslušné provozovatele přenosových soustav ve své sledované oblasti o všech zamýšlených změnách topologie prvků své přenosové soustavy, které jsou zahrnuty jako vnější kontingence v seznamech kontingencí daných provozovatelů přenosových soustav.

7. Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí dostatečnou přesnost dat v reálném čase, která umožní konvergenci výpočtů chodu sítě prováděných v kontingenční analýze.

Článek 34

 NahoruKontingenční analýza

1. Každý provozovatel přenosové soustavy provádí kontingenční analýzu ve své sledované oblasti, aby určil kontingence, které ohrožují nebo mohou ohrožovat bezpečnost provozu jeho regulační oblasti, a nápravná opatření, jež mohou být nutná k řešení kontingencí, včetně zmírnění dopadu mimořádných kontingencí.

2. Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí, aby možná překročení limitů provozní bezpečnosti v jeho regulační oblasti zjištěná při kontingenční analýze neohrožovala bezpečnost provozu jeho přenosové soustavy nebo propojených přenosových soustav.

3. Každý provozovatel přenosové soustavy provádí kontingenční analýzu na základě předpovědi provozních dat a provozních dat v reálném čase ze své sledované oblasti. Výchozím bodem pro kontingenční analýzu v situaci N je příslušná topologie přenosové soustavy, která zahrnuje plánované odstávky ve fázích přípravy provozu.

Článek 35

 NahoruŘešení kontingencí

1. Každý provozovatel přenosové soustavy posuzuje rizika spojená s kontingencemi na základě simulace jednotlivých kontingencí ze svého seznamu kontingencí a po vyhodnocení, zda je schopen svou přenosovou soustavu v situaci (N–1) udržet v limitech provozní bezpečnosti.

2. Pokud provozovatel přenosové soustavy dojde na základě posouzení k závěru, že rizika spojená s kontingencí jsou natolik významná, že by nemusel být schopen včas připravit a aktivovat nápravná opatření, která by zabránila nedodržení kritéria (N–1), nebo že existuje riziko šíření narušení do propojené přenosové soustavy, provozovatel přenosové soustavy připraví a aktivuje co nejdříve nápravná opatření zaručující, aby bylo kritérium (N–1) dodrženo.

3. V případě situace (N–1) způsobené narušením aktivuje každý provozovatel přenosové soustavy nápravné opatření tak, aby co nejdříve zajistil návrat přenosové soustavy do normálního stavu a aby se situace (N–1) stala novou situací N.

4. Provozovatel přenosové soustavy nemusí kritérium (N–1) dodržet v těchto situacích:

a) během provádění manipulací;

b) během doby potřebné pro přípravu a aktivaci nápravných opatření.

5. Nestanoví-li členský stát jinak, nemusí provozovatel přenosové soustavy kritérium (N–1) dodržet, pokud to má pouze místní důsledky uvnitř jeho regulační oblasti.

 NahoruKAPITOLA 6
Chránění

Článek 36

 NahoruObecné požadavky na chránění

1. Každý provozovatel přenosové soustavy provozuje svou přenosovou soustavu s primárními a záložními ochranami, které automaticky zabraňují šíření narušení, jež by mohla ohrozit bezpečnost provozu jeho vlastní přenosové soustavy a propojené soustavy.

2. Nejméně jednou za pět let každý provozovatel přenosové soustavy přezkoumá svou strategii a koncepci chránění a v případě potřeby je aktualizuje, aby zajistil řádné fungování ochran a zachování bezpečnosti provozu.

3. Po působení ochran, které mělo dopad mimo regulační oblast provozovatele přenosové soustavy, včetně propojovacích vedení, tento provozovatel přenosové soustavy vyhodnotí, zda ochrany v jeho regulační oblasti pracovaly podle plánu, a v případě potřeby provede úpravy.

4. Každý provozovatel přenosové soustavy stanoví nastavení ochran své přenosové soustavy, které zajistí spolehlivé, rychlé a selektivní odstranění poruchy, včetně záložního chránění pro odstranění poruch v případě závady primárního systému chránění.

5. Před zprovozněním primárních a záložních ochran nebo po provedení jakýchkoli změn se každý provozovatel přenosové soustavy dohodne se sousedními provozovateli přenosových soustav na nastavení ochran propojovacích vedení a před změnou nastavení postupuje v koordinaci s těmito provozovateli přenosových soustav.

Článek 37

 NahoruZvláštní schémata chránění

Pokud provozovatel přenosové soustavy používá zvláštní schéma chránění (SPS), tak:

a) zajistí, aby každé zvláštní schéma chránění fungovalo selektivně, spolehlivě a účinně;

b) při návrhu zvláštního schématu chránění zhodnotí důsledky pro přenosovou soustavu v případě jejího nesprávného fungování a zohlední přitom dopad na dotčené provozovatele přenosových soustav;

c) ověří, zda je spolehlivost zvláštního schématu chránění srovnatelná se systémy chránění používanými k primárnímu chránění prvků přenosové soustavy;

d) provozuje přenosovou soustavu podle zvláštního schématu chránění v limitech provozní bezpečnosti stanovených v souladu s článkem 25 a

e) koordinuje funkce zvláštního schématu chránění, zásady aktivace a nastavení se sousedními provozovateli přenosových soustav a dotčenými provozovateli distribučních soustav, včetně uzavřených distribučních soustav, připojenými k přenosové soustavě a dotčenými významnými uživateli sítě připojenými k přenosové soustavě.

Článek 38

 NahoruMonitorování a posuzování dynamické stability

1. Každý provozovatel přenosové soustavy monitoruje dynamickou stabilitu přenosové soustavy prostřednictvím studií prováděných off-line v souladu s odstavcem 6. Každý provozovatel přenosové soustavy si vyměňuje relevantní data pro monitorování dynamické stability přenosové soustavy s ostatními provozovateli přenosových soustav ze své synchronně propojené oblasti.

2. Každý provozovatel přenosové soustavy nejméně jednou ročně provádí posouzení dynamické stability, jehož prostřednictvím zjišťuje limity stability a potenciální problémy týkající se stability jeho přenosové soustavy. Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti tato posouzení dynamické stability koordinují, přičemž posouzení se vztahují na celou synchronně propojenou oblast nebo její části.

3. Při provádění koordinovaných posouzení dynamické stability daní provozovatelé přenosových soustav určí:

a) rozsah koordinovaného posouzení dynamické stability, alespoň pokud jde o společný model sítě;

b) soubor dat, která si daní provozovatelé přenosových soustav při provádění koordinovaného posouzení dynamické stability vyměňují;

c) seznam společně dohodnutých scénářů pro koordinované posouzení dynamické stability a

d) seznam společně dohodnutých kontingencí nebo narušení, jejichž dopad se posoudí prostřednictvím koordinovaného posouzení dynamické stability.

4. V případě problémů se stabilitou v důsledku nedostatečně tlumených mezioblastních oscilací, které se týkají několika provozovatelů přenosových soustav v synchronně propojené oblasti, se každý provozovatel přenosové soustavy účastní koordinovaného posouzení dynamické stability na úrovni synchronně propojené oblasti, jakmile je to proveditelné, a poskytne data potřebná pro toto posouzení. Toto posouzení zahajují a provádějí daní provozovatelé přenosových soustav nebo síť ENTSO pro elektřinu.

5. Pokud provozovatel přenosové soustavy zjistí potenciální vliv na stabilitu napětí, úhlovou stabilitu nebo stabilitu frekvence ve vztahu k ostatním propojeným přenosovým soustavám, daní provozovatelé přenosových soustav koordinují metody používané při posuzování dynamické stability, přičemž poskytují potřebná data a účastní se plánování společných nápravných opatření majících za cíl zlepšení stability, včetně postupů spolupráce mezi provozovateli přenosových soustav.

6. Při rozhodování o metodách používaných při posuzování dynamické stability postupuje každý provozovatel přenosové soustavy podle těchto pravidel:

a) pokud je s ohledem na seznam kontingencí dosaženo limitů ustáleného stavu před limity stability, provozovatel přenosové soustavy vychází při posuzování dynamické stability pouze z off-line studií stability prováděných ve fázi dlouhodobější přípravy provozu;

b) pokud si jsou limity ustáleného stavu a limity stability za podmínek plánované odstávky s ohledem na seznam kontingencí blízké nebo je limitů stability dosaženo před limity ustáleného stavu, provozovatel přenosové soustavy provede posouzení dynamické stability ve fázi denní přípravy provozu, pokud tyto podmínky přetrvávají. Provozovatel přenosové soustavy plánuje nápravná opatření tak, aby je bylo možné v případě potřeby uplatnit při provozu v reálném čase, a

c) pokud se přenosová soustava s ohledem na seznam kontingencí nachází v situaci N a limitů stability je dosaženo před limity ustáleného stavu, provozovatel přenosové soustavy provede posouzení dynamické stability ve všech fázích přípravy provozu a co nejdříve znovu posoudí limity stability, je-li zjištěna významná změna v situaci N.

Článek 39

 NahoruŘízení dynamické stability

1. Pokud posouzení dynamické stability naznačuje, že dochází k překročení limitů stability, provozovatelé přenosových soustav, v jejichž regulační oblasti se překročení vyskytlo, navrhnou, připraví a aktivují nápravná opatření za účelem zachování stability přenosové soustavy. Tato nápravná opatření mohou zahrnovat významné uživatele sítě.

2. Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí, aby doba do odstranění poruchy, která může vést k nestabilitě přenosové soustavy ve stavu rozlehlé oblasti, byla kratší než kritická doba do odstranění poruchy vypočtená provozovatelem přenosové soustavy v posouzení dynamické stability provedeném v souladu s článkem 38.

3. S ohledem na požadavky na minimální setrvačnost, které jsou relevantní pro stabilitu frekvence na úrovni synchronně propojené oblasti:

a) všichni provozovatelé přenosových soustav z této synchronně propojené oblasti provedou nejpozději do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost společnou studii pro každou synchronně propojenou oblast, aby zjistili, zda je třeba určit minimální požadovanou setrvačnost s ohledem na náklady a přínosy a na potenciální alternativy. Všichni provozovatelé přenosových soustav informují o svých studiích své regulační orgány. Všichni provozovatelé přenosových soustav provádějí pravidelný přezkum a tyto studie každé dva roky aktualizují;

b) pokud studie podle písmene a) prokážou potřebu určit minimální požadovanou setrvačnost, všichni provozovatelé přenosových soustav z příslušné synchronně propojené oblasti společně vypracují metodiku vymezení minimální setrvačnosti nezbytné k zajištění bezpečnosti provozu a zabránění překročení limitů stability. Tato metodika dodržuje zásady účelnosti a proporcionality, je vypracována do šesti měsíců od dokončení studií podle písmene a) a je aktualizována do šesti měsíců od aktualizace a zpřístupnění studií; a

c) každý provozovatel přenosové soustavy používá ve své vlastní regulační oblasti minimální setrvačnost při provozu v reálném čase v souladu se stanovenou metodikou a výsledky získanými v souladu s písmenem b).

 NahoruHLAVA 2
VÝMĚNA DAT

Článek 40

 NahoruOrganizace, úlohy, odpovědnost a kvalita vyměňovaných dat

1. Výměna a poskytování dat a informací podle této hlavy musí v co největší míře odrážet reálnou a předpovídanou situaci přenosové soustavy.

2. Každý provozovatel přenosové soustavy je odpovědný za poskytování a používání vysoce kvalitních dat a informací.

3. Každý provozovatel přenosové soustavy shromažďuje následující data o své sledované oblasti a v rozsahu, který je nezbytný pro provedení analýzy bezpečnosti provozu v souladu s článkem 72, si je vyměňuje se všemi ostatními provozovateli přenosových soustav:

a) výroba;

b) spotřeba;

c) plány;

d) bilance obchodních pozic;

e) plánované odstávky a topologie rozvoden a

f) předpovědi.

4. Každý provozovatel přenosové soustavy uvede informace podle odstavce 3 jako dodávky a odběry výkonu v každém uzlu individuálního modelu sítě provozovatele přenosové soustavy uvedeného v článku 64.

5. Každý provozovatel přenosové soustavy stanoví v koordinaci s provozovateli distribučních soustav a významnými uživateli sítě uplatnitelnost a rozsah výměny dat na základě těchto kategorií:

a) strukturální data v souladu s článkem 48;

b) data týkající se plánování výroby, spotřeby a výměn a data z předpovědí v souladu s článkem 49;

c) data v reálném čase v souladu s články 44, 47 a 50 a

d) poskytování dat v souladu s články 51, 52 a 53.

6. Do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost se všichni provozovatelé přenosových soustav společně dohodnou na hlavních organizačních požadavcích, úlohách a odpovědnosti v souvislosti s výměnou dat. Tyto organizační požadavky, úlohy a odpovědnost zohlední a v případě potřeby doplní provozní podmínky v metodice poskytování údajů o výrobě a zatížení vypracované v souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2015/1222. Použijí se na všechna ustanovení o výměně dat obsažená v této hlavě a zahrnují organizační požadavky, úlohy a odpovědnost pro následující prvky:

a) povinnost provozovatelů přenosových soustav neprodleně informovat všechny sousední provozovatele přenosových soustav o veškerých změnách nastavení ochran, limitů zatížitelnosti a technických kapacit v propojovacích vedeních mezi jejich regulačními oblastmi;

b) povinnost provozovatelů distribučních soustav přímo připojených k přenosové soustavě sdělovat v dohodnutých lhůtách provozovatelům přenosových soustav, ke kterým jsou připojeni, veškeré změny dat a informací podle této hlavy;

c) povinnost sousedících provozovatelů distribučních soustav a/nebo provozovatele distribuční soustavy nižší napěťové úrovně a provozovatele distribuční soustavy vyšší napěťové úrovně sdělovat si navzájem v dohodnutých lhůtách veškeré změny dat a informací podle této hlavy;

d) povinnost významných uživatelů sítě sdělovat v dohodnutých lhůtách svým provozovatelům přenosových nebo distribučních soustav veškeré relevantní změny dat a informací podle této hlavy;

e) podrobný obsah dat a informací podle této hlavy, včetně hlavních zásad, typu dat, komunikačních prostředků, používaného formátu a norem, načasování a odpovědnosti;

f) opatřování časovou značkou a četnost předávání dat a informací poskytovaných provozovateli distribučních soustav a významnými uživateli sítě, které použijí provozovatelé přenosových soustav v různých lhůtách. Stanoví se četnost výměn dat pro data v reálném čase, data související s plánováním a aktualizace strukturálních dat; a

g) formát předávání dat a informací podle této hlavy.

Organizační požadavky, úlohy a odpovědnost zveřejní síť ENTSO pro elektřinu.

7. Do 18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost se každý provozovatel přenosové soustavy dohodne s příslušnými provozovateli distribučních soustav na účinných, účelných a přiměřených postupech poskytování a řízení vzájemné výměny dat, včetně poskytování dat týkajících se distribučních soustav a významných uživatelů sítě, pokud je to nezbytné pro efektivní provoz sítě. Aniž jsou dotčena ustanovení odst. 6 písm. g), každý provozovatel přenosové soustavy se s příslušnými provozovateli distribučních soustav dohodne na formátu výměny dat.

8. Významní uživatelé sítě připojení k přenosové soustavě musí mít přístup k datům týkajícím se jejich síťových zařízení v místě připojení uvedených do provozu.

9. Každý provozovatel přenosové soustavy se s provozovateli distribučních soustav připojenými k přenosové soustavě dohodne na rozsahu dodatečných vzájemně vyměňovaných dat o síťových zařízeních uvedených do provozu.

10. Provozovatelé distribučních soustav s místem připojení k přenosové soustavě jsou oprávněni přijímat příslušná strukturální data, data související s plánováním a data v reálném čase od příslušných provozovatelů přenosových soustav a shromažďovat je od sousedních provozovatelů distribučních soustav. Sousední provozovatelé distribučních soustav koordinovaně stanoví rozsah dat, která mohou být vyměňována.

 NahoruKAPITOLA 2
Výměna dat mezi provozovateli přenosových soustav

Článek 41

 NahoruVýměna strukturálních dat a dat z předpovědí

1. Sousední provozovatelé přenosových soustav si vyměňují alespoň tato strukturální data týkající se sledované oblasti:

a) obvyklou topologii rozvoden a další relevantní data podle napěťové hladiny;

b) technická data týkající se přenosových vedení;

c) technická data týkající se transformátorů připojujících provozovatele distribučních soustav, významných uživatelů sítě, kteří představují odběrná elektrická zařízení, a blokových transformátorů generátorů významných uživatelů sítě, kteří představují výrobny elektřiny;

d) maximální a minimální činný a jalový výkon významných uživatelů sítě, kteří představují výrobní moduly;

e) technická data týkající se transformátorů s regulací fázového posunu;

f) technická data týkající se vysokonapěťových stejnosměrných soustav;

g) technická data týkající se reaktorů, kondenzátorů a statických kompenzátorů VAR a

h) limity provozní bezpečnosti stanovené jednotlivými provozovateli přenosových soustav v souladu s článkem 25.

2. Za účelem koordinace chránění svých přenosových soustav si sousední provozovatelé přenosových soustav vyměňují nastavení ochran vedení, jejichž kontingence jsou zahrnuty do jejich seznamů kontingencí jako vnější kontingence.

3. Za účelem koordinace analýz bezpečnosti provozu a vytvoření společného modelu sítě v souladu s články 67, 68, 69 a 70 si každý provozovatel přenosové soustavy vyměňuje alespoň se všemi ostatními provozovateli přenosových soustav ze stejné synchronně propojené oblasti alespoň tato data:

a) topologii přenosových soustav o napětí 220 kV a vyšším v rámci své regulační oblasti;

b) model nebo ekvivalent přenosové soustavy o napětí nižším než 220 kV s významným dopadem na jeho vlastní přenosovou soustavu;

c) limity zatížitelnosti prvků přenosové soustavy a

d) realistický a přesný předpovídaný agregovaný objem dodávek a odběrů výkonu na každý primární zdroj energie v každém uzlu přenosové soustavy pro různé časové rámce.

4. Pro účely koordinace posouzení dynamické stability podle čl. 38 odst. 2 a 4 a pro účely jejich provádění si každý provozovatel přenosové soustavy vyměňuje s ostatními provozovateli přenosových soustav z téže synchronně propojené oblasti nebo její příslušné části tato data:

a) data týkající se významných uživatelů sítě, kteří představují výrobní moduly, mimo jiné s ohledem na:

i) elektrické parametry alternátoru potřebné pro posouzení dynamické stability, včetně celkové setrvačnosti;

ii) modely ochran;

iii) alternátor a jeho pohonný systém,

iv) popis blokového transformátoru;

v) minimální a maximální jalový výkon;

vi) napěťové modely a modely regulátoru otáček a

vii) modely pohonných systémů a modely budicích souprav vhodné pro simulaci narušení velkého rozsahu;

b) data o způsobu regulace a rozsahu regulace napětí týkající se přepínačů odboček transformátoru, včetně popisu stávajících přepínačů odboček vinutí transformátoru pod zatížením, a data o způsobu regulace a rozsahu regulace napětí týkající se blokových a síťových transformátorů a

c) data týkající se vysokonapěťových stejnosměrných soustav a zařízení FACTS, pokud jde o dynamické modely soustavy nebo zařízení a související regulaci vhodnou pro simulaci narušení velkého rozsahu.

Článek 42

 NahoruVýměna dat v reálném čase

1. V souladu s články 18 a 19 si každý provozovatel přenosové soustavy pomocí IT nástroje pro výměnu dat v reálném čase na celoevropské úrovni poskytnutého sítí ENTSO pro elektřinu vyměňuje s ostatními provozovateli přenosových soustav z téže synchronně propojené oblasti následující data týkající se stavu jeho přenosové soustavy:

a) frekvenci;

b) regulační odchylku frekvence a výkonové rovnováhy;

c) měřené výměny činného výkonu mezi oblastmi LFC;

d) agregovanou dodávku do soustavy;

e) stav soustavy v souladu s článkem 18;

f) zadanou hodnotu regulátoru řízení výkonové rovnováhy a frekvence a

g) výměnu výkonu prostřednictvím virtuálních propojovacích vedení.

2. Každý provozovatel přenosové soustavy si s ostatními provozovateli přenosových soustav ve své sledované oblasti vyměňuje následující data týkající se jeho přenosové soustavy prostřednictvím výměny dat v reálném čase mezi systémy průmyslového řízení a sběru dat (SCADA) a systémy vyšších energetických funkcí (EMS) těchto provozovatelů přenosových soustav:

a) skutečnou topologii rozvoden;

b) činný a jalový výkon v poli vedení, včetně přenosových a distribučních vedení a vedení k připojení významných uživatelů sítě;

c) činný a jalový výkon v poli transformátorů, včetně přenosových transformátorů, distribučních transformátorů a transformátorů připojujících významné uživatele sítě;

d) činný a jalový výkon v poli výrobny elektřiny;

e) polohy odboček transformátorů, včetně transformátorů s regulací fázového posunu;

f) změřené nebo estimované napětí na přípojnici;

g) jalový výkon v poli reaktorů a kondenzátorů nebo ze statického kompenzátoru VAR a

h) omezení schopnosti dodávek činného a jalového výkonu ve vztahu ke sledované oblasti.

3. Každý provozovatel přenosové soustavy je oprávněn požadovat od všech provozovatelů přenosových soustav ze své sledované oblasti, aby mu v reálném čase poskytli snímky týkající se dat založených na stavové estimaci z regulační oblasti dožádaného provozovatele přenosové soustavy, jsou-li relevantní pro bezpečnost provozu přenosové soustavy dožadujícího provozovatele přenosové soustavy.

 NahoruKAPITOLA 3
Výměna dat mezi provozovateli přenosových soustav a provozovateli distribučních soustav v regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy

Článek 43

 NahoruVýměna strukturálních dat

1. Každý provozovatel přenosové soustavy určí na základě metodiky vypracované v souladu s článkem 75 sledovanou oblast distribučních soustav připojených k přenosové soustavě, kterou provozovatel přenosové soustavy potřebuje, aby mohl přesně a účinně určit stav soustavy.

2. Domnívá-li se provozovatel přenosové soustavy, že distribuční soustava, která není připojena k přenosové soustavě, má s ohledem na napětí, toky výkonu nebo jiné elektrické parametry významný vliv na reprezentaci chování přenosové soustavy, provozovatel přenosové soustavy tuto distribuční soustavu označí v souladu s článkem 75 za součást sledované oblasti.

3. Strukturální data týkající se sledované oblasti podle odstavců 1 a 2, která každý provozovatel distribuční soustavy poskytuje provozovateli přenosové soustavy, zahrnují alespoň:

a) rozvodny podle napětí;

b) vedení, která propojují rozvodny uvedené v písmenu a);

c) transformátory rozvoden uvedených v písmenu a);

d) významné uživatele sítě a

e) reaktory a kondenzátory připojené k rozvodnám uvedeným v písmenu a).

4. Každý provozovatel distribuční soustavy připojený k přenosové soustavě poskytuje provozovateli přenosové soustavy nejméně jednou za šest měsíců aktualizaci strukturálních dat v souladu s odstavcem 3.

5. Alespoň jednou ročně každý provozovatel distribuční soustavy připojený k přenosové soustavě poskytne provozovateli přenosové soustavy celkovou agregovanou výrobní kapacitu výrobních modulů typu A, na které se vztahují požadavky nařízení (EU) 2016/631, podle primárních zdrojů energie a nejlepší odhady výrobní kapacity výrobních modulů typu A, na něž se nevztahuje nařízení (EU) 2016/631 nebo pro něž byla z požadavků uvedeného nařízení udělena výjimka, připojených k jeho distribuční soustavě, a příslušné informace o jejich frekvenčním chování.

Článek 44

 NahoruVýměna dat v reálném čase

Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, poskytuje každý provozovatel distribuční soustavy svému provozovateli přenosové soustavy v reálném čase data týkající se sledované oblasti provozovatele přenosové soustavy podle čl. 43 odst. 1 a 2, včetně:

a) aktuální topologie rozvoden;

b) činného a jalového výkonu v poli vedení;

c) činného a jalového výkonu v poli transformátorů;

d) dodávky činného a jalového výkonu v poli výrobny elektřiny;

e) poloh odboček transformátorů připojených k přenosové soustavě;

f) napětí na přípojnici;

g) jalového výkonu v poli reaktorů a kondenzátorů;

h) nejlepších dostupných dat týkajících se agregované výroby v oblasti provozovatele distribuční soustavy podle primárních zdrojů energie a

i) nejlepších dostupných dat týkajících se agregované poptávky v oblasti provozovatele distribuční soustavy.

 NahoruKAPITOLA 4
Výměna dat mezi provozovateli přenosových soustav a vlastníky propojovacích vedení nebo jiných vedení a výrobních modulů připojených k přenosové soustavě

Článek 45

 NahoruVýměna strukturálních dat

1. Každý významný uživatel sítě, který je vlastníkem výrobny elektřiny s výrobním modulem typu D připojeným k přenosové soustavě, poskytuje provozovateli přenosové soustavy alespoň tato data:

a) obecná data týkající se výrobního modulu, včetně instalované kapacity a primárního zdroje energie;

b) data týkající se turbíny a výrobny elektřiny, včetně doby studeného a teplého startu;

c) data pro výpočty zkratového proudu;

d) data transformátoru výrobny elektřiny;

e) data týkající se FCR v případě výrobních modulů nabízejících nebo poskytujících tuto službu v souladu s článkem 154;

f) data týkající se FRR v případě výrobních modulů nabízejících nebo poskytujících tuto službu v souladu s článkem 158;

g) data týkající se RR v případě výrobních modulů nabízejících nebo poskytujících tuto službu v souladu s článkem 161;

h) data nezbytná pro obnovu přenosové soustavy;

i) data a modely nezbytné pro provedení dynamické simulace;

j) data týkající se chránění;

k) data nezbytná pro určení nákladů nápravných opatření v souladu s čl. 78 odst. 1 písm. b); využívá-li provozovatel přenosové soustavy v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. d) tržní mechanismy, považuje se za dostatečné, pokud jsou poskytnuty ceny, které má provozovatel přenosové soustavy zaplatit;

l) regulační zálohu pro řízení napětí a jalového výkonu.

2. Každý významný uživatel sítě, který je vlastníkem výrobny elektřiny s výrobním modulem typu B nebo C připojeným k přenosové soustavě, poskytuje provozovateli přenosové soustavy alespoň tato data:

a) obecná data týkající se výrobního modulu, včetně instalované kapacity a primárního zdroje energie;

b) data pro výpočty zkratového proudu;

c) data týkající se FCR podle definice a požadavků uvedených v článku 173 v případě výrobních modulů nabízejících nebo poskytujících tuto službu;

d) data týkající se FRR v případě výrobních modulů nabízejících nebo poskytujících tuto službu;

e) data týkající se RR v případě výrobních modulů nabízejících nebo poskytujících tuto službu;

f) data týkající se chránění;

g) regulační zálohu pro řízení jalového výkonu;

h) data nezbytná pro určení nákladů nápravných opatření v souladu s čl. 78 odst. 1 písm. b); využívá-li provozovatel přenosové soustavy v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. d) tržní mechanismy, považuje se za dostatečné, pokud jsou poskytnuty ceny, které má provozovatel přenosové soustavy zaplatit;

i) data nezbytná pro provedení posouzení dynamické stability v souladu s článkem 38.

3. Provozovatel přenosové soustavy může vlastníka výrobny elektřiny s výrobním modulem připojeným k přenosové soustavě požádat, aby mu v příslušných případech poskytl další data pro analýzu bezpečnosti provozu v souladu s částí III hlavou 2.

4. Každý vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo propojovacího vedení poskytuje provozovateli přenosové soustavy tato data týkající se vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo propojovacího vedení:

a) výrobní údaje zařízení;

b) data týkající se transformátorů;

c) data týkající se filtrů a soustav filtrů;

d) data týkající se kompenzace jalového výkonu;

e) regulační zálohu pro řízení činného výkonu;

f) regulační zálohu pro řízení jalového výkonu a napětí;

g) nastavení priority provozního režimu činného nebo jalového výkonu, pokud existuje;

h) schopnost frekvenční odezvy;

i) dynamické modely pro dynamickou simulaci;

j) data týkající se chránění a

k) schopnost překlenutí poruchy.

5. Každý vlastník střídavého propojovacího vedení poskytuje provozovateli přenosové soustavy alespoň tato data:

a) výrobní údaje zařízení;

b) elektrické parametry;

c) příslušné chránění.

Článek 46

 NahoruVýměna dat souvisejících s plánováním

1. Každý významný uživatel sítě, který je vlastníkem výrobny elektřiny s výrobním modulem typu B, C nebo D připojeným k přenosové soustavě, poskytuje provozovateli přenosové soustavy alespoň tato data:

a) objem a dostupnost činného výkonu a záloh činného výkonu na výstupu na denní a vnitrodenní bázi;

b) neprodleně jakoukoli plánovanou nedostupnost nebo omezení činného výkonu;

c) jakékoli předpovídané omezení regulační zálohy pro řízení jalového výkonu a

d) jako výjimku z písmen a) a b) v oblastech se systémem centrálního nasazování zdrojů data požadovaná provozovatelem přenosové soustavy pro vypracování jeho plánu činného výkonu na výstupu.

2. Každý provozovatel vysokonapěťové stejnosměrné soustavy poskytuje provozovatelům přenosových soustav alespoň tato data:

a) plán a dostupnost činného výkonu na denní a vnitrodenní bázi;

b) neprodleně plánovanou nedostupnost nebo omezení činného výkonu a

c) jakékoli předpovídané omezení regulační zálohy pro řízení jalového výkonu nebo napětí.

3. Každý provozovatel střídavého propojovacího nebo jiného vedení poskytuje provozovatelům přenosových soustav své údaje o plánované nedostupnosti nebo omezení činného výkonu.

Článek 47

 NahoruVýměna dat v reálném čase

1. Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý významný uživatel sítě, který je vlastníkem výrobny elektřiny s výrobním modulem typu B, C nebo D, poskytuje provozovateli přenosové soustavy v reálném čase alespoň tato data:

a) polohu vypínačů v místě připojení nebo jiném místě interakce dohodnutém s provozovatelem přenosové soustavy;

b) činný a jalový výkon v místě připojení nebo jiném místě interakce dohodnutém s provozovatelem přenosové soustavy a

c) v případě výrobny elektřiny se spotřebou, která není vlastní spotřebou, čistý činný a jalový výkon.

2. Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo střídavého propojovacího vedení poskytuje provozovatelům přenosových soustav v reálném čase alespoň tato data týkající se místa připojení vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo střídavého propojovacího vedení:

a) polohu vypínačů;

b) provozní stav a

c) činný a jalový výkon.

 NahoruKAPITOLA 5
Výměna dat mezi provozovateli přenosových soustav, provozovateli distribučních soustav a výrobními moduly připojenými k distribuční soustavě

Článek 48

 NahoruVýměna strukturálních dat

1. Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý vlastník výrobny elektřiny s výrobním modulem, který je významným uživatelem sítě podle čl. 2 odst. 1 písm. a) a prostřednictvím agregace podle čl. 2 odst. 1 písm. e) je připojen k distribuční soustavě, poskytuje provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy, s nímž má místo připojení, alespoň tato data:

a) obecné údaje o výrobním modulu, včetně instalované kapacity a primárního zdroje energie nebo typu paliva;

b) data týkající se FCR podle definice a požadavků uvedených v článku 173 v případě výroben elektřiny nabízejících nebo poskytujících tuto službu;

c) data týkající se FRR v případě výroben elektřiny nabízejících nebo poskytujících tuto službu;

d) data týkající se RR v případě výrobních modulů nabízejících nebo poskytujících tuto službu;

e) data týkající se chránění;

f) regulační zálohu pro řízení jalového výkonu;

g) schopnost vzdáleného přístupu k vypínači;

h) data nezbytná pro provedení dynamické simulace v souladu s ustanoveními nařízení (EU) 2016/631 a

i) napěťovou hladinu a polohu jednotlivých výrobních modulů.

2. Každý vlastník výrobny elektřiny s výrobním modulem, který je významným uživatelem sítě v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. a) a e), v dohodnuté lhůtě a nejpozději při prvním uvedení do provozu nebo při jakýchkoli změnách stávajícího zařízení informuje provozovatele přenosové soustavy a provozovatele distribuční soustavy, s nímž má místo připojení, o každé změně rozsahu a obsahu dat uvedených v odstavci 1.

Článek 49

 NahoruVýměna dat souvisejících s plánováním

Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý vlastník výrobny elektřiny s výrobním modulem, který je významným uživatelem sítě v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. a) a e) připojeným k distribuční soustavě, poskytuje provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy, s nímž má místo připojení, alespoň tato data:

a) svou plánovanou nedostupnost, své plánované omezení činného výkonu a svůj předpovídaný plánovaný činný výkon na výstupu v místě připojení;

b) jakékoli předpovídané omezení regulační zálohy pro řízení jalového výkonu a

c) jako výjimku z písmen a) a b) v oblastech se systémem centrálního nasazování zdrojů data požadovaná provozovatelem přenosové soustavy pro vypracování jeho plánu činného výkonu na výstupu.

Článek 50

 NahoruVýměna dat v reálném čase

1. Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý vlastník výrobny elektřiny s výrobním modulem, který je významným uživatelem sítě v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. a) a e) připojeným k distribuční soustavě, poskytuje provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy, s nímž má místo připojení, alespoň tato data v reálném čase:

a) stav spínacích zařízení a vypínačů v místě připojení a

b) toky činného a jalového výkonu, proud a napětí v místě připojení.

2. Každý provozovatel přenosové soustavy v koordinaci s příslušnými provozovateli distribučních soustav stanoví, kteří významní uživatelé sítě mohou být zproštěni povinnosti poskytovat data v reálném čase uvedená v odstavci 1 přímo provozovateli přenosové soustavy. V takových případech se příslušní provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav dohodnou na agregovaných datech vyměňovaných v reálném čase týkajících se dotčených významných uživatelů sítě, která mají být provozovateli přenosové soustavy poskytována.

Článek 51

 NahoruVýměna dat mezi provozovateli přenosových soustav a provozovateli distribučních soustav týkajících se významných výrobních modulů

1. Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý provozovatel distribuční soustavy poskytuje svému provozovateli přenosové soustavy data stanovená v článcích 48, 49 a 50 s četností a mírou podrobnosti požadovanou provozovatelem přenosové soustavy.

2. Každý provozovatel přenosové soustavy zpřístupní provozovateli distribuční soustavy, k jehož distribuční soustavě jsou připojeni významní uživatelé sítě, informace stanovené v článcích 48, 49 a 50 podle požadavků provozovatele distribuční soustavy.

3. Provozovatel přenosové soustavy může požadovat další data od vlastníka výrobny elektřiny s výrobním modulem, který je významným uživatelem sítě v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. a) a e) připojeným k distribuční soustavě, pokud to je nezbytné pro analýzu bezpečnosti provozu a pro validaci modelů.

 NahoruKAPITOLA 6
Výměna dat mezi provozovateli přenosových soustav a odběrnými elektrickými zařízeními

Článek 52

 NahoruVýměna dat mezi provozovateli přenosových soustav a odběrnými elektrickými zařízeními připojenými k přenosové soustavě

1. Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě poskytuje provozovateli přenosové soustavy tato strukturální data:

a) elektrická data transformátorů připojených k přenosové soustavě;

b) charakteristiky zatížení odběrného elektrického zařízení a

c) charakteristiky řízení jalového výkonu.

2. Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě poskytuje provozovateli přenosové soustavy tato data:

a) plánovanou spotřebu činného výkonu a předpovídanou spotřebu jalového výkonu na denní a vnitrodenní bázi, včetně změn těchto plánů nebo předpovědí;

b) jakékoli předpovídané omezení regulační zálohy pro řízení jalového výkonu;

c) v případě účasti na odezvě na straně poptávky plán svého rozsahu strukturálního minimálního a maximálního výkonu, který má být omezen, a

d) jako výjimku z písmene a) v oblastech se systémem centrálního nasazování zdrojů data požadovaná provozovatelem přenosové soustavy pro vypracování jeho plánu činného výkonu na výstupu.

3. Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě poskytuje provozovateli přenosové soustavy v reálném čase tato data:

a) činný a jalový výkon v místě připojení a

b) rozsah minimálního a maximálního výkonu, který má být omezen.

4. Každý vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě popíše svému provozovateli přenosové soustavy chování tohoto zařízení v rozsazích napětí uvedených v článku 27.

Článek 53

 NahoruVýměna dat mezi provozovateli přenosových soustav a odběrnými elektrickými zařízeními připojenými k distribuční soustavě nebo třetími osobami, které se účastní odezvy na straně poptávky

1. Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý významný uživatel sítě, který představuje odběrné elektrické zařízení připojené k distribuční soustavě a který se účastní odezvy na straně poptávky jinak než prostřednictvím třetí osoby, poskytuje provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy tato data související s plánováním a data v reálném čase:

a) strukturální minimální a maximální činný výkon dostupný pro odezvu na straně poptávky a maximální a minimální dobu trvání jakéhokoli potenciálního využití tohoto výkonu pro odezvu na straně poptávky;

b) předpověď neomezeného činného výkonu dostupného pro odezvu na straně poptávky a jakoukoli plánovanou odezvu na straně poptávky;

c) činný a jalový výkon v reálném čase v místě připojení a

d) potvrzení, že jsou použity odhady skutečných hodnot odezvy na straně poptávky.

2. Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý významný uživatel sítě, který je třetí osobou účastnící se odezvy na straně poptávky podle článku 27 nařízení (EU) 2016/1388, poskytuje provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy za všechna svá odběrná elektrická zařízení připojená k distribuční soustavě na denní bázi a blízko reálnému času tato data:

a) strukturální minimální a maximální činný výkon dostupný pro odezvu na straně poptávky a maximální a minimální dobu trvání jakékoli potenciální aktivace odezvy na straně poptávky v určité zeměpisné oblasti stanovené provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem distribuční soustavy;

b) předpověď neomezeného činného výkonu dostupného pro odezvu na straně poptávky a jakoukoli plánovanou úroveň odezvy na straně poptávky v určité zeměpisné oblasti stanovené provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem distribuční soustavy;

c) činný a jalový výkon v reálném čase a

d) potvrzení, že jsou použity odhady skutečných hodnot odezvy na straně poptávky.

 NahoruHLAVA 3
SOULAD

Článek 54

 NahoruOdpovědnost významných uživatelů sítě

1. Každý významný uživatel sítě informuje provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, s nímž má místo připojení, o všech plánovaných změnách svých technických kapacit, které by mohly mít dopad na jeho soulad s požadavky tohoto nařízení, před jejich provedením.

2. Každý významný uživatel sítě informuje provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, s nímž má místo připojení, o všech narušeních provozu ve svém zařízení, která by mohla mít dopad na jeho soulad s požadavky tohoto nařízení, co nejdříve po jejich výskytu.

3. Každý významný uživatel sítě informuje provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, s nímž má místo připojení, o připravovaných plánech a postupech zkoušek, které mají být provedeny za účelem ověření souladu jeho zařízení s požadavky tohoto nařízení, a to s dostatečným předstihem před jejich zahájením. Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy předem a včas schválí připravované plány a postupy zkoušek, přičemž nesmí schválení bezdůvodně odepřít. Má-li významný uživatel sítě místo připojení s provozovatelem distribuční soustavy a v souladu s odstavcem 2 spolupracuje pouze s provozovatelem distribuční soustavy, je provozovatel přenosové soustavy oprávněn požadovat od příslušného provozovatele distribuční soustavy všechny výsledky zkoušek souladu, které jsou relevantní pro bezpečnost provozu jeho přenosové soustavy.

4. Na žádost provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy podle čl. 41 odst. 2 nařízení (EU) 2016/631 a čl. 35 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1388 provádí významný uživatel sítě zkoušky souladu a simulace souladu podle uvedených nařízení kdykoli v průběhu životnosti svého zařízení, a zejména po jakékoli poruše, úpravě nebo výměně kteréhokoli zařízení, které by mohly mít vliv na soulad zařízení s požadavky tohoto nařízení, pokud jde o schopnost zařízení dosahovat uváděných hodnot, časové požadavky uplatňované na tyto hodnoty a dostupnost nebo smluvní poskytování podpůrných služeb. Třetí osoby poskytující odezvu na straně poptávky přímo provozovateli přenosové soustavy, poskytovatelé redispečinku prostřednictvím agregace výrobních modulů nebo odběrných elektrických zařízení a další poskytovatelé záloh činného výkonu zajistí, aby zařízení v jejich portfoliu byla v souladu s požadavky tohoto nařízení.

Článek 55

 NahoruÚkoly provozovatelů přenosových soustav s ohledem na provoz soustavy

Každý provozovatel přenosové soustavy je odpovědný za bezpečnost provozu své regulační oblasti, a zejména:

a) vyvíjí a zavádí nástroje pro provoz sítě, které jsou relevantní pro jeho regulační oblast a souvisejí s provozem v reálném čase a přípravou provozu;

b) vyvíjí a zavádí nástroje a řešení mající za cíl prevenci a nápravu narušení;

c) využívá služby poskytované třetími osobami, popřípadě na základě zprostředkování, jako je například redispečink nebo protiobchod, služby řízení přetížení, výrobní zálohy a další podpůrné služby;

d) dodržuje stupnici pro klasifikaci mimořádných událostí přijatou sítí ENTSO pro elektřinu v souladu s čl. 8 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 714/2009 a poskytuje síti ENTSO pro elektřinu informace požadované pro plnění úkolů souvisejících s vytvářením stupnice pro klasifikaci mimořádných událostí a

e) každoročně monitoruje vhodnost nástrojů pro provoz sítě zavedených podle písmen a) a b), které jsou nezbytné pro zajištění bezpečnosti provozu. Každý provozovatel přenosové soustavy určí jakákoli vhodná zlepšení těchto nástrojů pro provoz sítě, přičemž zohlední výroční zprávy sítě ENTSO pro elektřinu na základě stupnice pro klasifikaci mimořádných událostí v souladu s článkem 15. Provozovatel přenosové soustavy následně veškerá stanovená zlepšení provede.

 NahoruKAPITOLA 2
Provozní zkoušky

Článek 56

 NahoruÚčel a odpovědnost

1. Každý provozovatel přenosové soustavy a každý provozovatel distribuční soustavy nebo významný uživatel sítě připojený k přenosové soustavě může provádět provozní zkoušky svých prvků přenosové soustavy a svých zařízení za simulovaných provozních podmínek a po omezenou dobu trvání. Na tyto zkoušky s dostatečným předstihem před jejich zahájením upozorní a minimalizuje účinek na provoz soustavy v reálném čase. Provozní zkoušky mají za cíl:

a) prokázat splnění všech příslušných technických a organizačních provozních ustanovení tohoto nařízení pro nový prvek přenosové soustavy při jeho prvním uvedení do provozu;

b) prokázat splnění všech příslušných technických a organizačních provozních ustanovení tohoto nařízení pro nové zařízení významného uživatele sítě nebo provozovatele distribuční soustavy při jeho prvním uvedení do provozu;

c) prokázat splnění všech příslušných technických a organizačních provozních ustanovení tohoto nařízení po každé změně prvku přenosové soustavy nebo zařízení významného uživatele sítě nebo provozovatele distribuční soustavy relevantní pro provoz soustavy;

d) posoudit potenciální negativní účinky poruchy, zkratu nebo jiné neplánované a neočekávané mimořádné události v provozu soustavy na prvek přenosové soustavy nebo na zařízení významného uživatele sítě nebo provozovatele distribuční soustavy.

2. Výsledky provozních zkoušek uvedených v odstavci 1 využívá provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo významný uživatel sítě následujícím způsobem:

a) provozovatel přenosové soustavy k tomu, aby zajistil řádné fungování prvků přenosové soustavy;

b) provozovatel distribuční soustavy a významní uživatelé sítě k tomu, aby zajistili řádné fungování distribučních soustav a zařízení významných uživatelů sítě;

c) provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo významný uživatel sítě k tomu, aby zachovali stávající a vyvíjeli nové provozní postupy;

d) provozovatel přenosové soustavy k tomu, aby zajistil plnění podpůrných služeb;

e) provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo významný uživatel sítě k tomu, aby získali informace o fungování prvků přenosové soustavy a zařízení významných uživatelů sítě a provozovatelů distribučních soustav za podmínek a v souladu se všemi příslušnými provozními ustanoveními tohoto nařízení, pokud jde o:

i) řízené používání změn frekvence nebo napětí mající za cíl získání informací o chování přenosové soustavy a jednotlivých prvků a

ii) zkoušky provozních postupů v nouzovém stavu a stavu obnovy.

3. Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí, aby provozní zkoušky neohrožovaly bezpečnost provozu jeho přenosové soustavy. Každá provozní zkouška může být odložena nebo přerušena s ohledem na neplánované okolnosti, které v soustavě nastanou, nebo na bezpečnost pracovníků, veřejnosti, testované technologie nebo zařízení či prvků přenosové soustavy nebo zařízení provozovatele distribuční soustavy nebo významného uživatele sítě.

4. V případě zhoršení stavu přenosové soustavy, v níž jsou provozní zkoušky prováděny, je provozovatel této přenosové soustavy oprávněn provozní zkoušky přerušit. Pokud má provádění zkoušek dopad na jiného provozovatele přenosové soustavy a stav jeho soustavy se rovněž zhorší, provozovatel přenosové soustavy, významný uživatel sítě nebo provozovatel distribuční soustavy provádějící zkoušky provozní zkoušky okamžitě ukončí, jakmile je informován příslušným provozovatelem přenosové soustavy.

5. Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí, aby výsledky příslušných provozních zkoušek provedených společně se všemi souvisejícími analýzami byly:

a) začleněny do postupu výcviku a certifikace zaměstnanců, kteří řídí provoz v reálném čase;

b) používány jako vstupy pro výzkum a vývoj prováděný sítí ENTSO pro elektřinu a

c) používány ke zlepšení provozních postupů, včetně postupů v nouzovém stavu a stavu obnovy.

Článek 57

 NahoruProvádění provozních zkoušek a analýz

1. Každý provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, s níž má významný uživatel sítě místo připojení, je oprávněn kdykoli v průběhu životnosti zařízení provádět zkoušky souladu významného uživatele sítě s požadavky tohoto nařízení, jeho předpokládaného vstupu nebo výstupu a jeho smluvního poskytování podpůrných služeb. Průběh těchto provozních zkoušek oznámí provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy významnému uživateli sítě s dostatečným předstihem před jejich zahájením.

2. Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, s níž má významný uživatel sítě místo připojení, zveřejní seznam informací a dokumentů, jež mají být poskytnuty, a požadavků, které má významný uživatel sítě při provozních zkouškách souladu splnit. Tento seznam obsahuje alespoň tyto informace:

a) veškerou dokumentaci a certifikáty zařízení, které poskytne významný uživatel sítě;

b) podrobná technická data zařízení významného uživatele sítě relevantní pro provoz soustavy;

c) požadavky na modely pro posouzení dynamické stability a

d) případně studie významného uživatele sítě ukazující předpokládaný výsledek posouzení dynamické stability.

3. Každý provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy případně zveřejní rozdělení odpovědnosti při provozních zkouškách souladu mezi významného uživatele sítě a provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy.

 NahoruHLAVA 4
VÝCVIK

Článek 58

 NahoruVýcvikový program

1. Do 18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost každý provozovatel přenosové soustavy vypracuje a přijme:

a) úvodní výcvikový program pro účely certifikace a průběžný program pro průběžný výcvik zaměstnanců, kteří řídí provoz přenosové soustavy v reálném čase;

b) výcvikový program pro své zaměstnance, kteří jsou pověřeni přípravou provozu. Každý provozovatel přenosové soustavy se podílí na vypracovávání a přijímání výcvikových programů pro zaměstnance příslušných regionálních bezpečnostních koordinátorů;

c) výcvikový program pro své zaměstnance, kteří řídí udržování výkonové rovnováhy.

2. Výcvikové programy provozovatele přenosové soustavy zahrnují znalosti o prvcích přenosové soustavy, provozu přenosové soustavy, používání pracovních systémů a postupů, provozu mezi provozovateli přenosových soustav, uspořádání trhu, rozpoznávání a řešení nestandardních situací v provozu soustavy a činnostech a nástrojích pro přípravu provozu.

3. Zaměstnanci provozovatele přenosové soustavy, kteří řídí provoz přenosové soustavy v reálném čase, v rámci svého úvodního výcviku absolvují výcvik problematiky interoperability přenosových soustav na základě zkušeností z provozu a zpětné vazby ze společného výcviku prováděného spolu se sousedními provozovateli přenosových soustav v souladu s článkem 63. Tento výcvik problematiky interoperability zahrnuje přípravu a aktivaci koordinovaných nápravných opatření pro všechny stavy soustavy.

4. Každý provozovatel přenosové soustavy zařadí do svého výcvikového programu pro zaměstnance, kteří řídí provoz přenosové soustavy v reálném čase, četnost výcviku a tyto části:

a) popis prvků přenosové soustavy;

b) provoz přenosové soustavy za všech stavů soustavy, včetně stavu obnovy;

c) používání pracovních systémů a postupů;

d) koordinaci provozu mezi provozovateli přenosových soustav a uspořádání trhu;

e) rozpoznávání a řešení nestandardních provozních situací;

f) relevantní oblasti silnoproudé elektrotechniky;

g) relevantní aspekty vnitřního trhu s elektřinou v Unii;

h) relevantní aspekty kodexů sítě nebo rámcových pokynů přijatých v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 714/2009;

i) bezpečnost osob, jaderného i jiného zařízení při provozu přenosové soustavy;

j) spolupráci a koordinaci mezi provozovateli přenosových soustav při provozu v reálném čase a při přípravě provozu na úrovni hlavních dispečerských pracovišť; tato část proběhne v angličtině, není-li stanoveno jinak;

k) případný společný výcvik s provozovateli distribučních soustav a významnými uživateli sítě připojenými k přenosové soustavě;

l) pracovní návyky se zvláštním zaměřením na zvládání stresu, lidské jednání v kritických situacích, odpovědnost a motivační dovednosti a

m) postupy a nástroje pro přípravu provozu, včetně těch, které při přípravě provozu používají příslušní regionální bezpečnostní koordinátoři.

5. Výcvikový program pro zaměstnance, kteří jsou pověřeni přípravou provozu, musí zahrnovat přinejmenším aspekty uvedené v odst. 4 písm. c), f), g), h), j) a m).

6. Výcvikový program pro zaměstnance, kteří řídí udržování výkonové rovnováhy, musí zahrnovat přinejmenším aspekty uvedené v odst. 4 písm. c), g) a h).

7. Každý provozovatel přenosové soustavy si vede záznamy o výcvikových programech zaměstnanců po celou dobu trvání jejich zaměstnání. Na žádost příslušného regulačního orgánu každý provozovatel přenosové soustavy poskytne informace o rozsahu a podrobnostech svých výcvikových programů.

8. Každý provozovatel přenosové soustavy přezkoumá své výcvikové programy nejméně jednou ročně nebo po významných změnách soustavy. Každý provozovatel přenosové soustavy své výcvikové programy aktualizuje, aby odpovídaly změnám provozních podmínek, tržních pravidel, konfigurace sítě a charakteristik soustavy, se zvláštním zaměřením na nové technologie, změny ve skladbě výroby a poptávky a vývoj trhu.

Článek 59

 NahoruPodmínky výcviku

1. Výcvikové programy každého provozovatele přenosové soustavy pro zaměstnance, kteří řídí provoz v reálném čase, zahrnují výcvik na pracovišti a mimo směnu. Výcvik na pracovišti probíhá pod dohledem zkušeného zaměstnance, který řídí provoz v reálném čase. Výcvik mimo směnu probíhá v prostředí, které simuluje dispečerské pracoviště, a s podrobnostmi síťových modelů, které svou úrovní odpovídají úkolům, na které výcvik připravuje.

2. Každý provozovatel přenosové soustavy provádí výcvik zaměstnanců, kteří řídí provoz v reálném čase, na základě komplexního databázového modelu své sítě s příslušnými daty z ostatních sítí alespoň ze sledované oblasti a s takovou mírou podrobnosti, která je dostatečná pro simulaci provozních problémů mezi provozovateli přenosových soustav. Scénáře výcviku jsou založeny na skutečných a simulovaných podmínkách soustavy. V relevantních případech se rovněž simuluje úloha ostatních provozovatelů přenosových soustav, provozovatelů distribučních soustav připojených k přenosové soustavě a významných uživatelů sítě, nemohou-li být přímo zastoupeni na společném výcviku.

3. Každý provozovatel přenosové soustavy uceleně a přiměřeně koordinuje výcvik mimo směnu zaměstnanců, kteří řídí provoz v reálném čase, s provozovateli distribučních soustav připojenými k přenosové soustavě a významnými uživateli sítě s ohledem na dopad jejich zařízení na provoz přenosové soustavy v reálném čase a zohledňuje přitom aktuální topologii sítě a charakteristiky sekundárních zařízení. V relevantních případech pořádají provozovatelé přenosových soustav, provozovatelé distribučních soustav připojení k přenosové soustavě a významní uživatelé sítě společné výcvikové simulace mimo směnu nebo workshopy.

Článek 60

 NahoruVýcvikoví koordinátoři a trenéři

1. Odpovědnost výcvikových koordinátorů zahrnuje navrhování výcvikových programů, dohled nad nimi a jejich aktualizaci, spolu se stanovením:

a) kvalifikací a postupu výběru zaměstnanců provozovatele přenosové soustavy, kteří mají výcvik absolvovat;

b) výcviku vyžadovaného pro certifikaci zaměstnanců, kteří řídí provoz soustavy v reálném čase;

c) postupů pro úvodní a průběžné výcvikové programy, včetně příslušné dokumentace;

d) postupu certifikace zaměstnanců, kteří řídí provoz soustavy v reálném čase, a

e) postupu pro prodloužení délky výcviku a doby platnosti certifikace zaměstnanců, kteří řídí provoz soustavy v reálném čase.

2. Každý provozovatel přenosové soustavy určí dovednosti a úroveň odborné způsobilosti praktických trenérů. Praktičtí trenéři musejí mít odpovídající úroveň zkušeností z provozu po úspěšné certifikaci.

3. Každý provozovatel přenosové soustavy vede seznam zaměstnanců, kteří řídí provoz soustavy v reálném čase a vykonávají funkci praktických trenérů, a při rozhodování o prodloužení jejich certifikace ověřuje jejich schopnost poskytovat praktický výcvik.

Článek 61

 NahoruCertifikace zaměstnanců, kteří řídí provoz soustavy v reálném čase

1. Osoba se může stát zaměstnancem, který řídí provoz soustavy v reálném čase, pokud absolvuje výcvik a následně získá certifikaci od jmenovaného zástupce svého provozovatele přenosové soustavy pro příslušné úkoly ve lhůtě stanovené výcvikovým programem. Zaměstnanec, který řídí provoz soustavy v reálném čase, nepracuje na dispečerském pracovišti bez dohledu, nemá-li certifikaci.

2. Do 18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost každý provozovatel přenosové soustavy definuje a zavede postup pro certifikaci zaměstnanců, kteří řídí provoz soustavy v reálném čase, včetně úrovně odborné způsobilosti.

3. Zaměstnanci provozovatele přenosové soustavy, kteří řídí provoz v reálném čase, získají certifikaci po úspěšném formálním přezkoušení, které zahrnuje ústní a/nebo písemnou zkoušku, a/nebo po praktickém přezkoušení s předem definovanými kritérii úspěšnosti.

4. Provozovatel přenosové soustavy si ponechá kopii vydaného certifikátu a výsledky formálního přezkoušení. Na žádost regulačního orgánu provozovatel přenosové soustavy poskytne kopii záznamů z certifikační zkoušky.

5. Každý provozovatel přenosové soustavy eviduje dobu platnosti certifikace vydané zaměstnanci, který řídí provoz v reálném čase.

6. Každý provozovatel přenosové soustavy stanoví maximální dobu platnosti certifikace, která nepřekračuje pět let, může však být prodloužena na základě kritérií stanovených jednotlivými provozovateli přenosových soustav a může zohlednit účast zaměstnanců, kteří řídí provoz v reálném čase a mají dostatečné praktické zkušenosti, v programu průběžného výcviku.

Článek 62

 NahoruSpolečný jazyk pro komunikaci mezi zaměstnanci, kteří řídí provoz soustavy v reálném čase

1. Není-li dohodnuto jinak, je společným kontaktním jazykem mezi zaměstnanci provozovatele přenosové soustavy a zaměstnanci sousedního provozovatele přenosové soustavy angličtina.

2. Každý provozovatel přenosové soustavy školí své příslušné zaměstnance, kteří řídí provoz soustavy, aby dosáhli dostatečné úrovně dovedností ve společných kontaktních jazycích dohodnutých se sousedními provozovateli přenosových soustav.

Článek 63

 NahoruSpolupráce na výcviku mezi provozovateli přenosových soustav

1. Každý provozovatel přenosové soustavy organizuje pravidelný výcvik spolu se sousedními provozovateli přenosových soustav, aby rozšířil znalosti charakteristik sousedních přenosových soustav a zlepšil komunikaci a koordinaci mezi zaměstnanci sousedních provozovatelů přenosových soustav, kteří řídí provoz v reálném čase. Výcvik mezi provozovateli přenosových soustav zahrnuje podrobné znalosti koordinovaných činností vyžadovaných za jednotlivých stavů soustavy.

2. Každý provozovatel přenosové soustavy ve spolupráci alespoň se sousedním provozovatelem přenosové soustavy určí potřebu a četnost společných výcviků, včetně minimálního obsahu a rozsahu těchto výcviků, s ohledem na úroveň vzájemného vlivu a nezbytnou provozní spolupráci. Tento společný výcvik může mimo jiné zahrnovat společné workshopy a společný výcvik na trenažeru.

3. Každý provozovatel přenosové soustavy se s ostatními provozovateli přenosových soustav nejméně jednou ročně účastní výcviku týkajícího se řešení problémů mezi provozovateli přenosových soustav při provozu v reálném čase. Četnost se stanoví s ohledem na úroveň vzájemného vlivu přenosových soustav a typ propojení – stejnosměrná/střídavá vedení.

4. Každý provozovatel přenosové soustavy si vyměňuje zkušenosti z provozu v reálném čase se sousedními provozovateli přenosových soustav, s každým provozovatelem přenosové soustavy, se kterým spolupracuje nebo spolupracoval při provozu soustavy, a s příslušnými regionálními bezpečnostními koordinátory, což zahrnuje i návštěvy a výměnu zkušeností mezi zaměstnanci, kteří řídí provoz soustavy v reálném čase.

 NahoruČÁST III
PŘÍPRAVA PROVOZU

Článek 64

 NahoruObecná ustanovení pro individuální a společné modely sítě

1. Při provádění analýzy bezpečnosti provozu podle hlavy 2 této části každý provozovatel přenosové soustavy vypracuje v souladu s metodikami stanovenými na základě článku 17 nařízení (EU) 2015/1222 a článku 18 nařízení (EU) 2016/1719 individuální modely sítě pro každý z následujících časových rámců za použití formátu dat stanoveného v souladu s čl. 114 odst. 2:

a) roční, v souladu s články 66, 67 a 68;

b) případně týdenní, v souladu s článkem 69;

c) denní, v souladu s článkem 70, a

d) vnitrodenní, v souladu s článkem 70.

2. Individuální modely sítě zahrnují strukturální informace a data stanovené v článku 41.

3. Každý provozovatel přenosové soustavy vytváří individuální modely sítě a každý regionální bezpečnostní koordinátor přispívá k vytvoření společných modelů sítě s použitím formátu dat stanoveného podle čl. 114 odst. 2.

Článek 65

 NahoruRoční scénáře

1. Všichni provozovatelé přenosových soustav společně vypracují společný seznam ročních scénářů, podle nichž posoudí provoz propojené přenosové soustavy v následujícím roce. Tyto scénáře umožní zjistit a posoudit vliv propojené přenosové soustavy na bezpečnost provozu. Scénáře zahrnují tyto proměnné:

a) poptávku po elektřině;

b) podmínky související s příspěvkem obnovitelných zdrojů energie;

c) stanovené importní/exportní pozice, včetně dohodnutých referenčních hodnot umožňujících spojení;

d) skladba výroby při plně dostupném výrobním parku;

e) roční výhled rozvoje sítě.

2. Při vypracovávání společného seznamu scénářů provozovatelé přenosových soustav zohlední tyto prvky:

a) typickou skladbu přeshraniční výměny pro různé úrovně spotřeby, nasazení obnovitelných zdrojů energie a konvenční výroby;

b) pravděpodobnost výskytu scénářů;

c) možné odchylky od limitů provozní bezpečnosti pro každý scénář;

d) objem výkonů vyrobených a spotřebovaných výrobnami elektřiny a odběrnými elektrickými zařízeními připojenými do distribučních soustav.

3. Pokud se provozovatelům přenosových soustav nepodaří vypracovat společný seznam scénářů podle odstavce 1, použijí se tyto výchozí scénáře:

a) Winter Peak (zimní špička), 3. středa v lednu stávajícího roku, 10:30 SEČ;

b) Winter Valley (zimní minimum), 2. neděle v lednu stávajícího roku, 3:30 SEČ;

c) Spring Peak (jarní špička), 3. středa v dubnu stávajícího roku, 10:30 SEČ;

d) Spring Valley (jarní minimum), 2. neděle v dubnu stávajícího roku, 3:30 SEČ;

e) Summer Peak (letní špička), 3. středa v červenci předchozího roku, 10:30 SEČ;

f) Summer Valley (letní minimum), 2. neděle v červenci předchozího roku, 3:30 SEČ;

g) Autumn Peak (podzimní špička), 3. středa v říjnu předchozího roku, 10:30 SEČ;

h) Autumn Valley (podzimní minimum), 2. neděle v říjnu předchozího roku, 3:30 SEČ.

4. Síť ENTSO pro elektřinu každoročně vždy do 15. července zveřejní společný seznam scénářů vytvořený pro následující rok, včetně popisu těchto scénářů a období, v kterých mají být používány.

Článek 66

 NahoruRoční individuální modely sítě

1. Každý provozovatel přenosové soustavy vypočítá roční individuální model sítě pro každý ze scénářů vypracovaných podle článku 65, za použití nejlepších odhadů proměnných definovaných v čl. 65 odst. 1. Každý provozovatel přenosové soustavy zveřejní své roční individuální modely sítě v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu v souladu s čl. 114 odst. 1.

2. Při stanovování svého ročního individuálního modelu sítě každý provozovatel přenosové soustavy:

a) dohodne se se sousedními provozovateli přenosových soustav na odhadovaném toku výkonu po vysokonapěťových stejnosměrných soustavách spojujících jejich regulační oblasti;

b) uvede pro každý scénář do rovnováhy celkové množství/objem:

i) netto výměn po střídavých vedeních;

ii) odhadovaných toků výkonu ve vysokonapěťových stejnosměrných soustavách;

iii) zatížení včetně odhadu ztrát a

iv) výroby.

3. Každý provozovatel přenosové soustavy zahrne do svých ročních individuálních modelů sítě agregovaný výkon na výstupu pro výrobny elektřiny připojené do distribučních soustav. Tento agregovaný výkon:

a) odpovídá strukturálním datům poskytnutým v souladu s požadavky článků 41, 43, 45 a 48;

b) odpovídá scénářům vypracovaným v souladu s článkem 65 a

c) rozlišuje podle typu primárního zdroje energie.

Článek 67

 NahoruRoční společné modely sítě

1. Do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost všichni provozovatelé přenosových soustav společně vypracují návrh metodiky vytváření ročních společných modelů sítě z individuálních modelů sítě vypracovaných v souladu s čl. 66 odst. 1 a metodiky jejich ukládání. Tato metodika zohlední a v případě potřeby doplní provozní podmínky metodiky společného modelu sítě vypracované v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2015/1222 a článkem 18 nařízení (EU) 2016/1719, pokud jde o tyto prvky:

a) lhůty pro shromáždění ročních individuálních modelů sítě, jejich spojení do společného modelu sítě a ukládání individuálních a společných modelů sítě;

b) kontrolu kvality individuálních a společných modelů sítě, prováděnou za účelem zajištění jejich úplnosti a konzistence, a

c) opravu a vylepšení individuálních a společných modelů sítě za pomoci alespoň kontrol kvality podle písmene b).

2. Každý provozovatel přenosové soustavy je oprávněn požadovat od jiného provozovatele přenosové soustavy veškeré informace o změnách topologie sítě nebo o provozních nastaveních, jako jsou například nastavení ochran nebo schémata chránění soustavy, přehledová schémata a zapojení rozvoden nebo dodatečné modely sítě, které jsou relevantní pro vytvoření přesné reprezentace přenosové soustavy při provádění analýzy bezpečnosti provozu.

Článek 68

 NahoruAktualizace ročních individuálních a společných modelů sítě

1. Pokud provozovatel přenosové soustavy změní své nejlepší odhady proměnných použité pro stanovení ročního individuálního modelu sítě vytvořeného v souladu s čl. 66 odst. 1 nebo zaznamená jejich změnu, která je významná pro bezpečnost provozu, aktualizuje svůj roční individuální model sítě a zveřejní jej v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu.

2. Při každé aktualizaci individuálního modelu sítě se odpovídajícím způsobem aktualizuje roční společný model sítě použitím metodiky stanovené v souladu s čl. 67 odst. 1.

Článek 69

 NahoruTýdenní individuální a společné modely sítě

1. Pokud to dva nebo více provozovatelů přenosových soustav považují za potřebné, určí nejreprezentativnější scénáře pro koordinaci analýzy bezpečnosti provozu svých přenosových soustav pro týdenní časový rámec a vypracují metodiku spojování individuálních modelů sítě analogickou metodice vytváření ročních společných modelů sítě z ročních individuálních modelů sítě v souladu s čl. 67 odst. 1.

2. Každý provozovatel přenosové soustavy podle odstavce 1 vytváří nebo aktualizuje své týdenní individuální modely sítě podle scénářů stanovených v souladu s odstavcem 1.

3. Provozovatelé přenosových soustav podle odstavce 1 nebo třetí osoby, na něž byl úkol podle odstavce 1 přenesen, vytvářejí týdenní společné modely sítě podle metodiky vypracované v souladu s odstavcem 1 a za použití individuálních modelů sítě vytvořených v souladu s odstavcem 2.

Článek 70

 NahoruMetodika vytváření denních a vnitrodenních společných modelů sítě

1. Do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost všichni provozovatelé přenosových soustav společně vypracují návrh metodiky pro vytváření denních a vnitrodenních společných modelů sítě z individuálních modelů sítě a pro jejich ukládání. Tato metodika zohlední a v případě potřeby doplní provozní podmínky metodiky společného modelu sítě vypracované v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2015/1222, pokud jde o tyto prvky:

a) definici časových značek;

b) lhůty pro shromáždění individuálních modelů sítě, pro jejich spojení do společného modelu sítě a pro ukládání individuálních a společných modelů sítě. Lhůty odpovídají regionálním postupům stanoveným pro přípravu a aktivaci nápravných opatření;

c) kontrolu kvality individuálních modelů sítě a společného modelu sítě, které mají být zavedeny, za účelem zajištění jejich úplnosti a konzistentnosti;

d) opravu a vylepšení individuálních a společných modelů sítě za pomoci alespoň kontrol kvality podle písmene c) a

e) zpracování doplňkových informací týkajících se provozního uspořádání, jako jsou například nastavení ochran nebo schémata chránění soustavy, přehledová schémata a zapojení rozvoden za účelem dosažení bezpečnosti provozu.

2. Každý provozovatel přenosové soustavy vytváří denní a vnitrodenní individuální modely sítě v souladu s odstavcem 1 a zveřejňuje je v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu.

3. Při vytváření denních nebo vnitrodenních individuálních modelů sítě podle odstavce 2 každý provozovatel přenosové soustavy zahrne:

a) aktuální předpovědi zatížení a výroby;

b) dostupné výsledky procesů na denních a vnitrodenních trzích;

c) dostupné výsledky úkolů souvisejících s plánováním výroby, spotřeby a výměn, které jsou uvedeny v části III hlavě 6;

d) pro výrobny elektřiny připojené do distribučních soustav agregovaný činný výkon na výstupu členěný podle typu primárního zdroje energie, ve shodě s daty poskytovanými v souladu s články 40, 43, 44, 48, 49 a 50;

e) aktuální topologii přenosové soustavy.

4. Denní a vnitrodenní individuální modely sítě musí zahrnovat všechna nápravná opatření, o nichž již bylo rozhodnuto, přičemž tato nápravná opatření musí být jasně odlišitelná od dodávek a odběrů výkonu stanovených podle čl. 40 odst. 4 a topologie sítě bez uplatnění nápravných opatření.

5. Každý provozovatel přenosové soustavy posoudí přesnost proměnných uvedených v odstavci 3 porovnáním s jejich skutečnými hodnotami s ohledem na zásady stanovené v souladu v čl. 75 odst. 1 písm. c).

6. Pokud se po posouzení podle odstavce 5 provozovatel přenosové soustavy domnívá, že je přesnost proměnných pro vyhodnocení bezpečnosti provozu nedostatečná, určí příčiny nepřesnosti. Pokud tyto příčiny závisejí na postupech provozovatele přenosové soustavy pro vytváření individuálních modelů sítě, provozovatel přenosové soustavy tyto postupy přezkoumá, aby získal přesnější výsledky. Pokud příčiny závisejí na proměnných poskytovaných ostatními stranami, provozovatel přenosové soustavy společně s těmito dalšími stranami usiluje o to, aby byly příslušné proměnné přesné.

Článek 71

 NahoruKontrola kvality pro modely sítě

Při stanovení kontrol kvality v souladu s čl. 67 odst. 1 písm. b) a čl. 70 odst. 1 písm. c) všichni provozovatelé přenosových soustav společně určí kontroly, jejichž účelem je ověřit přinejmenším:

a) koherentnost stavů propojovacích vedení;

b) zda se hodnoty napětí pro prvky přenosové soustavy, které mají vliv na ostatní regulační oblasti, nacházejí v obvyklých provozních mezích;

c) koherentnost přechodných dovolených přetížení propojovacích vedení a

d) zda dodávky nebo odběry činného a jalového výkonu odpovídají obvyklým provozním hodnotám.

 NahoruHLAVA 2
ANALÝZA BEZPEČNOSTI PROVOZU

Článek 72

 NahoruAnalýza bezpečnosti provozu při přípravě provozu

1. Každý provozovatel přenosové soustavy provádí koordinované analýzy bezpečnosti provozu alespoň pro tyto časové rámce:

a) roční;

b) týdenní (v příslušných případech v souladu s článkem 69);

c) denní a

d) vnitrodenní.

2. Při provádění koordinované analýzy bezpečnosti provozu provozovatel přenosové soustavy používá metodiku přijatou v souladu s článkem 75.

3. Při provádění analýzy bezpečnosti provozu každý provozovatel přenosové soustavy v situaci N simuluje jednotlivé kontingence ze svého seznamu kontingencí sestaveného v souladu s článkem 33 a ověří, zda v situaci (N–1) nejsou v jeho regulační oblasti překročeny limity provozní bezpečnosti stanovené v souladu s článkem 25.

4. Každý provozovatel přenosové soustavy provádí své analýzy bezpečnosti provozu za použití alespoň společných modelů sítě vytvořených v souladu s články 67, 68, 70 a případně 69 a při provádění těchto analýz zohlední plánované odstávky.

5. Každý provozovatel přenosové soustavy sdílí výsledky svých analýz bezpečnosti provozu alespoň s provozovateli přenosových soustav, jejichž prvky jsou zahrnuty do sledované oblasti provozovatele přenosové soustavy a v souladu s těmito analýzami bezpečnosti provozu jsou ovlivněny, aby těmto provozovatelům přenosových soustav umožnil ověřit, zda jsou v jejich regulačních oblastech dodržovány limity provozní bezpečnosti.

Článek 73

 NahoruRoční až týdenní analýza bezpečnosti provozu

1. Každý provozovatel přenosové soustavy provádí roční a v příslušných případech týdenní analýzy bezpečnosti provozu, aby zjistil přinejmenším tato síťová omezení:

a) toky výkonu a napětí přesahující limity provozní bezpečnosti;

b) překročení limitů stability přenosové soustavy stanovených v souladu s čl. 38 odst. 2 a 6 a

c) překročení zkratových limitů přenosové soustavy.

2. Pokud provozovatel přenosové soustavy zjistí možné síťové omezení, navrhne nápravná opatření v souladu s články 20 až 23. Nejsou-li dostupná beznákladová nápravná opatření a síťové omezení souvisí s plánovanou nedostupností některých relevantních zařízení, pak toto síťové omezení představuje kolizi v plánování odstávek a provozovatel přenosové soustavy iniciuje koordinaci odstávek v souladu s článkem 95 nebo 100, podle toho, v jaké části roku je koordinace iniciována.

Článek 74

 NahoruDenní a vnitrodenní analýza bezpečnosti provozu a analýza bezpečnosti provozu blízká reálnému času

1. Každý provozovatel přenosové soustavy provádí denní a vnitrodenní analýzy bezpečnosti provozu a analýzy bezpečnosti provozu blízké reálnému času, aby zjistil potenciální síťová omezení a připravil a aktivoval nápravná opatření spolu s dalšími provozovateli přenosových soustav, kterých se to týká, a případně dotčenými provozovateli distribučních soustav nebo významnými uživateli sítě.

2. Každý provozovatel přenosové soustavy monitoruje předpovědi zatížení a výroby. Když tyto předpovědi naznačují významnou odchylku zatížení nebo výroby, provozovatel přenosové soustavy svou analýzu bezpečnosti provozu aktualizuje.

3. Při provádění analýzy bezpečnosti provozu blízké reálnému času ve své sledované oblasti každý provozovatel přenosové soustavy používá stavovou estimaci.

Článek 75

 NahoruMetodika koordinace analýz bezpečnosti provozu

1. Do 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost všichni provozovatelé přenosových soustav společně vypracují návrh metodiky koordinace analýz bezpečnosti provozu. Cílem této metodiky je standardizace analýz bezpečnosti provozu alespoň pro každou synchronně propojenou oblast a zahrnuje přinejmenším:

a) metody posuzování vlivu prvků přenosové soustavy a významných uživatelů sítě nacházejících se mimo regulační oblast provozovatele přenosové soustavy, aby bylo možné určit prvky, které jsou zahrnuty do sledované oblasti provozovatele přenosové soustavy, a mezní hodnoty vlivu kontingencí, při jejichž překročení znamenají kontingence těchto prvků vnější kontingence;

b) zásady společného posouzení rizik, které pro kontingence podle článku 33 zahrnují přinejmenším:

i) příslušnou pravděpodobnost;

ii) přechodná dovolená přetížení a

iii) dopad kontingencí;

c) zásady posuzování a řešení nejistoty výroby a zatížení s ohledem na spolehlivostní zálohu v souladu s článkem 22 nařízení (EU) 2015/1222;

d) požadavky na koordinaci a výměnu informací mezi regionálními bezpečnostními koordinátory v souvislosti s úkoly uvedenými v čl. 77 odst. 3;

e) úlohu sítě ENTSO pro elektřinu při řízení společných nástrojů, zlepšování pravidel týkajících se kvality dat, monitorování metodiky koordinované analýzy bezpečnosti provozu a společných ustanovení o regionální koordinaci bezpečnosti provozu v jednotlivých regionech pro výpočet kapacity.

2. Metody podle odst. 1 písm. a) umožní určit všechny prvky sledované oblasti provozovatele přenosové soustavy, ať se jedná o prvky sítě ostatních provozovatelů přenosových soustav nebo provozovatelů distribučních soustav, výrobních modulů nebo odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě. Tyto metody zohlední následující vlastnosti prvků přenosových soustav a významných uživatelů sítě:

a) stav připojení nebo elektrické hodnoty (například napětí, toky výkonu, rotorový úhel), které významně ovlivňují přesnost výsledků stavové estimace pro regulační oblast provozovatele přenosové soustavy nad rámec běžných mezních hodnot;

b) stav připojení nebo elektrické hodnoty (například napětí, toky výkonu, rotorový úhel), které významně ovlivňují přesnost výsledků analýzy bezpečnosti provozu provozovatele přenosové soustavy nad rámec běžných mezních hodnot, a

c) požadavky na zajištění odpovídající reprezentace připojených prvků ve sledované oblasti provozovatele přenosové soustavy.

3. Hodnoty uvedené v odst. 2 písm. a) a b) se stanoví na základě situací, které reprezentují různé předpokládané podmínky a jež jsou charakterizovány proměnnými, jako jsou úroveň a skladba výroby, úroveň přeshraniční výměny elektřiny a odstávky zařízení.

4. Metody uvedené v odst. 1 písm. a) umožní určit všechny prvky seznamu vnějších kontingencí provozovatele přenosové soustavy s těmito charakteristikami:

a) každý prvek má faktor vlivu na elektrické hodnoty v regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy, jako jsou například napětí, toky výkonu či rotorový úhel, který je větší než běžné mezní hodnoty vlivu kontingencí, což znamená, že odstávka tohoto prvku může významně ovlivnit výsledky kontingenční analýzy provozovatele přenosové soustavy;

b) výběr mezních hodnot vlivu kontingencí minimalizuje riziko, že by výskyt kontingence zjištěné v regulační oblasti jiného provozovatele přenosové soustavy, která není uvedena v seznamu vnějších kontingencí provozovatele přenosové soustavy, mohl vést k takovému chování soustavy daného provozovatele přenosové soustavy, které je považováno za nepřijatelné pro kterýkoli prvek z jeho seznamu vnitřních kontingencí, jako například k nouzovému stavu;

c) posouzení tohoto rizika je založeno na situacích, které jsou reprezentativní pro různé předpokládané podmínky a jež jsou charakterizovány proměnnými, jako jsou úroveň a skladba výroby, úrovně výměn a odstávky zařízení.

5. Zásady společného posouzení rizik uvedené v odst. 1 písm. b) stanoví kritéria pro posuzování bezpečnosti propojené soustavy. Tato kritéria se stanoví s odkazem na harmonizovanou úroveň maximálně přijatelného rizika mezi analýzami bezpečnosti různých provozovatelů přenosových soustav. Tyto zásady se týkají:

a) konzistentnosti definice mimořádných kontingencí;

b) hodnocení pravděpodobnosti a dopadu mimořádných kontingencí a

c) zohlednění mimořádných kontingencí v seznamu kontingencí provozovatele přenosové soustavy, pokud jejich pravděpodobnost přesahuje běžnou mezní hodnotu.

6. Zásady posuzování a řešení nejistoty podle odst. 1 písm. c) předpokládají udržení dopadu nejistoty ohledně výroby nebo poptávky pod harmonizovanou maximální úrovní přijatelnou pro analýzu bezpečnosti provozu každého provozovatele přenosové soustavy. Tyto zásady stanoví:

a) harmonizované podmínky, za nichž jeden provozovatel přenosové soustavy aktualizuje svou analýzu bezpečnosti provozu. Podmínky zohlední relevantní aspekty, jako jsou například časový horizont předpovědí výroby a poptávky, úroveň změny předpovídaných hodnot v regulační oblasti daného provozovatele přenosové soustavy nebo v regulační oblasti jiných provozovatelů přenosových soustav, místo výroby a poptávky a předchozí výsledky jeho analýz bezpečnosti provozu a

b) minimální četnost aktualizací předpovědí výroby a poptávky v závislosti na jejich proměnlivosti a instalované kapacitě výroby bez možnosti řízení.

Článek 76

 NahoruNávrh regionální koordinace bezpečnosti provozu

1. Do tří měsíců po schválení metodiky koordinace analýz bezpečnosti provozu podle čl. 75 odst. 1 všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro výpočet kapacity společně vypracují návrh společných ustanovení týkajících se regionální koordinace bezpečnosti provozu, která mají být uplatňována regionálními bezpečnostními koordinátory a provozovateli přenosových soustav z daného regionu pro výpočet kapacity. Návrh respektuje metodiky koordinace analýz bezpečnosti provozu vypracované podle čl. 75 odst. 1 a v případě potřeby doplňuje metodiky vypracované podle článků 35 a 74 nařízení (EU) 2015/1222. Návrh stanoví:

a) podmínky a četnost vnitrodenní koordinace analýzy bezpečnosti provozu, jakož i aktualizace společného modelu sítě, které provádí regionální bezpečnostní koordinátor;

b) metodiku přípravy koordinovaně řízených nápravných opatření, u nichž se zohlední jejich přeshraniční význam v souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2015/1222, přičemž tato metodika vezme v potaz požadavky článků 20 až 23 a stanoví alespoň

i) postup výměny informací o dostupných nápravných opatřeních mezi příslušnými provozovateli přenosových soustav a regionálním bezpečnostním koordinátorem;

ii) klasifikaci síťových omezení a nápravná opatření v souladu s článkem 22;

iii) určení nejúčinnějších a ekonomicky nejefektivnějších nápravných opatření v případě narušení bezpečnosti provozu podle článku 22;

iv) přípravu a aktivaci nápravných opatření podle čl. 23 odst. 2;

v) sdílení nákladů nápravných opatření podle článku 22, kterým se v případě potřeby doplní společná metodika vypracovaná podle článku 74 nařízení (EU) 2015/1222. Obecně platí, že náklady související s přetížením, které nemá přeshraniční význam, nese provozovatel přenosové soustavy odpovědný za danou regulační oblast a náklady na odlehčení, která mají přeshraniční význam, pokryjí provozovatelé přenosových soustav odpovědní za dané regulační oblasti, a to poměrně k zhoršujícímu vlivu výměny energie mezi danými regulačními oblastmi na přetížený prvek sítě.

2. Při určování, zda má přetížení přeshraniční význam, vezmou provozovatelé přenosových soustav v úvahu přetížení, k němuž by došlo bez výměn energie mezi regulačními oblastmi.

Článek 77

 NahoruOrganizace regionální koordinace bezpečnosti provozu

1. Návrh společných ustanovení týkajících se regionální koordinace bezpečnosti provozu podle čl. 76 odst. 1, vypracovaný všemi provozovateli přenosových soustav z regionu pro výpočet kapacity, obsahuje rovněž společná ustanovení týkající se organizace regionální koordinace bezpečnosti provozu, která zahrnují alespoň:

a) jmenování regionálního bezpečnostního koordinátora nebo koordinátorů, kteří budou pro daný region pro výpočet kapacity plnit úkoly podle odstavce 3;

b) pravidla týkající se správy a fungování regionálního bezpečnostního koordinátora nebo koordinátorů, která všem zapojeným provozovatelům přenosových soustav zajistí rovné zacházení;

c) navrhnou-li provozovatelé přenosových soustav v souladu s písmenem a), aby byl jmenován více než jeden regionální bezpečnostní koordinátor:

i) návrh koherentního rozdělení úkolů mezi regionální bezpečnostní koordinátory, kteří budou v daném regionu pro výpočet kapacity působit. Návrh plně zohlední potřebu koordinace jednotlivých úkolů, které jsou regionálním bezpečnostním koordinátorům přiděleny;

ii) posouzení, z něhož vyplývá, že jsou navržená struktura regionálních bezpečnostních koordinátorů a rozdělení úkolů účinné a efektivní a že jsou v souladu s regionálním koordinovaným výpočtem kapacity zavedeným podle článků 20 a 21 nařízení (EU) 2015/1222;

iii) efektivní koordinační a rozhodovací postup k řešení situací, kdy jednotliví regionální bezpečnostní koordinátoři v daném regionu pro výpočet kapacity mají k určité otázce odlišná stanoviska.

2. Při vypracovávání návrhu společných ustanovení týkajících se organizace regionální koordinace bezpečnosti provozu podle odstavce 1 musí být splněny tyto požadavky:

a) pro každého provozovatele přenosové soustavy musí existovat alespoň jeden regionální bezpečnostní koordinátor;

b) všichni provozovatelé přenosových soustav zajistí, aby celkový počet regionálních bezpečnostních koordinátorů napříč Unií nebyl vyšší než šest.

3. Provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro výpočet kapacity navrhnou v souladu s odstavcem 1 pověření těmito úkoly:

a) regionální koordinace bezpečnosti provozu v souladu s článkem 78 za účelem podpory provozovatelů přenosových soustav při plnění jejich povinností pro roční, denní a vnitrodenní časové rámce uvedené v čl. 34 odst. 3 a článcích 72 a 74;

b) vytvoření společného modelu sítě v souladu s článkem 79;

c) regionální koordinace odstávek v souladu s článkem 80 za účelem podpory provozovatelů přenosových soustav při plnění jejich povinností uvedených v článcích 98 a 100;

d) posouzení regionální přiměřenosti v souladu s článkem 81 za účelem podpory provozovatelů přenosových soustav při plnění jejich povinností podle článku 107.

4. Při plnění svých úkolů bere regionální bezpečnostní koordinátor v potaz data vztahující se minimálně na všechny regiony pro výpočet kapacity, pro něž mu byly svěřeny úkoly, včetně sledovaných oblastí všech provozovatelů přenosových soustav v daných regionech pro výpočet kapacity.

5. Všichni regionální bezpečnostní koordinátoři spolu koordinují plnění svých úkolů, aby přispěli k naplňování cílů tohoto nařízení. Všichni regionální bezpečnostní koordinátoři zajistí harmonizaci postupů a v případech, kdy duplikování není odůvodněno zabezpečováním efektivity nebo potřebou zajistit kontinuitu činnosti, rovněž tvorbu společných nástrojů k zajištění efektivity vzájemné spolupráce a koordinace.

Článek 78

 NahoruRegionální koordinace bezpečnosti provozu

1. Každý provozovatel přenosové soustavy poskytuje regionálnímu bezpečnostnímu koordinátorovi veškeré informace a data potřebné k provedení koordinovaného regionálního posouzení bezpečnosti provozu, což zahrnuje alespoň:

a) aktualizovaný seznam kontingencí, vypracovaný v souladu s kritérii vymezenými v metodice koordinace analýz bezpečnosti provozu přijaté v souladu s čl. 75 odst. 1;

b) aktualizovaný seznam potenciálních nápravných opatření z kategorií uvedených v článku 22, jejichž účelem je přispět ke zmírnění jakéhokoli síťového omezení zjištěného v daném regionu, jakož i jejich předpokládaných nákladů poskytnutých podle článku 35 nařízení (EU) 2015/1222, pokud nápravné opatření zahrnuje redispečink nebo protiobchod, a

c) limity provozní bezpečnosti stanovené podle článku 25.

2. Každý regionální bezpečnostní koordinátor:

a) provádí koordinované regionální posouzení bezpečnosti provozu v souladu s článkem 76 na základě společných modelů sítě vytvořených v souladu s článkem 79, seznamu kontingencí a limitů provozní bezpečnosti poskytnutých každým provozovatelem přenosové soustavy podle odstavce 1. Výsledky tohoto posouzení poskytuje minimálně všem provozovatelům přenosových soustav z daného regionu pro výpočet kapacity. Zjistí-li síťové omezení, doporučí příslušným provozovatelům přenosových soustav nejúčinnější a ekonomicky nejefektivnější nápravná opatření, přičemž může rovněž doporučit jiná nápravná opatření než ta, která poskytují provozovatelé přenosových soustav. K tomuto doporučení nápravných opatření se přiloží odůvodnění;

b) koordinuje přípravu nápravných opatření spolu s provozovateli přenosových soustav a mezi nimi v souladu s čl. 76 odst. 1 písm. b), aby byli provozovatelé přenosových soustav s to zajistit koordinovanou aktivaci nápravných opatření v reálném čase.

3. Při provádění koordinovaného regionálního posouzení bezpečnosti provozu a určování vhodných nápravných opatření každý regionální bezpečnostní koordinátor postupuje v koordinaci s ostatními regionálními bezpečnostními koordinátory.

4. Poté, co provozovatel přenosové soustavy od příslušného regionálního bezpečnostního koordinátora obdrží výsledky koordinovaného regionálního posouzení bezpečnosti provozu s návrhem nápravného opatření, doporučené nápravné opatření zhodnotí z hlediska prvků v něm zahrnutých a nacházejících se v jeho regulační oblasti. Uplatňuje při tom ustanovení článku 20. Provozovatel přenosové soustavy rozhodne, zda doporučené nápravné opatření aplikuje. Rozhodne-li se jej neaplikovat, poskytne regionálnímu bezpečnostnímu koordinátorovi vysvětlení. Rozhodne-li se jej aplikovat, aplikuje jej na prvcích nacházejících se v jeho regulační oblasti, ovšem za předpokladu, že je toto opatření slučitelné s podmínkami v reálném čase.

Článek 79

 NahoruVytváření společných modelů sítě

1. Každý regionální bezpečnostní koordinátor kontroluje kvalitu individuálních modelů sítě, aby přispěl k vytvoření společného modelu sítě pro každý uvedený časový rámec v souladu s metodikami podle čl. 67 odst. 1 a čl. 70 odst. 1.

2. Každý provozovatel přenosové soustavy dá svému regionálnímu bezpečnostnímu koordinátorovi prostřednictvím datového prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu k dispozici individuální model sítě nezbytný k vytvoření společného modelu sítě pro každý časový rámec.

3. Je-li to nutné, požádá každý regionální bezpečnostní koordinátor dotčené provozovatele přenosových soustav, aby své individuální modely sítě upravili, a zajistili tak jejich soulad s kontrolami kvality a jejich zlepšení.

4. Každý provozovatel přenosové soustavy své individuální modely sítě, po případném ověření nutnosti úprav, na základě žádosti regionálního bezpečnostního koordinátora nebo jiného provozovatele přenosové soustavy upraví.

5. V souladu s metodikami podle čl. 67 odst. 1 a čl. 70 odst. 1 a s článkem 28 nařízení (EU) 2015/1222 jmenují všichni provozovatelé přenosových soustav regionálního bezpečnostního koordinátora, aby vytvořil společný model sítě pro každý časový rámec a uložil jej v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu.

Článek 80

 NahoruRegionální koordinace odstávek

1. Regiony pro koordinaci odstávek, v jejichž rámci provozovatelé přenosových soustav provádějí koordinaci odstávek, odpovídají přinejmenším regionům pro výpočet kapacity.

2. Provozovatelé přenosových soustav dvou nebo více regionů pro koordinaci odstávek se mohou dohodnout, že je spojí do jediného regionu pro koordinaci odstávek. V takovém případě určí regionálního bezpečnostního koordinátora, který bude plnit úkoly podle čl. 77 odst. 3.

3. Každý provozovatel přenosové soustavy poskytuje regionálnímu bezpečnostnímu koordinátorovi informace potřebné pro zjišťování a řešení regionálních kolizí v plánování odstávek, které zahrnují alespoň:

a) plány dostupnosti vnitřních relevantních zařízení provozovatele, uložené v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu;

b) nejnovější plány dostupnosti pro všechna nerelevantní zařízení v regulační oblasti provozovatele, která jsou:

i) schopna ovlivnit výsledky analýzy kolizí v plánování odstávek;

ii) modelována v individuálních modelech sítě používaných k posouzení kolizí v plánování odstávek;

c) scénáře, s jejichž pomocí se musí zjišťovat kolize v plánování odstávek a které se používají k vytváření odpovídajících společných modelů sítě odvozených od společných modelů sítě pro jednotlivé časové rámce vytvořených v souladu s články 67 a 79.

4. Každý regionální bezpečnostní koordinátor provádí na základě informací poskytovaných příslušnými provozovateli přenosových soustav regionální analýzy bezpečnosti provozu, aby zjistil případnou kolizi v plánování odstávek. Všem provozovatelům přenosových soustav z daného regionu pro koordinaci odstávek poskytne seznam zjištěných kolizí v plánování odstávek a řešení, která pro tyto případy navrhuje.

5. Při plnění svých povinností podle odstavce 4 každý regionální bezpečnostní koordinátor koordinuje své analýzy s ostatními regionálními bezpečnostními koordinátory.

6. Při plnění svých povinností podle čl. 98 odst. 3 a čl. 100 odst. 4 písm. b) všichni provozovatelé přenosových soustav zohledňují výsledky posouzení poskytnuté regionálním bezpečnostním koordinátorem podle odstavců 3 a 4.

Článek 81

 NahoruPosouzení regionální přiměřenosti

1. Každý regionální bezpečnostní koordinátor provádí posouzení regionální přiměřenosti nejméně pro týdenní časový rámec.

2. Každý provozovatel přenosové soustavy poskytuje regionálnímu bezpečnostnímu koordinátorovi informace potřebné pro posouzení regionální přiměřenosti podle odstavce 1, včetně:

a) předpokládaného celkového zatížení a dostupných zdrojů odezvy na straně poptávky;

b) dostupnosti výrobních modulů a

c) limitů provozní bezpečnosti.

3. Každý regionální bezpečnostní koordinátor provádí posouzení přiměřenosti na základě informací poskytnutých příslušnými provozovateli přenosových soustav, aby zjistil situace, ve kterých se očekává nedostatek přiměřenosti v jakékoli z regulačních oblastí nebo na regionální úrovni, s ohledem na případné přeshraniční výměny a limity provozní bezpečnosti. Výsledky společně s jím navrhovanými opatřeními ke snížení rizik předává provozovatelům přenosových soustav z daného regionu pro výpočet kapacity. Tato opatření zahrnují návrhy nápravných opatření, která umožní navýšení přeshraničních výměn.

4. Při posuzování regionální přiměřenosti každý regionální bezpečnostní koordinátor postupuje v koordinaci s ostatními regionálními bezpečnostními koordinátory.

 NahoruHLAVA 3
KOORDINACE ODSTÁVEK

Článek 82

 NahoruCíl koordinace odstávek

Každý provozovatel přenosové soustavy, v případech stanovených tímto nařízením s podporou regionálního bezpečnostního koordinátora, provádí koordinaci odstávek v souladu se zásadami této hlavy, aby mohl monitorovat stav dostupnosti relevantních zařízení a koordinovat plány dostupnosti za účelem zajištění bezpečnosti provozu přenosové soustavy.

Článek 83

 NahoruRegionální koordinace

1. Všichni provozovatelé přenosových soustav z regionu pro koordinaci odstávek společně vypracují provozní postup regionální koordinace, jehož cílem je určit provozní aspekty koordinace odstávek v jednotlivých regionech a který zahrnuje:

a) četnost, rozsah a typ koordinace alespoň pro roční a týdenní časové rámce;

b) ustanovení o používání posouzení, která provedl regionální bezpečnostní koordinátor podle článku 80;

c) praktická opatření za účelem validace ročních plánů dostupnosti relevantních prvků sítě podle požadavků článku 98.

2. Každý provozovatel přenosové soustavy se účastní koordinace odstávek ve svých regionech pro koordinaci odstávek a uplatňuje při tom provozní postupy regionální koordinace stanovené podle odstavce 1.

3. Pokud se mezi různými regiony pro koordinaci odstávek vyskytnou kolize v plánování odstávek, všichni provozovatelé přenosových soustav a regionální bezpečnostní koordinátoři těchto regionů postupují při řešení těchto kolizí koordinovaně.

4. Každý provozovatel přenosové soustavy poskytuje ostatním provozovatelům přenosových soustav ze stejného regionu pro koordinaci odstávek všechny relevantní informace, které má k dispozici, o projektech infrastruktury, jež se týkají přenosové soustavy, distribučních soustav, uzavřených distribučních soustav, výrobních modulů nebo odběrných elektrických zařízení a které mohou mít dopad na provoz regulační oblasti jiného provozovatele přenosové soustavy v daném regionu pro koordinaci odstávek.

5. Každý provozovatel přenosové soustavy poskytuje provozovatelům distribučních soustav připojeným k přenosové soustavě nacházejícím se v jeho regulační oblasti všechny relevantní informace, které má k dispozici, o projektech infrastruktury, jež se týkají přenosové soustavy a které mohou mít dopad na provoz distribuční soustavy těchto provozovatelů distribučních soustav.

6. Každý provozovatel přenosové soustavy poskytuje provozovatelům uzavřených distribučních soustav připojeným k přenosové soustavě nacházejícím se v jeho regulační oblasti všechny relevantní informace, které má k dispozici, o projektech infrastruktury, jež se týkají přenosové soustavy a které mohou mít dopad na provoz uzavřené distribuční soustavy těchto provozovatelů uzavřených distribučních soustav.

Článek 84

 NahoruMetodika posuzování relevantnosti zařízení pro účely koordinace odstávek

1. Do 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost všichni provozovatelé přenosových soustav společně vypracují alespoň pro každou synchronně propojenou oblast metodiku posuzování relevantnosti výrobních modulů, odběrných elektrických zařízení a prvků sítě nacházejících se v přenosové soustavě nebo v distribuční soustavě, včetně uzavřených distribučních soustav, pro účely koordinace odstávek.

2. Metodika podle odstavce 1 je založena na kvalitativních a kvantitativních aspektech, které určují dopad stavu dostupnosti výrobních modulů, odběrných elektrických zařízení nebo prvků sítě, které se nacházejí v přenosové soustavě nebo v distribuční soustavě, včetně uzavřených distribučních soustav, a které jsou přímo nebo nepřímo připojeny k regulační oblasti jiného provozovatele přenosové soustavy, na regulační oblast provozovatele přenosové soustavy; zejména je založena na:

a) kvantitativních aspektech vycházejících z hodnocení změn elektrických hodnot, jako jsou například napětí, toky výkonu či rotorový úhel, na nejméně jednom prvku sítě regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy v důsledku změny stavu dostupnosti potenciálního relevantního zařízení nacházejícího se v jiné regulační oblasti. Toto hodnocení se provádí na základě ročních společných modelů sítě;

b) prahových hodnotách citlivosti elektrických hodnot podle písmene a), podle nichž se posuzuje relevantnost zařízení. Tyto prahové hodnoty se harmonizují alespoň pro každou synchronně propojenou oblast;

c) potenciálu potenciálních relevantních výrobních modulů nebo odběrných elektrických zařízení, aby se na ně nahlíželo jako na významné uživatele sítě;

d) kvalitativních aspektech, jako je mimo jiné velikost potenciálních relevantních výrobních modulů, odběrných elektrických zařízení nebo prvků sítě a jejich blízkost k hranicím regulační oblasti;

e) systematické relevantnosti všech prvků sítě nacházejících se v přenosové soustavě nebo v distribuční soustavě, které propojují různé regulační oblasti, a

f) systematické relevantnosti všech kritických prvků sítě.

3. Metodika vypracovaná podle odstavce 1 musí být v souladu s metodami posuzování vlivu prvků přenosové soustavy a významných uživatelů sítě nacházejících se mimo regulační oblast provozovatele přenosové soustavy stanovenými v souladu s čl. 75 odst. 1 písm. a).

Článek 85

 NahoruSeznamy relevantních výrobních modulů a relevantních odběrných elektrických zařízení

1. Do tří měsíců po schválení metodiky posuzování relevantnosti zařízení pro účely koordinace odstávek podle čl. 84 odst. 1 všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro koordinaci odstávek na základě této metodiky společně posoudí relevantnost výrobních modulů a odběrných elektrických zařízení pro účely koordinace odstávek a pro každý region pro koordinaci odstávek sestaví jediný seznam relevantních výrobních modulů a relevantních odběrných elektrických zařízení.

2. Všichni provozovatelé přenosových soustav z regionu pro koordinaci odstávek tento seznam relevantních výrobních modulů a relevantních odběrných elektrických zařízení daného regionu pro koordinaci odstávek zpřístupní v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu.

3. Každý provozovatel přenosové soustavy informuje svůj regulační orgán o seznamu relevantních výrobních modulů a relevantních odběrných elektrických zařízení pro každý region pro koordinaci odstávek, jehož je součástí.

4. V případě každého vnitřního relevantního zařízení, které je výrobním modulem nebo odběrným elektrickým zařízením, provozovatel přenosové soustavy

a) informuje vlastníka relevantního výrobního modulu nebo relevantního odběrného elektrického zařízení o jejich zařazení do seznamu;

b) informuje provozovatele distribučních soustav o relevantních výrobních modulech a relevantních odběrných elektrických zařízeních, které jsou připojeny k jejich distribuční soustavě, a

c) informuje provozovatele uzavřených distribučních soustav o relevantních výrobních modulech a relevantních odběrných elektrických zařízeních, které jsou připojeny k jejich uzavřené distribuční soustavě.

Článek 86

 NahoruAktualizace seznamů relevantních výrobních modulů a relevantních odběrných elektrických zařízení

1. Před 1. červencem každého kalendářního roku všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro koordinaci odstávek společně opětovně posoudí relevantnost výrobních modulů a odběrných elektrických zařízení pro účely koordinace odstávek na základě metodiky vypracované v souladu s čl. 84 odst. 1.

2. V případě potřeby všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro koordinaci odstávek rozhodnou o aktualizaci seznamu relevantních výrobních modulů a relevantních odběrných elektrických zařízení tohoto regionu pro koordinaci odstávek společně před 1. srpnem každého kalendářního roku.

3. Všichni provozovatelé přenosových soustav z regionu pro koordinaci odstávek tento aktualizovaný seznam tohoto regionu pro koordinaci odstávek zpřístupní v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu.

4. Každý provozovatel přenosové soustavy v regionu pro koordinaci odstávek informuje strany podle čl. 85 odst. 4 o obsahu tohoto aktualizovaného seznamu.

Článek 87

 NahoruSeznamy relevantních prvků sítě

1. Do tří měsíců po schválení metodiky posuzování relevantnosti zařízení pro účely koordinace odstávek podle čl. 84 odst. 1 všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro koordinaci odstávek na základě této metodiky společně posoudí relevantnost prvků sítě nacházejících se v přenosové soustavě nebo v distribuční soustavě, včetně uzavřených distribučních soustav, pro účely koordinace odstávek a pro každý region pro koordinaci odstávek sestaví jediný seznam relevantních prvků sítě.

2. Seznam relevantních prvků sítě regionu pro koordinaci odstávek obsahuje všechny prvky sítě přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, včetně uzavřené distribuční soustavy,…